Historie odběrních automatů RVM pro ALU plechovky v Řecku

Z této obsáhlé studie jsem se zaměřil na překlad pouze jediné části příkladové studie, konkrétně ze

• SECTION 5 - SCHEMES DESIGNED TO INCENTIVISE MUNICIPALITIES (str. 115):

• CASE 16. GREECE: SCHEMES USING ALUMINIUM CAN RETURN-VENDING MACHINES

Ukazuje se, jak je Directorate General Environment, European Commission díky nejrůznějším "odborným" studiím pozadu za praxí. Nelze se pak divit, že legislativa EU v otázce sběru a využití recyklovatelných materiálů tomu odpovídá. Vidím v tom silný vliv lobistických skupin, hájících především své zájmy před vlastní ochranou životního prostředí a to ještě pod hlavičkou nejvyšší kompetentní environmentální instituce v Evropě.

16.1. Úvod

Tato případová studie popisuje použití odběrních automatů RVM (reverse-vending machines) v Řecku a to pro sběr prázdných aluminiových nápojových plechovek. Dva zde popsané případy popisují soukromou iniciativu,
jasně separují podíl aluminia z komunálního odpadu, získávají zpět hodnotu v aluminiových plechovkách, podporují recyklaci a péči o životní prostředí a jsou samofinancovatelné.

Obě schémata jsou založena na principu automatického zařízení, kde lidé mohou vracet prázdné aluminiové nápojové plechovky a za to dostávat peněžní náhradu. Plechovky se pak posílají k recyklaci, což přispívá
k ochraně životního prostředí. Plechovky jsou tak odseparovány z komunálního odpadu. Obě popisovaná schémata byla zřízena a provozována soukromými firmami, bez jakýchkoliv dotací, finančních, nebo jiných, od úřadů či organizací recyklujících aluminium.

Norský výrobce dodal odběrní automaty RVM. Byly seřízeny na odběr ALU plechovek, které zákazník vloží do speciálního otvoru. Automat vydá výměnou kupón. Speciální senzory zamezí příjmu poškozené plechovky. Po přijetí plechovky jsou tyto stlačeny (se zmenšením objemu 75 - 80%) a uloženy do plastových pytlů, umístěných v kontejneru uvnitř automatu, kontejnery jsou na 1.600 plechovek. Použité automaty byly instalovány a provozovány řeckým dovozcem (na webu TOMRA Systems ASA > ESPAS HELLAS - zjistíte, že iniciály "E.S.P.A.S." (v řečtině) znamenají "Aplikace systémů pro odběr recyklovatelných nádob."). Prvý systém byl provozován v řetězci supermarketů MARINOPOULOS GROUP. Druhý systém byl v provozu díky podnikateli, který spolupracoval s obchodním řetězcem AB Vassilopoulos.

Zpočátku obchodní řetězec zakoupil kolem 50 automatů RVM pro ALU plechovky a umístil je do svých supermarketů. Objevily se ale problémy.

Jedním z nich byl nedostatek zájmu a motivace veřejnosti pro účast v systému odběru. Ze strany řecké legislativy pro nakládání s tuhým odpadem neexistovaly žádné povinné motivační mechanismy, které by nějak k účasti motivovaly. Jediným finančním a motivačním mechanismem pro každou vrácenou plechovku byla samotná hodnota aluminia, z níž pouze malá část byla vrácena zákazníkovi jako poukázka na slevu pro nákup v supermarketu (přibližně 0.012 EUR za každou vrácenou plechovku).

Bylo zřejmé, že toto schéma nemohlo být ekonomicky životaschopné. To ale zpočátku obchodní řetězec nijak neznepokojovalo, protože to nebyla podstatná ztráta a šlo jim spíše o jejich "green image."

Po čase ale jistá skupina lidí začala jevit zvýšený zájem: bezdomovci začali plechovky sbírat na ulicích,
vybírali je z popelnic a využívali automaty RVM k získání peněz. Po vrácení například 100 prázdných plechovek mohli získat poukázku na slevu značné hodnoty, která jim umožnila získat ze supermarketu potraviny. To vedlo k tomu, že management supermarketů zjišťoval, že to nepřispívá ke zvýšení pověsti ochránce životního prostředí. Bezdomovci v obchodech naopak vytvářeli negativní obrázek.

Automaty byly po čase špinavé a zanedbané. Tím se staly méně atraktivní pro cílové zákazníky (matky s dětmi). To pak vedlo k odstraňování automatů RVM při restaurování obchodů. Nyní (podzim 2001), zhruba polovina byla již odstraněna a uložena ve skladech. Podle odhadu všechny automaty budou do 1-2 let (do 2002-2003) vyřazeny.

Zkušenosti z prvého schématu vedly k nové úpravě, která vzala předchozí negativa v potaz. Nové schéma provozuje zprostředkovatel v oblasti Atén, spolu s dovozcem automatů RVM, poskytujícím technickou pomoc a servis. Před velkými supermarkety bylo během 2 let umístěno 13 RVM na odběr ALU plechovek (10 RVM v Aténách a 3 v Patrasu).

Hlavní problémy z prvého schématu:

• Po instalaci automatů byla ze strany managementu obchodů malá aktivní propagace jejich využívání. Automaty byly zanedbané a končily špinavé a porouchané, protože byly využívány pouze bezdomovci. Schéma se tak stalo pro obchody neatraktivní.

• Nevyvolalo ani stopy zájmu cílové skupiny, protože peněžní náhrada za vrácené aluminiové plechovky byla zanedbatelná.

Na překonání prvého problému byla částka za každou vrácenou plechovku snížena na polovinu, ze zhruba 0.012 EUR na 0.006 EUR za plechovku. Cena byla pro bezdomovce příliš nízká, takže pak prodávali aluminium do výkupu sami a přímo. Dodatečně byla zvláštní pozornost věnována předvádění a umístění automatů.

Byly umisťovány blízko vchodů do supermarketů, kde byly lépe vidět cílovými nakupujícími a byly pojmenovány jako "recyklační koutky," ke zlepšení dojmu byly navíc přizdobeny malými barevnými závěsy. Došlo i na pravidelný úklid, protože docházelo snadněji ke znečištění zbytkem nápojů z neúplně vyprázdněných plechovek při jejich vkládání do otvoru RVM.

Aby se předešlo druhému problému, byl použit inovativní výherní systém - loterie.

Výrobce automatů byl požádán o speciální software, kdy každá tisící plechovka byla oceněna výhrou. Výhry obvykle pocházely ze supermarketu, nebo místních obchodů. Ten, kdo nabídl pro určitý týden výhry, získal pro sebe reklamu na bocích automatu, propagující jeho obchod a příspěvek firmy k recyklaci a ochraně životního prostředí. Například místní holič nabídl stříhání zdarma a místní cukrárna sladkosti zdarma.

Toto uspořádání bylo již oproti prvému úspěšnější, mnoho problémů z prvého systému bylo odpovídajícím opatřením vyřešeno. V současnosti je posbíráno každým automatem zhruba 10.000 plechovek měsíčně. Plechovky jsou prodány jako hliník za zhruba 0.015 EUR / kus, podle jejich tržní ceny. Z finančního hlediska toto řešení pokrývá náklady a vytváří i malý zisk - v ideálním případě by každý RVM měl odebrat dvojnásobek plechovek. Pro podnikatele, který tento systém provozuje, je zvláštní přítěží vysoká cena automatu, která činí přibližně 8,800 EUR (moje pozn.: údaj je ze strany zpracovatele studie silně nadsazený, zřejmě záměrně).

Tyto typy schémat sběru lze ihned aplikovat. Bylo by zajímavé zjistit, zda by mohly být použity jako ochrana městských částí proti tzv. "litteringu" (odhazování prázdných obalů - kdekoliv se to spotřebiteli hodí), protože i malá finanční odměna by mohla podnítit použití. Avšak tato strategie by vyžadovala hustou síť zařízení a ta by musela být navržena a umístěna tak, aby byla chráněna a vandalství nebylo hlavním problémem.

Tyto automaty byly použity v jiných zemích. Bylo by možno zkonstruovat podobná zařízení pro další typy odpadů k podnícení obyvatel k tomu, aby se chovali vhodným způsobem.

Kontakty:
Eunomia Research & Consulting Ltd.,
1 Kings Court, Little King Street, Bristol, BS1 4HW, UK
Tel: +44 (0)117 9450100
Fax: +44 (0)117 9450550
E-mail: dominic@eunomia.co.uk
S dotazy se můžete obracet na ředitele / Inquiries can be directed to the Director of Eunomia
Dominic Hogg (MA, M.Sc., Ph.D.)

Z příspěvku výzkumného a konzultačního Eunomia Research & Consulting Ltd. je zřejmé, že tyto informace jsou přinejmenším zastaralé - na studii není uvedeno ani datum jejího vypracování, datum poslední aktualizace (Last update: 12.05.2006) není určitě směrodatné.

Více se k posouzení problému jednocestných nápojových obalů, který patří v mnoha zemích k úspěšně vyřešeným, dozvíte v mých překladech, soustředěných na stránce:

• Výběr z periodika RETURN a webu TOMRA

Pokud jde o odběrní automaty RVM, najde zájemce více informací na rozcestníku:

• Výrobci odběrních automatů RVM/Reverse vending machines manufactures

Příspěvky na IP PETrecycling.cz v archivech:
Příspěvky z archivu: 2006 > 2005 > 2004 > 2003 > 2002 > 2001> 2000