Cíl projektu
Jak název napovídá, cílem je zlepšit
situaci v ČR na současnou úroveň především technologických, ale i
z nich vyplývajících legislativních znalostí problematiky ve světě.
Podkladem pro to jsou především internetové rešerše autora projektu.
Situace ve světě
PET jako obalový materiál bezesporu
dobyl svět. Ne náhodou je mezi obalovými plasty mezinárodně označen kódovým číslem #
1.
V roce 1999 bylo jen v Evropě
pro výrobu PET lahví použito 1,63 miliony tun tohoto polymeru. Situaci
v Evropě v roce 2000 v recyklaci PET najdete rovněž v českém překladu.
PET láhev, ve srovnání s vratnou
skleněnou lahví má zřejmé výhody, tj. nízkou hmotnost a vynikající
odolnost proti rozbití. Z nízké hmotnosti tohoto obalu vyplývá i
jeho ekologická výhodnost, tedy opak toho, co se u nás dosud tvrdí v
Analýze životního cyklu (LCA),
nyní při tvorbě obalového zákona dokonce jako nátlaková akce na zákonodárce,
také na Ministerstvo životního
prostředí. Obdobné akce způsobily mnoho zmatků, desorientaci veřejnosti
i politiků a opoždění ČR oproti pokročilému světu, především
Německu, Francii a
USA, ale kupodivu i oproti zemím JV Asie. Vzhledem k přednostem PET
balení není divu, že poslední bašty skla pomalu ale jistě padají.
V Evropě bylo zjištěno, že pouze
asi 10% (ekvivalentních 100 000 tun ročně cirkulujících vratných
PET lahví) se vrací k recyklaci. V samotném Německu bylo v roce
2000 sebráno a recyklováno asi 20 000 tun použitých PET lahví. Tento
sebraný materiál je ve SRN použit pro termální recyklaci na výchozí
složky syntézy PET, nebo recyklovaný jako obalový plast pro
detergenty a čistící prostředky, nebo na vlákna.
S růstem aplikací u nápojů narůstalo
ve světě volání po výhodnějším použití (uzavřený cyklus) a
recyklace musela být rozšířena o opětovné použití sběru při výrobě
nových lahví. Tento požadavek vedl k vyvinutí technologií a zařízení,
která perfektně vyřešila problematický a především nákladný sběr,
třídění podle barev a předúpravu
pomocí tzv. RVM
automatů TOMRA, nebo Repant .V návaznosti na tyto
inteligentní automaty pak k technologiím, které po úpravě umožňují
vyrobit PET, vhodný opět k výrobě nových nápojových lahví.
Kvalitativní požadavky na PET pro
potravinářské účely v zemích EU v současnosti neexistují.
Recyklované plasty nejsou výslovně vyloučeny z použití pro
potraviny, musí ale vyhovovat stejným nárokům, jako panenský
polymer. To zajišťuje Stehningův proces na
zařízeních firem, jako je rakouská Erema, německá OHL a dalších. Tyto a další evropské
firmy obdržely na jejich produkt oprávnění US FDA (American Food and
Drug Administration) a německého Frauenhoferova Institutu pro použití
k potravinářským účelům. Kvalitativní požadavky jsou velmi přísné.
Současná situace v ČR
Stejně jako jinde ve světě jsme svědky
nárůstu nového PET obalového trendu i u nás, v současnosti s prvými
pokusy balit do PETu nejen stolní vody, minerálky a nealkoholické nápoje,
ale i pivo, mléko a dokonce i víno.
V roce 2001 dosáhne u nás spotřeba
obalového PET pro nápoje cca 40 000 tun (ekvivalentních cca 1
miliardě lahví). Situace ve využití této druhotné suroviny není
rozhodně horší než v řadě zemí EU, což ale neznamená, že bychom
ji neměli výrazně zlepšit. Dosavadní způsoby sběru a
třídění
zajišťují využití asi 20 - 30% používaných nevratných PET a
chystaná legislativa nepřihlíží k současným možnostem. Díky
podpoře sběru a třídění plastů ze strany a.s. EKO-KOM došlo ke
vzniku velkého počtu firem, které se úspěšně zabývají sběrem, tříděním
a zpracováním (lisování nebo podrcení) a prodejem této komodity, v
mnoha případech rovněž do zahraniční. Naše největší kapacita
pro úpravu a zpracování tříděných PET lahví a.s. SILON (CONSTAB GROUP) v roce 2000 po nákladné
investici zpracuje asi 12 000 tun, tedy cca 30% obalového PETu v ČR.
Společnost je specializována na výrobu vlákna. Jistě by bylo možné,
po legislativním přijetí zálohy na PET láhve nejen naplnit kapacitu
a.s. SILON, ale postavit zpracovatelskou kapacitu na
uzavřený cyklus
(PET bottle to bottle).
Nejnovější poznatky o recyklaci PET
lahví by proto měly být urychleně využity i u nás a za pomoci
investorů - vzhledem k ceně úpravnických zařízení asi nejspíše
zahraničních - zavedeny do praxe. V cestě tomu stojí pouze naše špatná
informovanost, nedostatečná mediální podpora, určitě i jistá přezíravost
kompetentních výzkumných ústavů, vysokých škol a politiků k řešení
"odpadů" a především velmi silné tlaky různých
lobby.
Současný stav by měl napomoci
odstranit projekt PETrecycling.cz. Autor projektu zodpoví Vaše případné
dotazy. Rozsáhlejší konsultace pro vážné zájemce poskytne za úplatu.

Příspěvky na IP PETrecycling.cz v
archivech:
Příspěvky z archivu: 2007
> 2006
>
2005 >
2004 >
2003 >
2002 >
2001 >
2000
|