PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní:
"V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty.

Ivo Kropáček: "Trendem v EU je podporovat zálohování nápojových obalů"

  ***** Protože PET láhve jsou tak podstatně lehčí než alternativní obaly, může být přepravováno o 60% více nápojů a o 80% méně obalového materiálu – což představuje 40% úspory paliva a odpovídající nižší znečištění vzduchu. *****

Ivo Kropáček má v ekologickém Hnutí Duha na starosti vše, co se týká hospodaření s odpady. Na adresu PET lahví říká, že v Evropské unii je trendem podporovat především zálohování nápojových obalů. "Zálohování vede k využití mnohem většího množství suroviny," zdůrazňuje.

HN: Databáze Eko-Komu zaznamenává roční produkci přes šedesát tisíc tun PET lahví ročně. Je to reálný údaj?

Před čtyřmi lety Eko-kom udával čtyřicet tisíc tun PET lahví, tedy osm set miliónů kusů ročně. Odhad přesahující šedesát tisíc tun, tedy 1,2 miliardy kusů, zřejmě odpovídá realitě. Bohužel, nezávislé údaje nejsou k dispozici, neboť Eko-kom získal zákonem o obalech výhradní postavení na trhu s použitými obaly.

HN: Souhlasíte s tvrzením, že se v Česku podle odhadu sebere asi polovina spotřebovaných obalů?

Obávám se, že jde o příliš vysoké procento. Před několika lety se hovořilo o třiatřiceti procentech, ale tak razantní zvýšení nenastalo. Každopádně to znamená, že čtyřicet až šedesát procent PET lahví končí na skládkách nebo ve spalovnách. Plýtvá se tak ceněnou surovinou, protože tyto lahve se vyrábějí z ropy a zemního plynu.

HN: Co je třeba udělat pro to, aby se neplýtvalo?

Situace v Česku je obdobná jako jinde v Evropské unii. Jiné to je ale v těch členských zemích, kde zavedli povinné zálohování PET lahví nebo zálohování PET lahví jinak zvýhodnili, jako třeba v Německu, Finsku, Dánsku či Švédsku. Tam se vysbírá osmdesát až devadesát pět procent PET lahví a surovina se tak maximálně využije.

HN: Je to téma i pro nové země EU?

V celé Evropské unii je zálohování nápojových obalů na vzestupu. Nedávno například z nových unijních zemích také Slovensko (pozn.: naprosto mylná informace) zavedlo povinnost zálohovat PET lahve do své legislativy.

HN: Mohou vůbec české firmy konkurovat čínským obchodníkům?

Čínští obchodníci skupují použité PET lahve právě jako náhradu ropy a zemního plynu. Částka, kterou budou schopni nabídnout za vytříděné PET lahve, se bude odvíjet od světových cen ropy, která bude zřejmě s ubývajícím množstvím ropy a se stále zvyšující se poptávkou po ní růst. O cenovém stropu při výkupu tedy není možné v této chvíli hovořit. Šlo by tak pouze o "střelbu na běžící terč". A to tím spíš, že druhotné suroviny se už nyní obchodují spíše na evropském než domácím trhu.

HN: Co globalizace trhu s druhotnými surovinami přinese?

Český trh už skoro neexistuje a stává se součástí evropského až globálního trhu a tomu odpovídá i cenový vývoj. Proto budoucnost tohoto byznysu bude záležet na tom, jak se státy EU budou stavět k dumpingovým cenám (finální produkce - pozn. red.), které Číňané nabízejí. Také bude záviset na tom, jak vážně budou země unie brát evropskou legislativu.

HN: Co konkrétně určuje legislativa?

V legislativě se hovoří o tom, že odpady by se měly využívat co nejblíže od místa svého vzniku. Přesto například ve Francii je celých patnáct procent dopravy spojeno s přepravou odpadu. O tom, že se elektronika z USA "recykluje" v jihovýchodní Asii s naprosto nedostatečnou ochranou osob, se hovořilo i v americkém Kongresu.

HN: Jak je to v praxi s přepravou odpadu?

Z hlediska životního prostředí nejde o nic dobrého. Je však paradoxní, že zástupci průmyslu přitom ještě nedávno vratným lahvím zazlívali nárůst dopravy při jejich cestě zpět k vymytí, která v průměru dosahovala sto padesáti kilometrů. Ale o tom, že průměrná PET láhev má dnes větší šanci zažít cestu kolem světa než průměrný Čech, se už nikdo nezmiňuje.

Autor/ři: Zdeněk Zuntych, Miroslav Petr