Nová evropská strategie pro předcházení vzniku odpadů a jejich recyklaci

Odvětví zabývající se nakládáním s odpady a recyklací má vysokou míru růstu. V rámci 25 zemí Evropské unie je výše jeho odhadovaného obratu 100 miliard eur a zajišťuje 1,2 až 1,5 milionů pracovních příležitostí. Nejméně 50 % papíru a oceli, 43 % skla a 40 % neželezných kovů vyrobených v Evropské unii se v současnosti získává z recyklovaných materiálů.

Celkový objem odpadů stále roste a absolutní množství odpadů ukládaných na skládky se nesnižuje. V letech 1990 až 1995 se celkové množství odpadů, které vznikly v EU a přidružených státech, zvýšilo o 10 %, zatímco HDP vzrostl o 6,5 %. Nárůst pevného komunálního odpadu i HDP v 25 zemích Evropské unie činil v letech 1995 až 2003 19 %. Narůstají i menší, ale významné toky odpadů: nebezpečného odpadu vzniklo v letech 1998 až 2002 o 13 % více, zatímco HDP se zvýšil o 10 %.

HIERARCHIE ODPADŮ NEMUSÍ BÝT NEMĚNNÁ

Současná odpadová politika Evropské unie vychází z koncepce známé jako odpadová hierarchie. V ideálním případě by se mělo předcházet vzniku odpadů, a pokud jim předcházet nejde, měly by se v co největší míře opětovně používat, recyklovat a využívat s co nejmenším využíváním skládkování.

Odpadovou hierarchii však nelze považovat za neměnné pravidlo zvláště proto, že různé metody nakládání s odpady mohou mít na životní prostředí různý vliv. Základní cíle stávající odpadové politiky Evropské unie - což je předcházení vzniku odpadů a podpora opětovného používání, recyklace a využívání odpadů - jsou stále platné. Má-li se Evropská unie stát recyklační společností, která se snaží předcházet vzniku odpadů a využívá odpady jako zdroje, měla by využít následujících nástrojů:

• Důraz na úplné provádění platných právních předpisů - odstranění nejednoznačností, vyřešení nejednotných výkladů a změna právních předpisů, které nepřinesly očekávaný environmentální prospěch.
• Zjednodušení a modernizace platných právních předpisů, aby došlo ke snížení administrativního břemene.

Směrnice o odpadech se sloučí se směrnicí o nebezpečných odpadech, zavedou se ohledy na životní cyklus, objasní se, kdy odpady přestávají mít povahu odpadů, vyjasní se definice využití a odstranění odpadů, zavede se definice recyklace a vyřeší se překrývání mezi jednotlivými právními předpisy. Zruší se směrnice o nakládání s odpadními oleji a její ustanovení se přenesou do směrnice o odpadech. Sloučí se tři směrnice o odpadech ze zpracování oxidu titaničitého. Přezkoumány budou i další právní předpisy EU, např. směrnice o vozidlech s ukončenou životností, směrnice o odpadech z elektrických a elektronických zařízení nebo systémy zatřídění odpadů.

• Zavedení ohledů na životní cyklus produktů do odpadové politiky. U mnoha zdrojů je vliv na životní prostředí často vázán i na fázi jejich využívání - snížení vlivu na životní prostředí v rámci jedné fáze mohou tento vliv v jiné fázi zvýšit. Pro každý dotčený materiál budou stanoveny nové cíle pomocí analýzy ekologických a hospodářských vlivů během celé doby životního cyklu.
• Podpora ambicióznějších politik předcházení vzniku odpadů - směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění, integrované výrobkové politiky atd.
• Vytváření společných referenčních norem pro recyklaci - v návrhu budou stanoveny minimální normy pro provádění recyklace a pro recyklované materiály platné pro celé Společenství, které zajistí vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zabrání hrozbě "eko-dumpingu".

Méně odpadů na skládky - podpora ekonomických nástrojů pomůže zvýšit ceny za skládkování na úroveň, která lépe odpovídá jeho skutečnému vlivu na životní prostředí. Jelikož skládkování je v mnoha členských státech zatím obvyklým řešením, bude odklon od něj vyžadovat čas.

Množství odpadů, které je v rámci Evropské unie ukládáno na skládky, bude posouzeno v roce 2010. Pokud odklon od skládkování nebude dostatečně rychlý, bude zvážena možnost zákazu budovat nové skládky odpadů.

Více kompostu a využívání energie z odpadů - pro klasifikaci, zda jde o využívání nebo odstraňování, navrhuje komise používat prahy účinnosti. To současně napomůže splnit směrnici o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Je na jednotlivých členských státech, aby se rozhodly, která z možností je za daných okolností z hlediska ochrany životního prostředí nejvýhodnější.

Nahrazením skládkování využíváním omezí emise skleníkových plynů ze 40 až na více než 100 Mt ekvivalentu CO₂ za rok.Vysvětlení toho, kdy odpad přestává být považován za odpad, sníží náklady na administrativu. Například sektor recyklace agregátů odhaduje tyto náklady asi na 1 % obratu. Nezanedbatelný je vliv na zaměstnanost: více recyklace vytváří pracovní příležitosti.

Změny musí nastat i v definici způsobů využití a odstranění odpadů. Definice obsažené v platných právních předpisech, jak je vykládá Evropský soudní dvůr, nepodporují nejlepší environmentální praxi, například pokud jde o využívání energie z odpadů v komunálních spalovnách. Komise navrhuje změnu směrnice o odpadech, kde bude definice využití odpadů vycházet z koncepce náhrady zdrojů v ekonomice, a nikoli v konkrétní továrně.

Jako základní kritérium, zda se jedná o využití nebo o odstranění odpadů, navrhuje Komise minimální účinnost. Při překročení minimální normy energetické účinnosti budou komunální spalovny považovány za zařízení pro využití odpadů. Tyto minimální normy využívají doporučení obsažená v referenčním dokumentu nejlepších dostupných technik (BREF) o spalování odpadů, aby byl použit ekvivalenční faktor o hodnotě 2,6 ke srovnání energie ve formě elektřiny a energie ve formě tepla, tj. 1 kWh elektřiny se rovná 2,6 kWh tepla, a faktor o hodnotě 1,1 pro dálkové vytápění.

Platná jurisdikce Evropského soudního dvora považuje většinu komunálních spaloven za zařízení k odstraňování odpadů. Existují zde ale obavy, že pokud bude spalování odpadu definováno ve stejné kategorii jako skládkování, některé orgány místní správy by mohly být uvedeny v pokušení zvolit si levnější alternativu (skládkování). Mimo to dochází k negativní diskriminaci komunálních spaloven s vysokou energetickou účinností ve srovnání s kogeneračními zařízeními, které mají podobnou energetickou účinnost, ale nepodléhají tak přísné kontrole emisí.

Pokud ale bude organizace a podpora recyklace pro všechny druhy odpadů ponechána jen na trhu, nebude možno úplně využívat environmentální výhody, které recyklace nabízí.

Cíle recyklace by měly brát ohled na konkrétní vlastnosti jednotlivých materiálů a nepodporovat technologie, které nejsou pro dané materiály vhodné.

Podle směrnice 1999/31/ES, o skládkách odpadů, se nesmějí dvě třetiny biologicky rozložitelných odpadů ukládat na skládku, protože se z nich vyvíjí metan. Z environmentálního hlediska neexistuje jediné nejlepší řešení nakládání s biologickými odpady. Při zpracování strategií nakládání s těmito odpady by se proto měl využívat přístup životního cyklu.

V rámci ustanovení o tom, kdy odpady přestávají být považovány za odpady, budou přijata kritéria kvality kompostu. Po své revizi by se na ně měla vztahovat také směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění. Směrnice Rady 86/278/EHS, o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství, bude upravena tak, aby byly zpřísněny normy kvality, v jejichž rámci je používání kalů povoleno.

Zdroj: EU

K plnému znění strategie se lze dostat například přes stránky EU http://www.evropska-unie.cz

To, co se zde předkládá jako "dlouhodobá strategie" by se mělo spíše nazývat "dlouhodobá zdržovací strategie". Jak to v EU při projednávání strategií ve skutečnosti chodí, je zřejmé z materiálu s názvem:

• ZPRÁVA LOGON 2002 - Úkol pro samosprávné územní celky a regionální vlády (190 str., 3,21 MB),

kterou vydalo Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Odbor komunikační strategie pro Svaz měst a obcí ČR.

Konkrétně pak jde o kapitolu 5.5 JAK VYJÁDŘIT NÁZOR NA POLITIKU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (str. 66-68) od Edward Camerona, nezávislého konzultanta EU pro dlouhodobě udržitelný rozvoj v Bruselu. Kapitola nese výstižný název  "Těžký úkol politiky životního prostředí". Nejde tedy o skutečné prosazování inovací v technice a technologii, ale o mocenský politický boj silných zájmových skupin.

Komu strategie tohoto typu mohou sloužit, je každému technicky myslícímu jedinci, navíc  se zdravým rozumem, okamžitě zřejmé.

Některé navazující příspěvky na PETrecycling.cz:

• 06.12.2005 Termín "odpad" dělá problémy, druhotné suroviny neexistují?
• 01.12.2005 J.A. Schumpeter: O inovaci
• 27.10.2005 Nové cíle pro obalové odpady v EU
• 19.10.2005 Rej milionů a žádná motivující inovace z EU?
• 16.10.2005 Recyklační strategie EU nejdříve koncem listopadu 2005
• 04.11.2004 Ekologie a bariéry volného obchodu v EU: začarovaný kruh?

Příspěvky na IP PETrecycling.cz v archivech:
Příspěvky z archivu: 2007 > 2006 > 2005 > 2004 > 2003 > 2002 > 2001 > 2000