|
|
|||||||
|
Můj závěr intensivního
studia nejnovějších výsledků V&V zní: |
|||||||
|
|||||||
|
|
|||||||
|
Zdroj/Source: MOJE BRNĚNSKO převzato z EnviWeb |
|||||||
|
HOME |
|||||||
|
„Například v městské části Brno střed je pro téměř padesát tisíc lidí pouze deset stanovišť na odhazování plastových lahví. Bohunice jsou na tom ještě hůř. Patnáct tisíc lidí musí PET lahve odložit do tří kontejnerů. Přitom "vůle těchto městských částí ke spolupráci s městem na třídění odpadu není velká,“ prohlásil náměstek brněnského primátora Martin Ander. Nejvíce možností mají lidé v městské části Kníničky. Jeden člověk tam může vytřídit až šest litrů plastových lahví, čtyři papíru a téměř čtrnáct litrů skla. Naopak v Bohunicích může jeden člověk zaplnit maximálně půl litru jednoho kontejneru. Snaha o nárůst třídění bude pokračovat. „Do roku 2010 musí Brno vytřídit na čtyřicet procent odpadu. Hodně pomůže třídička v nové spalovně. Chceme také, aby se v některých částech Brna lidé naučili používat domácí kompostárny. V odpadcích totiž končí až třetina bioodpadu,“ dodal Ander.
Tak, jak to popisuje Veronika Hrdá se třídí
využitelné složky TKO naprosto neefektivně, na náklady obcí, státu i
samotného spotřebitele. Jsou to totiž metody naprosto zastaralé, někdy Povšimněte si, v jakém stavu vhazuje občanka PET láhev do kontejneru. Kromě asi 40 gramů jednocestné PET láhve, nijak po pootevření víčka láhve nesešlápnuté, přidává do sběrné nádoby asi 1,5 litru vzduchu. Svozová společnost tak vozí místo druhotné PET suroviny převahu vzduchu, zbytečně se plýtvá palivem, tvoří se spaliny, je to nejen totálně neekonomické, ale vysloveně neekologické. Pokud se někdo domnívá, že větším počtem "popelnic" a výhovou k "recyklaci" dosáhneme obratu, je přinejmenším naivní. Jsme nevzdělanci, kteří jsou zřejmě naprosto nepoučitelní. Takové názory, které zde prezentuje Veronika Hrdá, přispívají k jedinému: zbavit producenty tohoto "odpadu" odpovědnosti (nejen morální) za jeho zodpovědné využití, přenést náklady za využití recyklací z producentů na STÁT, OBCE a spotřebitele (který jim platí v ceně nápoje i za obal) a tím zvýšit zisky - nejen obchodních řetězců. Tou nejefektivnější cestou není zvyšování počtu kontejnerů, prioritou
není ani bioodpad, ale zálohování
nápojových obalů, jak je to už dnes běžné
v celé Skandinávii,
11 státech USA, 7 průmyslově a populačně nejvyvinutějších
provinciích Kanady, Estonsku, po hrozných soudních tahanicích
dokonce v Německu, omezeně v Chorvatsku To ovšem Veronika Hrdá vůbec neví, ačkoliv má zdarma a v češtině na Internetu nejobsáhlejší zdroj informací, rovněž právě zde na IP PETRECYCLING.CZ. A dokonce z Brna. Příspěvky na IP PETrecycling.cz v
archivech:
|
|||||||
| Best View : 800x600 resolution with Internet Explorer 4.x or above. | |||||||