HOME  Základy/Basics  ARCHIV 2000  10.09.2000 Závěry

V legislativní oblasti dochází v Zákoně o odpadech 185/2001/Sb. a Zákoně o obalech 477/2001 Sb. k pozitivním změnám při sjednocování s legislativou EU, t.j. Směrnicí ES 94/62 (na odkazu je její český překlad)  (konkrétně v § 19, odst. 1 o povinnosti výrobců a dovozců obalů, jak je v zahraniční běžné, spolu s odst. 3 o seznamu výrobků a obalů, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru).

Vytvářejí se tak závazná pravidla pro nakládání s obaly, což vede již dnes k zájmu o zavedení tříděného sběru PET lahví. Mezi sledované vybrané druhy odpadu měly být již v zařazeny obaly z PETu. Mělo být jasně stanoveno, že vytříděním vybraného druhu (tedy např. PET lahví) přestává být tato složka odpadem a stane se druhotnou surovinou. Organizace (město, obec, podnikatelský subjekt), která vybraný druh vytřídí a předá k dalšímu využití, musí být a je finančně motivována z vytvářených zdrojů (EKO-KOM) a to prokazatelně (což je u nás jistě problematické!?) a podle dosaženého množství.

V ČR máme zatím výhodu v tom, že pro balení vod, včetně minerálních, nealkoholických nápojů a dnes i piva a vína se používají výhradně PET láhve, nikoliv PVC láhve, jako ve Francii či Švýcarsku. Proto jejich tříděným (separovaným) sběrem můžeme získávat druhově čistý PET.

Z minulosti má obyvatelstvo zkušenosti s tříděným sběrem papíru, skla (tříděného podle barvy) a je ochotno a dokonce požaduje tříděný sběr PET lahví, ale s opětným zavedením zálohování tzv. vratných PET (akce Hnutí Duha). Vzhledem k navazujícímu použití však není možno z řady důvodů získaný sběr opětovně bez řádného vymytí a desinfekce naplnit. Jak je to náročné se dočtete v českém překladu na našem PETrecycling CZ v článku Vratné PET láhve a "čichače" na kontaminanty. Každý praktik (na rozdíl od aktivistů Hnutí Duha) okamžitě pochopí, jaké náklady znamená kromě vyšší ceny za surovinu transport prázdných lahví zpět k plnění, jejich náročné vyčištění, úprava odpadních vod, údržba zařízení atd. 

Pro sklo existoval dobře zavedený systém vratných záloh, který se zhroutil díky obchodníkům a jejich naprosto neřízeným změnám vratných záloh, což vyvolalo negativní odezvu u spotřebitelů. U PET lahví se od systému vratných záloh rychle ustoupilo ze známých důvodů. Nově je možno využít od 1.9.2000 platného doplněného ustanovení § 18 Zákona o ochraně spotřebitele a vrátit se k zálohám i za jednocestné PET nápojové nádoby, jak je zavedeno od 1.1.2003 v Německu a na Slovensku.

Po vytvoření EKO-KOMu, který financuje třídění odpadu v obcích by tato praxe ale měla být rozšířena i na velké organizace (státní, soukromé), které v rámci své působnosti prokazatelně vybraný odpad vytřídí, event. dále upraví a produkt odprodají (př. je Japonsko).

Ve velkých městech máme vybudovánu síť sběrných středisek pro tříděný odpad.

Existuje řada firem, nabízejících služby v odpadovém hospodářství, pokud však jde o plasty, jedná se většinou pouze o směsné plasty. Na Zpracovatelé PET lahví je seznam firem, zabývajících se tříděním a předběžnou úpravou PET lahví. Na našem serveru najde v menu Nabídka/poptávka zájemce spojení odkazem na databázi serveru EnviWeb specielně o PET lahve.

V následném období je možno rozšířit tříděný sběr na obalové plasty, mimo PET lahví roztříděním těchto směsí na jednotlivé typy a toto třídění provádět buď ručně, nebo třídícími automaty, jak bylo popsáno v předchozích kapitolách.

Využívání směsných plastů na výrobky podřadné kvality by se mělo postupně upouštět, mělo by se přecházet u obalů (a specielně nádob) na druhové třídění na PET, PP, HDPE, protože tyto obaly jsou dnes již označeny na výrobku svým kódem podle mezinárodních zvyklostí.

K tomu by mohly být přičleněny rovněž Al - nápojové dózy, které jsou v odpadovém toku zastoupeny ve značném množství, jejich recyklace je v ČR zavedena. Výtěžky z této lukrativní komodity by mohly být využity na podporu recyklace plastových odpadů.

Z existujících systémů sběru, jak byly uvedeny, si mohou města, obce či obchodní a jiné organizace vybrat podle místních podmínek a možností z bohaté škály, od ručních metod sběru a třídění až k automatizovaným systémům. V každém případě je nutno se držet zásady třídění "u zdroje", aby nedocházelo ke znečištění a nutnosti neefektivního a vysoce nákladného druhového dotřiďování (např. pro sklo, plechovky, všechny druhy plastů, včetně drobných obalů na jogurty, krémy, pomazánky, ryby ap.).

Pozn.: Tato webová stránka byla publikována již v roce 2000 a autor má dnes již zcela odlišné názory na fungování celého systému, jak je zřejmé z řady novějších příspěvků a především vstupní stránky serveru.  Aktualizovány zde byly pouze údaje o změnách v legislativě.