Ing. Jiří Nezval 
Systémové řešení využití "nevratných" PET lahví je v nedohlednu? 

HOME Archiv 2005 22.06.2005 Systémové řešení využití "nevratných" PET lahví je v nedohlednu?
 

Ve Švédsku je ročně prodáno 300 milionů zálohovaných JEDNOCESTNÝCH PET lahví ; záloha činí 1 SEK (0.11 EUR) pro malé PET láhve a 2 SEK (0.22 EUR) pro velké. Pro srovnání v Česku bylo prodáno v roce 2003 přes 1,3 miliardy nápojových taky JEDNOCESTNÝCH PET lahví různých objemů a zálohovány přesto nejsou!?? Prý se to nikde neosvědčilo a vytváří to bariéry volnému obchodu?

Obsah:

• Zásadní rozdíl mezi vratnými a nevratnými PET lahvemi
• Důsledky zásadního rozdílu obou typů a působení nevládních organizací
• Německo a situace po zavedení záloh na nevratné nápojové obaly
• Jaké by mohlo být - nejen u nás - nejefektivnější řešení u zálohovaných nápojových obalů
• Kdo je vlastně původcem tohoto "odpadu" a jak by se měl postarat o jeho využití?
• Proč tedy "systémové" řešení?
• Závěr - shrnutí

Zásadní rozdíl mezi vratnými a nevratnými PET lahvemi

S nástupem tohoto moderního PET obalu v devadesátých létech jsme převzali i absurdní terminologii, historicky podmíněnou vývojem, která dělí PET obaly na vratné - refillable bottles / Mehrweg Flaschen a nevratné tzn. non-refillable / Einweg Flaschen.

Vratná PET láhev za dobu svého používání několikrát (4-5x) obíhá, je "vícecestná" nebo "znovu plnitelná", jak vyplývá z jejích cizojazyčných názvů. Tato kategorizace tedy nevychází z druhu materiálu, ze kterého je láhev vyrobena, ale ze způsobu, jak s láhví po konzumaci nápoje zacházíme. Rozdíl v materiálu není žádný, hmotnost vratné láhve je však mnohem vyšší, aby odolala koloběhu. Pro 2 litrovou vratnou láhev podle tloušťky stěny je to cca od 89 g do 120 g.

U nevratné láhve pro 1,5 litru je naopak hmotnost pouze od 38,5 do 42 g.

Je logické, že soustavná snaha po úsporách nákladů a zvýšení zisku vede rovněž k soustavnému snižování hmotnosti nevratné láhve.

Vzhledem ke své vyšší hmotnosti je vratná PET podstatně dražší. Cena primárního potravinářského PET na výrobu lahví citlivě reaguje na změny surovin (nafta, zemní plyn) a činí cca USD 1 200/t, takže při produkovaných obrovských - miliardových počtech - každý gram úspory znamená velkou úsporu nákladů. Vratná PET je podle mého názoru ve svých důsledcích i jinak rovněž ekologicky méně přijatelná, jak popisuji jinde, na rozdíl od Moniky Přibylové. Současné výsledky analýz LCA ze Švýcarska a Německa potvrzují, že jde o velmi složitý problém a dávají za pravdu spíše mně, než Monice Přibylové.

Nahoru

Důsledky zásadního rozdílu obou typů a působení nevládních organizací

Denně se přesvědčuji o neinformovanosti v této "ekologicko-ekonomické" problematice nejen u veřejnosti, ale dokonce mezi odborníky, proto nepřekvapuje totéž u mladých ochránců životního prostředí. Důvody tohoto neutěšeného stavu vidím v řadě příčin:

• 20. století, označované jako století plastů předběhlo ve výrobě plastů o mnoho let technologické aplikace jejich skutečné recyklace, tedy opět na výchozí použitý materiál - potravinářský PET - v uzavřeném cyklu.
• Praktické využití plastů, zvláště v odvětví obalů, vedlo ke změnám techniky prodeje výrobků a kromě obrovských úspor tradičních obalových materiálů (papír, sklo, lepenka, dřevo) vede ke vzniku obrovského množství "plastových odpadů".
• Tento jev vede k oprávněnému pocitu ohrožení u veřejnosti.
• Pokud je něco označováno jako "odpad", nelze očekávat od veřejnosti odlišný způsob zacházení. Zachází s tím jako s každým jiným odpadem a snahy po třídění jsou "během na dlouhé tratě." Tím dochází k nenahraditelným ztrátám.
• PET láhve jsou odpadem pouze a výhradně tehdy, pokud je někdo vyhodí do přírody, či do popelnice. Pokud je záměrně odloží do sběrných kontejnerů na ostře vytříděný PET (jako v Brně), nelze již hovořit o odpadu. Tato neadekvátní  terminologie se v ČR zakořenila i v legislativních předpisech. Má ale vážné důsledky.
• Odborná výzkumná pracoviště o řešení problémů s využitím "PET odpadů" si rovněž nelámou hlavu.
• Veřejnost je zpravidla "mediální velmocí" ovlivňována nekvalifikovaně, čerpá pouze z názorů dobrovolníků z nevládních organizací (NGO).
• Bez silné motivace na změnu návyků nelze očekávat od laické veřejnosti změny chování, vedoucí k  využívání těchto hodnotných, recyklovatelných druhotných surovin.
• Snahy o změnu návyků laickou "environmentální výchovou", o kterou se snaží nevládní dobrovolné organizace - NGO - mohou přinášet jen dílčí úspěch. To by už mělo být zřejmé.
• Velmi nákladné televizní šoty na téma "Třídíte odpad? - Nebuďte líní - třiďte odpad!" jsou přinejmenším úsměvné a kontraproduktivní.
• Totéž platí o dosud používaných metodách tříděného sběru, ať už směsných plastů, tak i  výhradně PET lahví. Tyto metody neodpovídají současnému technologickému vývoji, jsou pro stát velmi nákladné a přesto neposkytují kvalitní druhotnou surovinu. To platí především o PET. Co se vloží do recyklace, to z ní vyjde. Recyklace PET není vůbec jednoduchá, jak se mnozí domnívají. Naopak. Ze šmejdu nevzejde nic kvalitního.
• Východiskem by mohla být pouze aplikace zavedených modelů ze Skandinávie, využívající NIR a RTG čidla v odběrních automatech. Ty nejsou pořízeny za peníze státu, jak stále vykřikují různí experti, ale na náklady největších producentů tohoto odpadu. Jsou situovány zpravidla přímo v prodejnách obchodních řetězců.
• Tato již úspěšně aplikovaná praxe jde však proti ekonomickým zájmům prodejních řetězců, výrobců primárního PET, výrobců PET obalu (předlisků i lahví), a.s. EKO-KOMU atd.
• Vše, co se kolem těchto "odpadů" točí, je velmi lukrativním podnikáním. Jen v samotné ceně PET plastu na českém trhu jde letos zhruba o 4-5 miliard Kč, které zaplatí spotřebitel v ceně nápoje. Také se všemi vyvolanými negativními důsledky.
• Zásadní úlohu zde hrají odborná rozhodnutí a jejich kvalifikovaná politická a legislativní podpora.

Efektivní, a to nejen pro spotřebitele, ale hlavně pro stát, by bylo pouze odstranit všechny současné mezistupně, které jsou pro využití nutné a uzákonit na tyto "nevratné" láhve zálohu, jak je tomu ve Skandinávských státech, Izraeli, Německu a rovněž na Slovensku od 1.1.2003. S velkými problémy, vyvolávanými odpůrci. Je logické, že zavedení takových změn bez problémů možné není. Jde o obrovský business. V posledních dvou případech, totiž z Německa a Slovenska se u nás vehementně poukazuje na jejich negativní zkušenosti a možné katastrofické dopady pro obchod. Stalo se z toho politikum. Není to nic nového. S liberálním přístupem legislativců a politiků to zvládnout nelze.

Důsledky tohoto stavu nelze jen spatřovat v rozladění veřejnosti. O PETkách se mluví v časopisech pro ženy (Claudia), diskuze probíhá na slovenském SME online, taky v naší Ženě-in se Jindřiška Kleknerová ptá, "Máte čas třídit odpad?" Národu to prostě není jedno. Smetiště kolem nás by nemělo být lhostejné nikomu. Politici ale řeší jiné, daleko vážnější problémy, MŽP ptačí reservace, atd.

Jaké hospodářské a ekologické škody tento stav napáchal díky soustavnému, mediálně silnému působení odpůrců  nejen u nás, ale v současnosti například v sousedním Německu, se dočtete v překladu, který vyšel v originálu na PETplanet 5-6/2003. 

Jde o mrhání s neobnovitelnými zdroji, se státními prostředky, když už pomineme přezírání oprávněných obav ze vznikající situace.

Nahoru

Německo a situace po zavedení záloh na nevratné nápojové obaly

V Německu nastaly obrovské potíže počátkem 2003. Došlo k tomu po dlouhých soudních tahanicích, na třech soudních úrovních až po nejvyšší a po legislativně naprosto oprávněném zavedení zálohování nevratných nápojových obalů ve výši 0,25 EUR za obaly do 1,5 litru a 0,50 EUR pro obsahy nad 1,5 litru. Odpůrci ale neuspěli, spolkový soud jejich žaloby odmítl a zálohy byly prosazeny. Situace se ale nezlepšila. Němci dál bojkotují zálohy. Naši odpůrci zálohování využívají argumentaci z Německa a zasvěceně nám radí. Cena PET suroviny se vyšplhala do závratné výše....

V každé zemi je třeba vycházet ze specifických podmínek. V Německu je situace naprosto odlišná. V silně disciplinovaném, spořivém a málo přizpůsobivém Německu jde nyní na rozdíl od nás o tyto faktory: 

• na trhu je obrovská převahu vratných lahví ze skla a PET, navíc s velkým sortimentem piva od drobných "domácích" výrobců,
• zavedení pojmu "ekologicky příznivá" vratná skleněná a PET láhev do legislativy s minimální podílovou kvótou 72% působí nepředstavitelné problémy,
• podle Němců jde při zálohování o donucovací nástroj, což působí na rozdíl od spoluúčasti negativně,
• každá spolková země má vlastní legislativu, což už působí Jürgenu Trittinovi vážné problémy,    
• dlouhodobě vštěpovanou, přetrvávající nechuť k "ekologicky nepříznivým" nevratným PET obalům (Umwelt unfreundliche Einweg PET Flaschen),
• zálohování těchto nevratných PET znamená zásadní změnu zaběhnutého systému využití nápojových obalů, zvláště PET lahví,
• údajnou hrozbu vysoké nezaměstnanosti, odhadované na 250.000 lidí, zaměstnaných v zastaralém a neefektivním DSD systému třídění a recyklace směsných plastů (nejdražším na světě),
• nepřipravenost systému zpětného odběru a výkupu nevratných obalů, běžného v některých státech USA, Japonsku, Norsku, Švédsku, Finsku, Izraeli nyní dokonce i v Estonsku.
• podle Němců "nákladné," ale ve srovnání s ostatním investičním vybavením velkoprodejců (s největším podílem nápojů balených v PET na trhu) směšně levné zavedení odběrních RVM automatů,
• německá důkladnost v nich vyvolává představu (tak jako u nás), že odběrní automaty musí být v každém kiosku, což je samozřejmě zásadní omyl.  
• Němcům vžitou precisnost a snahu po důkladnosti - zachytit sběrem VŠECHNY druhově odlišné plasty, ze které vyplývá  nutnost jejich následného nákladného a přesto nedokonalého druhového roztřídění, 
• hlavně však jde o nepřipravenost na změnu starých návyků, cíleně negativně podporovanou vlivnými hospodářskými a politickými kruhy (dokonce v boji o získání voličů při volbě spolkového kancléře), atd. 

Nahoru

Jaké by mohlo být - nejen u nás - nejefektivnější řešení u zálohovaných nápojových obalů  

Příkladem by pro nás měly a mohly být země, kde na rozdíl od katastrofálně nízké návratnosti (max. kolem 20% v zemích EU) dosáhli pravý opak. Jsou to například Švédsko, Norsko, Finsko, Izrael, tzv. "deposit" státy USA. Jak vypadá praxe vracení, kterou zvládají i malé děti, demonstruje obrázek.

Tyto RVM automaty musí být instalovány u prodejců, kteří dodávají na trh největší množství nápojů balených v PET (v Česku přes 90%). To jsou velké obchodní řetězce (hypermarkety, supermarkety), nikoliv kiosky a drobní prodejci typu "convenience". Jak se sběr nápojových obalů (tedy nejen PET lahví) řeší novodobě, je vidět na spodním obrázku. Podotýkám, že u nás bychom na PET, sklo a dózy potřebovali 3 druhy kontejnerů, pokud možno před každým domem, na každém rohu.

Obcím v ČR, kterým jsou v našem legislativním nesmyslu přidány starosti o výsledky sběru, by tak odpadly státem dotované náklady na neefektivní sběr, manipulaci a další transport ke zpracovateli, u něj pak na třídění podle barev s vytříděním nečistot, úpravu objemu před transportem, většinou k vývozci (a obvykle do zemí Dálného východu), nebo (v lepším případě) k recyklaci v ČR  v a.s. Silon Planá. Tyto kroky jsou koncentrovány na jedno místo, odkud se získaný, již i pro efektivní transport upravený materiál převáží přímo do recyklačních závodů.

Obce v ČR by s tímto "podnikáním" neměly mít nic společného. Mají dost jiných starostí. Dostávají ale nějak "přerozdělovaný" příspěvek z a.s. EKO-KOM, odstupňovaný podle počtu obyvatel a podle vytříděného množství. Narůstá nám tak ale utěšeně státní aparát (v obcích, krajích, na ministerstvech).

Obcím podle nesmyslného zákona vzniká VLASTNictví k tomuto "odpadu" a taky následná starost: komu to nejvýhodněji prodají a za kolik. Což logicky nevýhodně navyšuje cenu následujícímu odběrateli.

Nahoru

Kdo je vlastně původcem tohoto "odpadu" a jak by se měl postarat o jeho využití? 

Globální prodejci balených nápojů, kteří "produkují" v ČR prodejem nápojů v nevratných PET lahvích přes 90% této cenné druhotné suroviny, přenechávají problém využití na spotřebiteli, obcích a na státu. Svoji odpovědnost přenášejí za úplatu na autorizovanou společnost. To vede k přerozdělování a  vyvolává nutnost dotací na životní prostředí, které platíme z vlastní kapsy, dokonce 2x - jednou v ceně PET láhve, tedy tzv. "odpadu", podruhé za jeho likvidaci v komunálních poplatcích, potřetí v daních do STR. 

Ve švýcarské legislativě, jednoduché, srozumitelné a úsporně psané, je tato odpovědnost výstižně nazvána "Verursacherprinzip". A Švýcaři, i když nejsou členy EU, o ekologii, finanční náklady a pořádek úzkostlivě dbají, přesněji řečeno jsou ve využití PET na světě bez nadsázky nejlepší!

Švýcarsko v posledních dvou letech dosáhlo - na rozdíl od Německa, Rakouska, či zcela vzadu třeba U.K. - zpětného využití 77%, ačkoliv si stejně jako Němci určili v jejich Verordnung über Getränke Verpackungen (VGV) závaznou kvótu jen 72%. Na švýcarském trhu jsou vedle vratných zastoupeny rovněž nevratné PET láhve (Einweg PET Flaschen). Přes dosahovanou vysokou návratnost mají právě s "nevratnými" PET značné problémy, jak zjistíte v říjnovém čísle PET Flash 27/2002, v českém překladu zde. Základní problém vyřešili ještě lépe než Němci tím, že VERURSACHERem - na rozdíl od našeho nesmyslu- není žádná švýcarská obec, ale výhradně OBCHOD. Mají heslo "Zurück, wo gekauft." U nevratných PET malého obsahu se jim to ale nedaří a kvótu v minulém roce 2003 nedosáhli, takže jim BUWAL pohrozil zálohami.

Silně se proti zálohám lobuje i v EU a vymysleli si "obchodní bariéry" bránící volnému obchodu v EU. To se líbí českým odpůrcům, takže horlivě přizvukují. Vyhovuje i nedostatek informací mezi veřejností, co by vlastně tito "producenti odpadu" měli (podle zde v ČR kdysi zavedených představ a zvyklostí) na svoje náklady udělat a jak. Pokud nevědí, mohou se věnovat instruktáži na videu, jak současné výsledky R&D tuto problematiku vyřešily. Na videu se během necelých 11 minut každý přesvědčí, o co vlastně jde.

Na podporu mé vize toto "state-of-the-art" řešení v podobě RVM TOMRA automatů již v mnoha našich HM reálně existuje, většinou dokonce ve dvou slabě využitých kusech Tomra 600. Zatím ale pouze pro zpětný odběr ZÁLOHOVANÝCH pivních lahví. K jejich nákupu byli největší prodejci v nedávné době dotlačeni (zákonnou ochranou spotřebitele - hrátky se zálohami 0-3 Kč a silným tlakem veřejnosti).

Tento systém zpětného výkupu pivních lahví, jak každý u nás ví, perfektně funguje, stejně perfektně by fungoval systém odběru PET lahví a nápojových plechovek po zavedení zálohy. Nemohou být ale v legislativě označovány jako odpad, pak by prý nemohly být zpětně v HM odebírány (podle vedoucího redaktora Světa balení Ing.V.Volka). Proč ale tytéž nápojové PET láhve, ale vratné, v celé EU v HM odebírány jsou, mně V.Volek asi nedokáže vysvětlit.

Naši mamutí prodejci jistě osvědčí svoji péči o životní prostředí (jak většinou proklamují na svých webových stránkách). Měli by ale rovněž vědět, že takto (a nikoliv z popelnic) zpětně vykoupený PET materiál má vynikající kvalitu, lze jej velmi dobře zpeněžit u recyklátorů a je o něj velký zájem nejen u nás. Zatím především v zahraničí (nyní o to více i v EU), dokonce v tom nejvzdálenějším (Čína, Pákistán, Tchaj-wan, Indonésie, Malajsie atd.). "Ostře vytříděný" PET (přímo po konsumaci nápoje spotřebitelem), je totiž mnohem kvalitnější, než silně znečištěný, ale tzv. "vytříděný" PET ze směsných plastů (Praha, Středočeský kraj, Německo, země EU atd.), či dokonce PET, získaný z tuhého komunálního odpadu. A další aktuální otázka: proč vyvážet kvalitní surovinu až na Dálný východ a ne v rámci EU?

Nahoru

Proč tedy "systémové" řešení?

Mým prvořadým zájmem je to, abychom nevyhazovali ani vlastní, ani státní peníze oknem (když na to zjevně nemáme), v administrativně náročném a zcela neprůhledném systému. Abychom nevyváželi kvalitní a dobře využitelný materiál (vyrobený z cenné ROPY nebo zemního plynu) na Dálný východ. Současně bychom nejen pomohli čistotě, ekologii, a chránili životní prostředí od nehorázného spalování s obrovskou produkcí  skleníkových plynů (které v EU započítávají do opětovného využití!). Spalování je sice z důvodu úspory nákladů na plyn vhodné pro spalovny, ale současně poškozuje ochranný systém planety.

Víte u nás na MŽP, co je v tomto směru makromolekula PET plastu například ve srovnání s dřevem?

Nahoru

Závěr - shrnutí

Mohu mít radost jedině z toho, že měsíčně využije webový portál PETrecycling CZ kolem 30 - 40 tisíc návštěvníků. Zvyšuje se tedy informovanost a ubývá prostoru pro tzv. odborníky.