NÁRODNÍ STRATEGICKÝ REFERENČNÍ RÁMEC ČR 2007-2013

Zaslání připomínek na přiloženém připomínkovém listu (doc, 68 kB) bylo požadováno do 25. října 2006 na e-mailové adresy: Jaroslav_Blazek@env.cz a Vladimir_Valenta@env.cz

Zde jde pouze o převod velmi obsáhlého ZIP dokumentu po jeho rozbalení z formátu WORD (130 stran) do htm a výtah níže uvedených (a snad z hlediska řešení klíčové otázky využitelných složek komunálních odpadů zajímavých) částí.

Nejobsáhlejší částí výtahu je SWOT analýza.

3.4. Životní prostředí (str. 17-19)

V devadesátých letech 20. století došlo k výraznému zlepšení téměř u všech složek životního prostředí České republiky. Vysoké koncentrace emisí, zejména v ovzduší, byly dále sníženy investicemi do konečných čisticích zařízení. Také v letech 2000 – 2006 pokračovalo snižování emisní zátěže, a to zejména v oblasti vod.

Nicméně současný stav životního prostředí v České republice nelze považovat za uspokojivý, neboť ze sledovaných trendů vyplývá, že v posledních letech dochází ke zpomalení, zastavení nebo i ke zvrácení některých velmi pozitivních trendů, které byly charakteristické pro počátek 90. let 20. století.

Hodnoty základních standardních indikátorů stavu životního prostředí ve srovnání s průměrem EU-15 (před rozšířením k 1. 5. 2004) a OECD-30 nevykazují řádové odchylky, ale ve srovnání s okolními státy jsou na horší úrovni.

Dynamika změn v současnosti je vzhledem k omezení aktivity a přijímání opatření na ochranu životního prostředí a výraznému poklesu investic do ochrany životního prostředí ovšem pomalejší. Další zlepšování životního prostředí si tudíž vyžádá vyšší investice, především do modernizace technologických procesů a inovací výrobních technologií.

Pro kvalitu životního prostředí představují hlavní problémy a rizika následující faktory:

• překračování imisních limitů pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí,

• negativní vliv růstu automobilové dopravy na zdraví obyvatel (zvláště ve městech bez obchvatů, přes která vedou nejdůležitější dopravní komunikace státu a regionů),

• vysoká energetická a materiálová náročnost ekonomiky,

• znečišťování životního prostředí nebezpečnými látkami z průmyslových podniků, zemědělství, domácností a aglomerací, havarijní úniky nežádoucích látek do povrchových a podzemních vod,

• špatný stav vodních toků z hlediska ekologických funkcí, nízká retenční schopnost krajiny a s tím spojené poměrně vysoké riziko vzniku povodní,

• vysoká míra fragmentace krajiny,

• vysoký počet lokalit se starými ekologickými zátěžemi,

• vysoký podíl půdy ohrožené vodní erozí,

• vysoká míra výstavby na nových plochách,

• ohrožení lesů atmosférickými depozicemi a degradovanými půdami a jejich neuspokojivý zdravotní stav,

• nebezpečí dalšího poklesu biodiverzity

Celková produkce odpadů vykazuje pokles, ale produkce komunálních odpadů od roku 1995 mírně roste. Dosud nedostatečná pozornost je věnována tříděnému sběru odpadů a biologicky rozložitelné složce komunálních odpadů i materiálovému využití komunálních odpadů.

Silné stránky

Ekonomická situace, inovace a konkurenceschopnost

1. makroekonomická stabilita a rychlý ekonomický růst ve vztahu k EU

2. masivní příliv přímých zahraničních investic podpořený systémem investičních pobídek

3. exportní orientace výroby

4. existence kvalitních vědeckých pracovníků a vědeckých týmů ve vybraných oborech schopných obstát v mezinárodní konkurenci

Moderní společnost a konkurenceschopnost

1. trvající sociální dialog a výsledný sociální smír

2. dostatek kvalifikované pracovní síly za konkurenční cenu schopné využívat moderní technologie

3. vysoký podíl absolventů, kteří dosáhli vyššího sekundárního vzdělání s maturitou

4. vysoká penetrace prostředky mobilní komunikace

Životní prostředí, dopravní dostupnost a konkurenceschopnost

1. vysoká hustota silniční a železniční sítě, síťový charakter železnic

2. vyšší výkony veřejné dopravy ve srovnání s EU, vysoký podíl MHD na přepravních výkonech v osobní dopravě

3. zlepšující se celkový stav životního prostředí

4. přiměřený podíl chráněných území, implementace evropsky významných lokalit a ptačích oblastí (soustava Natura 2000)

Rozvoj regionů a konkurenceschopnost

1. minimální rozdíly v HDP na obyvatele mezi regiony soudržnosti (s výjimkou Prahy)

2. významná socioekonomická pozice Prahy v evropské hierarchii sídel

3. významný endogenní potenciál příhraničních regionů

Slabé stránky

Ekonomická situace, inovace a konkurenceschopnost

1. nedokončená reforma veřejných financí

2. nižší produktivita práce a dalších výrobních faktorů v porovnání s vyspělými zeměmi

3. zastaralá výrobní základna s vysokou energetickou a materiálovou náročností výroby

4. nízká využitelnost výsledků výzkumu a vývoje podnikatelským sektorem (s problémy na straně nabídky i poptávky), rigidita a malá kapacita některých V&V institucí, malá otevřenost mezinárodním sítím a podnikům

5. nízký podíl soukromých i veřejných výdajů na financování aplikovaného výzkumu a vzdělávání pracovníků, nedostatečná infrastruktura a kapacity výzkumu a vývoje

6. nízká kvalita služeb a nevyhovující infrastruktura cestovního ruchu

7. nedostatečné využití přírodního a kulturního potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu (kromě Prahy)

 Moderní společnost a konkurenceschopnost

1. dlouhodobě negativní vývoj přirozené změny obyvatelstva, stárnutí obyvatelstva

2. nedostatečná vazba vzdělávacích systémů na měnící se potřeby trhu práce, nedostatečná spolupráce škol a zaměstnavatelů (celoživotní učení)

3. v evropském srovnání podprůměrné výdaje z veřejných i soukromých zdrojů na vzdělávání, aktivní politiku zaměstnanosti, zdravotní péči a kulturu

4. málo efektivní jazykové vzdělávání

5. nižší podíl studujících v terciárním vzdělávání při porovnání s průměrem zemí s dlouhodobě fungující tržní ekonomikou

6. nedostatečné znalosti a kompetence k podnikání

7. regionálně diferencovaná vysoká míra nezaměstnanosti s výraznými prvky strukturální nezaměstnanosti a s vysokým podílem dlouhodobě nezaměstnaných

8. dlouhodobě pomalá a nedostatečná integrace specifických skupin obyvatelstva

9. nedostatečné využívání informačních a komunikačních služeb MSP a domácnostmi

10. nedostatečná míra uplatňování moderních způsobů řízení a informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě

Životní prostředí, dopravní dostupnost a konkurenceschopnost

1. nedobudovaná síť TEN-T, nedostatečná síť dálnic a rychlostních komunikací

2. nízká úroveň čištění odpadních vod v obcích do 2000 a od 2000 do 10000 ekvivalentních obyvatel (EO) i v obcích od 2 000 do 10 000 EO

3. zatížení vysokého počtu obyvatel nadlimitními hodnotami některé ze znečišťujících látek a hlukem

4. málo kapacitní a nekvalitní propojení sídel v regionech, nedostatečná dopravní obslužnost v některých regionech, kriticky se zhoršující situace v údržbě dopravních sítí

5. pomalý rozvoj kombinované přepravy a logistických center

6. nedostatečná dopravní obslužnost v některých regionech

7. velký podíl starých ekologických zátěží, nízká míra využívaní ploch brownfields

8. nedostatečná prevence rizik, zejména živelních pohrom a technologických havárií

9. nízký podíl obnovitelných zdrojů energie, nižší míra energetické výtěžnosti tradičních zdrojů

Rozvoj regionů a konkurenceschopnost

1. vysoké regionální rozdíly v dynamice ekonomického výkonu a z hlediska podílu a koncentrace strukturálních problémů

2. sociální nevyváženost městských lokalit

3.  nedostatek pracovních a rekvalifikačních příležitostí na venkově a odliv obyvatel v produktivním věku

4. ekonomická a sociální problémovost příhraničních a periferních regionů

5. zanedbaná dopravní infrastruktura napojující příhraniční oblasti na centra uvnitř státu, ale i na rozvojová centra příhraničních regionů sousedních zemí

Příležitosti

Ekonomická situace, inovace a konkurenceschopnost

1. intenzivnější  zapojení do společného trhu EU

2. možnosti oživení evropské ekonomiky, globální růst dynamiky ekonomiky, růst východní Evropy

3. posílení progresivních segmentů ekonomiky – prorůstových odvětví, a využití ekologických inovací

4. posílení internacionalizace podnikání, rozvoj mezinárodní spolupráce a expanze podniků na zahraničních trzích

5. navýšení výdajů na výzkum a vývoj minimálně na úroveň vyspělých zemí

6. propojení domácí V&V kapacity s mezinárodními, především evropskými strukturami

7. rozvoj spolupráce vědeckovýzkumných institucí, škol, inovačních center a podniků, vytváření sítí

8. rozvoj průmyslových služeb a poradenství, zvláště pro MSP

9. využití prostředků ze SF v období 2007 – 2013 umožňující urychlenou realizaci strategických investičních akcí

10. možnost dalšího rozvoje a zkvalitnění služeb pro cestovní ruch

11. rozmanitost krajiny s vysokou přírodní diverzitou a kulturně-historickým potenciálem atraktivní pro cestovní ruch, rekreaci, trávení volného času obyvatel a jejich dalšího vzdělávání

Moderní společnost a konkurenceschopnost

1. rozvoj a další zlepšování systému vzdělávání, zvýšení otevřenosti a prostupnosti, kvality a efektivity vzdělávání, včetně jazykového

2. navýšení  výdajů na vzdělávání (z veřejných i soukromých zdrojů) na úroveň vyspělých zemí

3. zavedení systému celoživotního učení, posílení motivace k zapojení do dalšího vzdělávání

4. rozvoj kvality a nabídky technického a přírodovědného vzdělávání a jeho diverzifikace, zapojení absolventů do výzkumu a vývoje

5. tvorba podmínek pro rozvoj informační společnosti, zvýšení penetrace ICT v podnikovém sektoru a domácnostech a rozvoj bezpečných elektronických služeb

6. prodlužování naděje na dožití mužů i žen

7. posílení vnitrostátní migrace za prací v souvislosti s uvolněním trhu s byty a růstem mezd

8. dokončení modernizace veřejné správy a zvyšování efektivity jejího řízení, posílení administrativní kapacity na všech úrovních veřejné správy

9.  uplatnění partnerství veřejné správy s podnikateli, sociálními partnery a NNO na všech úrovních řízení veřejných záležitostí

Životní prostředí, dopravní dostupnost a konkurenceschopnost

1. urychlené dobudování sítě dálnic a rychlostních komunikací

2. zlepšování kvality životního prostředí - snižování zatížení a zátěží a prevence

3. rozšíření integrovaných systémů dopravy osob včetně moderních odbavovacích systémů a budování přestupních terminálů

4. rozvoj kombinované dopravy, posílení významu železniční dopravy

5. rozvoj podmínek pro soukromé investice do veřejných infrastruktur (PPP a koncese)

6. racionální hospodaření s energií – energetické úspory, podpora alternativních zdrojů

7. předcházení vzniku odpadů, zvýšení podílu recyklace odpadů

8. předcházení environmentálním a technologickým rizikům

Rozvoj regionů a konkurenceschopnost

1. posílení úlohy velkých měst a urbanizovaných oblastí jako rozvojových pólů regionů  zlepšením jejich dopravního napojení na síť dálnic a modernizovaných tratí, posilování jejich inovační kapacity

2. potenciál Prahy stát se významným ekonomickým a řídícím centrem Evropy, možnost ostatních regionů soudržnosti využít dynamického rozvoje Prahy

3. posilování aplikovatelného inovačního potenciálu  na regionální úrovni, využití inovativních akcí

4. posílení úlohy mikroregionálních center jako místních rozvojových pólů

5. rozvoj udržitelných technologií a podnikatelských aktivit ve venkovském prostoru

6. povzbuzení rozvoje vnitřního potenciálu příhraničních oblastí prostřednictvím posílení spolupráce jako zdroje nových pracovních míst a ekonomického rozvoje

Hrozby

Ekonomická situace, inovace a konkurenceschopnost

1. hospodářská stagnace světových ekonomických center – zejména EU

2. vývoj veřejných financí a veřejného dluhu

3. nedokončená restrukturalizace ekonomiky

4. riziko nepřipravenosti ČR v případě předčasného přijetí eura

5. přílišná orientace na oblasti produkce s nízkou přidanou hodnotou, riziko přestěhování významných zaměstnavatelů a investorů do jiných zemí

6. výrazně nižší podíl inovujících podniků oproti zemím EU-15

7. nedostatečná spolupráce mezi vysokými školami, výzkumnými institucemi a soukromým sektorem v oblasti inovací

8. nedostatek pracovišť s efektivně fungujícími systémy pro transfer výsledků V&V

9. nedostatečná ochrana duševního vlastnictví

10. pokles zájmu o ČR jako destinaci cestovního ruchu

Moderní společnost a konkurenceschopnost

1. dopad zvyšování podílu poproduktivní a zdravotně handicapované složky obyvatelstva na celkovou hospodářskou situaci, na sociální a zdravotní systém státu

2. možná destabilizace v případě omezování sociálního dialogu

3. politizace veřejné správy, přetrvávající korupční a klientské jednání

4. nízká vymahatelnost práva a pomalá činnost soudů

5. celkově nízká efektivita a kvalita výkonu veřejné správy v malých obcích - absence rovnosti přístupu všech občanů k základním místním veřejným službám

6. personální destabilizace veřejné správy

7. zaostávání v rozvoji znalostní společnosti

8. absence komplexního systému celoživotního učení (především z hlediska propojenosti počátečního a dalšího vzdělávání), absence právního rámce

9. místní nedostatek specificky kvalifikované pracovní síly ovlivněný její omezenou mobilitou

10. Digital Divide - rozdělení společnosti podle možnosti a schopnosti přístupu k ICT, především k internetu, narušování bezpečnosti a ochrany soukromí při užívání ICT

11. pokles kvality lidských zdrojů ve zdravotnictví, školství a veřejné správě v důsledku neadekvátních mzdových podmínek a dlouhodobé podfinancovanosti těchto systémů

12. dlouhodobá až vícegenerační nezaměstnanost, pokračující diskriminace určitých skupin znevýhodněných na trhu práce

13. nízký zájem všech osob (včetně nezaměstnaných) o další vzdělávání (včetně rekvalifikačních kurzů)

14. narůstající negramotnost příslušníků romských komunit prohlubující jejich sociální vyloučení a dlouhodobou nezaměstnanost

Životní prostředí, dopravní dostupnost a konkurenceschopnost

1. opoždění výstavby  klíčových dopravních koridorů a cest, zejména dálnic a rychlostních komunikací

2. další nárůst tranzitní dopravy přes území ČR, přetížení pozemních komunikací

3. snížení mobility v regionech s nízkou úrovní dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti

4. pokles podílu osobní železniční přepravy z důvodu morálního a technického zaostávání

5. zvyšování antropogenní zátěže prostředí v souvislosti s hospodářským rozvojem

6. podcenění rizikového managementu, prevence a řešení environmentálních a technologických rizik, nedostatečná ochrana proti některým přírodním živlům

Rozvoj regionů a konkurenceschopnost

1. narůstání rozdílů v základních socioekonomických charakteristikách na regionální úrovni

2. regionální rozdíly v zaměstnanosti, další zaostávání problémových regionů a narušení sociálního smíru

3. koncentrace některých odvětví pouze v určitých regionech, možnost nestability regionální ekonomiky

4. přetrvávající negativní image některých regionů

5. absence regionálních inovačních politik a podpory rozvoje inovačního potenciálu v regionech

6. zvyšování rozdílu v kvalitě života mezi metropolitním a ostatními regiony

7. znehodnocení kulturního potenciálu, ztráta kulturních tradic a regionálních specifik

8. nepříznivá věková struktura obyvatel na venkově, pokračování procesu vylidňování periferních oblastí

Domnívat se, že v otázkách sběru, recyklace a materiálového využití recyklovatelných složek TKO z domácností lze pokračovat metodami z osmdesátých let minulého století, dosud  ale běžných v zemích 15 EU, je naprosto zásadní omyl kompetentních orgánů ČR. Dnes jsme v roce 2007 skutečně někde úplně jinde.

To dokazuje graf, uveřejněný na www.PETrecycling.cz  na:

• Tvorba komunálních odpadů v roce 2003 podle zemí

Závěr z něj si dokáže jistě udělat i laik. Pro ty, kteří si nedokáží přeložit anglický text podotýkám, že zní: "Tvorba odpadů se zcela vymkla naší kontrole"

Příspěvky na IP PETrecycling.cz v archivech:
Příspěvky z archivu: 2007 > 2006 > 2005 > 2004 > 2003 > 2002 > 2001 > 2000