Odpověď Ivanu Brezinovi na jeho článek "Trochu moc drahá recyklace"

HOME ARCHIV 2003 02.02.2003 Odpověď Ivanu Brezinovi na jeho článek " Trochu moc drahá recyklace"

Článek s uvedeným názvem byl uveřejněn ve Vědecké sekci deníku Neviditelný pes, která nese název "Universum". Jeho úplné znění je pro jistotu uloženo zde, na tomto serveru.

Stejně jako v současné reklamě se zde používá řada věrohodně působících čísel a odkazů, které mají vyvolat u laické veřejnosti dojem serióznosti, ale taky zesměšnit a znemožnit protivníka (hlavně Hnutí Duha a TOMRA Systems ASA). Tak jako v 5 anonymních ohlasech lze vytknout nefunkčnost několika odkazů (na web scientologa, jehož správnou adresu najdete na odkazu V. Stránského, články autora na webu reflex.cz).

Ačkoliv nejsem nijak spolčen ani s ministrem Kužvartem, ani Hnutím Duha, a vůbec už ne se scientology, hned úvodní tvrzení o cílech těchto subjektů, "šílenosti" jejich nápadu a roztáčení inflačních spirál (při prosazování "příliš vysokých kvót na recyklaci nápojových obalů") je opravdu naprosto absurdní.

Komu má posloužit, pane Březino? Výrobcům primárního plastu, preforem, PET lahví, spalovnám komunálního odpadu, cementárnám, nebo antiglobalistům, kteří svým svérázným způsobem protestují pohazováním flašek po české krajině a "dělají bordel", jak sami říkají?

Pokud se dovoláváte Směrnice EU 94/62 (je zde uveřejněna v českém překladu), je třeba si uvědomit, že jak v zemích Evropské unie, tak i u nás, nejsou pro legislativní rozhodnutí závazná doporučení odborných komisí (cituji doslova z jejich materiálu: "It is important to underline that the results of the study do not automatically determine the targets proposed by the European Commission but that the study is seen as a background information for decisions which are essentially political in nature". Jde tedy pouze o informaci pro převážně politická rozhodnutí. Ta by měla vycházet z konkrétní situace jednotlivých zemí.

Jsou však, bohužel,  vždy výsledkem tlaků silných lobby (nejen v EU, ale i ve zmiňovaném Německu a samozřejmě u nás a navíc nejsou nikdy v souladu jednak s potřebami ale i možnostmi technologického vývoje. O jejich nestrannosti a objektivitě tedy není pochyb. Svědčí o tom např. možnost kšeftování s úsporami limitů u emisí disciplinovaných zemí, které si může koupit neplnič, např. Holandsko od ČR (v protikladu ke protokolu z Kjóta).

Nejste zřejmě detailně informován (a nelze Vám to při Vaší profesi zazlívat) o situaci v zemích EU a současném stavu ve sběru, třídění a v samotné technologii recyklace PET lahví, což by jistě stálo za doplnění na nezávislém a proto seriozním portále, ještě předtím, než začnete "zasvěceně" psát. Tak by se dostala čtenářům (nejen na Universum, ale i v Reflexu a Lidových Novinách) objektivní a nikoliv účelová informace.

Obdivuji Vaši čtivost, pečlivost a důkladnost, například textu v Reflexu 41/2001, str. 28-30 (Kladivo na misionáře), o technických záležitostech ale sám raději nepište, není to Vaše parketa.

Přesto považuji za zásadní sdělení, že rovněž považujete  naše nevratné PET láhve za environmentálně vhodnější alternativu ke sklu.

Pokusil jsem se v časopise Odpady 3/2002, str. 23-24 v článku Co to jsou "ekologicky nepříznivé" PET lahve rozebrat tento terminologický nesmysl, používaný nejen u nás, ale i v Německu a EU.

Odvoláváte se přitom na 341 stránkovou (ale vážně pochybuji, že pro legislativce a politiky čtivou a pochopitelnou)  studii   "Evaluation of costs and benefits for the achievement of reuse and recycling targets for the different packaging materials in the frame of the packaging and packaging waste directive 94/62/EC" – proposed draft final report. Tu vypracovala nikoliv EU, jak tvrdíte, ale konsultační firma RDC-Environment & Pira International v květnu 2001 a jde, jak je z názvu zřejmé, o návrh závěrečné zprávy, předkládaný k diskusi. Studie má sloužit jako podklad pro revizi Směrnice 94/62 ES - k vyhlášení zvýšených směrných kvót EU pro období od roku 2006, jak se uvádí v průvodním materiálu.

Směrné kvóty EU, mimochodem velmi mírné, však neplní řada členských zemí, mezi nimi např. VB, Portugalsko, Turecko, Řecko. Je to taky vidět na jejich krajině. A ČR se jim velmi přibližuje, díky našim politikům.

Ve srovnání s Německem (na počet obyvatel 6x početnějším a mnohem disciplinovanějším)  jsme už v roce 2001 měli co dělat se 40 000 tunami (ekvivalent 1 miliardy PET lahví), což je téměř stejný objem těchto obalů, jako bude mít Německo v roce 2003. To jen pro představu.

Ivan Brezina už ale nedodává, že naše - a podle Hnutí Duha "ekologicky nepříznivé" nevratné PET láhve (o hmotnosti 38 - 42 g/1,5 litru, oproti dnes nepoužívaným vratným s hmotností 90 - 120 g/2 litry, po kterých tak touží Hnutí Duha) - mohou být ekologicky příznivější pouze při splnění určitých podmínek, ke kterým se už dopracovala i EU, především jde o zvýšení jejich tzv. návratnosti.

Za tyto podmínky a v souladu se zjištěními uvedené studie konsultační firmy RDC-Environment & Pira International,  po aplikaci na naše podmínky považuji:

• rovněž "šíleně" vysoký stupeň návratnosti (tj. jako ve skandinávských zemích nad 90%),
• zajištěný motivujícím zálohováním PET obalu (jako nyní v Německu od 1.1.2003) na úrovni nejméně 3 Kč/ks do obsahu 1,5 litru (např. v NSR 0,25 EUR, v Norsku dokonce více) a 5 Kč/ks nad 1,5 litru (v NSR 0,50 EUR), protože nelze předpokládat, že disciplinovaní Češi budou (prý po ekologické výchově) poctivě třídit a ukládat PET láhve dobrovolně do určených kontejnerů, i kdyby jim je obce, Eko-Kom a stát přistavili až pod nos,
• aplikací napadaných odběrních RVM automatů v prodejních řetězcích hypermarketů, protože jedině ty zajistí ekonomicky odpovídající úroveň vracení záloh spotřebitelům a vyhoví i hypermarketům,
• nákup těchto odběrních automatů je samozřejmě součástí investičního vybavení prodejen velkoprodejců, takže Březinovy  argumentace  o reji miliard na jejich zakoupení, dopadu do cen, inflaci atd. jsou cílené a nesmyslné (ozvaly se rovněž v odborném časopise Odpady 12/2001, str.7-8 v článku Jarmily Šťastné Jsou PET lahve opravdu problém?),
• po odběru automatem, který zároveň zjistí objem, tedy velikost, roztřídí PET láhve podle barev a současně zredukuje objem (což je základním předpokladem následné recyklace), mohou velkoprodejci předat druhotnou surovinu recyklačním firmám (našemu Silon a.s., či svým zahraničním partnerům, kteří se zasloužili o jejich existenci na našem trhu - jako jsou Schmalbach-Lubeca, Sidel a další),
• odběr automatem zaručuje oproti užívaným předpotopním systémům sběru nesrovnatelně vyšší kvalitu suroviny, nutnou pro recyklaci na recyklát vyšší kvality (především bez kontaminace prachem, pískem a cizími nečistotami),
• recyklace by měla být prováděna převážně až na nové láhve (jinak nejde o recyklaci, ale down-recycling), ta musí být v hierarchii zpracování na prvém místě, před "recyklací" spalováním a skládkováním,
• sběrový materiál je cennou druhotnou surovinou, spotřebitelem nedobrovolně zaplacenou v ceně baleného výrobku a neměl by být proto vyvážen jako jiné suroviny např. do JV Asie,
• automaty jsou propojeny s databázemi prodejen, takže je zajištěn dokonalý přehled o vstupech i výstupech, tím i dokonalá následná evidence pro naše státní orgány a výkaznictví vedené na DG Environment EC,
• tento způsob je při domyšlení ekonomických vazeb mnohem efektivnější, průhlednější a zamezuje využívání prostředků pro jiné cíle, než určené.

Důvodem tohoto návrhu jsou mimo jiné tyto skutečnosti:

• hypermarkety v ČR prodávají v PET obalu přes 90% takto balených nápojů (letos z více jak 40 kt PET) a v souladu se zmiňovanou směrnicí 94/62 EC  by měla právě jim připadat odpovědnost za využití recyklací, nejde tedy o vybavení každé prodejničky a kiosku, takže pro Tomru nejde o kšeft za sedm miliard,
• drobní prodejci tedy realizují nevýznamný podíl a mohou event. přejít na prodej nápojů ve skle (což se nebude líbit ani jim, ani spotřebitelům, ani životnímu prostředí, ani Eko-Komu, ale zato Hnutí Duha a jejich laickým příznivcům), 
• je nesmysl, aby stát globálním prodejcům umožňoval zbavit se odpovědnosti zaplacením jistě nemalé finanční úhrady z části prodeje obalu do naší a.s. Eko-Kom, která ji opět přerozděluje zúčastněným obcím,
• celý současný systém sběru, třídění a předběžné úpravy (to ještě není recyklace) v ČR kopíruje zastaralé zahraniční metody, finančně nesmírně nákladné, přesto dosud z různých důvodů používané (např. v Německu jde o 250 tisíc pracovníků, s příslušnými sběrnými místy, navazující dopravou, třídírnami a lisováním, navazující dopravou do recyklačních závodů, stovkami administrativních pracovníků, sledujícími výkaznictví, atd.),
• Hnutím Duha prosazovaný návrat k "ekologicky příznivějším" vratným lahvím je ekologický a ekonomický nesmysl, protože se od něj celosvětově ustupuje a v nejvyspělejších zemích, jako je Japonsko, kde nejsou na rozdíl od USA a Evropy vůbec zavedeny, jak vyplývá na tomto odkazu z rozhovoru redakce časopisu PETplanet s Ichiro Mizuuchi, prezidentem a CEO Nissei ASB.

Uvědomuji si totiž zásadní vliv médií na postoje lidí. Můj jmenovec Martin NEZVAL to vyjádřil správně, když napsal, že "není pravda to, co se stalo, ale co o tom zveřejnila média".