PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní:
"V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty.

Ing. Jiří Nezval
Jednocestné (nevratné) nápojové PET láhve - co dál?

V současnosti se v tisku a médiích, stejně tak na nejrůznějších zasedáních a  konferencích probírá aktuální téma: zálohování nápojových obalů. Většinou z jediného důvodu. Aby nás účastníci přesvědčili, jak je zálohování nesmyslné, nákladné, neekologické a podobně.

Všechno je ryze účelová mystifikace pro veřejnost (zvláště tu mladší), snažící se z řady příčin, především nejvyššího zisku a nejnižších nákladů o udržení současného neefektivního systému z osmdesátých let minulého století. To vše i přesto, že život šel dál a jsme o více jak čtvrtstoletí starší - a ve světě taky technologicky mnohem dál.

Tradiční ruční odběr nápojových obalů byl v Japonsku vyhodnocen při srovnání s odběrními automaty RVM jako nejnákladnější způsob (viz obr. 1 a obr. 2).

Obsah

	Jak je to s obalovými plasty?
	Jaká je současná situace v Česku?
	Co určuje naše postoje k plastovému PET odpadu
	Co je zcela zásadním problémem?
	Současné výhody této novinky
	Je čas na změny
	Jak? Je to překvapivě jednoduché
	Situace na Slovensku
	Situace v zemích EU
	Zásadní rozdíl mezi vratnými a nevratnými PET
	Nevratné PET a ekologie
	Co určuje naše postoje k plastovému PET "odpadu"?
	Nepřijatelná terminologie
	Jsou pro opožďování důvody?
	Německo a situace po zavedení záloh
	Jaké je tedy nejefektivnější řešení?
	Kdo je původcem tohoto "odpadu"?
	Co je v legislativě naší a EU špatně?
	Zastaralost a nesmyslnost současných systémů sběru obalových materiálů

Jak je to s obalovými plasty?

Bylo by přinejmenším naivní se domnívat, že lidé touží po zachování životního prostředí a jsou ochotni tomuto požadavku přizpůsobit svoje chování. To, co dnes především chtějí, je vlastní pohodlí. Tomuto imperativu je dnes podřízeno vše - pohodlnější je totiž lépe prodejné. Obchodně výhodným artiklem je rovněž "zdravý životní styl" a "ekologie."

Jedním z příkladů, kam tato kombinace vede, jsou nápojové obaly, mezi nimi pak téma dne - nevratné PET láhve a co s nimi. Tuto otázku dnes řeší kdekdo, většinou bez využití informací
o současném stavu v oblasti vědy a výzkumu (R&D) a existujících inovacích (BAT).

Jaká je současná situace v Česku?

Současný vývoj od prvého návrhu ministra životního prostředí RNDr. Martina Bursíka v dubnu 2007 je chronologicky zachycen v odkazech na rozcestníku O zálohách v Česku. Výpady proti návrhu mne vedly k tomuto rozboru situace.

Co určuje naše postoje k plastovému PET "odpadu"?

Postoje veřejnosti k této relativně mladé obalové novince ovlivňují rovněž psychologické aspekty, kterými se v Nizozemí zabývala Martinjte Smits ve svých tezích s názvem "Monsterbezwering." Došla k závěru, že ty výrobky a technologie, které překračují jakési "přirozené" hranice, jsou veřejným míněním hodnoceny negativně, naopak odborníky pozitivně. Podle Martinjte Smits jsou tyto odlišné názory výsledkem konfliktu mezi důvody (experti) a emocemi (veřejnost). Týká se tento přístup i PET lahví? Mezi některými odpůrci, kteří se považují za "ekology" zcela určitě.

Abych přispěl k řešení diskuze s odpůrci tohoto "plastového slizu," jak PET láhve nazval jistý redaktor/-ři (který používá/-jí rovněž název "igelity" - zřejmě vůbec neví, co to slovo značí), vytvářím pro poučenou i nepoučenou veřejnost tento odborný portál, který by využitím shromážděných informací mohl vést (mimo jiné) i  k  výrazným úsporám státu
a rovněž obcí). Jakým způsobem by toho mohlo být dosaženo se dočtete na mém návrhu řešení, založeném na  kombinaci zálohování nápojových obalů spojeným
s  moderním způsobem jejich odběru pomocí tzv. RVM automatů. To nejsou je automaty firmy TOMRA Systems ASA, jak vyplývá z údajů na odkaru.

Můj příspěvek k praktickému řešení s ohledem na aktuální stav ve světě a u nás jsem nazval  "Důvody pro zpětný odběr nápojových obalů se zálohováním."

Tímto novodobým problémem se zabývám od roku 1989, doména www.PETrecycling.cz je registrována prvně ve Švédsku od 19. listopadu 1999. Zabývám se touto problematikou velmi intenzivně, což mně umožňuje předchozí profesní průprava, vlastní činnost v ČR i zahraničí, Internet, též znalosti jazyků a tvorby stránek. Rozhodně jsem o problému velmi dobře informován.

Co je zcela zásadním problémem?

Zásadní negativní psychologický i ekonomický dopad na veřejnost a stejně tak na kompetentní orgány má stále používaný termín "odpad/obalový odpad."

Stejně jako já uvažují i jinde, například doktor chemických věd Valerij Krivošej, prezident Klubu obalářů ze Lvova, jak se dočtete v mém překladu z ukrajinštiny.

Není každý ze šesti základních typů plastových obalů stejný. Srovnávat PET láhev o hmotnosti kolem 40 g (objemu 1,5 litru), nebo pod 80 g (objemu 2 litry) s plastovým obalem jiného typu plastu, např. od Tatranek, mikroténovou fólií, odnosnou taškou, nebo kelímkem na salát - to prostě nelze. Zvláště pokud uvažujete o hmotnosti a tím hodnotě materiálu obalové jednotky (za kterou sami platíte). Aby se nám to nepříčilo, okopírovali jsme na mnoha místech Česka nesmyslný sběr všech obalových plastů dohromady, jak je to celkem běžné v Německu a EU, dokonce i USA. Společnosti jako a.s. EKO-KOM, Duales System Deutschland, .A.S.A., Sita, van Gansewinkel, a desítky dalších si pak nemohou stěžovat na nedostatek likvidovaných odpadů.

Současné "výhody" této novinky

Nezálohované jednocestné (nevratné) PET poskytují nežádoucí výhodu, že je můžeme kamkoliv jako "odpad" odhodit, tedy pohodlí pro zákazníka. Je to však rovněž plus pro přitažlivost české krajiny a příliv zahraničních návštěvníků? Obchodu výhodu, že je nemusí zpětně odebírat, jako je tomu u skleněných pivních lahví, nebo v EU u zálohovaných vratných PET lahví. Výrobcům nápojů a obchodu výhodu, že za obal dostávají zaplaceno v ceně nápoje. Čím více lahví vyhodíme, spálíme ve spalovnách či jinak  znehodnotíme, tím lépe, jsou "za vodou". Na své si pohodlně přišli. Výrobcům PET polyesteru výhodu, že zhruba 80% lahví po spotřebě nenávratně zničíme, aniž bychom je využili znovu – dnes už dokonce na stejný výrobek, na nové láhve. Kdo není postižen totální slepotou, tomu takovéto výhody velmi vadí. Naopak kompetentním orgánům zřejmě nevadí vůbec. Nebo mají své důvody i přesto, že úspěšná řešení v praxi existují? Zřejmě ano - a to nejen u nás.

Měli bychom si uvědomit, že u zcela nového typu obalu na nápoje, navíc se zcela novou technikou prodeje výrobku, nemůže jít v otázce "co s nimi" jen o jakési vylepšování nákladných starých metod. To ale je nepochybně v souladu s koncepcí komfortu a přáními největších producentů nápojového PET "odpadu," tzv. Big4 (Coca Cola, Pepsi, Danone, Nestlé) a dalších.

Bohužel, marnotratné praxi napomáhají rovněž někteří naši i cizí "experti". Mám na mysli rozsáhlý projekt "Ekonomické modely hodnocení komplexních nákladů v odpadovém hospodářství," řešený týmem Institutu pro strukturální politiku (IREAS) a expertů z oboru odpadového hospodářství v letech 2002 – 2004. Byl vypracován pro naše MŽP. Podobným pokusem o "vědecké," na nic nenáročné vylepšování ze Švýcarska je čerstvá studie firmy Ellipson "Pfand auf PET-Getränkeflaschen" (50 str., 552 k)

Je čas na změny

Myslím, že nastala doba na zavedení zásadní inovace, odpovídající novosti obalu a tempu jeho nárůstu a využití a na druhé straně stavu rozvoje technologií. Změna totiž může přinést, pokud najde podporu,  miliardové úspory státu.

Jak? Je to překvapivě jednoduché

Uzákoněním záloh na tyto jednocestné ("nevratné") PET láhve, ale i nápojové plechovky a nápojové láhve ze skla bez záloh, stejně jako v Česku existují odedávna zálohy na pivní láhve. Že je v tom obrovský rozdíl a moje tvrzení je hloupost? O tom vás budou vytrvale přesvědčovat odpůrci. Jistě, pro ně by to znamenalo ztrátu vysokých zisků. V Německu byly po soustavném nedodržování předepsané kvóty návratnosti zálohovaných tlustostěnných vratných PET lahví  na jednocestné PET zavedeny zálohy už od roku 2003 v souladu s jejich zákonem, ale mocný průmysl a obchod se s tím dodnes nevyrovnal. Němci, stejně jako v celé západní části Evropy mají dodnes - na rozdíl od nás - značnou část zálohovaných silnostěnných a opakovaně používaných vratných nápojových PET lahví. Jejich podíl se ale rapidně snižuje. Výrobci nápojů nejsou ochotni platit za materiál láhve čtyřnásobek, když stejnou službu jim poskytuje čtyřikrát levnější jednocestná PET láhev. Japonská firma Tejjin mne upozornila, že spotřebitel u nich by odmítl koupit nápoj v opakovaně používané vratné PET, které vykazuje jen nepatrné poškrábání povrchu.

Žádná další opatření kompetentních orgánů (legislativci, MŽP, MPO, vláda a parlament) nejsou nutná. Možná by si mohli ještě spočítat, co tento krok přinese do státní pokladny. Toto systémové zákonné opatření vyvolá na straně obchodu potřebu zajistit zpětný odběr těchto zálohovaných nápojových obalů. Tato otázka je dnes v řadě zemí beze zbytku vyřešena.

Odběr se provádí velmi efektivně a automaticky. Jde o odběrní automaty, známé jako RVM  (na rozcestníku jsou odkazy na weby jejich nejznámějších výrobců). RVM automaty kromě automatického vracení zálohy vyřešily celou oblast přípravy na recyklaci, počínaje vracením obalů, jejich roztříděním podle materiálu a dokonce barvy a úpravou objemu před odvozem
k vlastní recyklaci. Odběrní automaty v kombinaci se zálohováním nápojových obalů (nejen PET, ale i ALU plechovek a skla) zajišťují nejkvalitnější, zcela čistou a lajdáky neznehodnocenou surovinu, navíc v nejvyšší možné míře (protože jsou spotřebitelé motivováni zálohou)
k zpětnému využití následnou recyklací.

Aby celý systém hladce fungoval, je třeba zajistit koloběh záloh pomocí clearingového centra.
V době počítačů, e-mailů a Internetu si musí obchod (na vlastní náklady) rozšířit existující clearingové centrum pro pivní láhve o tyto materiálově odlišné nápojové obaly. Jen tak to může být hospodárné vůči státu, společnosti, ale i spotřebiteli (tomu vrací peníze za obal), a přitom je to maximálně ekologické.

Stát a jeho poplatníci by rozhodně neměli přebírat odpovědnost za jiné subjekty a zbytečně utrácet. Pro doložení mých tvrzení je zřejmě nutný rozbor současné situace.

Situace na Slovensku

Musím předem zdůraznit, že na Slovensku jsou ve využití PET lahví daleko před námi.
V Kolárově postavila za podpory Recyklačného fondu firma Sledge Slovakia jeden
z nejmodernějších závodů Evropy na recyklaci PET - až na potravinářskou kvalitu, vhodnou pro nové láhve. Slovenští odpůrci ale brání zavedení záloh. V současné době se Sledge Slovakia, stejně jako recyklační firmy v jiných zemích, potýká s nedostatkem PET suroviny. Nemůže jí být dostatek, když sběrové systémy bez záloh jí k využití zachytí, na rozdíl od systémů se zálohováním, pouze kolem jedné pětiny. Vzhledem k současné vysoké výkupní ceně kvalitního PET je logicky vyvážena nejen ze Slovenska a České republiky, ale doslova z celého světa. Převážně do Číny.

Situace v zemích EU

V EU je v otázce nápojových obalů situace diametrálně odlišná od naší, rovněž ode všech nových desíti členů Unie a dalších zemí směrem na Východ. Existují i rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, hlavně díky zvyklostem při konzumaci nápojů. Rozdíly ale spočívají hlavně
v poměrném zastoupení  vratných PET lahví (zálohovaných) a nevratných (bez zálohy). Těch prvých je ve starých členských zemích dosud výrazná převaha, u nás nyní naopak zcela chybí.
I v tradičních zemích EU se ale projevuje nárůst podílu nevratných PET. Proč tomu tak je, vyplyne z dalšího výkladu.

Zásadní rozdíl mezi vratnými a nevratnými PET

Rozdíly v obou typech spočívají nejen ve způsobu použití, ale především v hmotnosti a způsobu, jak s nimi po spotřebě nápoje zacházíme. Často ale vůbec netušíme, v čem tyto rozdíly spočívají. A vůbec se neví, že vyplývají z historie zavádění nového nápojového PET obalu.

Prvé pokusy s výrobou PET lahví byly totiž neúspěšné, láhve se u silně nasycených nápojů vlivem vysokého tlaku CO2 deformovaly, někdy dokonce explodovaly. PET láhve musely být proto silnostěnné, aby tlaku odolaly. Logicky musely být používány opakovaně - staly se vratnými (refillable bottles / Mehrweg Flaschen).

To trvalo do doby, než byly zjištěny specifické vlastnosti PET polyesteru. Protahováním řetězce molekul dochází k jejich uspořádání a orientaci do semikrystalických struktur, což vede k vyztužení tzv. biaxiálním protažením. Použití polyesterové tkaniny při výrobě pneumatik je založeno právě na této vlastnosti. Schopnost vyztužení protažením polyesterového řetězce při vytváření vedla k mimořádnému zvýšení pevnosti stěny. Logicky toho bylo využito k soustavnému snižování hmotnosti, s velkými úsporami nákladů, tedy zvýšení zisku. Cena primárního potravinářského PET na výrobu lahví citlivě reaguje na změny cen surovin (nafta, zemní plyn) a činí cca $ 1.200/tunu, takže při produkovaných miliardových počtech znamená každý gram úspory hmotnosti velkou úsporu nákladů. Proto nastal a pokračuje nárůst tržního podílu těchto silně vylehčených PET lahví po celém světě.

Na rozdíl od zemí EU, si výrobci nápojů a obchodní řetězce u nás situaci zásadně zjednodušili. Silně odlehčené PET zavedli bez záloh jako láhve nevratné (single serve / non-refillable / Einweg Flaschen), což je pro spotřebitele jistě velmi pohodlné. Proto taky prodejnější. Zákazník si už přitom ani neuvědomuje, že při zakoupení nápoje platí rovněž za PET láhev.

Negativní dopady tohoto stavu jsou v případě PET lahví dalekosáhlé, jak jistě není nutno vysvětlovat. Pokud ano, čtěte prosím dál...

Nevratné PET a ekologie

Že máme u nás pouze nevratné a silně vylehčené PET by nemuselo být na závadu ekologie, ovšem jen za zcela jiných podmínek. Musela by být dosažena vysoká účinnost sběru, ale rovněž efektivním způsobem. Obojího současně však nynějšími metodami nelze dosáhnout. Proč tomu tak je?

Vratná PET je ve svých důsledcích pro ekologii méně přijatelná, jak se pokouším dokázat už od roku 2000. Konec diskuzí "sklo proti PET a vratné proti nevratným" konečně přinesly dvě LCA studie z nedávné doby, jedna pochází z Německa (IFEU Heidelberg, je zde rovněž překlad, komentář z drinkpack), druhá ze Švýcarska (Wagner & Partner SA) s mým překladem. Podrobnosti uvádím v překladech závěrů studií na serveru PETrecycling CZ, vždy
s hypertextovým odkazem na originální znění.

Co určuje naše postoje k plastovému odpadu

V počátcích zavádění jistě neexistovaly zkušenosti s využitím a recyklací. Ekologové (zahraniční a posléze i naši) je označili – právě na základě prvých studií LCA za odpad, škodící životnímu prostředí. Všude se povalovaly (a dosud povalují), takže označení, podepřené obsáhlými LCA odpovídalo. Mezi našimi ekology je dobře známá LCA bývalé studentky VŠE v Praze Moniky Přibylové. Z Internetu již zmizela, nebo odkaz byl změněn.

Povědomí z tohoto "ekologického," žel nesprávného hodnocení dopadu na životní prostředí ale stále přetrvává. A bude tomu tak jistě ještě dlouho.

O správnosti nastavení kritérií LCA zapochyboval na svém webu už v roce 2000 ekolog Richard Tichý z Jihočeské university v "Nepodepisujte petice proti PET lahvím." Rovněž generální ředitel a.s. EKO-KOM Zbyněk Kozel, který jako prvý zdůraznil nutnost efektivnější logistiky sběru a třídění. Jeho tehdejší závěry – i ve srovnávání ekologické vhodnosti skla a PET plně potvrdily obě uvedené studie. Na totéž, ale mnohem později, přišel rovněž Frank Koelewijn, GŘ PETCORE. Kdo ale zapochyboval o LCA Moniky Přibylové, nebo dokonce tvrdil, že není správná (můj případ) byl považován za nepřítele ekologie. Je zřejmé, kam takové postoje vedou.
V technice a technologii se dnes situace vyvíjí nesmírně rychle, což vyžaduje úzkou specializaci a široké znalosti.... S jistou nadsázkou bych to přirovnal k posuzování kosmického programu aktivisty NNO. Proč si to myslím?

Nepřijatelná terminologie

S nástupem PET, který od devadesátých let s výjimkou piva a lihovin vytlačil tradiční sklo, jsme převzali naprosto nesmyslnou terminologii, vycházející ze zmíněné LCA tehdejší studentky VŠE v Praze Moniky Přibylové a označující nevratné PET za obalový odpad.  Přitom jsou oba typy PET lahví z naprosto stejného materiálu. Podstatu jejich odlišnosti mladí ekologové a veřejnost nepochopili. To dosvědčuje dokonce postoj našeho ministra životního prostředí RNDr. Libora Ambrozka z doby, kdy ještě ministroval pouze "stínově." A to platí dodnes a nejen u nás.
O tom mne při různých jednáních stále přesvědčují partneři ze zemí EU.

Zatímco vratné PET se stávají recyklací využitelným materiálem až poté, co se jejich vzhled opakovaným použitím viditelně zhoršil (a v Japonsku je proto vůbec nepoužívají), nevratné jsou v naší legislativě označeny jako "odpad" od okamžiku jejich vyprázdnění. Pokrok v oblasti R&D ale tyto postoje velmi rychle mění. Sběr tohoto materiálu k recyklaci, dnes už dokonce na nové láhve, řešíme nesmyslnými metodami z minulého století. Docházíme přitom dokonce
k závěru, že recyklace má svá omezení (viz projekt "Ekonomické modely hodnocení komplexních nákladů...." IREAS) a že je nad určitou úrovní výtěžnosti sběru dokonce neefektivní! Když takto argumentoval novinář Ivo Brezina, nebylo se co divit. Ale český výzkumný ústav Institut pro strukturální politiku, o.p.s. IREAS? Převážná část spotřebitelem zaplacené a sběrem zachycené druhotné suroviny, označované ekology jako odpad, putuje jako výnosný exportní artikl dokonce přes polovinu planety (viz požadavky zájemců z oblasti Dálný východ). To je správné? Traduje se nesmyslné tvrzení, že "čím více bude k dispozici kontejnerů a čím kratší bude donášková vzdálenost, tím více zrecyklujeme." To je jistě výhodné jen pro obalové společnosti.Za recyklaci se považovalo nejen u nás, ale taky v EU tzv. "energetické využití" spalováním! Osm milionů tun PET pelet se na světě ročně vyrobí jen pro PET láhve. Jeden a půl milionu tun, t.j. jen 18,75 procent PET lahví je znovu využito (t.zv. "recyklací," do níž se podle EU počítá/resp. počítalo i energetické využití pálením!), ale pouze 400 tisíc tun, což je jen 5 procent se recykluje na potravinářskou kvalitu, tedy na výrobu nových lahví! Tomáš Baťa, který byl světovým průkopníkem průmyslové recyklace by se takovému ignorantství divil. Víte co recykloval? Krabice od bot na nové krabice od bot! Nespaloval je. Nebyl totiž hlupák.

Jsou pro opožďování důvody?

Dávno se ví, v čem je zálohování výhodné. Odborná veřejnost je ale rozdělena na dva nesmiřitelné tábory: byly popsány v USA: zastánce záloh a jejich odpůrce. Protivníci záloh přitom využívají (ve všech zemích) naprosto stejné argumenty. Je těžké uvěřit, že jde
o nějakou neznalost problematiky a stavu vývoje oblasti.

Současná situace vyhovuje všem, kteří nápoje do PET plní, prodávají a dalším, kteří z toho nějak profitují. Prostě jen využili skutečnosti, že naše legislativa (§ 13, odst. 1b a § 16 Zákona 477/2001 Sb.) přesunula starost za tzv. odpad na spotřebitele, obce a stát.

Nebývalý nárůst výkupních cen tříděného PET svědčí o tom, že někde je chyba, když jde o tak ceněnou druhotnou surovinu. Naše obalová legislativa ale tento termín vůbec nezná! V úvodu zmiňované lidské chování nelze změnit domluvami, ani kampaněmi ekologických aktivistů či TV šoty, stejně jako nelze snížit dopravní nehodovost, nebo zločinnost. Účinným legislativním opatřením však předcházejí politická schválení. Obojí je pod silným tlakem průmyslové lobby, nejen u nás, stejně tak v EU (zpráva LOGON 2002) a hlavně k tomu dochází v kolébce PET - USA (viz moje překlady z webu Container Recycling Institute). Situace v sousedním Německu je přímo ukázková, proto jí věnujme více pozornosti. Souvisí se zaváděním záloh na nevratné obaly, jeho bojkotem ze strany obchodu a následným chaosem. Tamní silná lobby (podporovaná z EU) se nechtěla smířit se "zeleným terorem" a bojovala proti zálohám. Vzniklou situaci samozřejmě využívají odpůrci nejen u nás, ale všude na světě.

Německo a situace po zavedení záloh

V Německu (stejně jako nyní ve Švýcarsku) je situace v PET lahvích proti Česku naprosto odlišná. V Německu jde mimo jiné o tyto faktory:

• sama existence pojmů "ekologicky příznivá vratná" PET láhev oproti "ekologicky nepříznivé nevratné" v jejich legislativě, s minimálními kvótami pro zastoupení ekologicky správných lahví ve dvou po sobě následujících letech ve výši 72% (75% ve Švýcarsku) působí nepředstavitelné problémy,

• každá spolková země BRD má vlastní legislativu,

• ekology vytrvale vštěpovanou a přetrvávající nechuť k "ekologicky nepříznivým" nevratným PET obalům,

• zálohování nevratných PET znamená zásadní změnu zaběhnutého systému třídění a recyklace směsných plastů DSD (Duales System Deutschland), jinak absolutně nejdražšího systému v Evropě, ten je rovněž největším odpůrcem záloh na lukrativní plastový obal,

• nepřipravenost, správněji bojkot systému zpětného odběru nevratných obalů obchodem,

• podle tvrzení odpůrců "nákladné" vybavení prodejců automaty, které prý není adekvátní a projeví se ve vyšších cenách (straší, jakoby vybavení měli zaplatit spotřebitelé, či dokonce daňoví poplatníci),

• německá důkladnost v nich vyvolává představu, že odběrní automaty musí být
  v každém kiosku,

• vžitou precisnost a snahu po zachycení VŠECH druhově odlišných plastů najednou, ze které vyplývá nutnost nákladného a přesto nedokonalého druhového roztřídění,

• to vše je ale vydáváno za přednost dobrovolného systému DSD,

• jde o změnu starých návyků, cíleně negativně využívanou vlivnými hospodářskými a politickými kruhy, dokonce v boji o získání voličů při minulé volbě spolkového kancléře.

Jaké je to nejefektivnější řešení?

Příkladem pro nás by měly být země, kde oproti Německu a většině Evropy, dosáhli výrazného opaku. Jsou to především Švédsko, Norsko, Finsko, pokud jde o míru návratnosti též Izrael, některé provincie Kanady a 10 států USA se zálohováním (tzv. "deposit" státy). Jak vypadá praxe vracení, která je nejen elegantní, ale současně efektivní a s vysokou výtěžností, demonstruje obrázek na stránce HOME.

Obrázek z hypermarketu u Skandinávců ilustruje moderní zpětný odběr pomocí automatů RVM (zkr. Reverse Vending Machine) zálohovaného PET obalu, nápojové plechovky či skleněné láhve. Pomocí elektronických čidel automat obaly roztřídí, vyplatí zálohy a upraví objem materiálu stlačením, podrcením nebo posekáním, což je podmínka pro efektivní přepravu. Odpadá vše, co dosud provádíme u tzv. zpracovatelů. Elektronika RVM navíc umožňuje propojení s databázemi obchodního řetězce, takže lze okamžitě zjistit údaje o prodeji toho kterého nápojového sortimentu, stejně jako o zpětném příjmu prázdných obalů.Tyto údaje elektronicky zpracovává clearingové centrum, které řídí celý koloběh záloh, údaje lze stejně tak využít pro výkaznictví, požadované v DG Environment EU.

Současný český systém to není schopen zajistit a dokonce se neví, kam byly předány sběrové PET z obcí. I když za ně EKO-KOM obcím zaplatil.

RVM automaty jednotlivě, nebo ve skupině jako recyklační střediska (TRC – zkr. TOMRA Recycling Center) by měly být instalovány především u velkoprodejců, kteří dodávají na trh největší podíl ze všech nápojů balených v PET. V Česku to je zpravidla přes 90%, jen v roce 2003 šlo o 60.351 tun nápojových PET lahví. Pro představu, i když přibližnou, si údaj přepočtěte na počet kusů.

Tak lze účelně spojit běžný nákup s vracením obalů a vyplacením motivující vratné zálohy. V menších komunitách, mimo velká města mohou být RVM nebo tzv. TRC centra umístěna na veřejně příhodně přístupných místech, nebo obaly vykupovat přes soukromou společnost.

Stávající praxe je nejen nesmírně nákladná, ale v podstatě rovněž environmentálně škodlivá. Současný systém se hodí nejvýše pro drobné plastové obaly, sbírané dnes do kontejnerů na směsné plasty. Obrázek umožňuje srovnání kapacitních možností sběru v porovnání s tradičními kontejnery typu iglú. Těch je potřeba celkem 45, aby se svou kapacitou vyrovnaly jedinému recyklačnímu středisku. Vše je v něm, s výjimkou vlastní recyklace, dokončeno na jediném místě, s uplatněním spoluúčasti spotřebitele, výrazně motivovaného k vracení nápojových obalů zálohou.

Jak vypadá efektivita ve srovnání nákladů u plechovek a PET lahví, sbíraných tradičním odvozovým systémem (curbside) vyjádřená v japonských jenech na obalovou jednotku  ukazuje nahoře obrázek 1. U hliníkových nápojových dóz je nákladovost snížena na 50%, u PET lahví z 16-24 jenů na 4-5 jenů.

Na podporu navrhované inovace musím uvést, že toto "state-of-the-art" řešení v podobě RVM automatů v mnoha našich hypermarketech už existuje, většinou dokonce ve dvou slabě využitých kusech Tomra 600. V těchto dnech se v ČR objevil další typ RVM firmy Rhepro od společnost Wincor Nixdorf. Zatím jsou ale všechny automaty RVM nastaveny pouze pro zpětný odběr zálohovaných pivních lahví.

Kdo je původcem tohoto "odpadu"?

Ve švýcarské legislativě, srozumitelné a úsporně napsané, je odpovědnost za obalovou součást výrobku výstižně nazvána principem původce (Verursacherprinzip). Základní problém s nejvyšším využitím vyřešili tím, že odpovědným není žádná švýcarská obec, ale výhradně obchod. Platí heslo "Vrať kdes koupil" "Zurück, wo gekauft!" Švýcarsko v předposledních dvou letech dosáhlo díky specializované (na nevratné PET) organizaci Verein PET Recycling Schweiz vysokého zpětného využití u nevratných PET – 77%, ačkoliv v jejich Verordnung über Getränke Verpackungen (VGV) určili závaznou kvótu 75%. Přesto mají právě s těmito nevratnými PET velké problémy. Nevratných PET (obsahu kolem 0,5 litru - typ "convenience") přibývá, tyto malé láhve se jim ale nevrací. Navíc tzv. "free riders" se nezapojili do systému, neplatí předepsaný poplatek a nesbírají. O švýcarské praxi se dočtete v  PET Flash (tlačítko v modrém horním menu www.PETrecycling.cz ). Argumentace proti zálohám je naprosto stejná jako v Německu, prvním a hlavním řečníkem na Nationales PET-Forum, konaném v Zürichu 08.07.2004 nebyl nikdo jiný, než generální ředitel švýcarské Coca-Cola Beverages AG, Fritz Bärlocher.

Naši mamutí prodejci, jejichž koncentrace v ČR nemá v Evropě obdobu  by měli vědět, že jedině u nich v prodejnách a takto zpětně vykoupený PET materiál má vynikající kvalitu, lze jej proto velmi dobře zpeněžit. Nikdo jistě nepochybuje, že takto vytříděný PET je mnohem kvalitnější, než silně znečištěný PET ze směsných plastů (Praha, Středočeský kraj, Německo, země EU), či dokonce PET, získaný z tuhého komunálního odpadu, jak se o to snaží např. německá firma S+S (Separation & Sorting Technology GmbH).

Co je v legislativě naší a EU špatně?

Nápojové PET láhve patří do skupiny obalů, přesněji nápojových obalů. Po spotřebě nápoje jsou zařazeny do obalových odpadů. Vzhledem k použitému materiálu, kterým je jeden ze šesti (vedle PET jsou to HDPE, PVC, LDPE, PP a PS)  obalových plastů, polyetylén tereftalát (zkr. PET) jsou klasifikovány jako obalové plasty.

Zastaralost a nesmyslnost současných systémů sběru obalových materiálů

Ve většině zemí v současné době končí všechny obalové materiály, u nichž dochází ke sběru prostřednictvím sběrných systémů, v jedné sběrné nádobě. V některých případech je jich i více: papír, kov, sklo, plasty.

To znamená, že i přesto, že je spotřebitel dostatečně vzdělaný na to, aby věděl, že kódové číslo 1 znamená PET, číslo 2 HDPE, nebo číslo 5 PP, stejně mu nezbývá nic jiného, než odhodit prázdný plastový obal do společného kontejneru.

Příkladem může být Rakousko, kde se sbírá ročně přibližně 95.000 tun plastového obalového odpadu. Tento odpad je ručně tříděn, přičemž se získá:

• 50.000 tun směsných plastů
• 28.000 tun LDPE fólií
• 6.000 tun kanystrů
• 2.000 tun uzávěrů
• 7.000 tun PET lahví.
• několik tun extrudovaného PS

Ruční třídění je velice drahá operace, zvláště v zemích, kde je drahá pracovní síla, jako třeba Rakousko. Přibližně 40.000 tun těchto draze vytříděných plastů přesto skončí ve spalovnách. Bylo by mnohem levnější, kdyby byly spáleny před vytříděním.

V tomto kontextu je nesmírně zajímavé porovnávat rovněž naprosto iracionální a extrémní odchylky ve výši poplatků za sběr stejných materiálů v různých zemích EU. V následující tabulce jsou uvedeny poplatky, vyplácené za typické obalové typy v některých evropských zemích, poplatek je v € za 1000 kusů (podle Evropské komise DG XI). 

Pokud jde o PET láhve, ale nejen o ně, je zřejmé, že německý Duales System Deutschland
s jeho "zeleným bodem" je nejdražší systém řízení odpadového hospodářství v Evropě - ale zřejmě nejen v ní.

Totéž platí o sesterské (Duales System Deutschland) autorizované odpadové a monopolní české společnosti a.s. EKO-KOM

Změna bude ale i nadále jistě narážet na nechuť těch, kteří ji jako jediní mohou změnit (viz např. jednání expertní komise MŽP v únoru 2004 či předchozí projednávání v Poslanecké sněmovně parlamentu 1.11.2001).

Předchozí vstupní stránky HOME ze serveru PETrecycling CZ najdete seřazeny podle data zde:

• 03.04.2006

• 22.06.2005

• 22.02.2005

• 22.05.2004

• 12.09.2004

• 14.09.2004

• 12.03.2002