|
|
|
|
Můj závěr intensivního
studia nejnovějších výsledků V&V zní: |
|
|
|
|
Zdroj/Source: RESPEKT |
|
|
HOME |
|
|
www.jaktridit.cz - Server spravovaný společností EKO-KOM, a.s., která se zabývá recyklací odpadu. Snaží se víceméně hravou formou objasnit mnohé otázky, které se týkají nejen sběru obalů, ale i jejich následného přetváření do nové podoby. Jeho součástí je i „Seznam nejčastějších mýtů a dotazů ke třídění odpadů“, v němž autoři vyvracejí nepravdivá tvrzení. www.tonda-obal.cz – Webový server zaměřený na děti se neobejde bez kresleného průvodce. V tomto případě je jím Tonda Obal, odborník na obaly a jejich recyklaci. Poutavou formou dětem prezentuje problematiku tříděných odpadů a vysvětluje základní pojmy i nejasnosti. Starší návštěvníky stránek nepochybně zaujmou informace o historických podobách balení potravin. www.trideni.cz – Potřeby šířit ekologickou osvětu mezi nejmladší spotřebitele jsou si vědomi i autoři Malé encyklopedie třídění odpadů. Encyklopedie, rozdělená do dvou samostatných částí (pro školáky a pro předškoláky), má jednoduchý vyhledávací systém a uživatelsky přístupnou formou přibližuje proces třídění a recyklace jednotlivých odpadů.
www.trideniodpadu.cz – Svérázný přístup ke třídění odpadu zaujal
Martin Hobrland, tvůrce stránky, která nevyniká grafickou
prezentací, ale překvapí svým obsahem. Holbrlandovými zbraněmi jsou
neformální styl, nevybíravý jazyk a netradiční humor. www.petrecycling.cz – Podle realizátora projektu PETrecycling CZ Jiřího Nezvala je velká chyba, že se výrobci nápojů zbavili konceptu vratných lahví. Jeho webový portál si dává za cíl šířit nejnovější informace o vývoji v technologii využití PET lahví. „Chci tak podporovat nejefektivnější využití nápojových PET obalů v uzavřeném cyklu,“ vysvětluje Nezval na svých stránkách, které prezentuje jako nekomerční, nezávislé a nesponzorované. Článek vznikl v rámci projektu Futura financovaného Evropským sociálním fondem, Českou republikou a hlavním městem Praha. Projekt realizuje Respekt Institut.
Zmatený spotřebitel by vůbec nemusel čelit náporu polopravd i smyšlenek, které odkazují k „tomu správnému“ způsobu "recyklace" - správněji odběru recyklovatelných obalových materiálů z domácností. Jde o velmi výnosný business, zaměřený především na mladou populaci, která si nepamatuje, jak fungovalo zálohování před rokem 1999. A dosud si neuvědomila, že za obaly platí prodejci, je to tedy její majetek a měla by být penězi motivována k jeho vrácení k recyklaci. Vůbec by nedocházelo k nějakým nejasnostem. To si dobře pamatují lidé mého věku (78 let), jak se všechno obalové sklo vracelo do obchodu. Monopolní AOS EKO-KOM, a.s., se nezabývá "recyklací odpadu," ale využívá svého postavení na trhu pouze k administrativnímu přerozdělování peněz, získaných od výrobců obalů a svých klientů, kteří jsou povinni se do systému přihlásit.
Krom toho se Jiří Nezval nedomnívá, že je velká chyba, že se výrobci
nápojů zbavili konceptu vratných lahví. Autor článku v RESPEKTu tím přispívá k šíření
dalšího mýtu. Nečetl pozorně. Nejde mi totiž o silnostěnné vratné láhve na
opakované použití, které zde byly
Kdo o problematice něco - na rozdíl od
Martina Hobrlanda a jeho "svérázného přístupu" na
www.trideniodpadu.cz
-
v již neplatícím odkazu:
Zálohované PET láhve Ano či
ne? - ví, musí konstatovat, že je to převážně snůška
neaktuálních, naprostých hloupostí, kterými argumentují naši odpůrci
záloh. Tito odpůrci nic zatím nevědí, jak bez problémů funguje
zálohování v Norsku, Švédsku, Dánsku, Finsku,
Estonsku, Izraeli, v 11 státech USA, Pro doplnění informací k zálohování je zde poslední vývoj v zálohování nápojových obalů (podmenu levého sloupce) zachycen jednak pro Německo, Slovensko, tak i pro Česko. Ze Švýcarska pochází motivační pytlový sběr recyklovatelných materiálů z domácností mimo jednocestné PET láhve, zvláště obalových plastů. Najdete v mých překladech na: Příspěvky v této sekci z archivů: 2007 > 2006 > 2005 > 2004 > 2003 > 2002 > 2001 > 2000
|
|
| Best View : 800x600 resolution with Internet Explorer 4.x or above. | |