Dosud nejrozsáhlejší LCA pro jednocestné PET vs vratné sklo
Shrnutí LCA studie, realizované IFEU Heidelberg od PET Container Recycling Europe

HOME ARCHIV 2004 26.09.2004 Dosud nejrozsáhlejší LCA pro jednocestné PET vs vratné sklo
 

Petcore, září 2004

Platná německá obalová směrnice (1988) uložila povinou zálohu na jednocestné nápojové obalové systémy, pokud není splněna předepsaná kvóta (pozn.: 72%) pro vratné nádoby. Potvrzení dosažených kvót podílů na trhu z roku 2002 vedlo proto v lednu 2003 k zavedení povinné zálohy na jednocestné obaly pro vody, nealkoholické nápoje a pivo. Kartóny a fóliové sáčky byly ze zálohování vyloučeny, protože byly německým ministerstvem životního prostředí (UBA) klasifikovány jako "ökologisch vorteilhaft" (ekologicky výhodné) a to na základě LCA (Life Cycle Assessment), provedených německým IFEU (Institute for Energy and Environmental Research) z Heidelbergu, za podpory UBA. LCA z německého ministerstva (UBA) použila vratnou skleněnou láhev jako  porovnávací standard a jednocestnou PET láhev jako kategorii výrobků považovanou za ekologicky nepříznivou ("ökologisch unvorteilhaft").

PETCORE, evropská průmyslová asociace, reprezentující zájmy sektoru nápojových PET obalů a uznávaná jako sdružení postupů oblasti udržitelného rozvoje, zvláště v oblasti sběru a recyklace, se zdržovala od vměšování se do této debaty, často politicky poplatné. Kromě toho, Petcore nedává přednost různým systémům sběru, ať již pro jednocestné, nebo opakovaně používané nápojové obaly za předpokladu, že jsou ekonomicky, ekologicky a sociálně přijatelné.

Někteří vědci a akcionáři vyslovili svoje znepokojení nad německými klasifikacemi typu “vorteilhaft/unvorteilhaft” a Petcore toto znepokojení sdílel: relativně menší environmentální rozdíly mezi systémy balení často paralelně souvisejí s jejich ekonomickým dopadem. Takové cejchování na “dobrý nebo špatný” může vést k poruchám na trhu, způsobeným národními obchodními zájmy. Jiní argumentovali tím, že UBA LCA II (2002) pojednávala o PET “neobjektivně” protože pouze 50 procent ekologických přínosů bylo přiřazeno PET lahvím a zbylých 50 procent konečné aplikaci, zatímco většina obalových systémů uvažuje s plnou alokací. Pravdou je, že to není neobjektivní, odráží to ale pouze přístup LCA vědy. Sklo je recyklováno opět na sklo, kov na kov, lepenka na lepenku. Pokud jde o PET, je to jiné. Převaha PET lahví je recyklována na aplikace jiné, jako jsou polyesterová vlákna, fólie a vázací pásky. Jen relativně malé procento je (pozn.: dosud) recyklováno opět na PET láhve. V takových případech vědci z oboru LCA aplikují Salomonův odhad, přidělující 50 procent přínosu dodavateli (PET lahvím), a dalších 50 procent výstupu - recyklátu (t.j. polyesterovým vláknům). To bylo pro Petcore výzvou k vyjádření stanoviska.

Mezinárodní normy pro analýzy LCA (série ISO 14040) specifikují, že v takových případech lze nerealistické alokace opravit aplikací rozšířených hranic systému. V případě PET lahví, by musela být LCA rozšířena, aby zahrnovala všechny hlavní výstupy recyklačního procesů.

Takové rozšíření LCA pro PET nikdy předtím nebylo provedeno, protože náklady na realizaci takové studie by se několikanásobně znásobily. Petcore si myslí, že takové přehodnocení by stálo za to, ale jen tehdy, pokud by byla studie zcela a na 100 procent seriózní.

V květnu 2003 proto Petcore zadal provedení nové studie u IFEU (Heidelberg), při použití realistických údajů a v úplné shodě s praxí UBA. Studie byla aktivně podporována ze strany Forum PET z Bad Homburg a mnoha místními výrobci nápojů, jako Aqua Montana, Beckers Bester, Brandenburger Urstromquelle, Eckes-Granini, Gehring-Bunte, Hansa-Heemann, Hochwald-Sprudel, Holsten Brauerei, SDI, Stute.

Prof. Dr. Walter Klöppfer, známý německý LCA vědec a vedoucí redaktor časopisu International Journal of Life Cycle Assessment, byl ustanoven předsedou skupiny recenzentů studie. Jejich výrok: "Vzhledem k vysoké politické důležitosti problému ‘opakovaně plněného versus jednocestného balení ’ v Německu a odpovídajícího povědomí veřejnosti jde o nejvyšší možný standard LCA a kritického posouzení". Peer Review učinila závěr, že studie je "inovační, důkladná, podle norem LCA a tak detailní, jako nikdy předtím".

Další zjištění recenzní skupiny uvádějí, že "vratné sklo bylo posuzováno velmi objektivně", a "nebyly pozorovány žádné pokusy o uhlazování údajů PET". Také se konstatuje, že zatímco dodané údaje o výrobě PET se významně zlepšily, transparentnost je u jednotlivých výrobců dosud nedostatečná. Musíme jen ocenit tuto výtku a doufat, že úplné poskytnutí detailů a účetních bilancí se stane v příštích letech normou.

Rozsah

Studie porovnávala environmentální účinky nealkoholických nápojů a minerálních vod balených v jednocestných PET versus opakovaně plněné sklo, obojí pro podmínky sběru německým systémem kerbside (používaným Duales System Deutschland - zkr. DSD) a zálohovaných.

Jednocestné PET jsou představovány lahví obsahu 1.5 l, s podílem na trhu více jak 60 procent, pokud se vychází
z počtu lahví. Pokud je podíl na trhu vyjádřen v litrech, pak se segment 1.5 l lahví změní a představuje přes 90 procent jednocestných lahví na trhu. Láhev objemu 0.7 l je ohromující dominantou na segmentu vícecestných skleněných lahví. To je důvodem, proč mnoho studií porovnává 1.5 l jednocestnou PET s 0.7 l opakovaně plněnou skleněnou lahví. Přesto však, výsledky jsou vždy přepočítány na efekt pro 1.000 litrovou jednotku. Menší velikosti, jako jsou 0.5 l PET láhve a 0.5 l a 0.33 l skleněné láhve jsou do rozsahu studie LCA rovněž zahrnuty.

Při podmínkách separovaného sběru u zdroje, jakým je DSD, jsou environmentální efekty jednocestných PET (pozn.: nezálohovaných) podobné výsledkům opakovaně plněných skleněných lahví (viz obrázek 2).

V případě zálohovaných jednocestných PET, se jejich environmentální účinek zhoršuje. To je hlavně tím, že většina jednocestných zálohovaných PET lahví je exportována pro recyklaci na Dálný východ. Tento rozdíl by byl odstraněn, kdyby zálohované PET byly recyklovány v Evropě, jak je tomu v případě lahví, získaných ze systému DSD.

Další zajímavá zjištění

Environmentální přínosy recyklace PET lahví zpět na PET láhve (b2b) jsou zcela zřejmé ve studiích uzavřeného cyklu. Avšak pokud jsou všechny přínosy recyklace započteny – jako v případě této studie LCA s rozšířeným rozhraním – pak je malý rozdíl mezi recyklací PET na polyesterové vlákno, fólie, vázací pásky, nebo zpět na PET láhve: všechny mají pozitivní vliv na environmentální profil PET nádob. Tam, kde existují rozdíly u specifických environmentálních parametrů, stávají se nevýznamnými, pokud bereme v úvahu normální výrobní odchylky. Jako příklad viz obrázek 1. Přestože účinky skleníkových plynů a spalování fosilních zdrojů jsou důležité parametry, IFEU byla požádána o vyjádření rozdílů v takových jednotkách, které by byly snadno pochopitelné pro veřejnost. Totiž vysvětlit jejich účinky při srovnání jednocestných PET a vratného skla v relaci k průměrné vzdálenost ročních jízd standardním automobilem navíc, která u německých obyvatel činí ročně 40 km. Analýzy citlivosti indikují, že dopravní vzdálenosti a váha lahví jsou důležitými parametry, které mohou v budoucnosti otočit saldo na opačnou stranu.

Navíc se předpokládají podstatné úspory energie ve výrobních technologiích příští generace (pozn.: jak technologií vlastní výroby primárního plastu, tak i recyklačních metod až po metodu b2b) .

Tato studie bez jakýchkoliv pochyb prokázala, že jednocestné PET láhve jsou stejně "ekologicky výhodné" jako vratné skleněné láhve a to za okolností, kdy nejsou zálohovány. Podle současného legislativního rámce by to mělo znamenat, že jednocestné PET by měly být vyňaty ze zálohování a vrátit se zpět do sběrového systému DSD. Jak by pak mohl systém záloh bez zahrnutí jednocestných PET ve své funkci pokračovat – a zda by vůbec fungoval - je z hlediska politického zajímavá otázka.

Přijatelnou alternativou by mohla být taková revize obalové směrnice, která by ekologicky výhodné obalové systémy zahrnula do záloh bez toho, že by byly diskriminovány ve srovnání s vratnými obaly. Současný poplatek pro zálohu ve výši € 0.25 pro jednocestnou je diskriminační ve srovnání s dobrovolným poplatkem pro zálohu vratné láhve v hodnotě € 0.15. Taková revize by mohla být podpořena průmyslovými akcionáři, za předpokladu, že systém je skutečně celonárodní, průhledný a funkční.

Mimoto spotřebitelům nelze vysvětlit, že jsou povinni vracet prázdné láhve do obchodu, když jsou následně na recyklaci přepraveny do jiné části světa - v rozvojových zemích. Tímto způsobem ztrácíme environmentální přínos, který je primárním důvodem pro sběr lahví.

Tato studie byla provedena výslovně pro trh nápojů v Německu. Porovnávání detailů může být posuzováno pouze na základě místních podmínek. Až doposud však je to poprvé, kdy všechny nejdůležitější výstupy PET regenerace byly do úplné studie LCA zahrnuty, je však důležité identifikovat odpovídající relevantní základní principy, které by měly být aplikovány v kterékoliv zemi s celonárodním systémem sběru.

Německý systém sběru kerbside až do doby, než zahrnul jednocestné (pozn.: zálohované) PET (do prosince 2002), byl ve smyslu své účinnosti sběru velmi efektivní. Koeficient návratnosti na úrovni téměř 80 procent odpovídá většině systémů sběru se zálohou. Koeficienty návratnosti pro jednocestné (pozn.: nyní zálohované) PET, dosahující v DSD nyní pouhých 39 procent, by však měly být věcí, která vyžaduje podstatné zlepšení. Důvody jsou tyto:

• Používání jednocestných PET v Německu začalo nabírat rychlost a narůstat od poloviny 2001; DSD by tedy potřebovala více času na přizpůsobení svého interního systému zpětného využití pomocí efektivnějších a účinnějších systémů využití, jako poloautomatického třídění, využívajícího rozlišovací metody NIR.
  

 

• Systém opětného využití je tak dobrý nebo tak špatný, jako je směs přítomných materiálů, získaných sběrnými pytli nebo kontejnery kerbside systému. V Německu se sběr kerbside týká téměř všech typů balení, včetně drobných flexibilních fólií, které je obtížné vytřídit od tuhých obalů. Většina národních agentur pro opětné využití omezuje jejich systémy sběru jen na položky, které lze pro recyklaci účinně zpětně získat. To má velmi významný vliv na kvalitu tříděných materiálů a z toho důvodu na koeficient využití.
   

• Provedená studie prokázala, že je jedno, jestli je posbíraný PET recyklován na polyesterová vlákna, fólie, vázací pásky, nebo zpět na PET láhve: všechny znamenají stejný přínos pro ekologický profil PET. Direktivní nebo napůl povinné požadavky na recyklaci PET lahví zpět na PET láhve by mohly být z toho důvodu stejně absurdní, jako požadavek recyklovat ocel z aut opět na auta (pozn.: to snad nemyslí vážně?). To je všechno předmětem a otázkou ekonomie a celkového významu. "Bottle to Bottle" metoda vyžaduje high-tech úpravnictví a současné technologie prokázaly, že je to velmi zajímavý trend, podporující tržní odbyt.
   

• "Vzdálenost k cíli" zůstane významných parametrem pro vysoce hodnotné, velmi lehké obalové výrobky, jako je PET. Tento princip se týká distribuce výrobku, stejně jako vzdálenosti recyklačního místa. To je rovněž oblast, v níž platí tři principy základů udržitelného rozvoje: ekonomie, ekologie a sociální odpovědnosti budou muset najít rovnováhu, která odpovídá společenským potřebám. Takové problémy je však obtížné, ne-li nemožné posuzovat a rozhodovat pouze na základě samotných LCA.
   

• Vnímání veřejností neodpovídá vždy nutně skutečnosti. Někteří němečtí obyvatelé si mohou myslet, že PET láhve, dokonce na jedno použití, jsou stejně dobré jako dobře známé skleněné vratné protějšky. To volá po dalším zlepšení pomocí vyrovnané, uznávané výchovy, nezávislé a neberoucí zřetel na místní politické programy.