PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní: "V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty."

Předběžné jednoduché zkoušky pro identifikaci plastů

  *** Předpokladem nejdokonalejšího využití nápojových jednocestných PET lahví/Alu plechovek/skleněných lahví po spotřebě nápoje je jejich zálohování **** U PET lahví náročnou tzv. "B2B" recyklací, "ze starých lahví nové" **** Cyklus začíná automatizovaným odběrem obalů RVM automaty s NIR čidly, u nás dobře známými pro odběr pivních lahví **** Při souběžném odběru zálohovaných nádob (a vrácení zálohy) dojde na jediném automatu RVM k dokonalému roztřídění podle typu materiálu, barvy (PET/sklo), zmenšení objemu (posekáním/podrcením u skla) a oddělenému uložení každé z frakcí do malých přepravních kontejnerů **** Těch může být až sedm - na 3 barvy u PET, 2 u skla, 2 u plechovek (Alu, ocel) **** Takto získané druhotné suroviny jsou převáženy do meziskladů, či přímo do recyklačních závodů **** U PET lahví na recyklací buď jen na prané PET vločky/regranulát, nebo až na krystalický PET potravinářské kvality, z něj event. až na předlisky lahví **** Prvý krok (zpětný odběr) je ale věcí obchodních řetězců - nikoliv obcí, jako dosud **** Řetězce jsou svým "megaprodejem" největším zdrojem, u PET vykazuje tržní podíl obalů přes 92% **** Jen za PET láhve jim zaplatíme (v ceně nápoje) ročně částku zhruba 7 miliard Kč **** Měli by mít proto, též z mnoha dalších důvodů, zákonem uloženu zodpovědnost za následné využití nápojových obalů **** Ne exportem, ale umožněním RECYKLACE V UZAVŘENÉM CYKLU V ČR **** Na "zodpovědnost obchodu" přišli Švýcaři - viz PETFLASH 27/2002, str.2 **** Aplikaci záloh tam ale (jako jinde) nejvíce brání z tzv. "BIG 4" právě Coca Cola Beverages AG **** Podle šéfa švýcarské CCB AG Baerlochera "Záloha přináší pouze problémy, neřeší ale žádné!" **** Totéž teď papouškují mnozí naši experti **** Zálohy jsou prý DISKRIMINAČNÍ **** Diskriminace to je, ale SPOTŘEBITELŮ, OBCÍ a STÁTU ****

Zkouška v plameni

Průběh oxidace, k níž dochází při vložení plastu do otevřeného plamene, je určen chemickou strukturou polymeru. Pokud je při této reakci dostatek energie, hoří plast samovolně i po vyjmutí z plamene. Pokud je proces oxidace jen slabě exotermní, klesá po vyjmutí vzorku z plamene jeho teplota a hořící vzorek zhasne.

Při této zkoušce vkládáme vzorek plastu na okraj nesvítivého plamene plynového hořáku a pozorujeme:

• jak snadno se vzorek zapaluje, zda po vyjmutí z plamene hoří i nadále, či zhasíná, t.j. zda je samozhášivý, nebo zda nehoří vůbec,
• zbarvení okraje a jádra plamene,
• zápach dýmu po uhašení plamene,
• charakter příškvarku na vzorku, případně chování taveniny.

Před zkouškou je vhodné plast opatrně roztavit na kovové špachtli, po ochlazení oddělit od kovu a testovat v plameni. Nejvhodnější jsou vzorky ve formě pásků, proužků. Chování běžných typů plastů je shrnuto v tabulce:

Pramen: Jiří Brožek, Irena Prokopová, Metody identifikace plastů, Plasty a kaučuk, roč. 35, 1998, číslo 2, str. 39-43