Německé dilema: záloha na nápojové obaly

Dne 20. března 2002 německá vláda souhlasila a opublikováním těchto údajů. Mnoho akcionářů, kteří jsou proti zavedení zálohového systému na jednocestné (nevratné) obaly, podnikalo akce, které měly zabránit zveřejnění, ale nebyli v tomto směru úplně úspěšní.

Pokud jde o výrobce a obchodníky, vyvolali soudní proces proti právu vlády publikovat tyto údaje, ale spor prohráli.

Dne 2. července 2002 byla tyto údaje publikovány. V důsledku toho musely být od ledna 2003  zálohovány všechny jednocestné nádoby na pivo, minerální vody a sycené nealkoholické nápoje, prodané v Německu. Zálohy činí 0.25 € pro nádoby do 1.5 litru a 0.5 € pro nádoby nad 1.5 litru.

Někteří výrobci nápojů se ale rozhodli pokračovat v protestu proti zavedení záloh na jednocestné nádoby a doufali, že blížící se volby svým konečným výsledkem přivedou změnu.

Prázdné vícecestné "vratné" nádoby se obvykle vrací do maloobchodu, kde jsou (proti vrácení zálohy) odebírány  pomocí automatů pro zpětný výkup (Reverse Vending Machine - zkr.RVM).

RVM jsou konstruovány pro sběr a identifikaci prázdných nápojových nádob a výdej příslušné náhrady. Jednocestné zálohované láhve by mohly být efektivně odebírány automaty RVM, avšak vzhledem ke stále rostoucímu množství lahví by musely být pořízeny další automaty. Výrobci RVM se budou muset přizpůsobit rostoucí poptávce, ale budou to chtít provést, při trvající nejistotě?

Norský výrobce RVM firma TOMRA předpokládá (po soudním rozhodnutí Německého ústavního soudu, který odmítl námitky průmyslu piva a nápojů, že direktiva je protiústavní) nárůst svých cenných papírů na burze o 18.5%. Vzhledem k velkému množství vracených nápojových nádob, které budou muset být zpracovány, dramaticky vzroste potřeba RVM v Německu.

Výhody takového systému opětného získání prázdných nápojových obalů spočívají především v tom, že zpětně odebrané nádoby budou zcela čisté, to je bez nečistot, jako je např. skleněná drť nebo špína, což je rozhodně plus pro mechanickou recyklaci.

Pokud jde o nevýhody, zkušenosti z těch zemí, kde zálohování bylo už zavedeno ukazují, že v případě relativně vysokého zálohového poplatku mohou být docela snadné pašeráctví a podvody. Ve Švédsku někdy dosahovala návratnost u velkých PET nádob 110%.

Takto vyměřené poplatky mají pak dramatický vliv na systémové náklady.

A náklady na zavedení takového systému?

Asociace maloobchodníků BDH a HDE tvrdí, že zavedení záloh na jednocestné nápojové nádoby bude znamenat podstatný nárůst spotřebitelských cen. BDH a HDE si myslí, že zavedení systému bude stát daleko více, než uvádí vláda. Představitelé BDH a HDE řekli, že průměrné náklady nápojů způsobené zavedením zálohy pravděpodobně vzrostou o 0.05 €, což je pětapůlkrát více (0.009 €), než předběžně vypočetla vláda.

PETCORE nemá na tento problém specifický názor. Každý systém sběru, který je nákladově efektivní, environmentálně přínosný a sociálně přijatelný znamená přínos pro dodavatelské řetězce. Uvidíme, zda německý revidovaný systém zpětného získání použitých nádob tento přínos přinese.

Tato moje poznámka je reakcí na obdobně laděný článek šéfredaktora časopisu SVĚT BALENÍ  Ing. Vlado Volka, Záloha na nevratné obaly (Svět balení 3-4/2003, str. 28-30):

Argumentace odpůrců  záloh je na celém světě naprosto shodná. Nikde ještě nezabránili (dokonce ani ve Švýcarsku) pohazování prázdných "odpadních lahví" (littering), ani jejich spalování - s obrovskými kvanty bioxidu - s klimatickými dopady.

Protože originál na webu PETCORE zdaleka nevyčerpal důležité přínosy a bohužel "nemá na tento problém specifický názor", uvádím můj názor, podložený nejnovějšími technologickými inovacemi z výzkumu a vývoje (R&D).

(Klepněte na miniaturu obrázku dole, zvětšíte jej).

RVM  jsou pořízeny z investičních prostředků obchodních řetězců (nehradí je stát!). Anonymní a velmi bohaté prodejní kolosy realizují v Česku přes 90% prodeje nápojů balených v PET. Cena nápojového PET obalu je logicky zahrnuta v ceně nápoje, obchod nedostává obal od výrobce nápoje zdarma, ale zaplatil za něj. Pokud obchod nápoj prodá se zálohou (zhruba odpovídající ceně obalu), může zálohu spotřebiteli opět vrátit, při jeho příštím nákupu (jako u pivní láhve). Spotřebitel v obchodních řetězcích nakupuje obvykle ve větším balení (multipack po 6 kusech), zpravidla dokonce několik multipacků najednou. Stejně jako je dopravil domů, je může prázdné opět vrátit.  Při eventuální záloze ve výši např. 3 Kč za 1,5 litrovou PET a cca 5 Kč za vyšší objem láhve by už byla motivace k vracení dostatečná.

Těch zbylých 10%, které prodají různé kiosky a malé obchody na venkově, je zcela zanedbatelných. Řešení problému u zdroje "odpadu" a dokonce péčí samotného zákazníka by znamenalo oproti současným neefektivně posbíraným 20-30% obalů výrazné zvýšení využití, se všemi ekologickými a ekonomickými výhodami takového sběru:

• RVM automaty produkují druhotnou surovinu, která má svoji tržní hodnotu (podle barvy a úpravy), lze ji tedy prodat dále v ČR nebo do ciziny

• druhová čistota: pouze PET láhve, žádné směsné plasty ani PVC, vyžadující nákladné ruční dotřídění

• kvalita sběru: materiál není znečištěn pískem, prachem, je prakticky suchý

• roztřídění podle barev je zajištěno RVM automatem, opět odpadá ruční dotřiďování

• minimalizace objemu sběru (vypuzení vzduchu), zajištěná automatem, minimalizuje náklady na převoz k finální recyklaci

• prodejní řetězce jsou důmyslně plošně situovány po celém území země, ve velkých městech

• tím je dáno soustředění maximálně možného objemu roztříděného sběru vždy na jednom místě, proto

• úspora pohonných hmot při odvozu z takto zkoncentrovaných center, proto nižší emise z dopravy

• nadnárodní řetězce mají možnost výběru svých zahraničních partnerů na recyklaci, mohou ale dodávat i řadě našich zavedených vývozců, v nejbližší budoucnosti dokonce recyklačním firmám.

Všechny tyto důvody hovoří zcela pro zálohování, přistupuje i to, že silnostěnné vratné láhve u nás od počátku devadesátých let neexistují, kromě Hnutí Duha pojmy jako "ekologicky nevhodné nevratné" či "vhodné vratné" se nevžily.

Strašení spotřebitelů zvýšením cen - z důvodu zvýšených nákladů na obal, jeho zpětný odběr, skladování, transport k recyklaci, nutnost vytvoření mohutného clearingového centra, možnost podvodů (i to je už vyřešeno) atd., to jsou argumenty, používané odpůrci záloh (výrobci PET a předlisků lahví, nápojových PET lahví, německý DSD - Duales System Deutschland, jeho česká obdoba EKO-KOM, SYBA - asociace výrobců obalů, atd.). Proč to ale jde u pivních lahví?

Ve hře je totiž pouze za PET nápojové obaly 3,2 až 4,5 miliard Kč ročně. Čím méně se PET lahví využije recyklací  v uzavřeném cyklu na nové láhve, tím více se jich bude muset vyrobit (když je jinak spálíme, nebo hodíme do komunálního odpadu). To je podle současné bombastické televizní reklamy na minerálky dobrý obchod, ne?

Proti zavedení moderního, MOTIVAČNÍHO a především EFEKTIVNÍHO SYSTÉMU využití se rozhodně staví tzv. ODPŮRCI ZÁLOH. Jde jim totiž o miliardové zisky - takže jejich odpovědnost za využití recyklovatelných obalů z domácností přebírají - díky silným lobby - STÁT, OBCE a SPOTŘEBITELÉ. To dokumentuje celý vývoj na níže uvedených odkazech.

Pokud jde o Německo, je vývoj zachycen na rozcestníku:

• Německo - souhrnný přehled nejen k PET lahvím

Příspěvky ze Slovenska k zálohování jsou zachyceny zde:

• O zálohách na Slovensku

O vývoji kolem návrhu na zálohy v roce 2007 lze najít informace na:

• K zálohování všech nápojových obalů v Česku

Pokud jde o odběrní automaty RVM a jejich výhody, najde zájemce více informací na rozcestníku:

• Výrobci odběrních automatů RVM/Reverse vending machines manufactures

Příspěvky na IP PETrecycling.cz v archivech:
Příspěvky z archivu: 2007 > 2006 > 2005 > 2004 > 2003 > 2002 > 2001> 2000