PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní:
"V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty!"

Ing. Jiří Nezval
Návrh na inovace ve využití PET lahví

Co to je efektivní INOVACE ve využití nevratných nápojových obalů (PET lahví, ALU dóz a skla), s výraznými úsporami státních prostředků a spotřebitelovy kapsy prezentace PowerPoint (14 stran, 1,4 MB)
(kliknutím dole na posuvníku vpravo přejdete vždy na další snímek)

What is real & most effective Hi-Tec inovation in single serve beverage container  recycling (PET bottles, ALU cans and one-way glass bottles)  according PETrecycling.cz PowerPoint presentation (14 pgs., 1,4 MB)

Zde najdete Chronologický přehled rubriky Nové /New websites
Pro nové návštěvníky pár slov úvodem...
Možná se bude hodit taky TERMINOLOGICKÝ SLOVNÍČEK...
Ukázku výsledků R&M z oboru jsem připravil v prezentaci PowerPoint (3,07 MB) s názvem:
Skandinávský model recyklace - Nápojové obaly nevratné
Zkuste surfovat na portále PETrecycling.cz v pohyblivém rámu
Hledej na WWW

Obsah:

Co určuje naše postoje k plastovému PET "odpadu"?
Současné "výhody" této novinky
Je čas na změny
Situace na Slovensku
Situace v zemích EU
Zásadní rozdíl mezi vratnými a nevratnými PET
Jak je to s obalovými plasty?
Nevratné PET a ekologie
Nepřijatelná terminologie
Jsou pro opožďování důvody?
Německo a situace po zavedení záloh
Jaké je to nejefektivnější řešení?
Kdo je původcem tohoto "odpadu"?

Co určuje naše postoje k plastovému PET "odpadu"?

Bylo by naivní se domnívat, že lidé touží po zachování životního prostředí a jsou ochotni  tomuto požadavku přizpůsobit svoje chování. To, co většinou chtějí, je vlastní pohodlí. Tomuto imperativu je dnes podřízeno vše - pohodlnější je totiž lépe prodejné. Obchodně výhodným artiklem je rovněž "zdravý životní styl" a "ekologie."

Jedním z příkladů, kam tato kombinace vede, jsou nápojové obaly, mezi nimi pak téma dne - nevratné PET láhve a co s nimi. Tuto otázku dnes řeší kdekdo, většinou bez využití informací o současném stavu v oblasti vědy
a výzkumu (R&D) a existujících inovacích.

Postoje veřejnosti k této obalové novince ovlivňují rovněž psychologické aspekty, kterými se v Nizozemí zabývala Martinjte Smits ve svých tezích s názvem "Monsterbezwering." Ty výrobky a technologie, které překračují jakési "přirozené" hranice, jsou podle ní hodnoceny veřejným míněním negativně, naopak odborníky pozitivně. Podle Smithové jsou tyto odlišné názory výsledkem konfliktu mezi důvody (experti) a emocemi (veřejnost). Týká se tento přístup i PET lahví? Mezi naivními "ekology" zcela určitě.

Abych přispěl k řešení diskuze s odpůrci tohoto "plastového slizu," jak PET láhve nazval jistý redaktor, vytvářím  tento odborný portál, který by využitím shromážděných informací mohl vést mimo jiné i k výrazným úsporám státu. Jakým způsobem by toho mohlo být dosaženo se dočtete na mém návrhu řešení, založeném na kombinaci zálohování nápojových obalů s moderním způsobem odběru pomocí tzv. RVM automatů. Můj autorský příspěvek k praktickému řešení  jsem nazval "Jaké jsou ekologické a ekonomické důvody pro zálohování nápojových obalů?"

Tímto novodobým problémem se zabývám od roku 1989, doména www.PETrecycling.cz je registrována od listopadu 1999. Zabývám se touto problematikou velmi intenzivně, což mně umožňuje předchozí profesní průprava, vlastní činnost v ČR i zahraničí, Internet a znalosti jazyků. Rozhodně jsem o problému velmi dobře informován.

Stejně jako já uvažují i jinde, například doktor chemických věd Valerij Krivošej, prezident Klubu obalářů ze Lvova, jak se dočtete v mém překladu z ukrajinštiny.

Současné "výhody" této novinky

• Nevratné PET poskytují nežádoucí výhodu, že je můžeme kamkoliv jako "odpad" odhodit, tedy pohodlí pro zákazníka. Je to však rovněž plus pro příliv zahraničních návštěvníků do ČR? Rozhodně nikoliv.

• Obchodu výhodu, že je nemusí zpětně odebírat, tak jak je tomu u skleněných pivních lahví, nebo v celé EU u zálohovaných vratných PET lahví. A jak to bylo běžné v době před 1989 u všech obalů ze skla.

• Výrobcům nápojů a obchodu výhodu, že za obal dostávají zaplaceno v ceně nápoje, takže jej mají zcela zdarma.

• Výrobcům PET výhodu, že zhruba 80% lahví po spotřebě nenávratně zničíme, aniž bychom je využili znovu, dnes už dokonce na stejný výrobek, na nové láhve. Čím více lahví vyhodíme a jinak znehodnotíme (nyní třeba po naplnění použitým jedlým olejem spálením v kamnech), tím lépe pro ně. Na své si přišli a zvýšili si navíc zcela nezákonně zisk.

• Naprostá ignorance panuje nyní kolem tzv. energetického využití plastů a v nich rovněž nápojových PET lahví. Toto by se mělo podle zpráv z EU počítat do "využití." Takovou hloupost mohou vymyslet jen totální  analfabeti, kteří nemají potuchy o spalování makromolekulách plastů a na druhé straně brojí proti spalování dřeva v domácnostech.

Kdo není postižen totální slepotou, tomu tyto výhody velmi vadí. Naopak kompetentním orgánům zřejmě nevadí vůbec. Nebo mají své důvody i přesto, že úspěšná řešení v praxi existují? Zřejmě ano - a to nejen u nás.

Měli bychom si uvědomit, že u zcela nového typu obalu na nápoje, navíc se zcela novou technikou prodeje výrobku, nemůže jít v otázce "co s nimi" jen o jakési vylepšování velmi nákladných a navíc starých metod. To ale je nepochybně v souladu s koncepcí komfortu a přáními největších producentů nápojového "PET odpadu", totiž tak zvané "Big4" (Coca Cola, Pepsi, Danone, Nestlé) a dalších.

Bohužel, marnotratné praxi napomáhají rovněž někteří naši i cizí "experti".

Mám na mysli rozsáhlý projekt "Ekonomické modely hodnocení komplexních nákladů v odpadovém hospodářství," řešený týmem Institutu pro strukturální politiku (IREAS) a expertů z oboru odpadového hospodářství v letech 2002 – 2004. Byl vypracován pro naše MŽP.

Stejně tak na Slovensku vypracoval kolektiv VÚSAPL, vedený Ing. Františkem Mátelem, CSc. v březnu 2005 pro Recyklačný fond "Informačný súhrn vybraných faktorov ovplyvňujúcich a podporujúcich rozvoj separovaného zberu a recyklácie plastov v SR" ( - 55 str., 1,19 MB).

Podobným pokusem o jakési vylepšování zastaralých systémů využití druhotných surovin  je čerstvá studie firmy Ellipson "Pfand auf PET-Getränkeflaschen"  ze Švýcarska ( - 50 str., 552 k).

Autoři těchto expertíz znají pouze dva typy sběru využitelných surovin - donáškový (do sběrných kontejnerů) a odvozový (sběr do pytlů, umísťovaných před domem - tzv. curbside). Zaspali dobu, Internet a vyhledávání na něm asi zatím neznají. Proto žádná z těchto studií neodpovídá současnému stavu vývoje, není nijak přínosná, o inovaci systému opětného využití nelze vůbec mluvit.

Jsou výhodné výhradně pro odpůrce záloh.

Je čas na změny

Nastala doba na zavedení zásadní inovace, odpovídající novosti obalu, tempu a rozsahu jeho využití a na druhé straně stavu rozvoje technologií. Změna totiž může přinést, pokud najde odbornou a politickou podporu,  miliardové úspory státu. Jak? Je to překvapivě jednoduché:

Uzákoněním záloh na tyto jednocestné ("nevratné") PET láhve. Stejně jako v Česku existují odedávna zálohy na pivní láhve. Že je v tom obrovský rozdíl a moje tvrzení je hloupost? O tom vás budou vytrvale přesvědčovat odpůrci této systémové změny. V Německu jsou na jednocestné nápojové obaly zavedeny zálohy už od roku 2003 a to v souladu se stále platným zákonem, ale mocný průmysl a obchod se s tím nevyrovnal. Přehled o vývoji zálohování v Německu je zachycen na webu "Německo - souhrnný přehled k PET lahvím". Němci, stejně jako v celé západní části Evropy mají - na rozdíl od nás - naprostou převahu zálohovaných vratných nápojových PET lahví. Tím spíše je zálohování nutné u nás.
 

V tomto roce však v Německu přece jen dochází k zásadním změnám. Po velké objednávce na RVM TOMRA pro řetězce GLOBUS Holding (26.08.2005) následoval Aldi Süd (04.10.2005). V prosinci to byly dva z největších obchodních řetězců, nejprve  METRO Group (16.12.2005), vzápětí nato Edeka Group (21.12.2005).

Z tohoto vývoje je zřejmé, že ani po výměně vládního kabinetu nedojde v Německu zřejmě ke zrušení zálohovací povinnosti u jednocestných nádob. Z toho lze s naprostou jistotou odvodit, že i u nás budou zálohy zavedeny.

K zásadním změnám, které toto tvrzení podporují,  došlo ve vedení DSD GmbH, nejdříve generační  výměně vrcholového vedení, pak následným opatřením v nabídce řešení záloh a clearingu.

Tyto změny postoje DSD GmbH ovlivní dříve či později situaci nejen v naší a.s. EKO-KOM, ale díky propojení všech odpadových organizací PRO-EUROPE i situaci v celé Evropě.

Prokázalo se totiž, že německá ochranářská "ekologická" opatření proti nárůstu PET lahví na jedno použití nemají šanci. Je to totiž celosvětový trend, vyplývající z ceny PET materiálu a ten žádné legislativní opatření nezastaví, jak dokládá můj překlad ze Švýcarska:  Navzdory povinné záloze – jednocestný PET už v Německu nelze zadržet.

Žádná další opatření, kromě legislativní změny, nejsou vůbec nutná. Určitě by ale stálo za to spočítat, co tento krok přinese do státní pokladny...Toto systémové zákonné opatření vyvolá na straně obchodu zcela automaticky potřebu zajistit zpětný odběr těchto zálohovaných nápojových obalů. Stejně tak, jako tomu bylo nedávno u pivních lahví.

Otázka opětného využití zase na NOVÉ LÁHVE je dnes beze zbytku vyřešena:

• Odběr se provádí velmi efektivně a automaticky. Jde o odběrní automaty, známé jako RVM  (na rozcestníku jsou odkazy na weby osmi nejznámějších světových výrobců).

• RVM automaty kromě automatického vracení zálohy vyřešily celou oblast přípravy na recyklaci, počínaje vracením obalů, jejich roztříděním a úpravou objemu před odvozem k vlastní recyklaci. Tento krok zcela  odstraňuje ruční práci při třídění a snižuje náklady.

• Odběrní automaty v kombinaci se zálohováním nápojových obalů (nejen PET, ale i ALU plechovek a skla) zajišťují nejkvalitnější, zcela čistou a lajdáky neznehodnocenou surovinu.

• Navíc v nejvyšší možné míře (protože jsou spotřebitelé motivováni zálohou) k zpětnému využití následnou recyklací.

• Aby celý systém hladce fungoval, je třeba zajistit koloběh záloh pomocí clearingového centra. V době počítačů, e-mailů a Internetu si musí obchod (na vlastní náklady) rozšířit existující clearingové centrum pro pivní láhve o tyto materiálově odlišné, ale svou funkcí zcela totožné nápojové obaly.

• Jen tak to může být hospodárné vůči státu, společnosti, ale i spotřebiteli (tomu vrací peníze za finančně cenný obal, nikoliv "odpad").

• Současně je to maximálně ekologické a efektivní pro všechny účastníky životního cyklu nápojových obalů, (dosud nevratných).

Stát a jeho poplatníci by rozhodně neměli přebírat odpovědnost za jiné subjekty a zbytečně utrácet. Pro doložení mých tvrzení je zřejmě nutný detailní rozbor současné situace.

Situace na Slovensku

Musím předem zdůraznit, že na Slovensku [1], [2], [3], [4], [5] jsou ve využití PET lahví daleko před námi.
V Kolárově postavila za podpory Recyklačného fondu firma Sledge Slovakia jeden z nejmodernějších závodů Evropy na recyklaci PET - až na potravinářskou kvalitu, vhodnou pro nové láhve. Slovenští odpůrci ale brání zavedení záloh. V současné době se Sledge Slovakia, stejně jako recyklační firmy v jiných zemích, potýká s nedostatkem [6], [7], [8], [9], [10] PET suroviny. Nemůže jí být dostatek, když sběrové systémy bez záloh jí k využití zachytí, na rozdíl od systémů se zálohováním, pouze kolem jedné pětiny. Vzhledem k současné vysoké výkupní ceně kvalitního PET je logicky vyvážena nejen ze Slovenska a České republiky, ale doslova z celého světa. Převážně do Číny.

Situace se ale zásluhou aktivistů změnila, když 25.02.2006 Ministr Miklós slíbil slovenským ekologům zálohy a svůj slib vzápětí vzápětí splnil předložením legislativních podkladů k připomínkování: 02.03.2006 Ministr ŽP SR Lásló Miklós svůj slib splnil.

Situace v zemích EU

V EU je v otázce nápojových obalů situace diametrálně odlišná od naší, rovněž ode všech nových desíti členů Unie a dalších zemí směrem na Východ. Existují i rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, hlavně díky zvyklostem při konzumaci nápojů. Zajímavé údaje o regionálních zvláštnostech včetně objemů najdete na [11] a [12]. Rozdíly ale spočívají hlavně v poměrném zastoupení  vratných PET lahví (zálohovaných) a nevratných (bez zálohy). Těch prvých je ve starých členských zemích výrazná převaha, u nás nyní naopak zcela chybí. I v tradičních zemích EU se ale projevuje trvalý nárůst podílu nevratných PET. Proč tomu tak je, vyplyne z dalšího výkladu.

Zásadní rozdíl mezi vratnými a nevratnými PET

Rozdíly v obou typech spočívají nejen ve způsobu použití, ale především v hmotnosti a způsobu, jak s nimi po spotřebě nápoje zacházíme. Často ale vůbec netušíme, v čem tyto rozdíly spočívají. A vůbec se neví, že vyplývají
z historie zavádění nového nápojového PET obalu.

Prvé pokusy s výrobou PET lahví byly totiž neúspěšné, láhve se u silně nasycených nápojů vlivem vysokého tlaku CO₂ deformovaly, někdy dokonce explodovaly. PET láhve musely být proto silnostěnné, aby tlaku odolaly. Logicky musely být používány opakovaně - staly se vratnými (refillable bottles / Mehrweg Flaschen).

To trvalo do doby, než byly zjištěny specifické vlastnosti PET polyesteru. Protahováním řetězce molekul dochází
k jejich uspořádání a orientaci do semikrystalických struktur, což vede k vyztužení tzv. biaxiálním protažením. Použití polyesterové tkaniny při výrobě pneumatik je založeno právě na této vlastnosti. Schopnost vyztužení protažením polyesterového řetězce při vytváření vedla k mimořádnému zvýšení pevnosti stěny. Logicky toho bylo využito k soustavnému snižování hmotnosti, s velkými úsporami nákladů, tedy zvýšení zisku. Cena primárního potravinářského PET na výrobu lahví citlivě reaguje na změny surovin (nafta, zemní plyn) a činí cca $ 1.200/tunu, takže při produkovaných miliardových počtech znamená každý gram úspory hmotnosti velkou úsporu nákladů. Proto nastal a pokračuje nárůst tržního podílu těchto silně vylehčených PET lahví po celém světě.

Na rozdíl od zemí EU, si výrobci nápojů a obchodní řetězce u nás situaci zásadně zjednodušili. Silně odlehčené PET zavedli bez záloh jako láhve nevratné (single serve / non-refillable / Einweg Flaschen), což je pro spotřebitele jistě velmi pohodlné. Proto taky prodejnější. Zákazník si už přitom ani neuvědomuje, že při zakoupení nápoje platí rovněž za PET láhev. Negativní dopady tohoto stavu jsou v případě PET lahví dalekosáhlé, jak jistě není nutno vysvětlovat. Pokud ano, čtěte prosím dál...

Jak je to s obalovými plasty?

Není každý ze šesti základních typů plastových obalů stejný. Srovnávat PET láhev o hmotnosti kolem 40 g (objemu 1,5 litru), nebo cca 80 g (objemu 2 litry) s plastovým obalem jiného typu plastu, např. od Tatranek, mikroténovou fólií, odnosnou taškou, nebo kelímkem na salát prostě nelze. Zvláště pokud uvažujete o hmotnosti a tím hodnotě materiálu obalové jednotky (za kterou sami platíte). Aby se nám to nepříčilo, okopírovali jsme na mnoha místech Česka nesmyslný sběr všech obalových plastů dohromady, jak je to celkem běžné v Německu a EU. Společnosti jako a.s. EKO-KOM, Duales System Deutschland, .A.S.A., Sita, van Gansewinkel, a desítky dalších si pak nemohou stěžovat na nedostatek odpadů.

Nevratné PET a ekologie

Že máme u nás pouze nevratné a silně vylehčené PET by nemuselo být na závadu ekologie, ovšem jen za zcela jiných podmínek. Musela by být dosažena vysoká účinnost sběru, ale efektivním způsobem. Obojího současně však nynějšími metodami nelze dosáhnout. Proč tomu tak je?

Vratná PET je ve svých důsledcích pro ekologii méně přijatelná, jak se pokouším dokázat už od roku 2000. Konec diskuzí "sklo proti PET a vratné proti nevratným" konečně přinesly dvě LCA studie z nedávné doby, jedna pochází
z Německa (IFEU Heidelberg, překlad, komentář z časopisu drinkpack), druhá ze Švýcarska (Wagner & Partner SA) s mým překladem. Podrobnosti uvádím v překladech závěrů studií na serveru PETrecycling CZ, vždy s hypertextovým odkazem na originální znění.

O správnosti nastavení kritérií LCA zapochyboval na svém webu už v roce 2000 ekolog Richard Tichý z Jihočeské university v "Nepodepisujte petice proti PET lahvím." Rovněž generální ředitel a.s. EKO-KOM Zbyněk Kozel, který jako prvý zdůraznil nutnost efektivnější logistiky sběru a třídění. Jeho tehdejší závěry – i ve srovnávání ekologické vhodnosti skla a PET plně potvrdily obě uvedené studie. Na totéž, ale mnohem později, přišel rovněž Frank Koelewijn, GŘ PETCORE. Kdo ale zapochyboval o LCA Moniky Přibylové, nebo dokonce tvrdil, že není správná (můj případ) byl považován za nepřítele ekologie. Je zřejmé, kam takové postoje vedou. V technice a technologii se dnes situace vyvíjí nesmírně rychle, což vyžaduje úzkou specializaci a široké znalosti.... S jistou nadsázkou bych to přirovnal k posuzování kosmického programu aktivisty NGO. Proč si to myslím?

Nepřijatelná terminologie

S nástupem PET, který od devadesátých let s výjimkou piva a lihovin vytlačil tradiční sklo, jsme převzali naprosto nesmyslnou terminologii, vycházející ze zmíněné LCA tehdejší studentky VŠE v Praze Moniky Přibylové a označující nevratné PET za obalový odpad.  Přitom jsou oba typy PET lahví z naprosto stejného materiálu. Podstatu jejich odlišnosti mladí ekologové a veřejnost vůbec nepochopili. To dosvědčuje dokonce postoj našeho nynějšího ministra životního prostředí RNDr. Libora Ambrozka z doby, kdy ještě ministroval pouze "stínově." A to platí dodnes a nejen u nás. O tom mne při různých jednáních stále přesvědčují rovněž partneři ze zemí EU.

Zatímco vratné PET se stávají recyklací využitelným materiálem až poté, co se jejich vzhled opakovaným použitím viditelně zhoršil (a v Japonsku je proto vůbec nepoužívají - viz český překlad), nevratné jsou v naší legislativě označeny jako "odpad" od okamžiku jejich vyprázdnění.

Pokrok v oblasti R&D ale tyto postoje velmi rychle mění. Sběr tohoto materiálu k recyklaci, dnes už dokonce na nové láhve, řešíme nesmyslnými metodami z minulého století. Docházíme přitom dokonce k závěru, že recyklace má svá omezení (viz projekt "Ekonomické modely hodnocení komplexních nákladů...." IREAS) a že je nad určitou úrovní výtěžnosti sběru dokonce neefektivní! Když takto argumentoval novinář Ivo Brezina, nebylo se co divit. Ale český výzkumný ústav Institut pro strukturální politiku, o.p.s. IREAS?

Převážná část spotřebitelem zaplacené a sběrem zachycené druhotné suroviny, označované ekology jako odpad, putuje jako výnosný exportní artikl dokonce přes polovinu planety (viz jen některé došlé požadavky zájemců z oblasti Dálný východ). To je správné?

Jsou pro opožďování důvody?

Dávno se ví, v čem je zálohování výhodné. Odborná veřejnost je ale rozdělena na dva nesmiřitelné tábory, které byly popsány v USA: zastánce záloh a jejich odpůrce. Protivníci záloh přitom využívají (ve všech zemích) naprosto stejné argumenty. Je těžké uvěřit, že jde o nějakou neznalost problematiky a stavu vývoje oblasti.

Současná situace vyhovuje všem, kteří nápoje do PET plní, prodávají a dalším, kteří z toho nějak profitují. Prostě jen využili skutečnosti, že naše legislativa (§ 13, odst. 1b a § 16 Zákona 477/2001 Sb.) přesunula starost za tzv. "odpad" na spotřebitele, obce a stát.

Nebývalý nárůst výkupních cen tříděného PET svědčí o tom, že někde je chyba, když jde o tak ceněnou druhotnou surovinu. Naše obalová legislativa ale tento termín vůbec nezná!

V úvodu zmiňované lidské chování nelze změnit domluvami, ani kampaněmi ekologických aktivistů či TV šoty, stejně jako nelze snížit dopravní nehodovost, nebo zločinnost. Účinným legislativním opatřením však předcházejí politická schválení. Obojí je pod silným tlakem průmyslové lobby, nejen u nás, stejně tak v EU (zpráva LOGON 2002) a hlavně k tomu dochází v kolébce PET - USA (viz moje výše uvedené překlady z webu amerického Container Recycling Institute, sídlícího ve Washingtonu, D.C.).

Situace v sousedním Německu byla do tohoto roku přímo ukázková, proto jí věnujme více pozornosti. Souvisela se zaváděním záloh na nevratné obaly, jeho bojkotem ze strany obchodu a následným chaosem. Tamní silná lobby (podporovaná z EU) se nechtěla smířit se "zeleným terorem." Vytrvale bojovala proti zálohám. Domníval jsem se do prosince 2005, že změny vládního kabinetu mohou vést k likvidaci zálohování. Že tomu tak naštěstí není, bylo již uvedeno.

Německo a situace po zavedení záloh

V Německu (stejně jako nyní ve Švýcarsku) je situace v PET lahvích proti Česku naprosto odlišná. Jde mimo jiné o tyto faktory:

–          sama existence pojmů "ekologicky příznivá vratná" PET láhev oproti "ekologicky nepříznivé nevratné" v jejich legislativě, s minimálními kvótami pro zastoupení ekologicky správných lahví na trhu a to ve dvou po sobě následujících letech ve výši 72% (75% ve Švýcarsku) působí nepředstavitelné problémy,

–          každá spolková země BRD má vlastní legislativu,

–          ekology vštípenou a přetrvávající nechuť k "ekologicky nepříznivým" nevratným PET obalům,

–          zálohování nevratných PET znamená zásadní změnu zaběhnutého systému třídění a recyklace směsných plastů DSD (Duales System Deutschland), jinak absolutně nejdražšího systému v Evropě. Ten je rovněž největším odpůrcem záloh na lukrativní plastový obal,

–          nepřipravenost, správněji bojkot systému zpětného odběru nevratných obalů obchodem,

–          podle tvrzení odpůrců "nákladné" vybavení prodejců automaty, které prý není adekvátní a projeví se ve vyšších cenách (straší, jakoby celé vybavení měli zaplatit spotřebitelé, či dokonce daňoví poplatníci),

–          německá důkladnost v nich vyvolává představu, že odběrní automaty musí být v každém kiosku,

–          vžitou precisnost a snahu po zachycení VŠECH druhově odlišných plastů, ze které vyplývá nutnost následného nákladného a přesto nedokonalého druhového roztřídění,

–          to vše je ale vydáváno za přednost dobrovolného systému DSD,

–          jde o změnu starých návyků, cíleně negativně využívanou vlivnými hospodářskými a politickými kruhy, dokonce v boji o získání voličů při minulé volbě spolkového kancléře.

Jaké je to nejefektivnější řešení?

Příkladem pro nás by měly být země, kde oproti Německu a většině Evropy, dosáhli výrazného opaku. Jsou to především Švédsko, Norsko, Finsko, pokud jde o míru návratnosti též Izrael, některé provincie Kanady (7) a 10 států USA se zálohováním (tzv. "deposit" státy). Jak vypadá praxe vracení, která je nejen elegantní, ale současně efektivní a s vysokou výtěžností toho nejčistšího materiálu, demonstruje obrázek.

Obrázek z hypermarketu u Skandinávců ilustruje moderní zpětný odběr pomocí automatů RVM (zkr. Reverse Vending Machine) zálohovaného PET obalu, nápojové plechovky či skleněné láhve. Pomocí elektronických čidel automat obaly roztřídí, vyplatí zálohy a upraví objem materiálu stlačením, podrcením nebo posekáním, což je podmínka pro efektivní přepravu. Odpadá vše, co dosud provádíme u tzv. zpracovatelů. Elektronika RVM navíc umožňuje propojení s databázemi obchodního řetězce, takže lze okamžitě zjistit údaje o prodeji toho kterého nápojového sortimentu, stejně jako o zpětném příjmu prázdných obalů.Tyto údaje elektronicky zpracovává clearingové centrum, které řídí celý koloběh záloh, údaje lze stejně tak využít pro výkaznictví, požadované vedené v DG Environment EU.

Současný český systém to není schopen zajistit a dokonce se neví, kam byly předány sběrové PET z obcí, jak vyplynulo z jednání na 1.zasedání Rady pro OH při MŽP. Mnohdy končí na skládce. I když za ně EKO-KOM obcím zaplatil.

RVM automaty jednotlivě, nebo ve skupině jako recyklační střediska (TRC – zkr. TOMRA Recycling Center) by měly být instalovány především u velkoprodejců, kteří dodávají na trh největší podíl ze všech nápojů balených v PET. V Česku to je zpravidla přes 90%, jen v roce 2003 šlo o 60.351 tun nápojových PET lahví. Pro představu,
i když přibližnou, si údaj přepočtěte na počet kusů.

Tak lze účelně spojit běžný nákup s vracením obalů a vyplacením motivující vratné zálohy. V menších komunitách, mimo velká města mohou být RVM nebo tzv. TRC centra umístěny na veřejně příhodně přístupných místech, nebo obaly vykupovat přes soukromou společnost.

Stávající praxe je nejen nesmírně nákladná, ale v podstatě environmentálně škodlivá. Současný systém se hodí nejvýše pro drobné plastové obaly, sbírané dnes do kontejnerů na směsné plasty.

Obrázek umožňuje srovnání kapacitních možností sběru v porovnání s tradičními kontejnery typu iglú. Těch je potřeba celkem 45, aby se svou kapacitou vyrovnaly jedinému recyklačnímu středisku. Vše je v něm, s výjimkou vlastní recyklace, dokončeno na jediném místě, s uplatněním spoluúčasti spotřebitele, výrazně motivovaného k vracení nápojových obalů zálohou.

Jak vypadá efektivita ve srovnání nákladů u plechovek a PET lahví, sbíraných tradičním odvozovým systémem (curbside) vyjádřená v japonských jenech na obalovou jednotku je ukazuje obrázek.

U hliníkových nápojových dóz je nákladovost snížena na 50%, u PET lahví z 16-24 jenů na 4-5 jenů.
 

Na podporu navrhované inovace musím uvést, že toto "state-of-the-art" řešení v podobě RVM automatů v mnoha našich hypermarketech už existuje, většinou dokonce ve dvou slabě využitých kusech Tomra 600. V těchto dnech se v ČR objevil další typ RVM firmy Rhepro od společnost Wincor Nixdorf. Zatím jsou ale všechny automaty RVM nastaveny pouze pro zpětný odběr zálohovaných pivních lahví.

Kdo je původcem tohoto "odpadu"?

Ve švýcarské legislativě, srozumitelné a úsporně napsané, je odpovědnost za obalovou součást výrobku výstižně nazvána principem původce (Verursacherprinzip). Základní problém s nejvyšším využitím vyřešili tím, že odpovědným není žádná švýcarská obec, ale výhradně obchod. Platí heslo vrať kdes koupil: "Zurück, wo gekauft!"

Švýcarsko v předposledních dvou letech dosáhlo díky specializované (na nevratné PET) organizaci Verein PET Recycling Schweiz vysokého zpětného využití u nevratných PET – 77%, ačkoliv v jejich Verordnung über Getränke Verpackungen (VGV) určili závaznou kvótu 75%. Přesto mají právě s těmito nevratnými PET velké problémy. Nevratných PET (typ convenience) přibývá, tyto malé láhve se jim ale nevrací. Navíc tzv. "free riders" se nezapojili do systému, neplatí předepsaný poplatek a nesbírají. O švýcarské praxi se podrobně dočtete v odkazech na překlady z  PET Flash (v menu www.PETrecycling.cz). Argumentace proti zálohám je naprosto stejná jako v Německu, prvním a hlavním řečníkem na Nationales PET-Forum, konaném v Zürichu 08.07.2004 byl generální ředitel švýcarské Coca-Cola Beverages AG, Fritz Bärlocher.

Naši mamutí prodejci, jejichž koncentrace v ČR nemá v Evropě obdobu  by měli vědět, že jedině u nich v prodejnách a takto zpětně vykoupený PET materiál má vynikající kvalitu, lze jej proto velmi dobře zpeněžit. Nikdo jistě nepochybuje, že takto vytříděný PET je mnohem kvalitnější, než silně znečištěný PET ze směsných plastů (Praha, Středočeský kraj, Německo, země EU), či dokonce PET, získaný z tuhého komunálního odpadu, jak se o to snaží např. německá firma S+S (Separation & Sorting Technology GmbH).

Změna bude ale i nadále jistě narážet na nechuť těch, kteří ji jako jediní mohou změnit (viz např. jednání expertní komise MŽP v únoru 2004 či předchozí projednávání v Poslanecké sněmovně parlamentu 1.11.2001).

Jde totiž o INOVACI, jak ji charakterizoval J. A. Schumpeter. Proto.

Předchozí Vstupní stránky ze serveru PETrecycling CZ najdete seřazeny podle data zde: