Švýcarský systém tříděného sběru RE-LOG Poly-sack

Výchozí situace

Každoročně odpadá i ve Švýcarsku stále více plastů. Existuje už ve Švýcarsku dost podnětů (národohospodářských, podnikového hospodářství, nebo ekologických), či politický prostor k jednání, které by na dobrovolném základě a nějakým rozumným způsobem zajistilo k využití ještě další množství? Podaří se individuální zájmy z dlouhodobě plánovaných výstaveb spaloven odpadů (např. počet let potřebných na výstavbu separovaného sběru, nebo doba rozběhu nové spalovny) vzájemně sladit? S pomocí systému Poly-Sack-System švýcarská firma RE-LOG AG problém od základu rozřešila a vybudovala celoplošný systém pro plasty odpadající z průmyslu, zemědělství a živností.

Plasty jsou vyráběny z neobnovitelných zdrojů (nafty), tedy koncových fosilních nositelů energie. Proto jsou v centru aktuálních diskuzí o ohrožení světového klimatu, který je postupující spotřebou fosilních zdrojů energie ohrožen. Ačkoliv je ve výrobě plastů spotřebovávána jen malá část (ca. 4%) světové spotřeby nafty, je naší povinností, abychom se postarali o materiální využití výrobků (tím prodloužení životnosti) a o optimální využití energetické hodnoty, obsažené v plastech. Zvýšené využití rostoucího množství odpadů a recyklace jsou proto rozhodujícími kroky přístupu k neobnovitelným zdrojům a ekologického zacházení s plasty. Pro odpadní plasty  dnes přicházejí ve Švýcarsku v úvahu v zásadě tři různé možnosti, jak je využít:

1. látková, resp. mechanická recyklace
2. spalování ve spalovnách odpadků
3. spalování v cementárnách.

Deponování spalitelných odpadů je zakázáno již od počátku 2000 a chemická, resp. látková recyklace není dnes ve Švýcarsku žádným problémem.

Plasty, odpadající v průmyslu, živnostech a zemědělství se zvláště dobře hodí pro látkovou recyklaci, protože jsou zpravidla druhově (pouze jeden typ) čisté, téměř nejsou ničím znečištěny a odpadají ve velkých množstvích. Rozhodujícími faktory při látkové recyklaci je to, aby byla vybudována a mohla být využita efektivní logistika sběru a zpracování a existoval trh pro získané sekundární suroviny (pokud možno ve Švýcarsku).

Pokud ale jsou plastové odpadky pouze v neroztříděné směsi, nutí to k termickému zhodnocení ve spalovně odpadů nebo v cementárně. Přitom si všimněte, že při spalování ve spalovnách se může opět využít jen část energie plastů, při spalování v cementárnách je ale odpovídající energetický obsah zcela využit a plast může být proto použit jako náhražka fosilního paliva (např. uhlí z jižní Afriky), jak uvádí příslušná směrnici BUWAL (pozn.: švýcarského MŽP).

Studie Patricka Wägera et al (EMPA-Bericht 249, "Auswirkungen der thermischen und stofflichen Verwertung von Kunststoffabfällen auf die schweizerische Abfallwirtschaft") ukázala, že přesměrování toku odpadů ze spaloven k jejich alternativnímu využití látkovou recyklací a v cementárnách znamená pro životní prostředí značné ulehčení.

Tato EMPA-Studie vedla k tomu, že začala i politická diskuze o optimalizaci využití plastů. V rámci této diskuze poradní celonárodní komise "Umwelt, Raumplanung, Energie" (zkr. UREK-N) dospěla v říjnu 2001 k závěru s názvem "Lepší využití plastových odpadů" (Bessere Verwertung von Kunststoffabfällen), která byla předána spolkové radě. V ním se uvádí m.j.: "Spolková rada se pověřuje k přijetí opatření, zajišťujících do budoucna vhodné odpady plastů z průmyslu a živností více separovat a sbírat používat a k výrobě nových produktů nebo k energetickému využití." Zemědělství je k dobrovolným opatřením nutno motivovat, jinak by mohly být vydány potřebné předpisy. V závěru studie je řeč o dalších 50.000 tunách plastových odpadů ročně, které by bylo možno při únosných nákladech separováním získat a využít. A tak byl vyhlášen požadavek na realizaci!

Je zajištění těchto dodatečných 50.000 tun vůbec realistické? Existují potřebné možnosti?

Analýza společnosti Schelker Umweltberatung (na zakázku BUWAL a švýcarského Svazu pro plasty (Kunststoffverband Schweiz KVS) ukázala, že požadované a případně uzákoněné množství lze docílit.

Velké potenciální možnosti existují především v oblastech: výroby (všeobecné odpady z výroby), zemědělství (fólie), stavebnictví (fólie), obaly/logistika (fólie) a šrot z elektroniky (tvarovky a součásti stavebních dílů). Výsledek analýzy je znázorněn na grafu.

Tímto výsledkem jsou předurčeny podklady pro politické rozhodnutí o výstavbě celoplošného sběru a využití plastových odpadů z průmyslu, živností a zemědělství. Realizace nyní musí být zahájena! Realizací cílů se co do obsahu až dosud vypořádal Kunststoffverband Schweiz (KVS) a Schweizerische Stiftung für Kunststoff-Reintegration (SSK).

Z praktického hlediska se realizací zabývá například RE-LOG AG, která v úzké spolupráci se zástupci odvětví výroby, obchodu, logistiky a využití odpovídající systém vypracovala. A také Forum Abfallverminderung und Recycling (FAR), které je součástí ISWA-Schweiz a které poskytlo cennou pomoc jako aktivní platforma pro komunikaci a šíření informací pro všechny zájemce a přímé účastníky.

Společnost RE-LOG AG chce ve Švýcarsku uspíšit zavedení sběru a využití vhodných plastových odpadů (fólií, dutých a pevných plastových odpadů, elektronického šrotu - EPS) z průmyslu, živností a zemědělství. K tomu zahájil RE-LOG na počátku září 2004 činnost systému "Poly-Sack-System" s různými velkostmi pytlů (objem pytlů 240, 400 a 1000 litrů) a odpovídajícími stojany (viz obrázek) . Tak je možno sběr plastů vždy přizpůsobit požadavkům zákazníka.

Pomocí systému Poly-Sack-System společnosti RE-LOG byla vytvořena správná alternativa ke spalování plastů ve spalovnách. Vedle nabízené flexibility mohou účastníci rovněž ušetřit: separovaný sběr pro další využití systémem Poly-Sack je levnější, než likvidace v nyní používaných pytlích spaloven nebo dokonce ve sběrných kontejnerech o obsahu 800l!

V současnosti je v provozu víc jak tucet logistických center a zpracovatelů (partnerů RE-LOG), s oprávněním pro celoplošný sběr plastových odpadů. Jsou aktivně zapojeni v systému  Interessengemeinschaft "IG RE-LOG" (soubor PDF - poze 2 str.), kde si mohou vyměňovat praktické zkušenosti a získávat vědomosti.

Akcionáři společnosti RE-LOG AG jsou firmy REDILO GmbH, InnoRecycling AG, InnoPlastics AG a PetroplastVinora AG. Za odbornou správu a zajištění kvality systému odpovídá REDILO.

Další informace k tomuto příspěvku obdržíte kontaktem e-mailem:

info@redilo.ch, www.redilo.ch
nebo
tel.: + 41 43 311 55 66, fax + 41 43 311 55 67.

Navazuje na informace na tomto portálu PETrecycling.cz v českých překladech:

• 26.02.2006 Motivace k vytřídění recyklovatelných složek v Dubnici n.Váhom

• 14.04.2006 Švýcarská společnost REDILO s inovačním způsobem sběru druhotných surovin

Z nich lze vyvodit tyto moje závěry, jako návrh na praktickou aplikaci separace a využití plastových materiálů v ČR, event. SR:

• pomocí záloh vydělit ze stávající (zastaralé a dnes již neefektivní) legislativy NÁPOJOVÉ OBALY, tak jak udělalo Slovensko v roce 2003 (ale bez uvedení výše zálohy - pro odpor průmyslu a obchodu atd.) a jak se nyní chystá prosadit MŽP SR,

• zavést motivačně účinné zálohování nápojových obalů rovněž v Čechách a tak je přímo u zdroje vyloučit z domovních odpadů, jak neustále doporučuji,

• VŠECHNY OSTATNÍ OBALOVÉ PLASTY (HDPE, LDPE, PP, PS, PVC, PUR) vytřídit z domovního odpadu jako směsné plasty  (také přímo u zdroje v domácnostech). To lze dosáhnout za pomoci účinné motivace obdobným odvozovým systémem sběru, který je v současnosti v jisté podobě zaváděn na Slovensku v Dubnici n. Váhom: 26.02.2006 Motivace k vytřídění recyklovatelných složek v Dubnici n.Váhom.

Vzhledem k tomu, že tuto směs silně znečištěných odpadních plastů z domácností (různých barev, se zbytky potravin, nálepek atd.) lze obtížně recyklovat, použít k jejich zpracování australskou metodu OZMOTECH, zaváděnou nyní jako licence společností z Nizozemí a popsanou v příspěvcích:

• 21.02.2006 Proces ThermoFuel pro přeměnu odpadních plastů na palivo

• 15.02.2006 Z odpadních plastů metodou ThermoFuel motorová nafta, nebo též obdobně blíže nás

• 11.03.2006 Slovenská metoda BLOWDEC pro depolymeraci směsných odpadních plastů

Systém REDILO by bylo možno analogicky použít i na  jiné složky odpadů z domácností (papír, sklo, konzervové plechovky, event. i organický odpad). ZMIZELY BY TAK Z ULIC A KRAJINY TISÍCE ODPORNÝCH KONTEJNERŮ, KTERÉ BUDOU PRO ŘADU LIDÍ VŽDYCKY PŘÍLIŠ DALEKO, NEŽ ABY SE NAMÁHALI. TĚM, KTEŘÍ NAOPAK TŘÍDÍ, BY SE MOHL PROGRESIVNĚ SNÍŽIT POPLATEK ZA ODPAD - A NAOPAK, TĚM, KTEŘÍ JSOU POHODLNĚJŠÍ, PROGRESIVNĚ ZVÝŠIT.

Příspěvky na IP PETrecycling.cz v archivech:
Příspěvky z archivu: 2007 > 2006 > 2005 > 2004 > 2003 > 2002 > 2001 > 2000