Ing. Jiří Nezval
K problematice využívání nevratných PET lahví (3)
Problémy s využíváním

Problémy využití této druhotné suroviny

Právní úprava

V zemích Evropské unie platí Směrnice 94/62/EC, která určuje mimo jiné způsob evidence, podíl opětovného využití, design, označování a vzdělávání spotřebitelů.

Na tuto směrnici navazují směrnice většiny členských zemí Unie. Článek 6 požaduje od národních vlád dosažení následujících cílů recyklace a opětného využití (v měsíci červenci 2001):

Naše legislativní úprava, jejíž návrh schválila vláda 30.8.2000, navazuje na Směrnici 94/62/EC. Po jejím schválení Senátem se tak dočkáme dlouho očekávaného zákonného předpisu, který bude ovšem dále rozpracováván do vyhlášek a plánů měst a obcí.

Transportní náklady

Vysoké náklady na přepravu použitých lahví ze sběrných míst do sběrných středisek k dalšímu třídění a následně ještě do recyklačních závodů na zpracování i v rámci velkých měst značně limitují možnosti. Vzhledem k dopravním vzdálenostem a tím i nákladům na dopravu do jediného recyklačního zařízení v Silonu Planá nad Lužnicí, ve srovnání s cenou tam vykupovaného PETu je u nás situace velmi nepříznivá. Vyžaduje velmi dobře organizovaný sběr, zajišťující značná množství roztříděných a slisovaných, nebo posekaných PET lahví.

Proto územní umístění recyklačních stupňů musí být z hlediska jejich počtu, odpovídajícímu geografickému rozmístění počtu obyvatel, jako potencionálního zdroje, důkladně zvažováno.

Design láhve

Tato otázka u nás zatím nebyla nikdy dostatečně zdůrazněna. Přesto hraje při recyklaci velmi významnou roli. Detailní popis toho, co by mělo být z ohledem na recyklaci PET lahví při navrhování láhve zohledněno, je uvedeno na webové stránce APR (Association of Postconsumer Plastic Recyclers) - Design for Recycling: PET Bottles http://plasticsrecycling.org/pet.htm

Příslušenství

Základním kriteriem při výběru materiálu láhve je jeho kompatibilita s PETem, nebo snadnost odstranění běžnými separačními systémy, používajícími vodu, které oddělují plasty při úpravě podle jejich hustoty.

Příslušenstvím se rozumí uzávěr, páska uzávěru, podkladový šálek (u nás nepoužíván), nálepky, event. nalévací hubice, rukověti, obaly, bezpečnostní uzávěry, vrstvy barvy a nátěry. PET má hustotu větší než 1,0 a bude proto v úpravnickém systému klesat ke dnu. Pro účinnou separaci a odstranění běžnými separačními systémy by měla být příslušenství zhotovena z materiálu o hustotě nižší než 1,0, nebo být kompatibilní s PETem.

Použití jakéhokoliv PVC je naprosto nežádoucí. Velmi malá množství PVC (v ppm) PET kontaminují a znehodnocují z hlediska recyklace velká množství PETu. Kromě toho lze PVC velmi obtížně oddělit běžnými vodními separačními metodami třídění, vzhledem k podobným hustotám (větším než 1,0) PETu a PVC.

Uzávěry a pásky uzávěru

Plastické uzávěry, vyrobené z PP nebo HDPE - v tomto pořadí - jsou preferovány před všemi ostatními, protože se nejsnadněji oddělují v běžných úpravnických separačních systémech. Rovněž je preferován takový uzávěr, který neobsahuje žádnou těsnící vložku a nezanechá zbytkovou pásku uzávěru po otevření láhve.

Použití PVC pro uzávěr nebo vložku uzávěru je naprosto nežádoucí. Ačkoliv použití EVA vložek uzávěru mnoho recyklačních stanic připouští, mohou způsobit kontaminaci, pokud jsou použity v hliníkových uzávěrech. Obecně platí, že hliníkové uzávěry by vůbec neměly být použity, protože jejich oddělení od materiálu láhve je ve srovnání s preferovanými uzávěry (PP a HDPE) mnohem obtížnější a přináší zvýšené investiční a provozní náklady.

Uzávěry z PS nebo termosetů jsou nevhodné.

Obaly a bezpečnostní uzávěry

Pokud je požadována u specifických výrobků odolnost proti náhodnému porušení, měla by být integrální součástí designu láhve a musí být snadno oddělitelná, nebo lehce odstranitelná konvenčními separačními metodami.

Použití PVC i v tomto případě je naprosto nežádoucí.

Barva

Již tradičně jsou nejcennější bezbarvé PET láhve a jsou proto ve světě, na rozdíl od ČR, používány nejčastěji. Světle modré transparentní jsou na druhé, zeleně zbarvené láhve jsou v pořadí své hodnoty na třetím místě. PET láhve jiných transparentních nebo opakních (netransparentních) barev mají omezenou, pokud vůbec nějakou recyklační hodnotu a měly by/mohou být považovány za kontaminanty do doby, než budou přijatelné pro úpravárenské kapacity a odbyt.

Nálepky a lepidla

Jde u nás o naprosto opomenutý požadavek. Pokud jde o výběr nálepek, preferovány jsou před jinými materiály PP, HDPE, MDPE, LDPE nebo LLDPE. Kromě toho by materiál nálepek
v pracích recyklačních systémech neměl delaminovat. Papírové nálepky, u nás výhradně používané, jsou nevhodné, protože způsobují při recyklaci kontaminaci PETu vlákninou, a navíc přenášejí ulpívající lepidlo. Obdobně metalizované nálepky zvyšují kontaminaci a náklady na úpravu.

Všeobecně platí, že použití plastových nálepek o hustotě menší než 1,0 nutno upřednostnit pro jejich snadné oddělení konvenčními úpravárenskými metodami. PS nálepky jsou v mnoha případech tolerovány, pokud jsou vyrobeny z pěnového PS (hustota menší než 1,0). Použití nálepek z PVC je naprosto nevhodné.

Potisk

Některé inkousty při míchání v horké vodě (během úpravy) z nálepky pouští barvu a mohou tak znehodnocovat výrobek. Americká společnost recyklačních podniků (APR) a NAPCOR vyvinuli pro testování metodu, kterou mohou recyklační zařízení použít ke zjištění, zda etikety nejsou podobnými inkousty potištěny, protože takový potisk je nutno rozhodně vyloučit.

Lepidla

Lepidla na nálepce by měla být ve vodě rozpustná, nebo dispergovatelná při zvýšených teplotách (mezi 140 st F - 180 st. F), aby je bylo možno při recyklaci běžnými systémy snadno odstranit. V ČR máme situaci přesně opačnou. V opačném případě se totiž mohou rozptýlit na povrchu a kontaminovat výrobek. Také v tomto případě vyvinula APR testovací protokol pro výrobce lepidel k vyhodnocení vlivu lepidla při běžných metodách úpravy. Použití lepidla a povrchová plocha by měly být minimalizovány na nejvyšší možnou míru, aby bylo dosaženo maximálního výtěžku PETu a odstraněna kontaminace.

Přímý potisk a dekorace

Jakýkoliv přímý potisk s výjimkou datového kódu kontaminuje recyklovaný PET. Použité inkousty mohou pouštět, nebo jinak zbarvovat PET během úpravy, nebo jinak kontaminovat.

Nátěry a povlaky

U některých specifických aplikací jsou vyžadovány nátěry nebo povlaky. Také zde platí totéž, co bylo již řečeno výše. Pokud již musí být použity, jejich množství by mělo být sníženo na nejvyšší možnou míru, aby byla zvýšena výtěžnost PETu a omezena možnost kontaminace a sníženy náklady na separaci.

Vhodným designem láhve z hlediska recyklace se zabývá detailněji a lépe rovněž evropský PETCORE (Design for Recycling na www.petcore.org/bottlefr.htm.

Základním hlediskem u designu k zajištění možnosti účinného a ekonomického třídění různých materiálů, použitých při konstrukci láhve, jsou při recyklačních systémech, založených na vzdušném třídění, hydrocyklonech a flotaci odlišné hustoty. Z tohoto důvodu je nutná vždy pečlivá volba použitých materiálů. Zde se dále uvádí u nálepek nevhodnost inkoustů s obsahem těžkých kovů, rovněž odolnost potisků při praní ve vodě o teplotě 60 - 80 0C s přísadou detergentů nebo alkalických roztoků, dále pak nevhodnost tepelného navařování.

Detailní popisy podmínek pro použití recyklovaných plastů v obalové technice pro potraviny jsou obsaženy v materiálu U.S. Food and Drug Administration http://vm.cfsan.fda.gov/~dms/opa-cg3b.html. Z těchto podmínek je třeba rovněž vycházet při návrhu designu láhve.

Identifikační kódy

Mezinárodně užívané identifikační kódy pro jednotlivé druhy plastů jsou uvedeny v mnoha zdrojích, na příklad http://ameriplas.org. V ČR je v současnosti hlavním problémem, jak bylo uvedeno, používání vodou nerozpustného lepidla na etikety, kromě toho též barvení materiálu láhve - nejvyšší hodnotu a nejvyšší recyklační poměr má nebarvený a nepigmentovaný PET, barevné odstíny mají vždy nižší cenu. Je například naprosto zbytečné, aby minerální vody byly baleny do tmavě zelených, nebo tmavě modrých PET lahví. Kromě toho, že se plní do těchto obalů i jedlé oleje, ocet a do hnědě zbarvených pivo, víno ap. není vhodné řešení.

Kromě toho lze pro ČR uvést tato další problematická místa, komplikující rychlejší zavádění - nepřipravenost a nedůvěra obyvatelstva (též s ohledem na špatné zkušenosti) - absence praxe osvědčených sběrových metod - nedostatek třídících a recyklačních kapacit - neexistence trhů pro RPET a výrobky z recyklovaného PETu - neznalost ekologických přínosů recyklace plastových lahví - nedostatečná mediální a finanční podpora recyklačních programů.

Příčiny a problémy, týkající se PET lahví v České republice z pohledu jejich uvádění na trh a postupného vytlačování skleněných vratných lahví jsou na www.skladka.cz velmi fundovaně popsány v rubrice Články a komentáře v příspěvku ředitele firmy EKO-KOM Ing. Zbyňka Kozla, nazvaném Historie nápojových obalů v letech 1990 - 1999, zveřejněném 4.2.2000.

Autor: Ing. Jiří Nezval e-mail: jnezval@seznam.cz

Příspěvky na IP PETrecycling.cz v archivech:
Příspěvky z archivu: 2007 > 2006 > 2005 > 2004 > 2003 > 2002 > 2001 > 2000