Obsah/Site Map | Základy/Basics | Co je PET/About PET | Návody/Toolkit | Kontakt/Contact | O nás/About us

O autorovi/Authors CV | Časté otázky/FAQ | Nové/News | Z domova/Domestics | Ze světa/ World News

Systémy RPET/RPET | Výrobci/Manufactures | Zpracovatelé/MRF |  Obchod/Purchase | Deformátor/Deformator
WWW odkazy/Usefull links |  Konference/PET Events |  PETplanet | PETCORE |  PETflash | RETURN


Ing. Jiří Nezval

Problémy s využitím PET lahví recyklací

Logo českého portálu PETrecycling CZ


HOME Základy/Basics ARCHIV 2000 10.9.2000 Problémy s využitím PET lahví recyklací
 

PET láhve nejsou po spotřebě žádným odpadem. Tento nesmyslný termín dosud platí dokonce v řadě zemí EU. Stejně nesmyslné (ekologicky i ekonomicky) a dokonce trestuhodné je nařčení nevratných PET lahví z poškozování životního prostředí (podle Moniky Přibylové - nyní náměstkyně v Českém ekologickém úřadě a její LCA, kterou jsem uchoval v plném znění v rubrice WWW odkazy)."

 


Právní úprava

V zemích Evropské unie platila v době editace (10.9.2000) Směrnice 94/62/EC (v roce 2004 novelizovaná jako Directive 2004/12/EC), která určuje mimo jiné způsob evidence, podíl opětovného využití, design, označování a vzdělávání spotřebitelů. Na tuto směrnici navazují směrnice členských zemí Unie. Článek 6 požaduje od národních vlád dosažení následujících cílů recyklace a opětného využití (platilo ještě v měsíci červenci 2001): 

Opětné využití

50 - 65% všech obalů

Recyklace

25 - 45% všech obalů

Recyklace podle typu materiálu (t.j. plastů)

minimálně 15%

Naše legislativní úprava, jejíž návrh schválila vláda 30.8.2000, návazně byl vydán Obalový zákon 477/2001 Sb., navazuje na Směrnici 94/62/EC (český překlad je na tomto serveru). Po jejím schválení Senátem jsme se dočkali dlouho očekávaného zákonného předpisu, který bude ovšem dále rozpracováván do vyhlášek a plánů měst a obcí. Zkušenosti s jeho aplikací však vyvolávají vážné námitky a rozpaky i v odborných kruzích (v současnosti například Novela zákona o obalech ve Svět balení, 2/2003).

Nařízení vlády č. 31/1999 o povinnosti zpětného odběru a podrobnosti nakládání s obaly z 27. ledna 1999 ukládalo osobám, které uvádí obaly na trh, zajistit jejich využití a recyklaci v rozsahu stanoveném vyhláškou MŽP ČR č. 338/1997 Sb. Již ze znění zákona o odpadech, prováděcí vyhlášce i nařízení vlády lze diskutovat o tom, kdo je právě osoba, která uvádí obaly na trh - zda výrobce obalů, balírna, nebo plnírna, nebo dokonce prodejna. Jde o prodej nápoje zákazníkovi, měl by to být tedy prodejce.  Prodejce by totiž mohl nalévat zákazníkovi nápoje do přinesených nádob a odpad by vůbec nevznikal. Prodejem nápoje realizuje obchod použitým novým způsobem moderního prodeje zisk a způsobuje tak vznik "PET odpadu". Tak tomu ale u nás v legislativě není. Samozřejmě naše a.s. EKO-KOM  má zájem na výběru poplatků za obalový odpad od co nejširšího okruhu  - proto je česká praxe právě taková. Věřme, že se i v této problematice nenajde tzv. česká cesta, kdy se budou obaly "jako využívat" a "jako recyklovat" a vymýšlet, jak tyto povinnosti obejít. Tyto předpisy byly novým zákonem pozměněny. Věřím, že se bude hledat standardní cesta, která povede i v České republice k hospodárnému využívání PET suroviny (nikoliv pouze 1/5 z vyprodukovaného objemu PET odpadu), úspoře neobnovitelných zdrojů primárních surovin a omezení vzniku ohromných kvant skleníkových plynů (Kjótský protokol), vznikajících spálením ze 4/5 tohoto "odpadu", resp. cenné druhotné suroviny.

Vzhledem k zastaralé a velmi nákladné praxi, kterou jsme aplikovali přijetím Zákona o obalech u nás, jsem navrhoval již v roce 2000 nejefektivnější způsob, jak změnit současný systém, nyní v aktualizovaném příspěvku.

Transportní náklady

Recyklace PET lahví je náročný technologický postup. Ta nejjednodušší, totiž pouze na prané PET vločky představuje investici řádu několika milionů (taky proto, že jde o zahraniční výrobek a výrobců je málo). Zásadní otázkou je ale rovněž umístění závodu.

Celá efektivita recyklace je kromě dokonalé organizace záležitostí téměř výhradně logistiky. Sběr by měl být proto primárně (ihned po spotřebě) orientován na místa s velkou kapacitou posbíraných lahví. Z toho je zřejmé, že nepůjde o maličké obce a co největší počet sběrných míst, jak je dnes zavedeno. To celé nutně velmi prodražuje opětné využití, stejně jako zavedený sběr všech plastů dohromady. K tomu  však musí být zpohodlnělý spotřebitel výrazně motivován dostatečně vysokou zálohou (jako je tomu u pivních vratných lahví).

Vše vyplývá to z mimořádně malé hmotnosti PET láhve (většinou 40 g) a jejího velkého objemu (zpravidla 1,5 litru). Z velkého počtu roztroušených sběrných míst s malou kapacitou vyplývají vysoké náklady na přepravu použitých lahví k dalšímu roztřídění podle barev. Odtud po jejich slisování nebo posekání následně ještě do vzdáleného recyklačního závodu (který například v případě Česka není umístěn v blízkosti největších zdrojů PET lahví, kterými jsou velká města). Přeprava například z Moravskoslezského kraje do Jihočeského je velmi nákladná.

Současné metody odvozního sběru (iglú, kontejnery, pytle) ke zpracování v třídírně i v rámci velkých měst značně limitují možnosti zvýšit efektivitu. Tyto náklady je možné významně zredukovat donáškovými způsoby sběru. Otázkami sběru se zabývá např. PETCORE: Methods of collection, neuvádí však dosud vůbec nejmodernější a nejefektivnější metody pomocí automatů RVM.

Vzhledem k dopravním vzdálenostem a tím i nákladům na dopravu do zatím jediného českého recyklačního zařízení v Silonu Planá nad Lužnicí, ve srovnání s nízkou cenou tam vykupovaného PET je u nás situace nepříznivá. Vyžaduje velmi dobře organizovaný sběr, zajišťující značná množství roztříděných a slisovaných, nebo posekaných PET lahví. Obdobně je tomu ale i v zemích EU, vzhledem k bezkonkurenčním cenám např. v Číně.

Územní umístění jednotlivých recyklačních stupňů musí být proto důkladně zvažováno z hlediska jejich počtu, geografického umístění, počtu obyvatel jako potencionálního zdroje.

Design láhve

Tato otázka u nás zatím nebyla nikdy dostatečně zdůrazněna. Přesto hraje při recyklaci velmi významnou roli. Pod pojmem design láhve se totiž rozumí nejen tvar a barva, ale i použité materiály, které by vždy měly být kompatibilní s materiálem láhve a tím umožňovat recyklaci.

Detailní popis toho, co by mělo být z ohledem na recyklaci PET lahví při navrhování láhve zohledněno, je uvedeno na webových stránkách evropské organizace PETCORE: Upstream design, nebo japonské Rady The Council for PET Bottle Recycling: Design Guideline for Recycling Designated PET bottles,  švýcarské organizace Verein PET Recycling Schweiz, v překladu: Jak vypadá design PET láhve ve Švýcarsku, APR (Association of Postconsumer Plastic Recyclers) - Design for Recycling: PET Bottles), atd.

Základním kriteriem při výběru materiálu příslušenství láhve je jeho kompatibilita s PET, nebo snadnost odstranění běžnými separačními systémy, používajícími vodu, v Japonsku třídění vzduchem, které oddělují plasty při úpravě podle jejich měrné hustoty (float-sink method).

Příslušenstvím se rozumí uzávěr, páska uzávěru, podkladový šálek (u nás nepoužíván), nálepky, event. nalévací hubice, rukověti, obaly, bezpečnostní uzávěry, vrstvy barvy a nátěry. PET má hustotu větší než 1,0 a bude proto v úpravnickém recyklačním systému klesat ke dnu. Pro účinnou separaci a odstranění běžnými separačními systémy by měla být příslušenství zhotovena z materiálu o hustotě menší než 1,0, nebo být kompatibilní s PET.

Příslušenství

Použití jakéhokoliv PVC je naprosto nežádoucí. Velmi malá množství PVC (v ppm) PET kontaminují a znehodnocují z hlediska recyklace velká množství PET. Kromě toho lze PVC velmi obtížně oddělit běžnými vodními separačními metodami třídění, vzhledem k podobným hustotám (větším než 1,0) PET a PVC.

Uzávěry a pásky uzávěru

Plastické uzávěry, vyrobené z PP nebo HDPE - v tomto pořadí - jsou preferovány před všemi ostatními, protože se nejsnadněji oddělují v běžných úpravnických separačních systémech. Rovněž je preferován takový uzávěr, který neobsahuje žádnou těsnící vložku a nezanechá zbytkovou pásku uzávěru po otevření láhve. Použití PVC pro uzávěr nebo vložku uzávěru je naprosto nežádoucí. Ačkoliv použití EVA vložek uzávěru mnoho recyklačních stanic připouští, mohou způsobit kontaminaci, pokud jsou použity v hliníkových uzávěrech. Obecně platí, že hliníkové uzávěry by vůbec neměly být použity, protože jejich oddělení od materiálu láhve je ve srovnání s preferovanými uzávěry (PP a HDPE) mnohem obtížnější a přináší zvýšené investiční a provozní náklady. Uzávěry z PS nebo termosetů jsou nevhodné.

Obaly a bezpečnostní uzávěry

Pokud je požadována u specifických výrobků odolnost proti náhodnému porušení, měla by být integrální součástí designu láhve a musí být snadno oddělitelná, nebo lehce odstranitelná konvenčními separačními metodami. Použití PVC i v tomto případě je naprosto nežádoucí.

Barva

Již tradičně jsou nejcennější bezbarvé PET láhve a jsou proto ve světě, na rozdíl od ČR, používány nejčastěji. Světle modré transparentní jsou na druhé, zeleně zbarvené láhve jsou v pořadí své hodnoty na třetím místě. PET láhve jiných transparentních nebo opakních (netransparentních) barev mají omezenou, pokud vůbec nějakou recyklační hodnotu a mohou být považovány za kontaminanty do doby, než budou přijatelné pro úpravárenské kapacity a odbyt. Na vývoji nových barviv, které by v procesu úpravy změnily zabarvení a staly se transparentními, se intensivně pracuje.

Nálepky a lepidla

Jde u nás o naprosto opomenutý požadavek. Pokud jde o výběr nálepek, preferovány jsou před jinými materiály PP, HDPE, MDPE, LDPE nebo LLDPE. Kromě toho by materiál nálepek v pracích recyklačních systémech neměl delaminovat. Papírové nálepky, u nás výhradně používané, jsou nevhodné, protože způsobují při recyklaci kontaminaci PETu vlákninou, a navíc přenášejí ulpívající lepidlo. Obdobně metalizované nálepky zvyšují kontaminaci a náklady na úpravu. Všeobecně platí, že použití plastových nálepek o hustotě menší než 1,0 nutno upřednostnit pro jejich snadné oddělení konvenčními úpravárenskými metodami. PS nálepky jsou v mnoha případech tolerovány, pokud jsou vyrobeny z pěnového PS (hustota menší než 1,0). Použití nálepek z PVC je naprosto nevhodné.

Některé inkousty při míchání v horké vodě (během úpravy) z nálepky pouští barvu a mohou tak znehodnocovat výrobek. Americká společnost recyklačních podniků (APR) a NAPCOR vyvinuli pro testování metodu, kterou mohou recyklační zařízení použít ke zjištění, zda etikety nejsou podobnými inkousty potištěny, protože takový potisk je nutno rozhodně vyloučit.

Lepidla na nálepce by měla být ve vodě rozpustná, nebo dispergovatelná při zvýšených teplotách (mezi 140 0F - 180 0F), aby je bylo možno při recyklaci běžnými systémy snadno odstranit. V ČR máme situaci přesně opačnou. V opačném případě se totiž mohou rozptýlit na povrchu a kontaminovat výrobek. Také v tomto případě vyvinula APR testovací protokol pro výrobce lepidel k vyhodnocení vlivu lepidla při běžných metodách úpravy. Použití lepidla a povrchová plocha by měly být minimalizovány na nejvyšší možnou míru, aby bylo dosaženo maximálního výtěžku PETu a odstraněna kontaminace.

Přímý potisk a dekorace

Jakýkoliv přímý potisk s výjimkou datového kódu kontaminuje recyklovaný PET. Použité inkousty mohou pouštět, nebo jinak zbarvovat PET během úpravy, nebo jinak kontaminovat.

Nátěry a povlaky

U některých specifických aplikací jsou vyžadovány nátěry nebo povlaky. Také zde platí totéž, co bylo již řečeno výše. Pokud již musí být použity, jejich množství by mělo být sníženo na nejvyšší možnou míru, aby byla zvýšena výtěžnost PETu a omezena možnost kontaminace a sníženy náklady na separaci.

Základním hlediskem u designu k zajištění možnosti účinného a ekonomického třídění různých materiálů, použitých při konstrukci láhve, jsou při recyklačních systémech, založených na vzdušném třídění, hydrocyklonech a flotaci odlišné hustoty. Z tohoto důvodu je nutná vždy pečlivá volba použitých materiálů.

Zde se dále uvádí u nálepek nevhodnost inkoustů s obsahem těžkých kovů, rovněž odolnost potisků při praní ve vodě o teplotě 60 - 80 0C s přísadou detergentů nebo alkalických roztoků, dále pak nevhodnost tepelného navařování.

Detailní popisy podmínek pro použití recyklovaných plastů v obalové technice pro potraviny jsou obsaženy v materiálu U.S. Food and Drug Administration.

Z těchto podmínek je třeba rovněž vycházet při návrhu designu láhve.

Identifikační kódy

Mezinárodně užívané identifikační kódy pro jednotlivé druhy plastů jsou uvedeny v mnoha zdrojích, na příklad na serveru PETCORE.

V ČR je v současnosti hlavním problémem, jak bylo uvedeno, používání vodou nerozpustného lepidla na etikety, kromě toho též barvení materiálu láhve - nejvyšší hodnotu a nejvyšší recyklační poměr má nebarvený a nepigmentovaný PET, barevné odstíny mají vždy nižší cenu. Je například naprosto zbytečné, aby minerální vody byly baleny do tmavě zelených, nebo tmavě modrých PET lahví.

Kromě toho, že se plní do těchto obalů i jedlé oleje, ocet a do hnědě zbarvených pivo, víno ap. to není vhodné řešení.

Kromě toho lze pro ČR uvést tato další problematická místa, komplikující rychlejší zavádění

  • nepřipravenost a nedůvěra obyvatelstva (též s ohledem na špatné zkušenosti)
  • absence praxe osvědčených sběrových metod
  • nedostatek třídících a recyklačních kapacit
  • neexistence trhů pro RPET a výrobky z recyklovaného PETu
  • neznalost ekologických přínosů recyklace plastových lahví
  • nedostatečná mediální a finanční  podpora recyklačních programů
  • podcenění výzkumu
  • kopírování zastaralých systémů z EU a
  • neznalost posledního vývoje "state-of-the-art" technologií a tudíž
  • zastaralá a neefektivní legislativa.

 

 

Příspěvky na IP PETrecycling.cz v archivech:
Příspěvky z archivu: 2007 > 2006 > 2005 > 2004 > 2003 > 2002 > 2001> 2000


 

  Best View : 800x600 resolution with Internet Explorer 4.x or above.