|
|||||
|
HOME |
|||||
|
|
Rychle si získal v obalové technice — například u obalů na nápoje pro lidskou spotřebu — dominující postavení. Ale nejen u nich. Zásluhu na tom mají vlastnosti těchto nápojových obalů. Je to především jejich nepatrná váha v poměru k obsahu nápoje. Tak např. u 1,5 litrových nejběžnějších lahví činí váha obalu cca 40 gramů a je ještě dále snižována. To je zvýhodňuje oproti skleněným lahvím, kde na stejné množství tekutiny připadá nesrovnatelně větší hmotnost obalu. K tomu u skleněných lahví při jejich dopravě přistupuje nutnost uložení lahví do těžkých plastových (PS) přepravek, ve srovnání se smrštitelnou fólií, tzv. sekundárním obalem, ve kterém jsou baleny po 6 kusech nápojové PET láhve. PET láhve jsou vyrobeny (oproti sklu) z nerozbitného, velmi pevného plastu, který nejen velmi usnadňuje manipulaci, ale je i bezpečnější. Lze je na maximum stlačit, aniž by došlo k jejich porušení protržením. Lze je balit do smrštitelné PE (polyetylénové) fólie po 6 kusech. S tímto balením se dobře manipuluje, je velmi skladné, a oproti masivním přepravkám na vratné skleněné láhve je rovněž mnohem lehčí. To znamená výrazné úspory pohonných hmot a snížení emisí při přepravě. Obchodu se kromě toho v současnosti nepřidává práce s manipulací, která je nutná při výkupu, ukládání, evidenci, nakládání a transportu vratných lahví. To vše odpadá, protože PET láhev zákazník až dosud většinou jednoduše vyhodí do nádob na komunální odpad a odpadní plastové fólie z 6 kusových balení (tzv. multipacku), pokud zůstanou v obchodě, se lisují do balíků a na rozdíl od PETu se dnes již běžně recyklují. Cena PE fólie je totiž vyšší, než cena PETu, což zvýhodňuje opětovné využití — recyklaci těchto fólií. Na takový fóliový obal, stejně jako na vlastní PET láhev, se mimoto velmi výhodně umisťuje placená cizí, či vlastní firemní reklama, také výzvy k různým soutěžím, podporujícím prodej výrobku, což není běžné u skleněných vratných lahví. I vlastní výroba PET lahví je ve srovnání se skleněnými lahvemi energeticky mnohem úspornější, protože PET láhev se při výrobě předlisků a lahví vyfukováním tvaruje již při teplotě 160 st. C, na rozdíl od skleněné taveniny, která při výrobě vyžaduje teplotu 1600 st. C , následující tvarování skleněných lahví probíhá při 750 st. C. To jsou ovšem výrazné energetické rozdíly při výrobě obou typů lahví. Ty vedly, jako jeden z důvodů, ke zvýhodňování plastových lahví, i když na škodu sklářského průmyslu. Rovněž uzávěr na PET láhvi, který však není z PET (ale PP nebo HDPE), se dá kdykoliv (na rozdíl od kovových korunkových uzávěrů) naprosto hermeticky uzavřít a nápoj tak lze dobře uchovat. V praxi to vše znamená oproti skleněným lahvím úspory paliva, tj.energie na výrobu, dopravu k výrobcům nápojů k plnění a distribuci takto balených nápojů, ale i zpětnou dopravu skleněných vratných lahví k mytí, desinfekci a plnění ve výrobně nápoje. Je to tedy, za předpokladu jeho vysoké návratnosti a recyklace ekologicky velmi příznivý obal. Snaze odlehčit skleněnou láhev, ke které v minulosti docházelo, brání křehkost skla, i když byly činěny pokusy vyrobit tenkostěnnou skleněnou láhev, která ale byla opět zvenčí zkušebně potahována vrstvou plastu. Vzhledem k tomu, že cena nevratných PET lahví je podstatně nižší, než vratných PET (tloušťka stěn a tedy hmotnost), přeprava vratných PET lahví zpět k novému naplnění je, s výjimkou dopravy na velmi krátké vzdálenosti, ekonomicky neúnosná (náklad v podstatě tvoří vzduch v prázdných lahvích), byli jsme také u nás svědky rychlého ústupu od zálohovaných vratných PET lahví k nezálohovaným a nevratným lahvím. I když je vratná skleněná láhev pro náročné nápoje (pivo, víno atd.) jistě ideálním řešením, nastal i v německy mluvících zemích, kde byl původně z "ekologických" důvodů určen vysoký (přes 70%) podíl návratnosti PET lahví (k využití recyklací) pro vodu, minerálky a nealkoholické nápoje, ústup od vratných k nevratným lahvím a nedodržení předepsané kvóty 72%, prostě nejen z ekonomických, ale zřejmě i z estetických a hygienických důvodů. Spolková vláda Německa proto byla nucena od 1.1.2003 uzákonit, přes tvrdý odpor, zálohu na nevratné (tzv. Einweg PET Flaschen). Stejné opatření je třeba přijmout i u nás, jinak si touto cennou druhotnou surovinou zamoříme přírodu. Vratná láhev se musí před naplněním dokonale vymýt a desinfikovat, přesto nelze vyloučit zavlečení různých nežádoucích znečištění nejrůznějšího původu, včetně bakteriálního. Plast nemá tvrdost skla, které se na povrchu tak snadno nedoškrábe, takže i estetické důvody a tedy prodejnost vratných lahví zde zřejmě hrají svoji roli. Ekologická hnutí, zvláště Hnutí DUHA, rozvíjejí kampaň za návrat k vratným lahvím. Vycházejí ze studie Moniky Přibylové (Hnutí DUHA) z ledna 2000, která posuzovala tzv. životní cyklus (LCA) skleněných a PET lahví. Vycházela přitom z tradičního, zavedeného systému vratných skleněných lahví a srovnávala jej se systémem nevratných PET lahví, navíc nezavedeným - totiž neukončeným recyklací. To ovšem možné není. V závěrech této studie, v naprostém rozporu s celosvětovým vývojem se uvádí, že skleněné lahve jsou na rozdíl od plastových PET lahví šetrnější k životnímu prostředí. Toto tvrzení, jakkoliv studií LCA "teoreticky" podložené, zcela odporuje dosavadní celosvětové praxi. Vývoj v tomto směru již nelze vrátit zpět a společnost se s tímto novým faktem musí vyrovnat. Nezanedbatelnou a snad i hlavní roli v tom hraje, vedle zcela nové techniky prodeje v hypermarketech a ekonomických zájmů výrobců rovněž spotřebitel, který v celém světě preferuje velmi lehké, bezpečné a snadno uzavíratelné nevratné PET láhve proti těžkým skleněným lahvím.
Příspěvky na IP PETrecycling.cz v
archivech:
|
||||
| Best View : 800x600 resolution with Internet Explorer 4.x or above. | |||||