|
PETrecycling CZ je nekomerční,
nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.
Můj závěr intensivního
studia nejnovějších výsledků V&V zní: "V
současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu
environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových
jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování
a zpětný
odběr moderními odběrními automaty." |
|
|
|
|
Plasty jsou nejčastějším odpadem v
oceánech. Obvykle se shromažďují na jednom místě, a vytvářejí tak rozsáhlé
ostrovy odpadů. Dostávají se do potravinových řetězců mnoha organismů a
otravují je toxiny. Za rok zahubí na milion ptáků.
| Největší mořský shluk odpadů na světě,
který se nachází v severním Pacifiku, se stále rozrůstá.
Je "plovoucím monumentem naší kultury
destrukce," napsal Ed Cumming pro The Telegraph. Za uplynulé
desetiletí se skvrna zdvojnásobila a podle některých odhadů je dnes
podobně rozlehlá jako šestinásobek území Británie.
Někteří odborníci doporučují
pacifický ostrov z PET lahví spálit. Jiní varují, že se s ním budeme
muset smířit.
|
 |
| |
Foto Kevin Krejci,
flixkr.com |
| Ze San Francisca vyplula
tento týden katamarána Plastiki, která byla vytvořena z dvanácti a půl
tisíců plastových láhví.
Její posádku tvoří tým šesti ekologů.
Míří doprostřed skvrny, aby v rámci
kampaně proti odpadům upozornili na závažnost problému. |
 |
| |
Plastiki vyplouvá z
přístavu na cestu jižním Pacifikem.
Foto Luca Babini |
Plast, který není zpracován na pevnině, skončí v řekách, pluje do oceánu,
a tam se v sedmdesáti procentech případů uloží na dně. Zbytek je hnán
mořskými proudy a shromažďuje se v jednom místě na povrchu vod. Skoro
všechny světové oceány proto mají svůj vlastní rozsáhlý ostrov plovoucích
PET lahví a jiných předmětů.
Protože se plast přirozeně nerozkládá, zmenšuje se na stále menší části,
které plavou těsně pod povrchem. Ty se díky slunečnímu záření rozpadají až
na malé kuličky zvané anglicky "nurdles", které vstřebávají toxiny.
Kuličky se následně smíchají s planktonem, kterým se živí organismy na
nejnižší úrovni potravinových řetězců. Samy pak slouží jako strava vyšším
organismům, a tak se toxiny šíří do celých ekosystémů. Podle OSN umře
kvůli těmto škodlivým látkám každoročně milion ptáků a sto tisíc savců.
Protože plovoucí skvrna odpadu není pevnou masou materiálu, ale spíše
kumulací menších částí, dá se jen stěží zpozorovat
z letadla i satelitů.
Tím pádem je obtížné zjistit, jaký je skutečný dopad asi sta milionu tun
odpadů. Chce se o to pokusit loď Plastiki.
Většina odborníků si myslí, že řešení problému je potřeba začít zdola
změnou spotřebních zvyklostí lidí. Americká ochránkyně přírody Sylvia
Earleová se domnívá, že bychom měli přestat úplně používat plast. Jiní
vidí řešení v menších postupných krocích.
Někteří navrhují, aby byl odpad vysbírán na lodě, a posléze využit jako
palivo. Tento návrh má ale i kritiky. "Bude potřeba obrovského množství
surovin, abychom oceán vyčistili. Pokud plasty zapálíme, vypustíme do
ovzduší mnoho skleníkových plynů," říká ekoložka Jo Roylová, která je
kapitánkou lodi Plastiki.
Doktor Simon Boxall z Národní oceánografického centra Spojených států je k
řešení problémů skeptický. "Nemůžeme nic dělat. Skvrna je příliš velká,
zůstane tady," uvedl Boxall. "Je podobná jadernému odpadu. Dokonce i ropná
skvrna, jakkoliv katastrofická, se nakonec může vyčistit. Plasty ne.
Musíme začít mnohem více řešit náš způsob
nakládání
s odpadem."
Další informace:
Autor: Petr Salomon
Navazující informace na
www.PETrecycling.cz:
Příspěvky ze sekce
Nové/News:
2009 >
2008 >
2007 >
2006 >
2005 >
2004 >
2003 >
2002 >
2001 >
2000
|
Svět
