PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní: "V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty.

Proč si Češi nevědí rady s tříděním?

Jeden Čech vyprodukuje v průměru asi 420 kilogramů odpadků za rok. Většina ho končí na skládkách.

Obří skládka v pražských Ďáblicích patří k největším v zemi. S novým územním plánem hlavního města se ale zřejmě rozroste o dalších devět hektarů. Na další odpadky Pražanů na ní totiž už chybí místo. A není divu: Češi stále vozí na skládky většinu svých odpadků, které v domácnostech vyprodukují.

Jeden Čech nebo Češka vyprodukuje za rok asi 420 kilogramů komunálního odpadu. V porovnání s jinými zeměmi Evropské unie si tak vedou dobře - třeba v Irsku nebo Dánsku je množství odpadků z domácností téměř dvakrát vyšší. A o desítky kilogramů víc jich produkují třeba i Švédové, Němci nebo Francouzi. Dokládá to zpráva o životním prostředí za rok 2008, kterou předložil vládě odcházející ministr životního prostředí Ladislav Miko.

Horší hodnocení si ale Češi vyslouží v tom, jak s komunálním odpadem nakládají. Až osmdesát procent, tedy zhruba 3,5 milionu tun ročně, ho totiž zamíří na skládku. Evropská unie a její směrnice přitom hodnotí skládkování jako nejhorší možný způsob, jak
s odpadem nakládat. "Vůbec nejlepší možností je opakované použití. Kromě toho ale existují ke skládkování i další dvě alternativy - může to být recyklace nebo výroba energie spalováním odpadu," vysvětluje poradce ministra Daniel Vondrouš.

Ve zprávě ministerstva nejsou jen negativní závěry. Vyplývá z ní také, že Češi se naučili třídit obaly z výrobků. Za posledních deset let se množství vytřízeného odpadu zvýšilo devětadvacetkrát - jeden Čech tak v roce 2008 vytřídil zhruba 53 kilogramů odpadu. Hodně Češi třídí třeba plasty nebo sklo.

Za poslední roky přibyly ve městech tisíce kontejnerů a mají je i ta nejmenší městečka. "My je máme u autobusové zastávky nedaleko od městského úřadu," říká Antonín Čouka, starosta Přebuzi v Karlovarském kraji, ve které žije zhruba devadesát obyvatel, a je tak nejmenším městem v Česku.

Rezervy jsou. Třeba papír 

V třídění některých druhů odpadů ale mají Češi stále co zlepšovat. "Víc bychom mohli třídit například papír. A některé druhy odpadů netřídíme téměř vůbec - například bioodpad. Ten přitom tvoří až polovinu komunálního odpadu," říká Vondrouš.

A právě využití bioodpadu patří mezi ty nejsnazší možnosti - lidé si ho mohou sami doma zkompostovat nebo vyhodit do určených popelnic a města je potom vyvezou do speciálních kompostáren. "Tak to však funguje zatím jen v několika málo obcích. Postupně se to ale zlepšuje," reaguje Vondrouš.

Podle zprávy ministerstva jsou na tom Češi dobře i s celkovou produkcí odpadu, do kterého se započítává kromě toho z domácností i průmyslový odpad. Češi ho vyprodukovali minulý rok o 14 procent méně než v roce 2002. A jsou tak se svými 2,4 tuny na jednoho obyvatele pátí v pořadí mezi zeměmi EU s nejnižším množstvím odpadků. Nejhůř vychází ze statistky Bulharsko, které ročně vyprodukuje až 32 tun odpadků na jednoho svého obyvatele.

Autor/ři: Jana Sotonová