PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní:
"V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty.

Ministr Bursík uvažuje o zavedení záloh na plastové PET lahve

Tak jako lidé vracejí prázdné lahve od piva do obchodů, budou možná na nákupy chodit i s prázdnými PET lahvemi, ALU plechovkami a skleněnými pivními lahvemi.

Ministerstvo životního prostředí uvažuje o tom, že by podobně jako v některých zemích zavedlo povinné zálohy na PET lahve. „Ministr Bursík už v tomto duchu zadal vypracování právní analýzy,“ potvrdila mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová. Další informace odmítla sdělit a ministr celý den nezvedal mobilní telefon.

Nápad se zamlouvá ekonomům i ekologům, proti jsou výrobci nápojů a obchodní řetězce. Mají obavy, že se to prý obrátí proti spotřebitelům.

Zálohy za PET lahve platí lidé už v řadě zemí, například v celé Skandinávii, v Německu, 11 státech USA,
7 provinciích Kanady, Estonsku, Chorvatsku a Izraeli. V severských zemích systém funguje dobře a díky tomu se přes čtyři pětiny lahví znovu využijí recyklací na mnoho výrobků, dokonce se recyklují na nové láhve.

V Německu tento systém narazil na odpor obchodních řetězců, stovky soudních žalob ale neuspěly a spolkový soud je zamítl. Proti zálohám jsou výrobci z tzv. Big 4 - hlavně Coca Coly, Pepsi, Danone, Nestlé. Obal jim totiž při tomto systému bez záloh zaplatí zákazník v ceně nápoje, je tedy pro ně zcela zdarma. To při ceně 1.250 USD za tunu nové PET suroviny a miliardových množstvích lahví na trhu je rozhodující. Jejich důvody jsou proto jasné.

„Máme s tím velmi špatné zkušenosti právě z Německa. Je to velmi neefektivní a spotřebitelům to ztěžuje situaci,“ uvedl Zdeněk Vilímek z české pobočky firmy Coca-Cola. Také Kofola není touto myšlenkou nadšena. „Naše stanovisko je spíše konzervativní, hlavně kvůli nefunkčnosti v jiných státech,“ tvrdí mluvčí Kofoly Tomáš Klofanda.

Se zálohováním pivních lahví jsou v Česku letité a positivní zkušenosti. Záloha by lidi přiměla k tomu, aby láhev nevyhazovali do popelnice. „Obaly na více použití jsou přežitek, jsou mnohem těžší, pro výrobce nápojů nepřijatelné“ míní Jiří Nezval, který se na svém serveru PETrecycling.cz problematikou dlouhodobě zabývá. V zálohování lahví vidí jediné řešení, jak zamezit tomu, aby tuny PET lahví zbytečně mizely na skládkách nebo ve spalovnách. Zálohování je podle zkušeností z jiných zemí v tomto ohledu mnohem účinnější, motivuje totiž chování lidí. „Dají se na to použít existující automaty na skleněné pivní lahve, které už v obchodech jsou,“ dodal Nezval. Podle něj je proti zavedení záloh velmi silná lobby, hlavně ze strany obchodních řetězců a výrobců nápojů. „PET láhev je vnímána bohužel jako odpad, ačkoliv je to velmi cenná surovina,“ míní.

Zálohování ale vadí i a.s. Eko-kom. Česko údajně patří v dobrovolném třídění plastových obalů (to ale nejsou jen PET láhve, ale 5 dalších druhově zcela odlišných obalových materiálů) podle společnosti Eko-kom, která sběr a recyklaci organizuje a kterou založili producenti obalů, mezi nejlepší země v Evropě.

„Dobrovolná motivace některé lidi nepřesvědčí, ale pokud by už vyhazovali vlastní peníze, je to již o něčem jiném,“ míní Ivo Kropáček z Hnutí Duha.

Poplatky za zálohu se v Evropě pohybují od deseti do padesáti centů za láhev. Jaká bude u nás? „Koruna by byla na motivaci málo, ale zase to nesmí být moc,“ dodal Kropáček.

„Měly by to být nejméně tři koruny, to je zhruba cena jedné běžné PET láhve, kterou by dostal zákazník od prodejce zpět“ míní Nezval.

AUTOR: JAN SŮRA