Seminární práce na téma sběr a recyklace PET lahví
Autor:  Pavel Farkaš, DS 1,11/2000 - vypracována v prvním ročníku Vyšší odborné školy v Chrudimi

Seminární práce studenta Pavla Farkaše na téma recyklace PET lahví je z roku 2000 a na svou dobu byla velmi pečlivě zpracována. Současný stav aplikací R&D mnohé změnil k lepšímu, jsou rozšířeny systémy moderního odběru zálohovaných jednocestných lahví pomocí automatů RVM, existuje již uzavřený cyklus recyklace "bottle to bottle," atd. Práce rozhodně velmi dobře odpovídá tehdejší úrovni znalostí a je velmi čtivě a srozumitelně napsána. Tomu odpovídá i vysoká návštěvnost této webové stránky.

Obsah: 

• Úvod
• Prodej a spotřeba PET lahví
• Sběr PET lahví na území města Pardubice
• Zpracování PET lahví
• Co se vyrábí z PET lahví ?
• Soutěž pardubických základních škol ve sběru PET lahví
• Pohled na západ: PET – materiál s budoucností recyklace
• EKO-KOM: Zelený bod
• Závěr

Úvod

S rostoucím počtem obyvatelstva na planetě vzrůstají také jejich materiální nároky. V oblasti spotřebního průmyslu je jedním z největších fenoménů přítomnost PET lahví. Je to dobře, nebo špatně? PET lahve jsou lehké, skladné, odolné vůči nárazu, pojmou velké množství tekutin, a je možné se jich prakticky kdekoliv zbavit. Na druhou stranu si jejich kontinuální výroba vyžaduje neustálý přísun surovin, přičemž neexistuje systém výkupu PET lahví k jejich opětovnému použití ke stejnému účelu, jako např. u lahví skleněných. Tím se zvyšuje čerpání jednoho z nejcennějších neobnovitelných zdrojů, ropy. Zároveň zde hrozí zamoření životního prostředí obrovskými kvanty PET lahví na jedno použití – jejich opětovné použití pro potravinářské účely je z hlediska hygienického obtížné a náklady na překonání této bariéry by vysoce převyšovaly náklady na výrobu lahve nové. Ve většině zemí Evropské unie je třídění odpadů samozřejmostí. U nás se s ním teprve začíná. Zákony sice deklarují, že na prvním místě je předcházení produkce odpadů a na druhém jejich recyklace, ale v praxi to vypadá úplně jinak. Například sousední Německo řeší problém odpadů tak, že už při prodeji výrobku zákazník zaplatí i za likvidaci obalu. Podobná praxe funguje i v Nizozemí, kde se na likvidaci odpadu podílí výrobci.

Cílem této práce je dozvědět se o tom, co se s PET lahví děje po jejím vyhození a jaké jsou možnosti dalšího zpracování tohoto odpadu. Jelikož jsem informace tohoto typu z dostupné literatury sháněl jen velice obtížně, rozhodl jsem se tuto oblast zmapovat sám. Informace jsem čerpal od ing. Prokopa z Transform a.s., ing. Choulíka ze Silon a.s., Ing. Paclíkové ze Služeb města Pardubic, Mgr. Hüttnerové z Magistrátu města Pardubic, z informací a publikací Marius Pedersen a informací vedoucích pracovníků nápojových oddělení pardubických supermarketů, z tisku a internetu (www.recyklace.cz, www.silon.cz, www.ekokom.cz, www.dkr.de ) a z publikace “Posouzení životního cyklu PET lahví”. Všem jmenovaným děkuji za vstřícný postoj.

Fotografie jsem pořídil, a celá práce vznikala, během listopadu 2000.

Prodej a spotřeba PET lahví

Rozmach spotřebního průmyslu a částečná změna životního stylu viditelně postihla i naše nakupovací návyky. Již jsme zapomněli na skleněné lahve ze samoobsluh. Moderní jsou PET lahve s Coca-Colou ze super- a mega-marketů. Těchto obrovských center vzniklo na území Pardubic za poslední léta hned několik. V oddělení nápojů všechny bez výjimky nabízejí také PET lahve, jejichž velkomnožstevní prodej je masivně podporován zvýhodněnými cenami za velká balení, či populárními spotřebitelskými soutěžemi.

Pro vytvoření představy uvádím v tabulce množství prodaných PET lahví během jednoho dne v různých velkoprodejnách na území Pardubic. V létě a před vánocemi se nealkoholických nápojů prodá nejvíce, berme proto listopad přibližně jako průměr.

Sběr PET lahví na území města Pardubice

Vycházejme z předpokladu, že průměrný občan Pardubic vypije za den jednu 1,5l láhev tekutin z PET lahví. Při počtu obyvatel města, téměř sto tisíc, je to obrovské množství. Kam putuje láhev potom?

Je několik možností.

První hovoří o smíšeném, netříděném domovním odpadu. Takový odpad je možno zneškodňovat jen skládkováním, nebo spalováním. Separace by byla totiž velice technicky a finančně náročná. V souvislosti s novelou zákona o odpadech č. 125/1997 Sb. a placením 296 korun za jednoho obyvatele v domácnosti od počátku roku 2000 se vyskytly skeptické názory, že občané, kteří svůj odpad pečlivě třídili a vozili na separační dvory, jichž je v Pardubicích celkem sedm, tak přestanou činit. Bude jim chybět motivace a smíšený odpad raději dají do popelnic, které si povinně zaplatili. Ano, část občanů již separaci jistě nevěnuje tolik pozornosti, nicméně vzrůstající množství sebraných plastů ze speciálních kontejnerů pravděpodobně dokazuje, že otázka životního prostředí není mnohým tak cizí. Ze zmíněné finanční částky se navíc také dotuje právě systém separovaného sběru odpadu.

Bohužel, stále je možné okolo sebe vidět divoké skládky, či jen pytle s PET lahvemi lemující silnice, což také vypovídá o naší úrovni. Někomu je to jedno, možná by se zeptal : “Proč vlastně sbírat a recyklovat PET lahve, potažmo plasty obecně ?” Zde je několik odpovědí:

• omezujeme spotřebu ropy, která je výchozí surovinou pro výrobu plastů
• jedna tuna vytříděných plastů v nestlačeném stavu ušetří 20m3 prostoru na skládce
• při běžném spalování plastových obalů v domácnostech s lokálním topením na tuhá paliva vznikají prudce jedovaté látky, např. dioxiny, furany, kyselina chlorovodíková, fenoly a další toxické látky mající většinou karcinogenní účinky.

Většinou, a to je chvályhodné, lahve putují do kontejneru určeného právě na PET lahve, případně na plasty všeobecně. To, že lidé zájem mají občas dokazují pohledy přeplněné kontejnery doslova přetékající PET lahvemi. Svoz se provádí zhruba 2-3x týdně. Případný předčasný odvoz je možné domluvit na tel. čísle 040/6260940. K zajištění co možná největší účinnosti je třeba, aby kontejnery byly v bezprostřední blízkosti obydlí občanů, jinak lidé lahve vyhodí do odpadu netříděného, čímž se selekce stane neúnosně drahou a prakticky nemožnou. Důležitým momentem je zde také upravení objemu lahve před vhozením do kontejneru. Vytlačení vzduchu z ní je ovšem nevynutitelné – můžeme být rádi, že občan láhev do příslušné nádoby vůbec vhodí. Většinou jsou tyto nádoby opatřeny nálepkami, které upozorňují na fakt, že stlačených lahví se tam vejde mnohem více a tím stoupá efektivnost.

Sběrem tohoto materiálu se v současné době zabývají Služby města Pardubic a.s., a to i v případě kontejnerů označených značkou společnosti Marius Pedersen, a.s. Je to dáno dohodou mezi těmito společnostmi, přičemž SmP sbírají plasty a společnost Marius Pedersen papír a sklo. Sebrané množství jakéhokoliv odpadu se musí pečlivě evidovat, je tedy snadné sledovat vývoj množství sebraných plastů ze zhruba 230 kontejnerů rozmístěných po území města. Právě PET lahve tvoří drtivou většinu náplně těchto nádob.

V grafu vlevo (je vložen jako miniatura, kliknutím jej zvětšíte!) je uvedeno množství obsahu těchto nádob v tunách, sebrané během uplynulých let. Přehledně dokazuje stoupající tendenci.

Zpracování PET lahví 
 

Třídění PET lahví od ostatních plastů se provádí ve firmě Transform, a.s. Lázně Bohdaneč, která v areálu nacházejícím se asi čtyři kilometry severně od Pardubic zaměstnává stovku pracovníků. Kapacita zařízení byla volena tak, aby odpovídala regionům Pardubice a Hradec Králové, tedy asi pro 350 000 obyvatel. Bylo počítáno s tím, že účinnost sběru postupně dosáhne zahraničních výsledků, tj. asi 10kg plastů na rok a občana. Do Transform, a.s. dováží plasty i značně vzdálená města a obce, pro které by bylo jistě ekonomicky výhodnější je dávat na blízké skládky. Je to důkaz ekologického myšlení lidí, kteří jsou v těchto městech za odpady zodpovědní.

A záběr je skutečně veliký – od Pardubic a Hradce Králové přes Frýdek Místek, či Mladou Boleslav až po Zlín. Celkový počet dodavatelů se pohybuje okolo pěti set. Subjekt dodávající PET lahve, resp. plasty obecně, netříděné (tj. s velkým podílem balastních látek – až 40% např. skla, papíru, kovů), zaplatí 400 Kč za tunu dodaného materiálu. Tento poplatek pokrývá náklady na skladování, třídění a odvoz balastního materiálu na skládku. V případě dodávky již předtříděného odpadu (směs obsahuje průměrně 20-25% balastních složek), neplatí dodavatel nic. Je to výhoda a zároveň stimul pro města a obce podporující třídění odpadu.
 

Transform a.s. zpracuje denně množství zhruba 3t lahví. Ročně to znamená více jak 1000 tun! Technologie zpracování je suchá. Ostatní vytříděné frakce se dále zpracovávají drcením a mletím, či spečením do granulí. Jelikož nikdy se nemůže dosáhnout stoprocentního roztřídění, takto připravená směs obsahuje též materiál PET lahví, maximálně však 10%. Tato směs, zbavená PET lahví je následně homogenizována, roztavena a vtlačena do kovových forem, kde dostává tvar konečného výrobku (zatravňovací dlažba, ploty…). Transform a.s. není nijak finančně podporován ani Ministerstvem životního prostředí, ani městem Pardubice.

I takto předtříděný materiál je dále ručně tříděn dle typu výrobku. PET lahve se lisují do kostek a připravují na expedici do společnosti Silon a.s., Planá nad Lužnicí, k dalšímu zpracování. Kostky se skládají buď z barevných, nebo čirých lahví, případně ze směsi. Nejcennějším artiklem jsou však lahve čiré bez příměsi jiných barev.

Co se vyrábí z PET lahví ?

Bylo by hezké, kdyby se recyklační kruh uzavřel a veškeré sebrané množství PET materiálu se dalo znovu použít na výrobu nových lahví. Bohužel, použitý materiál už nemá potřebné vlastnosti a tak nezbývá, než ho využít jinak.

Zřejmě nejvýraznější způsob znovuvyužití PET materiálu představuje Silon a.s. Tato společnost je již více, než 30 let tradičním výrobcem polyesterových vláken a kabelů v České republice. Polyesterová vlákna mají registrované obchodní ochranné označení TESIL. V prosinci 1997 začala firma zpracovávat také PET lahve, jež vykupuje od více, než stovky dodavatelů z celé republiky. Plastový odpad ze zahraničí Silon a.s. v současné době nezpracovává. Jeho nákup je ztížen o udělení povolení k dovozu. Výkupní cena lahví ze sběru kolísá podle nabídky a poptávky v rozmezí cca 4-7 Kč/kg. Ročně je zde zpracováno zhruba 3000 tun PET lahví ze sběru. V úseku zpracování PET lahví pracuje celkem čtrnáct pracovníků v nepřetržitém provozu. Zpracovávají se jak sebrané lahve, tak i zmetky, které vzniknou během výroby lahví.

Proces zpracování sestává ze tří základních částí:

Řezání

Balíky o hmotnosti přibližně 100 kg jsou ručně rozvolněny a naloženy na pásový dopravník, který je dopraví do násypky nožového mlýnu. Lahve se rozemelou na požadovanou velikost fóliové drtě a současně se pomocí vody začínají odlučovat nečistoty – papír z etiket, PE z uzavírajících víček, zbytky nápojů a mechanické nečistoty. Následuje transport šnekovým dopravníkem do frikční pračky, kde se odděluje většina nečistot z povrchu namleté drtě.

Praní nečistot a flotace polyolefinového podílu

Praní probíhá za zvýšené teploty; případně s použitím přísad. Následuje intenzivní propláchnutí drtě vodou v proplachovém šneku a na vibračním sítu. Nadrcený PE z víček je v průtočné flotační vaně oddělován na základě nižší specifické hmotnosti.

Balení výrobků (PET foliová drť a drť z uzávěrů)

Po flotaci se PET drť opláchne vodou, odstředí, dosuší v horkém vzduchu a uloží do vaků.

Z uvedeného vyplývá, že není nutno sbírat lahve odděleně od uzávěrů; mohou také obsahovat zbytky nápoje (není nutno láhev vyplachovat). Ve vodní  lázni o určité hustotě se oddělí materiály o různých hustotách – PET drť, víčka, etikety. Balík se slisovanými lahvemi však nesmí obsahovat jiné lahve (obaly), např. z PVC, PE, PP, ani jiného materiálu.

Při výrobě PET foliové drti není rozdíl v technologickém postupu mezi barevnými a bezbarvými lahvemi, při dalším použití ano. Vlastnosti barevného materiálu (nejvíce to platí pro zelenou barvu) jsou oproti čiré hmotě výrazně horší, proto se v praxi používá buď samotná čirá drť, nebo čirá s příměsí barevné. PET foliová drť je beze zbytku zpracovávána do formy vlákna pro výrobu netkaných textilií a v této formě prodána na trhu v Evropě. Vlákno se používá např. na výrobu výplní do zimních bund a spacích pytlů. Vlákno vyrobené z recyklovaných PET lahví je k nerozeznání od vlákna vyrobeného tradičním způsobem. V České republice není v současné době jiný výrobce tohoto materiálu. Silon a.s. v současné době připravuje ještě jeden výrobek.

Největší překážky vidí společnost v získávání finančních prostředků. I přesto však Silon a.s. sleduje možnost rozšíření recyklační kapacity PET lahví. Recyklace PET lahví k tomuto účelu je velmi náročná na spotřebu energie, a zejména vody. Voda používaná k praní, která není příliš znečištěna, cirkuluje v systému. Špinavá odpadní voda je odváděna do podnikové čistírny odpadních vod.

Silon a.s. není v současné době nijak finančně podporován Ministerstvem životního prostředí, ani městským úřadem v Plané nad Lužnicí. Zákonná podpora bude až v roce 2001, kdy začne platit novela zákona o odpadech.

Soutěž pardubických základních škol ve sběru PET lahví

Ve školním roce 1999/2000 byla pardubickým školám nabídnuta možnost účastnit se soutěže ve sběru PET lahví. Akci pořádala společnost Služby města Pardubic a.s. ve spolupráci s Magistrátem města Pardubic. V prvním pololetí se soutěže účastnilo 13 základních škol (5799 žáků), ve druhém 15 základních škol (6638 žáků) na území města. Sbírány byly výhradně čiré lahve.

Výsledky se dosti různí – od ZŠ Komenského, která odevzdala 9,1 kg, což je průměrně 0,3 kg od žáka, až po ZŠ Polabiny I., Cihelna, která se může chlubit 2 250 kg, což je 2,8 kg na jednoho žáka. Celkem se sebralo 4,26 t PET lahví, které se odevzdaly ke zpracování do a.s. Transform. Odměnou školám byly školní potřeby v hodnotách od jednoho do tří tisíc korun pro tu kterou školu, dle pořadí.

Pro představu uvádím základní údaje o akci:

* Akci finančně podporovala Transform a.s., běžně zde není odpad vykupován.

Dle mého mínění měla tato akce velký význam především za předpokladu seznámení mladé generace s možností, podmínkami a způsobem využití zvyšujícího se množství jednorázově použitelných PET lahví. Z tohoto důvodu by bylo vhodné akci opakovat, aby se s možností dalšího zpracování seznámily další žáci, kteří nejen, že působí na své rodiče, ale také vyrůstají v budoucí spotřebitele s povědomím o šetrném chování k životnímu prostředí. Ve školním roce 2000/2001 soutěž pokračuje.

Pohled na západ: PET – materiál s budoucností recyklace

Na jaře 2001 začíná v Německu nová kapitola zhodnocování plastů: na základě konceptu zušlechťování se stará společnost DKR (založena v 1993) o to, aby byl PET odpad tříděn prakticky s druhovou čistotou a byl k dispozici jako bezbarvá a barevná frakce. Budou se na tom podílet čtyři zušlechťovací podniky s nominální kapacitou 80.000 tun. Zvláště pozitivní je skutečnost, že s bezbarvým a barevným PET je možno již dnes dosahovat zisků.

Polyethylentereftalát - PET - je nyní v kurzu: tento vysoce cenný obalový materiál, který podle odhadů anglického institutu pro výzkum trhu Canadean Ltd., poprvé v Evropě předstihl jako obalový materiál pro nápoje sklo.

Tento trend se odráží v recyklaci plastů. Podle výzkumů společnosti DKR obnáší podíl PET lahví ve sběru okolo 30 %. Toto množství je tvořeno ze 70% bezbarvým a ze 30% barevným materiálem. Německá společnost je však připravena na lepší výsledky. Obchodní vedoucí společnosti DKR, Dr. Wolfgang Linder, prognostikuje:
“V roce 1999 jsme surovinově zhodnotili okolo 36.000 tun směsných plastů. V roce 2000 počítáme s tím, že množství PET lahví přicházejících ke zpracování vzroste o zhruba 60%. To je pro DKR dostatečný důvod, aby budoval vlastní materiálně-zhodnocovací cestu pro PET.”

Zhodnocování PET je ekologicky a ekonomicky smysluplné tehdy, jestliže je možno tento plast znovuzískávat ve frakcích prakticky druhově čistých. Předpokladem pro to je úspěšné nasazení nových třídících postupů a technik: klíč k efektivnímu třídění a zušlechťování leží v použití techniky “blízkého infračerveného záření”. Tento optický systém určí pozici a materiál, ze kterého je objekt, jedoucí na pásu, složen. Počítač vyhodnotí data a pneumatický mechanismus zařadí objekt k dalším surovinám stejného typu. Krom toho systém dokáže lehce třídit materiály i např. dle barvy. Zmíněná technologie umožní poradit si se zvyšujícím se podílem PET lahví v odpadových plastech. Umožní separovat PET lahve od PO lahví (polyolefiny) – tyto dva materiály jsou v současnosti tříděny do stejné kategorie (v Německu a USA).

Dostupnost PET v čisté formě, navíc tříděného dle barvy, otevře nové možnosti pro mnohem efektivnější využití této druhotné suroviny ať už pro výrobu nových lahví, či v textilním průmyslu. Od druhého čtvrtletí budou čtyři výše zmíněné podniky třídit okolo 53.000 tun lahví pomocí této nejnovější techniky na materiálové frakce čirý PET, barevný PET, PE-HD a PP.

EKO-KOM : Zelený bod

Výrobci obalů a balených výrobků mají zákonnou povinnost zajistit zpětný odběr a následné využití části obalů uvedených na trh. Systém pražské společnosti EKO-KOM, a.s., zajišťuje plnění povinností zpětného odběru a využití obalů prostřednictvím systémů tříděného sběru v obcích. Systém vychází z obdobných modelů, které jsou provozovány v evropských zemích. Tyto systémy tvoří integrovanou součást nakládání s komunálním odpadem. Začlenění do celkové koncepce hospodaření s komunálními odpady umožňuje provozovat systém za přijatelných finančních i organizačních podmínek pro všechny zúčastněné strany.

Obce a města v České republice mají dle zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, povinnost třídit využitelné složky komunálních odpadů. Součástí vytříděných složek komunálního odpadu jsou také použité spotřebitelské obaly, které jsou prostřednictvím obecních systémů tříděného sběru předávány dále k využití. EKO-KOM poskytuje obcím a městům finanční příspěvek na tříděný sběr komunálního odpadu.

Společnost EKO-KOM byla v září 2000 autorizována organizací Pro-Europe k používání značky ZELENÝ BOD. Pro-Europe zastřešuje systémy ve státech EU, které zabezpečují zpětný odběr a využití obalů a používají pro označení výrobků, které jsou do systému zapojeny, jednotnou značku ZELENÝ BOD (“Der Grüne Punkt”). Nejznámějším takovým systémem je Duales System Deutschland – DSD v Německu, ve Francii je to
Eco-Emballages.

Značka ZELENÝ BOD nemá jiný význam, než informaci o tom, že za obal byl uhrazen finanční příspěvek organizaci, zajišťující využití obalového odpadu, tzn. v ceně výrobku jsou zahrnuty náklady spojené s obalovým odpadem. Na území ČR je touto organizací EKO-KOM, a.s. Sjednocení značky v rámci EU zjednodušuje design obalů, který může být jednotný pro všechny členské státy. Značka ZELENÝ BOD může být užívána na výrobcích distribuovaných na trhu v ČR pouze se souhlasem a.s. EKO-KOM. To znamená, že značku mohou používat pouze ty podnikatelské subjekty, které mají uzavřenou smlouvu s a.s. EKO-KOM a finančně se podílejí na systému využití obalového odpadu. Tato značka je ochrannou známkou.

Závěr

Produkce PET lahví již dosáhla takové míry, že nemá cenu před nimi zavírat oči; naopak – je nutné se dobře připravit na další vzrůst jejich výroby a spotřeby a tím i na způsob využití použitých PET lahví. Recyklace se mi jeví jako nejlepší způsob šetření prvotních surovin pro jejich výrobu – ropou a zemním plynem. Účinná recyklace je těsně spjata s účinným sběrem. V této oblasti, myslím, má naše společnost ještě značné rezervy. Třídit odpad by se mělo stát v našem životě samozřejmostí.
Zde bych se pravděpodobně řídil heslem “čím více, tím lépe” a poskytl bych veřejnosti co největší množství kontejnerů pro plastový odpad, aby se pro ni nestala cesta separování obtížnou ani v nejmenším. Vše je však závislé na financích.
V mé telefonické anketě mi mnoho lidí odpovědělo, že PET lahve používá též na stavbu skleníku, či jiné zlepšováky z kutilských dílen. Existují též stáčírny vín, limonád, či saponátů, které lahve vymývají a dále plní. V jedné z takových stáčíren jsem vždy, obklopen taškami plnými PET lahví, nadšeně vítán. Jsem prý jeden z mála… V případě použití na nápoje je zde samozřejmě sporná otázka hygienická – nakolik účinné je vymývání vodou? Myslím, že se situace ve sběru díky investicím do systému sběrných nádob zlepšuje, technologie pro recyklaci též, zbývá tedy jen vzrůstající chuť lidí zapojit se do řetězce znovuvyužívání materiálů.
To je bohužel nejslabší článek. Působení na děti zábavným způsobem, jako v případě soutěže o největší počet sesbíraných lahví, je důležitý, stejně jako seznamování s konkrétním využitím sebraných lahví. Pokud někdo neví, jaký smysl sbírání má, sbírat nebude. Je také třeba vědět, jaké důsledky, může mít neodborná likvidace PET lahví. Estetický efekt PET lahví pohozených v přírodě asi netřeba posuzovat. Záleží však na nás, lidech.
Doufejme, že lidí, kteří jsou ochotni naslouchat osvětě, uvědomovat si důsledky svých činů a následně se chovat šetrně ke svému životnímu prostředí, je většina.

Best View : 800x600 resolution with Internet Explorer 4.x or above.