|
|
|||||||||||
|
|||||||||||
|
|
HOME 
|
||||||||||
|
|
V tomto materiálu se uvádějí používané způsoby sběru plastových lahví (pro orientaci je uvádím
s jejich běžně užívanými anglickými názvy: 1. Kerbside (též Curbsite) Collection (odkládání sběrných pytlů z domácností u chodníku) 2. Drop-off Collection (uložení do sběrných kontejnerů) 3. Buy Back Centers (centra výkupu) 4. Return Vending (zpětný odběr automaty) 5. Refill and Deposit (refundovatelná
přirážka) K uvedeným běžným systémům bych přiřadil i systém,
který byl zaveden pro tříděné nevratné PET láhve v průběhu roku
1998 a byl systematicky prováděn od roku 1999 v o.s. Svratka v jeho chráněných dílnách Přístav v Brně - Bystrci na adrese
SVRATKA.
Je to 6. Tříděný sběr školními dětmi Uvedený způsob byl podle dostupných informací používán v ČR rovněž v Liberci, podle dnes nefungující adresy Namesti. Téměř současně jako v ČR se objevuje podobná inovace i v U.S.A., kde byla podporována regionálními projekty NAPCOR a současně s tím byly uvedeny důvody, co k tomu vedlo. Školáci recyklovali PET lahve na Hagemannově základní škole v St. Louis, kromě toho byli vedeni k tomu, aby je přinášeli do školy. Původně byly tyto láhve odváženy do místního třídícího střediska (MRF), poté byl zakoupen lis, který láhve současně děroval a stlačil, láhve byly skladovány v boxech do doby, než nabyl sběr většího rozsahu a teprve pak je škola odvážela prostřednictvím poštovní služby přímo do regionálního recyklačního závodu. Uváděný výkon je ovšem při srovnání s výsledky o.s.Svratka (30,4 tuny za rok 1999) velmi malý, pouze 1100 liber, tedy necelých 500 kg. Popíšeme krátce jednotlivé výše uváděné způsoby sběru: Kerbside (též Curbside) Collection (sběr umisťovaný u obrubníku silnice před domem) Spotřebitelé při tomto způsobu přímo oddělují PET láhve od odpadu z domácnosti. Jakmile je PET láhev řádně připravena (odstraněna zátka, provedeno vypláchnutí a zploštění láhve - to vše dnes již navíc), je vhozena do "recyklační" nádoby nebo plastového pytle a umístěna na okraji chodníku - obvykle pro sběr v tomtéž dni, jako ostatní odpad. Dochází k rychlému nárůstu počtu domácností, které se připojily k této metodě, obzvláště v Belgii. Tyto programy zachycují v nejlepším případě obvykle 40-60% cílených druhů zužitkovatelných druhotných surovin. Znečištění může být, a obvykle není nízké. Pro domácnosti je výhodné a může zahrnovat více druhů recyklovatelných materiálů, což snižuje celkové náklady, je však nutné následné a nákladné dotřídění v třídící stanici (Materials Reclamation Facility - MRF) Drop-off Collection (sběrné kontejnery) Veřejnost vhazuje láhve do sběrných kontejnerů, umístěných na vhodných místech. Obvykle se tak ale zachytí pouze 10-15% z celkového množství určité druhotné suroviny, toto množství může být při vyšší účasti obyvatelstva ale vyšší. Znečištění může být ale vysoké (10-30%).
Ve Švýcarsku prodává tyto kontejnery Verein PET Recycling Schweiz do veřejných budov (úřadů, podniků, škol, obchodů, čerpacích stanic atd.). Všimněte si, že u sběrných nádob s větší kapacitou jsou stěny vyrobeny z pletiva, což má velký význam - zamezuje to znečištění odpadem. Spotřebitelé vidí do sběrného koše, co obsahuje. V Itálii přes 40% obyvatel využívá k této metodě sběru PET lahví 24.500 kontejnerů, známých v ČR jako "iglú." Kontejnery pouze na PET láhve se dobře ujaly např. ve Švýcarsku (v roce 2004 přes 21.000 sběrných míst), Francii (přes 5000 míst) a v Anglii (přes 1500 míst). Názor "čím více kontejnerů, tím vyšší míra návratnosti, resp.sběru" je podle mého názoru ale mylný. V současném světě vede tento zastaralý způsob sběru k jeho vysokým nákladům a nízké efektivnosti. To dokazuje příklad ze Švýcarska, nebo Německa, ale i dalších zemí v EU. Dokladem "efektivnosti" těchto systémů sběru je web Nesmysly v řízení odpadového hospodářství. Buy-Back Centres (výkupní střediska) Plastové PET nádoby a jiné druhotné suroviny jsou od spotřebitelů vykupovány recyklačním provozem (společností/podnikem). Tato metoda je pro spotřebitele stimulem k odtřídění využitelných surovin. Tímto systémem lze získat okolo 15 až 20% těchto materiálů. Vzhledem k váze českých nevratných PET lahví (do kila cca 25 kusů) není u nás zřejmě možný. Return Vending (zálohování a zpětný odběr/odkup/prodej) Používá v prodejnách velkých středisek - hypermarketů automaty RVM, do kterých je PET láhev spotřebitelem vsunuta a spotřebitel za ni získá bonus na nákup nebo hotovost. Při této metodě je návratnost velmi vysoká, přes 90%, jsou-li láhve zálohovány dostatečně vysokou a tím motivující částkou.
Metoda se používá s velkým úspěchem a vynikající návratností 90% např. ve Švédsku, kde je automat prakticky v každém větším obchodě s potravinami. PET lahve jsou automaticky lisovány a později přepravovány do sběrných středisek. Za recyklaci PET lahví je v celém Švédsku zodpovědný jediný podnik AB Svenska RETURPACK (což je švédské tzv. clearingové centrum záloh). Returpack se recyklací zabývá od roku 1994. Obdobně v Norsku je to RESIRK - viz Zálohovací norské centrum na plechovky a PET láhve, obdobně ve Finsku, ale na plechovky, je to Palpa - viz Zálohovací finské centrum na nápojové plechovky Palpa.
Z každé PET láhve, prodané v obchodě obdrží
např. RETURPACK (od výrobců a prodejců) 0,89 SEK (3,80 Kč) nebo 1,79 SEK (7,70 Kč) v závislosti na velikosti láhve a dalších 0,50 SEK (2,13 Kč) jako administrativní poplatek. V ČR má dnes zastoupení norská firma TOMRA SYSTEMS ASA z Askeru u Oslo, která dodává na trh podle velikosti objemu prodeje různé typy třídících TOMRA automatů RVM pro uvedený systém a to nejen pro nápojové plechovky, ale rovněž pro PET láhve (pro např. pro velké objemy prodeje nad 300.000 ks/rok TOMRA-22/32/42, TOMRA 83 HCp, pro malé objemy pod 300.000 ks./rok to mohou být TOMRA Bravo, TOMRA Duo/Quattro), které umožňují sběr a třídění lahví i podle velikosti (až do 3 litrů). Od velikosti nádoby závisí výše vracené zálohy. Automaty mají atraktivní barevný design ve 4 barvách. Nejzajímavější však je možnost snížení objemu vytříděného materiálu buď kompaktorem (160 lahví do 1 nebo 2 zásobníků, což odpovídá 60% redukci objemu), nebo nožovým mlýnem (500 lahví do 1 nebo 2 zásobníků, což vede ke snížení objemu o 95%). Nutno dodat, že volitelným zařízením je rovněž dvojčinný třídič, který před posekáním do dvou kontejnerů roztřídí láhve podle barvy na bezbarvé a barevné, což vede k úsporám nákladů na dotřídění před vlastní recyklací. Automat pomocí zabudovaného skeneru přesně registruje typ láhve a podle něj vystaví buď poukázku na vrácení zálohy, nebo přímo vrátí částku v hotovosti. Vývoj nových typů RVM TOMRA stále pokračuje, u nás jsou například v Brně instalovány dokonce po dvou kusech typ RVM TOMRA 600 (hypermarkety Globus, a hypernova).
Refill and Deposit Láhve se prodávají za cenu zvýšenou o refundovatelnou částku, která je splatná při opětném vrácení láhve do maloobchodu. Tyto depositní vratné částky lze použít jak pro vratné láhve, tak i pro nevratné. Tato metoda je nejvíce použita ve Švédsku, ale také v Holandsku, Německu, Švýcarsku a Rakousku. Návratnost u těchto programů je velmi vysoká (90%), s velmi malým znečištěním. Považuji tyto dvě poslední metody (vedle sběru školními dětmi) za nejlepší, zvláště na základě zkušeností ze Švédska, kde se tímto způsobem daří zachytit a využít 9 lahví z 10, daných do oběhu (viz odkaz z novin PRÁVO ze dne 10.7.2000, str. 3). Získané PET láhve se ovšem nevracejí vždy k opětnému naplnění, ale exportují se do dvou podniků v Nizozemsku. V roce 1994, kdy se uvolnil import nápojů z EU do Švédska odevzdali do tohoto systému spotřebitelé 22,7 milionů importovaných PET lahví (cca 900 tun), v roce 1995 to již bylo 73,5 milionů (2940 tun) a v roce 1998 dokonce 117,3 milionů (cca 4700 tun). Oproti ČR s 40000 tunami použitých PET lahví v roce 2000 je však PET k balení nápojů mnohem méně používán. Modelový sběrový program pro města je uveden spolu s dalšími zajímavostmi na Plastics Resource, další články lze nalézt na příklad v knihovně Plastic Resource, např. ke sběrové metodě drop-off, pomocí mohou být i informace o mobilním sběrovém zařízení, které bylo použito v severním Arkansasu, v oblastech řídce osídlených a s velkou vzdáleností k dalšímu zpracovatelskému stupni. Ke zvýšení účinnosti sběru a zachycení více PET lahví přišel americký NAPCOR s projektem 6 grantů ve východních regionech U.S.A., které zahrnuly sběr PET lahví do programů recyklace na 35 středních školách v Duval County na Floridě, obdobně byly zaměřeny vzdělávací akce pro školní mládež ve Wise County, VA, v Kentucky. Obdobně je popisována řada aktivit na školách v St. Louis na Hagemann Elementary School ap. (zprávy naleznete na NAPCORE News Archive). NAPCOR uvádí na svém webu v PDF velmi obsáhlý návod (55 stran) pro komunity "Best Practices and Industry Standards in PET Plastic Recycling." Zde nalezneme doporučení pro různé recyklační programy, dále pro skladování balíků, požadavky na ochranu před znečištěním, prachem a slunečním zářením, způsob uložení, protipožární předpisy a předpisy bezpečnostní (výška stohů ve skladu), vážení a značení balíků před vlastním skladováním, atd. Pro postupy vhodné pro nejrůznější akce (společenské, sportovní, atd.) existuje rovněž návod v DOC (25 stran) pod názvem NAPCOR - A Comprehensive Guide to Venue and Event Recycling na adrese (Single-Serve Recycling Toolkit). V průběhu doby byly vyvinuty různé typy sběrných nádob (Recycling Bins) pro veřejná prostranství a podniky. které lze přímo z webové stránky objednat. Aby byla zajištěna úspěšnost nově zahajovaných recyklačních programů také mimo existující konvenční kurbside a drop-off programy, byla vypracována rovněž řada praktických, zdánlivě zcela jasných, avšak často zanedbávaných doporučení. Byla uvedena na dnes nefunkční stránce Starting a PET Recycling Program. Jen pro zajímavost je však uvádím, protože u nás si myslíme, že stačí přistavit sběrné nádoby a na TV vypustit do světa pár jistě velmi nákladných (ale hloupoučkých) reklamních šotů a.s. EKO-KOMu: 1. schopný koordinátor programu 2. zajištěný odbyt pro recyklovaný produkt (rozumí se v této fázi sběrový PET) 3. spolehlivý systém sběru 4. detailní zhodnocení stavu přísunu po použití od spotřebitele a následného odložení PET lahví 5. dobře naplánovaný systém vzdělávání zaměstnanců 6. plán pro širokou publicitu a výchovu občanů - spotřebitelů 7. výběr kvalifikované navazující recyklační společnosti 8. jasný proces pro monitorování a vyhodnocování průběhu. V současnosti je u nás nejvhodnějším sběr separovaných nápojových PET lahví s následným dotříděním podle barev, v Čechách a EU se hodně používá nevhodný sběr směsných plastů s nákladným ručním dotřiďováním, v USA je dosud nejrozšířenějším způsobem tříděný sběr směsi plastových lahví s dotřiďováním na PET, HDPE a PVC láhve (ručním, nebo automatickým).
Příspěvky na IP PETrecycling.cz v
archivech:
|
||||||||||
| Best View : 800x600 resolution with Internet Explorer 4.x or above. | |||||||||||
