Maďarští výrobci proti zavedení eko-daně na PET láhve

Místo skleněných nápojových vratných lahví byly v minulé dekádě v ČR zavedeny nevratné nápojové PET hlavně díky nadnárodním obchodním řetězcům. Teď s tím jsou obrovské problémy nejen v ČR, ale i celé EU. Současné metody sběru a celá manipulace s lahvemi, nutná k jejich využití recyklací a ne spalováním, je vzhledem k vysokém počtu potřebných sběrných kontejnerů nebo pytlů naprosto neefektivní a z hlediska logistiky a vlivu na ŽP dokonce neekologická! Jediným efektivním řešením pro spotřebitele a hlavně stát je zálohování a v supermarketech - s jejich produkcí přes 90% tohoto "odpadu!!" - automatický odběr zálohovaných nápojových obalů (PET, ALU plechovky a sklo) pomocí automatů RVM.

Tibor Fehér, president MÜSZ, řekl dopisovateli The Budapest Sun: "Od ledna tohoto roku byla uvalena absurdní environmentální daň na plastové polyetylén tereftalátové (PET) láhve, u všech nápojů, kde jsou použity."

Dodal, že ostatní výrobci jsou od daně osvobozeni přesto, že rovněž používají plastové obaly pro jejich výrobky (jako margarin, jogurt a jedlý olej).

"Dříve jsme byli zdaněni za kilogram použitého plastu, teď je nám ukládán poplatek Ft20 ($0.10) za každou plastovou láhev," řekl.

Fehér dodal, že nový zákon nejenže nedefinuje, co přesně je tak zvaná "daň na výrobek" (temékdíj), ale diskriminuje výrobce nápojů a porušuje směrnice EU.

"V EU neexistuje něco jako termékdíj," řekl a uvedl, že ve stejném zákoně jsou použity rovněž další termíny, které nebyly nijak definovány, jako například obchodní obal. Stěžoval si, že zákon neobjasnil, na co jsou vybírané poplatky použity.

Jakékoliv takové zdanění by se mohlo obrátit proti recyklaci PET, tvrdí.

Fehér napadl tvrzení Ministerstva životního prostředí a vodních zdrojů (KVVM), že PET láhve musí být zdaněny proto, aby se zvýšilo používání opakovaně plnitelných lahví. Pokud výrobce nesplní uložené kvóty těchto (vratných) lahví, musí zaplatit navíc daň Ft5 ($0.02) za každou láhev.

"Opakované plnění mohlo být teoreticky přijatelné a zavedeno v Maďarsku před 10 lety, ale ne dnes, protože průmysl a technologie se změnily v souladu s chováním spotřebitele, který nyní požaduje praktická řešení selektivního sběru odpadů."

Fehér řekl, že výrobci nápojů mohou být obviňováni pouze za vytváření 5% (PET odpadů) ze všech komunálních odpadových plastů.

Asociace MÜSZ je reprezentantem 30 největších maďarských výrobců nápojů ze 100 výrobců nápojů (produkujících dohromady 600 různých nealkoholických nápojů).

Z uvedeného je zřejmé, že maďarské MŽP zavedlo od ledna 2005 nevhodný systém kvót pro upřednostnění vratných silnostěnných PET lahví, jako je tomu například v Německu. Naopak ve Švýcarsku je rovněž kvóta, ale na dodržení míry návratnosti jednocestných PET.

Nevhodnost německého systému  spočívá v tom, že označuje některé typy nápojových obalů za ekologické a jiné naopak za hrozbu pro ekologii. V Maďarsku jsou tedy na MŽP vratné PET chápány rovněž jako ekologicky vhodné a eko-daň má zajistit jejich preferenci před jednocestnými nevratnými PET. To je samozřejmě špatně.

V případě PET lahví bylo totiž několika provedenými LCA studiemi toto historicky a technologickým vývojem dané "ocejchování" vyhodnoceno jako nesprávné prvně ve Švýcarsku [1]. český překlad je na [2]. Následně byla provedena v září 2004 nejrozsáhlejší LCA studie v Německu [3], k ní podali velmi detailní zprávu její autoři, jejíž překlad je na [4]. Následně o tiskové konferenci, uspořádané PETCORE v Berlíně máte překlad na [5] a můj komentář k tomu je na [6]. LCA pro 3 scénáře nakládání s plastovými nápojovými lahvemi, vypracovaný již v roce 2001 pro norské firmy Stabburet AS a Plastretur AS výzkumnou Østfold Research Foundation je na [7]. Rozšířený komentář přímo od autorů k výsledkům studie IFEU najdete v angličtině na [8].

V počátcích zavádění PET obalu musela být totiž stěna láhve dostatečně silná, jako je tomu u vícecestných vratných PET, aby odolala tlaku CO2 v nápoji při zvýšení jeho teploty (např. na slunci). Technologický vývoj ale problém odolnosti proti roztržení zanedlouho vyřešil, hmotnost se proto začala soustavně snižovat. Lehčí typ ale přestal být (díky silnému tlaku průmyslu a obchodu) zálohován (jako láhve vícecestné), stával se z něj "plastový PET odpad". Sběr a následné využití PET recyklací z mnoha důvodů dosud zaostává za vyrobeným množstvím a proto byl PET obal chybně posouzen jako ekologicky  nevhodný. Nepochybně sehrál svoji roli i konkurenční boj
a tlaky postižených výrobců obalů, jmenovitě sklářů.

Dosažení co nejvyššího opětného využití PET lahví recyklací je ale možné jedině motivací spotřebitelů k vracení láhve po spotřebě nápoje. Dobrovolné systémy dosahují pouze kolem 20% návratnosti a využití, systémy se zálohou naopak kolem 80%. Chyba se již dnes projevuje v nedostatku stále lukrativnější PET suroviny, zato naopak ve visuálním zaneřádění životního prostředí (ve Švýcarsku je již vžitý termín "visual littering"), vyvážením na skládky, nebo nevhodným energetickým využitím s obrovskou produkcí skleníkových plynů.

Důvody této neutěšené situace (nejen v Maďarsku) spočívají tedy v následujících skutečnostech:

• Posuzování tzv. "ekologické vhodnosti či nevhodnosti nápojových obalů a zvláště PET" pomocí analýzy životního cyklu (LCA), je poplatné technologickému vývoji obalu a jeho opětného využití.
• Novější, mnohem lehčí (a proto levnější) jednocestný tzv. nevratný typ má obrovský růstový tržní potenciál, vytlačuje z trhu tradiční obalové sklo a v současnosti i starší, těžší (a dražší - 1 tuna za zhruba 1.200 USD) typ vícecestné vratné PET láhve.
• Tržní podíl tenkostěnných jednocestných PET lahví na úkor dražších vícecestných vratných PET z mnoha důvodů a za silné podpory výrobců a obchodu (a ke spokojenosti pohodlných spotřebitelů) roste rovněž celosvětově, nelze jej proto administrativně zastavit zavedením nějakých kvót, nebo eko-daní.

Dokonalého využití lze dosáhnout výhradně:

• motivací spotřebitelů dostatečně vysokou zálohou,
• automatizovaným zpětným RVM odběrem PET lahví po spotřebě přímo u velkoprodejců, tj. obchodních řetězců,
• vytvořením clearingových center na PET, Al dózy a sklo k vyrovnávání koloběhu záloh, tak jak je to běžné ve Skandinávii,
• vybudováním logisticky nejvhodněji situovaných zpracovatelských a recyklačních kapacit a odbytu recyklátů.

Pokud byste měli zájem si tato tvrzení doplnit, nabízím několik českých překladů:

• 02.09.2001 Studie Evropské komise potvrdila výhodnost používání nevratných PET obalů
• 16.09.2003 Švýcarská EW-MW studie potvrdila dosavadní politiku
• 20.01.2004 Systém sběru a recyklace nápojových obalů ve Švédsku
• 27.01.2004 Koncepce využití nápojových obalů TOMRA
• 12.02.2004 Ekologové neprosadili zálohy na nevratné nápojové obaly
• 24.05.2004 TOMRA ASA - Automatizovaný sběr nápojových nádob
• 25.05.2004 TOMRA ASA - Manipulace s materiálem po odběru
• 01.06.2004 Potřeba modernizace a zefektivnění systémů sběru
• 16.07.2004 Sběrné třídící centrum TOMRA pro nádoby bez záloh
• 30.08.2004 Izrael: Záloha je motivací spotřebitelů k recyklaci
• 02.10.2004 Ekobilance nápojových obalů v Německu - historie a současnost
• 28.10.2004 Zálohovací norské centrum na nápojové plechovky a PET láhve
• 04.11.2004 Ekologie a bariéry volného obchodu v EU: začarovaný kruh?
• 12.11.2004 Výsledky recyklace PET ve Švýcarsku - špičkové, přesto nedostačující
• 08.12.2004 Petícia za zavedenie zálohovania nápojových jednorazových obalov
• 09.12.2004 EUROPEN naléhá na komisaře EU, aby soudně zakročili proti německému systému záloh
• 01.02.2005 Předvánoční stesky z PETCORE k recyklaci PET lahví
• 16.03.2005 Jednocestný PET pokračuje v nárůstu tržního podílu
• 31.03.2005 Desatero na podporu zálohování nápojových obalů z USA
• 03.04.2005 Deset hlavních argumentů odpůrců zálohování v USA
• 19.04.2005 Dobrovolný sběr PET lahví ve Švýcarsku už nestačí!
• 20.04.2005 Recyklace plastových lahví v Kanadě
• 25.04.2005 Environmentální vliv systémů nápojových nealko obalů