PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní: "V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty.

Nápojové obaly a životní prostředí

Zdroj/Source: Svět balení Svět balení 3/2009 SB 3/2009 ANALÝZA TRHU: Nápojové obaly a životní prostředí (29.06.2009)
 

HOME Archiv 2009 15.07.2009 Nápojové obaly a životní prostředí
 

V České republice nebyla doposavad zpracována komplexní LCA analýza, která by hodnotila dopady používání jednotlivých druhů nápojových obalů na životní prostředí. Z tohoto důvodu zadalo v roce 2007 Ministerstvo životního prostředí (MŽP) studii Porovnání environmentálních dopadů nápojových obalů v ČR metodou LCA (SP/II/2f1/16/07). Tato studie je financována prostřednictvím programu výzkumu a vývoje ministerstva a jejím hlavním cílem je popsat reálné environmentální dopady spojené s výrobou, používáním, sběrem a využíváním nápojových obalů v ČR. Z obalových materiálů jsou posuzovány plastové obaly (PET), kovové obaly (Al), kombinované obaly (nápojový karton) a skleněné obaly.

V rámci uvedené analýzy jsou hodnoceny obaly nealkoholických nápojů a piva, které jsou plněny, distribuovány a prodávány na území ČR a jejichž podíl na trhu tvořil v roce 2007 minimálně 95 %, to znamená, že zde nejsou hodnoceny minoritní typy obalů, jako např. skleněné lahve o objemu 0,25 l, kombinované obaly o objemu 0,33 l, hliníkové lahve nebo nápojové sáčky.
Hranice posuzovaného systému byly stanoveny tak, aby zahrnovaly všechny fáze životního cyklu obalu od těžby surovin až po uložení odpadu do země. Konec životního cyklu výrobku je tedy zpracováván s ohledem na reálnou situaci v České republice a zahrnuje různé způsoby nakládání s obalem ve fázi odpadu – skládkování, energetické využití a recyklaci. Jako funkční jednotka bylo zvoleno 1000 l baleného nápoje. Studie bude ukončena v srpnu tohoto roku, nicméně již v současnosti má MŽP k dispozici její předběžné závěry.

Nápojové kartony energeticky ano, plechovky a jednocestné sklo ne

Z dílčích výsledků studie vyplývá, že z hlediska spotřeby energie, což je faktor, který v dominantní míře určuje environmentální chování obalového systému, jsou v současnosti v České republice environmentálně nejvhodnějším obalovým materiálem nápojové kartony, a to i navzdory skutečnosti, že odpady z těchto obalů byly v roce 2007 recyklovány přibližně jen z 10 %. Nízká spotřeba energie je zde daná zejména skutečností, že k výrobě těchto obalů nejsou zapotřebí žádné vysokoenergetické procesy, jako se používají např. při tavení skla nebo kovu. Nízká hmotnost a zejména skladnost jsou pak zásadními faktory, které se podílejí na nízké spotřebě energie během distribuce nápojů.
Nápojovými obaly, s jejichž užíváním je naopak spojena nejvyšší energetická náročnost, jsou plechovky a jednorázové skleněné obaly. Tyto dva druhy obalů vykazují také nejvyšší acidifikační potenciál (3,9.103 g, resp. 4,9.103 g SO2 ekv.) a eutrofizační potenciál (1,2.102 g, resp. 4,5.105 g PO43- ekv.) ze všech posuzovaných obalů.
Přestože celková spotřeba energie je nejvyšší u nápojových plechovek, indikátor globálního oteplování CO2 ekv. dosahuje nejvyšší hodnoty u jednorázových skleněných obalů (7,1.105 CO2 ekv.). Vysoká spotřeba energie u nápojových plechovek je zapříčiněna zejména energeticky náročným procesem získávání hliníku z primární suroviny (bauxitu) při jejich výrobě a také skutečností, že recyklace těchto obalů je v České republice prakticky nulová, a většina nápojových plechovek tak končí bez dalšího využití na skládkách.
Hlavními nevýhodami jednorázových skleněných obalů jsou vysoká hmotnost a nutnost dokonalého čištění odpadních střepů před jejich recyklací, což je spojeno i s nejvyšší spotřebou vody během výrobního procesu v porovnání s ostatními posuzovanými obaly.

PET energeticky ano, ozonově ne  

Oproti uvedeným plechovkám a jednorázovým skleněným obalům je celková spotřeba energie spojená s používáním PET lahví výrazně nižší. Ve srovnání se systémem skleněných vratných zálohovaných obalů zde není výrazný rozdíl (4319 MJ, resp. 3592 MJ). S klesajícím objemem nápojových PET lahví spotřeba energie při použití tohoto obalového materiálu vzrůstá. Ze všech posuzovaných nápojových obalů je však PET láhev nejvíce problematická z hlediska možného poškození ozonové vrstvy. Indikátor CFC-11 ekv. dosahuje u PET lahví hodnoty 4,3.10-2 g – 1,3.10-1 g (v závislosti na velikosti lahve). Hodnoty indikátoru pro vratné skleněné obaly, plechovky a nápojové kartony jsou o řád nižší.

Z předběžných výsledků studie Porovnání environmentálních dopadů nápojových obalů v ČR metodou LCA tedy vyplývá, že z hlediska negativních dopadů na životní prostředí jsou v současnosti v České republice nejpříznivější nápojové kartony a opakovaně použitelné skleněné obaly, jen o málo vyšší negativní environmentální dopady mají velká balení PET lahví.

Ladislav Trylč,
odbor odpadů, MŽP ČR

Box: Závěry LCA analýz

O míře dopadu jednotlivých druhů nápojových obalů na životní prostředí se vedou již dlouhou dobu odborné i laické diskuse, jejichž intenzita zesílila zejména na konci devadesátých let minulého století v souvislosti s rozpadem systému zálohování opakovaně použitelných lahví na nealkoholické nápoje. Otázky dopadů používání nápojových obalů na životní prostředí jsou řešeny zejména v zahraničí, kde bylo k tomuto tématu zpracováno již mnoho tzv. LCA analýz (Life Cycle Assessment – metoda hodnotící negativní dopady různých systémů, např. výrobků nebo služeb na životní prostředí). Podle závěrů většiny těchto studií se zdá být méně environmentálně vhodné používání jednorázových skleněných obalů a nápojových plechovek, naopak opakovaně použitelné skleněné obaly mají dopady na životní prostředí relativně malé, záleží však na vzdálenosti, do které jsou distribuovány. Závěry těchto studií jsou ale velmi různorodé a nelze je příliš zobecňovat, neboť každá vychází z jiných předpokladů, nejsou zde jednotně stanoveny hranice posuzovaných systémů a vždy je také uvažována jiná míra recyklace či opětovného využití nápojových obalů.

1. Celková spotřeba energie v MJ pro jednotlivé druhy nápojových obalů v České republice s uvedenými hodnotami indikátoru globálního oteplování CO2 ekv.

2. Potenciál poškození ozonové vrstvy pro jednotlivé druhy nápojových obalů v České republice podle indikátoru CFC-11 ekv.

Zdroj ke grafům: Studie VaV SP/II/2f1/16/07 – porovnání environmentálních dopadů nápojových obalů v ČR metodou LCA – předběžné výsledky.

Další externí informace o projektu na odkazu:

• Projekt SPII2F1/16/07 - Porovnání environmentálních dopadů nápojových obalů v ČR metodou LCA (2007-2009, MZP/SP)