![]() PETrecycling.cz je soukromý, nekomerční, nezávislý, volně přístupný a nesponzorovaný portál prosazující zálohování nevratných nápojových PET lahví jako inovační systémovou změnu pro jejich nejefektivnější využití. |
||
|
||
|
Zdroj/Source: PETCORE News, No3, 2003 Translation © J. Nezval |
||
|
|
HOME |
|
|
|
Hedvábí není vhodné pro udržení tělesného tepla. Egypťané byli první, kteří vyměnili kůže za mnohem sofistikovanější druh šatstva před zhruba 6.000 léty. Poté následovala vlna, konopí a bavlna okolo 2.000 B.C. V roce 1940 se v obchodech objevily prvé nylonové punčochy a v roce 1949 to bylo polyesterové vlákno. Během posledních desetiletí zasáhla do trhu rozhodujícím způsobem syntetická vlákna. Díky nejnovějším mikro-zvlákňovacím technologiím je polyesterové vlákno dokonce spřádáno a má vlastnosti pravého hedvábí. Před deseti lety byl Wellman prvý, kdo vyvinul Fortrel EcoSpun – polyesterové vlákno, zpočátku vyráběné s podílem 80%, pak se 100% recyklovaného PET. V současnosti zhruba 70% všeho na světě sebraného PET je recyklováno na polyesterová vlákna. Číňanům to netrvalo dlouho "rozmotat" tajemství spřádání polyesterového vlákna, vyrobeného z PET lahví, získaných sběrem . Přesto měli jeden problém: Čína není v ochraně životního prostředí tak uvědomělá jako Evropa a Spojené státy; z toho důvodu se v jejich zemi zachytí jen málo použitých PET lahví. Obrátili proto svoji pozornost - jako kdysi dávno - ke starodávné Hedvábné cestě. Odhadujeme, že v roce 2003 bylo z evropských do čínských přístavů přístavů, přes Hamburg, Rotterdam a Londýn odesláno mezi 80.000 až 100.000 tun sběrového, roztříděného a balíkovaného PC-PET. To je dvojnásobek tonáže, kterou bychom očekávali za "normálních" podmínek. Ale poměry nebyly v roce 2003 vůbec normální.
To je samo o sobě vývoj pozitivní, ale vyvstává několik otázek, které by měl průmysl, sběrové organizace a zákonodárci vyřešit. Import plastových lahví do Číny je podroben přísným podmínkám. Jen velmi málo obchodníků překonalo potíže (a výdaje) se získáním certifikátu z Národního ministerstva ochrany životního prostředí. Předně je obtížné sehnat recyklovatelné zboží. Kromě toho není levné pracovat v souladu s legálními postupy. Nic ale není tak přímočaré, jak se to zdá. Dovoz použitých lahví do Hong Kongu je naprosto legální. Prosazování zákona v regionu je slabé, nebo nevyzpytatelné a výsledkem je to, že tisíce tun balíků PET lahví jsou každoročně provezeny vodními cestami přes Hong Kong na čínskou pevninu. Občas se objeví překážky, jejichž důsledkem je dočasné zastavení obchodu. Jinou cestou do Číny jsou zóny volného obchodu podél pobřeží, kde obchodníci obdrží výjimku z úředního zákazu dovozu. Nikdo si ale není zcela jist, kde jsou hranice legality, nebo kde jsou jednoduše tolerovány pololegální praktiky. Když se stal obchod s Čínou nevypočitatelný z důvodu problematické legality, nebylo dlouhodobým zájmem evropských zprostředkovatelů prodávat na Daleký východ příliš mnoho balíků sběrového materiálu. Když Čína uzavřela své přístavy pro balíky PET – což se stalo v minulosti v mnoha případech – byla Evropa konfrontována s nutností omezení evropských recyklačních kapacit, což mělo za následek kolaps na trhu sběrem získaného PET materiálu. A co víc, potřebujeme v oblasti sběru vytvořit zdravou infrastrukturu, aby mohlo dojít ke zefektivnění činnosti, růstu kapacit, identifikaci a rozvíjení nových tržních příležitostí. Je třeba počítat s tím, že celkový objem sebraných a vytříděných PET balíků v Evropě, nyní blízký 500.000 t/rok, by se měl zdvojnásobit na jeden milion tun do konce tohoto desetiletí. S místními (myslí se evropskými) úpravárenskými kapacitami se nezachází uspokojivě a stejným způsobem, ve srovnání s praxí v rozvojových zemích. Evropské recyklační závody jsou podrobeny přísným auditům, které určují, zda jsou oprávněny nakupovat PET balíky. Jejich čínská protistrana není posuzována podle stejných pravidel. To lze pochopit za předpokladu, že tyto audity jsou založeny spíše na vyhovění, než splnění předpisů . Konec konců francouzské, německé, nebo holandské recyklační závody jsou podrobeny přísným požadavkům na produkci odpadů, likvidaci odpadních vod, znečištění vzduchu a snižování hladiny hluku, což přeloženo do environmentálních kapitálových a provozních nákladů Číňany vůbec nemusí trápit. Tady jsme se dotkli živé rány: proč sbíráme, třídíme a recyklujeme naše PET láhve? Proč plniči nápojů do PET lahví každým rokem platí miliony EUR, aby se zajistila recyklace těchto lahví? Máte pravdu. Vše se to dělá proto, aby se ochránilo životní prostředí. Proto musí evropské recyklační firmy investovat do recyklačních technologií, aby zajistily, že miliardy lahví, které každoročně zpracují, nepoškozovaly životní prostředí. Hedvábná cesta do Číny se nyní otevřela a je zájmem všech zúčastněných, aby to tak zůstalo. Pravidla se ovšem změnila. Na štěstí se Čína připojila k WTO, což jí umožňuje obchodovat za všech okolností. Na štěstí Evropské orgány uložily přísná zákonná opatření, zaměřená na zlepšení životního prostředí a Čína v nich není míněna jako naše (evropská) odpadová nádoba.
Pokud jde o Německo, je vývoj zachycen na rozcestníku: Příspěvky na IP PETrecycling.cz v
archivech:
|
|
| Best View : 800x600 resolution with Internet Explorer 4.x or above. | ||