Ing. Jiří Nezval
K otázce využití tzv. nevratných PET lahví v ČR

HOME ARCHIV 2002 11.11.2002 K otázce využití tzv. nevratných PET lahví v ČR
 

Můj příspěvek je reakcí na článek, uveřejněný nedávno Ing. Ivo Kropáčkem z Hnutí Duha, kolem něhož došlo mezi mnou a EKOLISTEM k výměně e-mailů, se závěrem šéfredaktora Martina Macha: "Pokud máte výhrady vůči informacím od HD či z MŽP, neváhejte a napište to do našeho fora. Budeme jenom rádi, pokud se rozvine debata na takové téma". 
Příspěvek byl v plném znění na Ekolistu po drátě uveřejněn 16.12.2002. Kromě jediné "připomínky" od člena HD, který si ještě dnes plete vratné PET s nevratnými zálohovanými, se žádná debata nerozvinula. Škoda, nemyslíte?

Předkládám k diskusi můj návrh řešení pro nápojové obaly z PET (ale nejen pro ně). Zabývám se tím velmi detailně na mém specializovaném webovém portálu www.petrecycling.cz, zájemci zde naleznou vše potřebné.

Nedávno jsem připravil pro snazší orientaci v obrovském množství příspěvků obsáhlou webovou stránku.

Řešení vidím na rozdíl od Hnutí Duha - ale i poněkud zastaralé praxi v zemích EU - jako mnohem méně nákladné pro stát, průhledné, vysoce efektivní a hlavně spolehlivé, v těchto bodech:

•  největší podíl této cenné druhotné suroviny (ne odpadu) produkují velkoobchodní řetězce - podle sdělení jejich mluvčích přes 90%. Řešení tedy nutno hledat u nich, ne v ekologickém povědomí spotřebitele, ne v pytlích do domácností, nebo v kontejnerech, rozmístěných pokud možno na každém rohu, nebo v každém kiosku, vždy co nejblíže spotřebiteli (jak se to dosud praktikuje v zemích EU), 

• aby bylo zachyceno maximum PET lahví pro recyklaci, musí vláda přijmout legislativní opatření (jako např. v Německu a na Slovensku, ale i jinde) a to konkrétně u nás vratnou zálohu pro láhve do 1,5 litru např. ve výši 3 Kč/kus, nad 1,5 litru ve výši 5 Kč/kus, což povede k žádoucí motivaci spotřebitelů, že jde o hodnotu, nikoliv odpad, jak je dosud vžité, 

• tuto částku zatím spotřebitel nedobrovolně hradí (aniž by si to většinou uvědomil), protože je zahrnuta v ceně nápoje, 

• v prodejnách hypermarketů se nakupuje zpravidla v tzv. multi-paku/-cích (po 6 ks.), takže vrácení peněz za obal se stane pro spotřebitele okamžitě zajímavé, 

• předpokladem recyklace PET lahví je jejich roztřídění podle barev na transparentní (ty jsou nejcennější), modré (cenné), zelené a hnědé (nejméně žádoucí), což dnešní RVM technika perfektně umí, jejich zavedením - na náklady globálních prodejců (v žádném případě NE STÁTU, jak tvrdí odpůrci RVM), 

• odběrní automaty RVM (reverse vending machine), kromě PET lahví umí vracet zálohy i pro pivní láhve (to se dnes u skla v mnoha HM - např. GLOBUS a hypernova - síť Royal Dutch Ahold - již děje), ale dokonce i za nápojové hliníkové plechovky. Jde např. o universální norský RVM TOMRA 600, nebo RVM norské firmy REPANT, 

• spotřebitel tedy po nashromáždění nápojových obalů je opět předá do místa nákupu a díky automatu proti vrácené záloze prodejci, 

• prodejci mají databáze o nákupu nápojů v PET (sklu, Al-plechu), RVM vygenerují do databáze údaje o vrácení, tím je při jejich porovnání automaticky získán údaj o návratnosti jednotlivých druhů lahví (vyžadovaný podle našeho zákona o obalech i podle známé směrnice EU), 

• odpadá tedy finančně neúnosně náročný systém separovaného sběru s kontejnery, pytli, svozu, třídění (většinou manuálního), předúpravy (lisování, posekání), dopravy do zařízení pro recyklaci (mechanickou, či depolymerací), kdy prvou část zajišťují obce - z peněž daňových poplatníků a zčásti z fondu, z prostředků od výrobců a prodejců, který obhospodařuje EKO-KOM, odpadá administrativně náročné sledování návratnosti na několika úrovních, atd.

• k zálohování nevratných PET lahví přistupuje od 1.1.2003 Německo (po tahanicích na 3 soudních úrovních až po nejvyšší, Slovensko má již připraven obdobný návrh vyhlášky a začíná s přípravou realizačního projektu), 

• jen u PET lahví (nemluvě o cenných Al - plechovkách) nejde o zanedbatelná množství - v roce 2000 šlo zhruba o 1 miliardu PET lahví, t.j. o celkovou hmotnost cca 40.000 tun, 

• proč nemáme obdobný legislativní návrh u nás v ČR si domyslí každý ekonomicky a ekologicky myslící člověk, když si položí otázku komu tento stav prospívá a proč, 

• kdo odpověď nezná, tomu doporučuji můj úvodní příspěvek "Systémové řešení využití "nevratných" PET lahví je v nedohlednu?" na www.petrecycling.cz, event. další vysvětlující články např. o situaci v Německu, 

• PET láhve lze dnes už recyklovat v uzavřeném cyklu, tedy opět až na nové láhve - sice drahou technologií, ale existuje už dnes řada českých podnikatelů (a světových recyklačních firem), které se o to vážně zajímají - myslím u nás v České republice. Recyklace na vlákno, fólie, pásky atd. není recyklací v pravém slova smyslu, ale "bicyklací" - nejde o opětné využití k původnímu účelu.