Ivan Brezina: "Zničí Bursík recyklaci odpadu?"

Ministerstvo životního prostředí připravuje novelu zákona o obalech, která chce zavést zálohy na PET lahve a nápojové plechovky na jedno použití. Na první pohled je to cesta, jak lidi odnaučit pálit je v kamnech a pohazovat kolem sebe.

Zdánlivě bohulibý nápad ale poškodí všechny a nepomůže nikomu.

Pro výrobce, které tím chce Bursík dotlačit k zavedení obalů na opakované použití, by to znamenalo miliardové investice.

Obchodníkům by přibyly starosti s páchnoucími hromadami odpadu, který by museli skladovat vedle potravin. Dnes si koupíte nápoje v každé trafice, ale po zavedení záloh by je drobní prodejci přestali nabízet. Starosti s výkupem by se jim prostě nevyplatily. Zákazníci by museli tahat zpět do obchodu objemné tašky. Dnes to mají blíž ke kontejneru na tříděné plasty, v jejichž recyklaci jsme na druhém místě v Evropě. Bursíkův nápad by nás paradoxně srazil na konec žebříčku. Nevěříte?

Skvěle fungující systém dobrovolné recyklace “pohánějí” právě PET lahve. Jsou cennou druhotnou surovinou, obce je prodávají a jen díky výtěžku si mohou dovolit i prodělečné kontejnery na jiné druhy odpadu. Pokud ale budou lahve putovat přes obchody, nejlukrativnější komodita zmizí a obce začnou prodělávat. Recyklační systém zkolabuje a místo barevně odlišených kontejnerů zbudou jen popelnice na směsný odpad. Právě proto také proti Bursíkovu “naprosto nesmyslnému” návrhu protestuje Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje.

Od zavedení záloh si ministerstvo životního prostředí slibuje zvýšení recyklace plastů a návrat k lahvím na opakované použití. Jinde už vědí, že obojí je nesmysl. Němci zavedli zálohy v roce 2003 navzdory protestům Evropské unie. Stálo je to asi miliardu eur a deset tisíc pracovních míst (řada menších výrobců nápojů totiž zkrachovala). Recyklace plastů se ale snížila o 9 %. Je to logické – když už chodíte ke kontejneru s petkami, vyplatí se vám schovávat i kelímky od jogurtu, lahvičky od šamponu… Jinak je místo třídění radši hodíte do koše. A lahve na opakované použití? Jejich podíl v Německu po zavedení záloh na jednorázové obaly neustále klesá. A je to dobře. Bursík nám totiž tají, že poškozují přírodu dvakrát víc než jednorázové. K tomuto překvapivému zjištění dospěla v roce 2001 studie Evropské unie. Pokud totiž prázdné lahve složitě svážíte zpátky do plníren a vymýváte, vyplýtváte víc energie, než jí ušetříte. “Vratné lahve nemají být podporovány,” píše se ve studii EU doslova.

Bursík je tedy mistr slepých uliček a sám to moc dobře ví. Ministerstvo životního prostředí si loni nechalo vypracovat odbornou studii institutu IREAS, která měla zjistit, co by nám zavedení záloh na jednorázové obaly přineslo. Přepočítání německých zkušeností na české podmínky ukázalo, že by náklady dosáhly pěti miliard korun (jiné odhady mluví až o třiceti miliardách). Míra recyklace plastů by se ale zvýšila jen nepatrně. „Pozitivní efekty na životní prostředí neodpovídají vynaloženým finančním prostředkům,“ shrnuje studie.

Když to Bursík zjistil, snažil se studii utajit před veřejností (zachoval se tak mimochodem stejně, jako když v lednu cenzuroval analýzu energetické bezpečnosti státu, která se mu nehodila kvůli své podpoře jaderné energie). Po mnoha žádostech studii konečně odtajnil, ale prohlásil ji za „neúplnou a vycházející z chybných podkladů“. Nová studie, kterou se teď Bursík chystá zadat, bude jistě ladit víc se zelenou ideologií než s realitou. Nejde totiž o snahu najít rozumné řešení. Jde o to za každou cenu prosadit dogma.

(Psáno pro MF Dnes a Neviditelného psa)

Tak po pořádku - v čem je Ivan Brezina zcela "mimo mísu:"

poškodí všechny a nepomůže nikomu: nepoškodí všechny, poškodí především monopolní EKOKOM, a.s., která přerozděluje peníze od původců nápojových PET lahví a místo, aby je vložila do opětného využití recyklací, utrácí je na prosazování svého "popelnicového" systému z minulého století, hlásáním nákladných reklamních hesel "Třiďte odpad - má to cenu," billboardů, jak "Bolek Polívka, Šárka Kašpárková a další celebrity třídí odpad" - přitom PET láhve žádným odpadem (jako psí a lidské exkrementy) nejsou, ale jsou obalem na nápoje, stejně jako na pivo, jsou jen z jiného, energeticky mnohem méně náročného materiálu, zato jsou obrovským kšeftem pro celý řetězec výrobců nápojů, protože jej mají zcela ZDARMA.

Zpět na odstavec

obalů na opakované použití (vratných PET) jde zde o hrubý omyl - jde o jednocestné, zatím nevratné obaly, jak Brezina sám výše uvedl, o opakovaně použitelných, silnostěnných PET to původně tvrdil hlavní poradce ministra Mgr. Daniel Vondrouš - a šlápl hodně vedle a způsobil tím řadu zmatků - kromě toho, že dokonale (jako odchovanec Hnutí Duha) nahrál odpůrcům záloh.

Zpět na odstavec

miliardové investice - Brezina asi vůbec nic neví o odběrních automatech a jak fungují. Těmi podle něj postiženými, kdo by měl miliardy utrácet ale není stát, ale jde o hlavní "tvůrce tohoto odpadu", což nejsou ti, které taky ochraňuje, tj. trafiky, pekaři, holiči, zelináři a kiosky, ale obchodní řetězce. Ty jsou již odběrními automaty vybaveni na zálohované pivní láhve. Tyto automaty jsou ale softwarově vybaveny na všechny druhy nápojových obalů,
s výjimkou odběru kartonů. Miliardy z vlastních kapes ale platí - taky díky Brezinovi a dalším "expertům" - spotřebitelé, protože řetězci výrobců a obchodu za obal, jehož cena je započtena v ceně nápoje, zaplatili.

Zpět na odstavec

páchnoucími hromadami odpadu - jen ilustruje, jak je kontraproduktivní termín "odpad" dokonale využíván k manipulaci zvláště mladší části populace, která o zálohách v bývalé ČSR na všechno obalové sklo si nemůže nic pamatovat. Brezina si plete PET láhve s PLASTY (a to směsnými), které v létě ve "žlutých popelnicích" skutečně páchnou. Dnes už ale nejsou tyto "IGELITY" (jak směsným plastům a dokonce i PET lahvím říkají různí redaktoři, kteří vůbec neví, co to igelit je) technicky žádným nepřekonatelným problémem (viz odkaz v levém sloupci "Ze směsných plastů nafta." Tato metoda ale vyžaduje investice. Přesto již existují i v ČR zájemci, kteří dokonce zakoupili licenci na výhradní zastoupení prodeje těchto linek.

Zpět na odstavec

jsme na druhém místě v Evropě - to je opravdu blábol, hodný pisálka, který o tom sice nic neví, ale tím víc o tom píše. Plést si obalové plasty (o nichž je zde řeč a kterých je 7 druhů) když je zde řeč jen o zálohách PET nápojových obalů - to je skutečně silná káva. I když v kruzích těchto "expertů" zcela běžná. A "Bursíkův nápad" by nás vůbec nesrazil na konec žebříčku. Že zálohy v praxi fungují kromě stále omílaného Německa v řadě zemí a není to jen "Bursíkův nápad" to díky našim médiím zatím neví (kromě Breziny) řada lidí. O tom více na "O zálohách v Česku." Zde je mediální podpora odpůrců záloh, s jejich obsáhlými chaty různých "nicknames" zcela zřejmá. Chtějí do toho mluvit, jsou ale s informacemi úplně pozadu.

Zpět na odstavec

dobrovolné recyklace “pohánějí” právě PET lahve - Brezina si zde plete recyklaci se sběrem. Na takovou "recyklaci" nevystačíme s dnes propagovanými popelnicemi. Do nich se bez účinné motivace dostane jen část použitých PET lahví. Nejjednodušší linka na výchozí surovinu pro výrobu některého z řady polyesterového výrobku, tzv. prané PET vločky" vyžaduje investici řádově kolem 27 milionů Kč. Při současném systému sběru, kdy jen malá část se sběrem zachytí to je skutečně sázka do loterie. Opak o zachyceném množství tvrdí EKOKOM, a.s. Mluví stále o našem primátu v Evropě - přitom jakoby do Evropy vůbec nepatřilo Švýcarsko se svými sebranými a tamtéž (ne v Číně) RECYKLOVANÝMI 76 procenty v roce 2006. Přitom Švýcarsko má sice skutečný primát v Evropě, ale popelnice (i když krásné) skoro všude, dokonce na vrcholech hor. To by ale při známé spořivosti Švýcarů vůbec mít nemusela! Prostě do našeho chvástání se opět vloudila dezinformace. Tak, jak je na odkazu o výsledcích recyklace ve Švýcarsku doloženo, žádné takové detailní a přesné výsledky RECYKLACE PET lahví v Česku jsem dosud nikde neobjevil.

Zpět na odstavec

díky výtěžku si mohou dovolit - mohou si dovolit, a to i přesto, že majitelem této cenné druhotné suroviny jsou fakticky obyvatelé obce, kteří je do žlutých popelnic odložili a nejsou nijak a ničím  motivováni. Přitom motivace penězi, a to buď ZÁLOHAMI, nebo v praxi osvědčenými systémy již existuje, např. právě ve Švýcarsku je to společnost REDILO. Naopak jsou a ještě teprve budou občané negativně motivováni poplatkem za "odpady", který má být z nynějších 500 kč/os. včetně kojenců zvýšen minimálně na dvojnásobek, jak se o tom mluvilo na Ekologických veletrzích Brno 22.05.2008 v sekci Kulatý stůl: Integrovaný systém nakládání s odpady a jeho financování.

Zpět na odstavec

zbudou jen popelnice na směsný odpad - to už je naprostý nesmysl. Zbudou přece žluté popelnice, do kterých patří (snad jen s výjimkou Brna, kde jsou určeny výhradně na PET láhve) SMĚSNÉ PLASTY - takže obce do nich mohou dál třídit tento nevábný mix všech plastů a brát od EKOKOM, a.s. odměnu (podle počtu obyvatel a vytříděného množství). EU totiž žádné PET láhve v předepsaných tříděných komoditách nemá, má jen PLASTY - takže žádné sankce za nesplnění kvót tzv. "recyklace" nehrozí.

Zpět na odstavec

Stálo je to asi miliardu eur - to je sice pravda, ale bylo tomu tak proto, že měli zavedeny jen linky na výrobu opakovaně používaných a silnostěnných PET lahví. Na naše tenkostěnné neměli vůbec nic, takže nové formy na výrobu jejich předlisků si museli teprve pořídit. Takže jejich výrobci forem na jiné předlisky na tom vydělali. To je pro vás, Brezino, asi zcela nepochopitelné. V naší situaci to ale neplatí.

Zpět na odstavec

hodíte do koše - to je možné jen u systému podle německého Zeleného bodu. pocházejícího z 80. let minulého století, vysoce neefektivního, a zavedeného nejen u nás a.s. EKOKOM. Ta je členem sdružení PRO EUROPE. která mělo tento měsíc právě v Praze 15.-16.05.2008 svůj PRO EUROPE Congress 2008. Detaily o jejím rozšíření jsou pro zájemce na Who is PRO EUROPE? Inu, čím více odpadů, tím vyšší zisk z "ekologie." Přenáší totiž odpovědnost za tento "odpad" z celého řetězce od výrobce PET, přes výrobce nápojů a obchodní řetězce na spotřebitele, následně na obce ale taky na stát. Copak spotřebitel tento "odpad," vyráběný z nafty, si sám vyrobil? Kde je nějaká "producer responsibility!"

Zpět na odstavec

podíl v Německu po zavedení záloh na jednorázové PET obaly a to u opakovaně používaných (vratných) PET lahví  neustále klesá je naprostá pravda. Používat ale tuto argumentaci proti zálohám na jednocestné PET láhve je hrubá mystifikace. určená ke klamání veřejnosti. A je úspěšná, jak mne o tom přesvědčil 15.05.2008 náměstek primátora města Brna Ing. Václav Horák, když tvrdil, že "v Německu se zálohy na PET láhve neosvědčily." Neosvědčily se,ale na opakovaně používané PET láhve, jejichž podíl na trhu měl být chráněn zákonem. Důvod, proč se snížil podíl zákonem chráněných silnostěnných vratných PET lahví v Německu - i u nás donedávna Hnutím Duha považovaných za ekologicky příznivé (jako u Němců označením "umweltfreundlich") je ekonomicky nezpochybnitelný. Jsou totiž 4x dražší, protože jsou při jejich síle stěny 4 x těžší. Všichni zúčastnění výrobci na podstatně lehčích PET náramně vydělávají a ještě to vydávají za zásluhu, jak jsou "GREEN."
O tom lze přesvědčit na odkazu právě ZDE! Brezina vůbec neví, co jsou podle Němců a jejich tzv. environmentalistů u nás dnes jediné  "Umweltunfreundliche PET Flaschen." Takže si to přizpůsobil po svém.

Zpět na odstavec

odbornou studii institutu IREAS - strašení miliardami a cenami používají odpůrci záloh na celém světě, nejen Brezina. Ve studii IREAS byly silně nadsazené počty nutných odběrních automatů. Buď zcela záměrně, nebo z úplné neznalosti.

Zpět na odstavec

by náklady dosáhly pěti miliard korun  - i kdyby byly tyto údaje správné (jako že nejsou), vydělali "postižení" po zavedení jednorázových PET lahví na východ od bývalé železné opony od devadesátých let účtováním obalu v ceně nápoje ročně miliardové částky, takže mohou bez problémů inovovat rovněž ty zastaralé typy odběrních automatů, kterých se jejich mateřské organizace v cizině zbavily přesunem do Česka na odběr zálohovaných pivních lahví. Přesto řetězce u nás používají známé nekalé obchodní praktiky a mají nastaveny jejich RVM automaty na odběr pouze vybraných typů pivních lahví (na určité značky), a i když při zakoupení v jiném řetězci byly zálohovány, automat je odmítne přijmout. Obdobnou praxi používali i v Německu. Když se jedná o peníze, je možné cokoliv.

Zpět na odstavec

Zveřejnil jsem tento starší Brezinův výplod z roku 2007, protože stejné argumenty zazněly
i na Ekologických veletrzích Brno 22.05.2008 v sekci Kulatý stůl: Integrovaný systém nakládání s odpady a jeho financování. Ředitelka odboru odpady monopolního AOS EKOKOM, a.s. (jen v Německu mají už takových duálních systémů - kromě Zeleného bodu DSD GmbH celkem osm) RNDr. Martina Vrbová vykřikovala, že zálohy jsou "scestné." Na můj písemný dotaz, v čem jsou zálohy podle ní scestné už ani neodpověděla (taky díky moderátoru prof. RNDr. Jiřímu Hřebíčkovi, CSc., který upřednostnil Ing. Čáslavu s jeho reklamou). Chápu ji - jde jim o mnoho peněz, taky na honosné sídlo EKOKOM v pražském M- paláci a zisky z "odpadů." To vše se u nás děje na úkor spotřebitelů, obcí, i státu.

Jde o politické rozhodnutí - a politici se řídí - místo odborných stanovisek - postojem volitelů, takže mám vážné obavy, že současný stav se nepodaří v nejbližší době změnit. Potvrdila to rovněž nedávná diskuze u "Kulatého stolu." Sešla se na ní téměř výhradně lobby proti návrhu připravované novely Zákona o odpadech, Obalového zákona i proti připravovanému návrhu Zákona o zálohách na nápojové obaly. Při absenci poslance RNDr. Libora Ambroska nebyl zástupce MŽP náměstek Ing. Karel Bláha žádnou oporou svého ministerstva, Spíše naopak.

Poslední vývoj v zálohování nápojových obalů je v podmenu levého sloupce přehledně zachycen jednak pro Německo, Slovensko, tak i pro Česko.

Příspěvky na IP PETrecycling.cz v archivech:
Příspěvky z archivu: 2007 > 2006 > 2005 > 2004 > 2003 > 2002 > 2001 > 2000