|
|
||||||
|
|
||||||
|
||||||
Zdroj/Source: ODPADY.IHNED.CZ 
Technika a technologie
První recyklace systémem bottle-to-bottle u nás (14.09.2005) |
||||||
|
|
HOME 
Archiv 2006
28.04.2006 První
recyklace systémem bottle-to bottle u nás |
|||||
|
|
V tomto článku, převzatém z elektronické verze deníku ODPADY.IHNED.CZ jsou již uvedeny některé detailnější informace, než v předchozích. Jde v podstatě o českou versi anglicky psaného webu PTP Plastic Technologies and Products B.V. a u nás o marketingovou, reklamní akci firmy Plastics Technologies & Products, s.r.o. která se původně zabývala jen dodávkou PET předlisků. Několik informací, dále uvedených, je však zjevně chybných, zřejmě z konkurenčních důvodů. Totéž platí o posledním příspěvku z 18.02.2006, kde jsou nepodložená a nesmyslná tvrzení. V Jílovém u Prahy se stranou pozornosti odborné veřejnosti rozběhl provoz, který jako první u nás zpracovává PET láhve z odpadu opět na potravinářské obaly. Provoz využívá patentovanou technologii, která spotřebitelskému PET odpadu navrací vlastnosti totožné s panenským materiálem. Obaly z polyetyléntereftalátu (PET) se pro náš každodenní život staly téměř nepostradatelnými. Přibližně 96 % vyrobeného PETu se používá v balicím průmyslu, zejména jako nevratné obaly na jídlo a nápoje. Díky vysoké poptávce se ceny panenského polyesteru drží na hladině 1000 eur za tunu, zatímco přední výrobci PETu rozšiřují své výrobní kapacity - v roce 2003 bylo vyrobeno 12 milionů tun PET pryskyřice. PET V ODPADUOhromné rozšíření obalů z PET materiálu (v některých zemích je z PET
vyrobeno až 80 % obalů) vyvolalo logicky jejich podobné zastoupení v
komunálním odpadu. Recyklace tohoto materiálu, vytříděného z odpadů, Naprostá většina vytříděného PETu se využívá pro výrobu jiných produktů, zejména textilních vláken. Při této technologii se nadrcené čištěné vločky ("flakes") PETu roztaví a pak se z taveniny přes extrudér vytlačují vlákna. Vyrobit tímto postupem opět potravinářské obaly je nevýhodné. Působením tepla PET degraduje a ztrácí svou elasticitu, takže z něj již není možné vyfouknout láhev (materiál lze maximálně přidávat v malém množství k panenskému PET). I pro výrobu vláken je třeba provádět polykondenzaci, aby se zpřetrhaná vlákna polymeru aspoň trochu prodloužila. Dalším aspektem je, že kusy polymerového řetězce mají velké migrační schopnosti, které znemožňují použití recyklovaného PET materiálu na obaly v potravinářském průmyslu. Existují samozřejmě způsoby recyklace, které využívají jiné technologické postupy. Nejefektivnější je kompletní pyrolýza, která rozkládá PET na původní složky, a z nich pak znovu syntetizuje materiál, čistotou i vlastnostmi srovnatelný s panenským. Jeho využití pro výrobu obalů na jídlo je pak stoprocentní. Hlavní nevýhodou této metody je téměř dvojnásobná výrobní cena suroviny a značná investiční náročnost technologie. Druhou cestou využití vytříděných spotřebitelských obalů z PET je jejich přeměna opět na potravinářské obaly. Zde je nutno především zajistit zdravotní nezávadnost výsledného materiálu a jeho adekvátní vlastnosti (blížící se panenskému PET), aby bylo možno z něj vyrobit kvalitní obaly. Opětovné využívání materiálu PET z potravinářských obalů opět pro balení
potravin je tedy v zásadě možné, ale cena takto získaného materiálu
překračuje cenu panenského PETu (o 20-30 % polykondenzace a o Závod společnosti PTP - Plastic Technologies and Products, s. r. o., v Jílovém však přeměňuje odpad spotřebitelského obalů z PET na vysoce kvalitní surovinu použitelnou v balícím průmyslu. MODIFIKAČNÍ TECHNOLOGIEZákladem dnešní technologie byl výzkum zaměřený na zlepšení vlastností olefinických uhlovodíků a recyklaci spotřebitelského PET odpadu. Výzkumný tým došel k závěru, že na konci výrobního řetězce - přeměny granulí polyesteru na vyfouknuté láhve - jsou ovlivněny tři fyzikálně-mechanické vlastnosti materiálu: průměrná molekulární hmotnost polymerového řetězce (klesne z 55 000 na 33 000), index průtoku taveniny (zvýší se z 6-10 g/10' na 70-100 g/10') a tažnost (klesne z 110-150 % na 3-7 %). Pokud by se tedy materiál měl znovu používat pro potravinářské účely, musely by se všechny tyto tři charakteristiky změnit. Tým vypracoval technologii tzv. "modifikačního procesu", během kterého jsou molekulární řetězce PETu uvedeny do reakce s tak zvanými modifikátory, což jsou symetrické silikony. Modifikátor reaguje nejdříve s těmi nejaktivnějšími, nejlehčími částmi polymerového řetězce. Symetrické silikony umožňují, aby k reakci došlo na 2, 3 nebo 4 aktivních koncích molekuly silikonu. Výsledkem je delší, nebo dokonce rozvětvený molekulární řetězec. Tento postup dosahuje dvojího výsledku. Toxické částice o nízké molekulární hmotnosti jsou připojeny k PET řetězci a dochází k zásadnímu nárůstu průměrné molekulární hmotnosti polymeru. V důsledku toho jsou fyzikálně-mechanické vlastnosti pryskyřice obnoveny. Jan Sohar ze společnosti PTP, s. r. o., k tomu říká: "Takto vzniklou molekulu označujeme jako PET-M, tedy modifikovaný PET materiál. Tato značka je chráněná, stejně jako technologie, kterou se vyrábí." POSTUP
"Vyčištěné flakes z odpadního PET se v prvním kroku mechanicky smísí s
modifikátorem tak, aby jím byly pokryty," pokračuje Jan Sohar. "Poté jdou
do speciálního reaktoru, kde jsou míchány 90 minut za teploty Z modifikovaného PET se vyrábějí granule, které mají na konci procesu stále ještě teplotu kolem 140 °C. Díky vnitřní teplotě u nich dochází k vnitřní krystalizaci, která zabraňuje nadměrné oxidaci materiálu. Výrobní modul má kapacitu 720 kg/h za předpokladu použití šupin o velikosti 6-8 mm a hustotě 0,25 g/cm3. Pryskyřice PET-M má veškeré fyzikálně-mechanické vlastnosti panenského polyesteru a dokonce několik výhod: materiál je hydrofobní (panenský PET je hydrofilní) a jeho tažnost je 1,5-2x větší než panenský PET. Jan Sohar zdůrazňuje: "Pryskyřice PET-M se dá používat pro stejný účel jako panenský PET, ale je levnější. Naši technologii testoval Institut pro testování a certifikaci, Zlín. Materiál i láhve z něj vyrobené byly certifikovány a schváleny pro použití v potravinářském průmyslu, získaly například Evropský potravinářský certifikát. Není proto třeba je nějak zvlášť označovat, aby bylo zřejmé, že jde o recyklovaný/modifikovaný PET. Jejich vlastnosti jsou stejné, jako by byly z panenského materiálu, a lze je proto recyklovat naprosto stejnými postupy. Náklady na celý postup, od vytříděných PET lahví z odpadu po krystalizované granule PET-M, nepřesahují 500 euro za tunu." PRAKTICKÉ VYUŽITÍZávod v Jílovém nemá sloužit jen jako výrobní jednotka, ale také jako vzorový provoz pro klienty ze střední a východní Evropy. "Většina prvků ve výrobní lince je zcela standardních a nevyžadují nějaké speciální podmínky, ani personální zabezpečení. Jednotka je víceméně automatická a vyžaduje jen dodávku vstupního materiálu k recyklaci a výměnu sudu s modifikátorem (jednou za 6-8 hodin), jehož složení je patentem naší společnosti. Stabilní cenu modifikátoru garantujeme po dobu prvních tří let provozu," dodává Jan Sohar. Výrobní linka v Jílovém se teprve rozbíhá.
Přesto je tato technologie zajímavým krokem, který vytyčuje alternativní cesty recyklaci plastového odpadu. Prohlédněte si dva následující grafy, využívající údaje z Beneluxu nebo Nizozemí (viz E-ekologická daň, u nás zcela jistě zavedena nebude, náklady na zpracování jsou odlišné, proto graf 1 je pouze informativní, graf 2 neuvádí správné údaje, chybí podíl b2b potravinářského RPET).
K textu, který jsem nad oběma grafy záměrně zdůraznil rámečkem, jsem nucen dodat pouze fakt, že nedostatkem druhotné PET suroviny (kterou si zde autor plete s "PET odpadem", který existuje pouze v popelnicích na komunální odpad - podle chybné, i když všeobecně užívané terminologie) paradoxně trpí nejen tento provoz PT&P, ale všechny další v ČR a v Evropě a dokonce ve světě. A bude tomu tak i nadále, dokud bude současnými systémy sběru zachycena a následně využívána pouze asi 1/5 nápojových obalů na trhu. "Kde nic není, ani smrt nebere" vystihuje ukázkově tento stav.
Téměř vůbec se v Česku neví, že na Slovensku mají vybudován závod na recyklaci b2b již před námi, jak jsem zaznamenal na PETrecycling.cz: Pokud by vás zajímala detailněji mateřská nizozemská společnost, uvádím její domovskou stránku na následujícím odkazu: PTP Plastic Technologies and Products B.V. Příspěvky na IP PETrecycling.cz v
archivech:
|
|||||
| Best View : 800x600 resolution with Internet Explorer 4.x or above. | ||||||
