ODPADY.IHNED: Zálohy - mnoho peněz, malý efekt

Společné stanovisko, z něhož dále vybíráme nejpodstatnější informace, zpracovaly společně České průmyslové sdružení pro obaly a životní prostředí (CICPEN), Potravinářská komora České republiky
(PK ČR), Obalový institut SYBA, s. r. o., a Svaz výrobců nealkoholických nápojů (SVNN).

Bc. Jan Bláha, tajemník Českého sdružení pro obaly a životní prostředí říká: "Příprava novely zákona o obalech, která má zavést zálohy na další obaly v ČR, je připravována neveřejně bez diskuse s odborníky. Již před pěti týdny jsme požadovali, aby nám MŽP poskytlo studii zpracovanou institutem INSTITUT PRO STRUKTURÁLNÍ POLITIKU  (IREAS), kterou zadalo ministerstvo, a z níž jednoznačně vyplývá nevhodnost zavedení zálohového systému na nápojové obaly v ČR.

MŽP ji konečně pod tlakem odborné veřejnosti zveřejnilo na svých stránkách až v den, kdy jsme k tomuto tématu uspořádali tiskovou konferenci. I nadále trváme na tom, že závěry studie IREAS jsou vypovídající a nelze je zpochybňovat pouze proto, že její závěry kříží plány ministra Bursíka na zavedení záloh."

Naopak tiskový mluvčí MŽP Jakub Kašpar ve své tiskové zprávě píše: "Jde o obecnou studii, kterou MŽP zadalo v červenci 2006 a odevzdána byla v listopadu téhož roku. Záměr MŽP zavést zálohový systém pro nápojové lahve a plechovky prezentoval ministr Martin Bursík v únoru 2007. Studie IREAS tedy vznikla bez znalosti konkrétního záměru MŽP, neobsahuje ale ani analýzu dostačující k přípravě záměru srovnatelného s existujícími evropskými zálohovými systémy. Závěry studie jsou tudíž zavádějící, nepodložené a v praxi mnohdy zcela nepoužitelné." Ministerstvo proto již oznámilo, že nechá zpracovat studii novou, vhodnější. Podívejme se tedy, co říká o tajemné studii materiál "obalářů".

Studie se zabývala dostupnými informacemi na dané téma ze zahraničí o environmentálních důsledcích v nakládání s jednocestnými nápojovými obaly a forem a nástrojů řízení. K tomuto tématu zároveň existují v zemích EU tzv. LCA analýzy (LCA - Lifecycle Analysis), které hodnotí vliv přechodu z jednoho systému
(v případě ČR dobře fungujícího - třídění komunálního odpadu) na jiný zálohový systém pro část PETu. Tyto studie posuzují problém z širšího hlediska (environmentálních aspektů). Cílem vlastní studie IREAS bylo posoudit a analyzovat všechny přístupné studie a nástroje podpor opakovaného využití obalů a recyklace pro využití v ČR. Lze říci, že existují tři způsoby: obalové daně, licence nebo zálohové systémy. Hlavním cílem studie je analýza nástrojů podpory opakovaného použití a recyklace nápojových obalů.

Závěry studie a hodnocení ve vztahu stávající skutečnosti v ČR říkají (citace):

- náklady na zavedení zálohové povinnosti se pohybují od 83-175 mil. euro (2,3-5,1 miliardy Kč) podle druhu zálohovaných nápojových obalů ( největší náklady vykazuje zálohová povinnost na všechny nápojové obaly), nižší náklady ve srovnání se zahraničními systémy jsou důsledkem především nižších nákladů práce,

- ve všech modelových situacích dochází zavedením zálohové povinnosti za předpokladu 90% vratnosti k navýšení recyklace nápojových obalů (od přibližně 18-45 tis. tun), a to v období bezprostředně navazujícím na zavedení systému,

- zavedení zálohové povinnosti by ve všech modelových případech znamenalo nárůst procenta recyklace a využívání obalového odpadu, a to od 0,6-2,4 %, v případě nárůstu celkové recyklace se jedná o 1-4 %, a v případě využití o 0,9-3,6% oproti stavu před zavedením zálohové povinnosti,

- uvažujeme-li celospolečenské náklady na zavedení zálohové povinnosti (tedy nejen náklady na zavedení samotného systému, ale i předpokládanou ztrátu pro stávající systém tříděného sběru), pak tyto náklady na dodatečnou tunu recyklace činí od 4,2-5,9 tis. euro (tj. kolem 140 tis. Kč),

- v důsledku zavedení zálohové povinnosti na jednocestné nápojové obaly lze však rovněž očekávat pokles spotřebitelů účastnících se na stávajícím systému tříděného sběru, a to od 5-10 %. V současné době se podle průzkumu společnosti Markent, s. r. o., účastní tříděného sběru 67 % spotřebitelů,

- zajímavým výsledkem jednoduchého modelu je odhad, o kolik % více lidí by se muselo účastnit systému tříděného sběru a vratných nápojových obalů, aby bylo dosaženo stejného zvýšení recyklace a využívání obalového odpadu jako v důsledku zavedení zálohové povinnosti - v našem případě se jedná o 2- 8% spotřebitelů podle rozsahu uvažovaného systému zálohové povinnosti (konec citace).

Před zavedením záloh byl v SRN také využíván systém tříděného sběru více komodit včetně plastů. V jiných často uváděných zemích se zálohovým systémem před jeho zavedením nebyl buď žádný systém sběru anebo zcela náhodný. Přesto úspěšnost těchto dalších zemí se zálohami nebo obalovou daní je v porovnání s naším stávajícím systémem v komoditě PETu výrazně horší (tab.).

Materiál CICPEN a dalších organizací proto říká, že v porovnání s úspěchy systému třídění v ČR má nově uvažovaný model záloh více problémů než pozitiv. Je neúměrně dražší - stávající cena vytříděného PET je zhruba šest tis. Kč/ t, po započítání nákladů na zavedení systému záloh by se pohybovala kolem 150 tis. Kč/t vytříděného PET. Nárůst v třídění plastu se předpokládá jen necelá 3 %. K dosažení vyšší účinnosti systému sběru a třídění, které by bylo ekvivalentní zavedení záloh, by stačilo zvýšení podílu třídících obyvatel o 2-8 %, tj. ze 67 % na přibližně 75 % obyvatel.

"Tato hra ze strany MŽP je pohromou nejen pro vyváženou ekonomiku, ale i pro logicky uvažujícího spotřebitele, daňového poplatníka. Stát se jen snaží vymyslet další znepříjemnění života, přímo šikanu na občanech" uvádí materiál CICPEN.

Studie IREAS v samém závěru dokládá, že (citace):

- stávající systém tříděného sběru využitelných složek komunálního odpadu na obecní úrovni a systém vratných nápojových obalů, jenž je dán právní úpravou v České republice, je dostačující pro splnění cílů recyklace a využití definovaných v zákoně č. 477/2001 Sb., o obalech a obalových odpadech a není třeba jej zásadním způsobem měnit,

- zálohová povinnost na jednocestné nápojové obaly jako nástroj na podporu recyklace a využití nápojových obalů by celkovou míru recyklace a využití, které se dosahuje současným systémem tříděného sběru a systémem vratných nápojových obalů, zvýšil pouze nepatrně a navíc za cenu vysokých nákladů. Pozitivní efekty na životní prostředí ( např. zvýšená recyklace či odstranění tzv. Litter problému) v důsledku zálohování jednocestných nápojových obalů neodpovídají vynaloženým finančním prostředkům, které by bylo možné efektivněji využít jinde (např. na odstranění překážek, které spotřebitelé vnímají jako nejdůležitější v případě, že se rozhodnou účastnit na stávajícím systému).

Z uvedených fakt a analýz je patrné, že zálohový systém sám o sobě nelze vnímat jako opatření ke zvýšení množství používaných opakovaně použitelných obalů (viz příklad Německa). Jediným spolehlivým prostředkem pro to, aby se zvýšilo množství opakovaně použitelných obalů, se tak jeví uplatnění speciální daně na jednocestné obaly, a to ve výši, která by výrazně odrazovala spotřebitele od používání jednocestných obalů. Vycházíme-li z finských zkušeností, měla by se taková daň pohybovat v řádu 10 Kč na 1 litr nápoje.

Otázkou ovšem je, zda je taková daň odůvodnitelná vzhledem k nepříliš výrazným environmentálním výhodám opakovaně použitelných obalů. Výhody těchto obalů většina studií spatřuje pouze v případě opakovaného použití PET obalů, a nikoli universálně všech typů opakovaně použitelných obalů (konec citace).

Takřka současně s "obaláři" zveřejnilo Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje svůj dopis ministru Bursíkovi. Říká se v něm: "Velmi nás mrzí, že Vy jako představitel státu s omezeným mandátem a nevelkou zkušeností z komunální politikou chcete zrušit systém, který je na vysoké úrovni, velmi dobře funguje a je neustále zlepšován. Připadá nám, že tradicí v našem státě je zrušit to, co funguje, protože je asi podezřelé, že to funguje." Tento dokument byl předán Svazu měst a obcí ČR, který má začátkem září svolat svoji komisi životního prostředí, ze které vzejde podnět předsednictvu Svazu. Zdá se, že kolem PETek bude letos v létě pěkně horko.

Autor: Jarmila Šťastná (s využitím materiálů CICPEN, MŽP, SMOPK. Studie IREAS je nyní ke stažení na stránce MŽP www.env.cz)

K dosažení vyšší účinnosti systému sběru a třídění, které by bylo ekvivalentní zavedení záloh, by stačilo zvýšení podílu třídících obyvatel o 2-8 %.