Firma Sledge Slovakia žiada obmedziť vývoz PET fliaš

HOME Archiv 2005 26.04.2005 Firma Sledge Slovakia žiada obmedziť vývoz PET fliaš
 

Místo skleněných nápojových vratných lahví byly v minulé dekádě v ČR zavedeny třikrát levnější nevratné nápojové PET hlavně díky nenasytným obchodním řetězcům. Teď s tím jsou obrovské problémy nejen v ČR, ale též v celé EU. Současné metody sběru této cenné suroviny a manipulace s lahvemi, nutná k jejich efektnímu využití recyklací, nikoliv spalováním, je vzhledem k vysokému počtu potřebných sběrných kontejnerů nebo pytlů a náročné přepravě sběru naprosto neefektivní a z hlediska logistiky a vlivu na ŽP dokonce neekologická! Jediným efektivním řešením pro spotřebitele a hlavně stát je zálohování, protože v ceně nápoje je cena za láhev! V mamutích prodejních řetězcích - s jejich produkcí přes 90% tohoto "odpadu!!" je dnes možný automatický odběr zálohovaných nevratných PET, ALU plechovek a skla, jako je tomu u vratných pivních lahví) pomocí automatů RVM a vracení "skryté" ceny za obal = zálohy zákazníkovi.

Väčšina nápojových obalov z polyetylén tereftalátu, známych ako PET fľaše, ešte pred niekoľkými rokmi končila v kontajneroch ako nepotrebná vec. S rozvojom zberu a separácie sa z tohto odpadu však stala žiadaná surovina, ktorú špecializované firmy dokážu efektívne zhodnotiť. Z necyklovaného PET odpadu sa totiž dajú vyrobiť vlákna, izolanty alebo granulát na produkciu nových nápojových obalov.

Jedinou slovenskou firmou, ktorá má technológiu a kapacity na takýto spôsob zhodnocovania, je Sledge Slovakia. V minulom roku v Kolárove otvorila výrobnú prevádzku, v ktorej sa spracúvajú zlisované a podrvené PET fľaše z celého Slovenska. Podľa konateľa spoločnosti Bela Madariho investovali do tohto projektu 130 miliónov korún. Firma v súčasnosti odoberá plastový odpad, ktorý pre ňu zberajú a triedia približne v 130 obciach a mestách.

"Naše spracovateľské kapacity, ktoré predstavujú 8 až 9 tisíc ton PET fliaš ročne, máme momentálne využité iba na 60 percent. Je to pre akútny nedostatok tejto suroviny, ktorá sa vo veľkom vyváža do zahraničia, hoci ju dokážeme efektívne zhodnotiť aj doma," konštatuje Madari. Sledge Slovakia preto musí až 60 percent podrvených a zlisovaných fliaš dovážať z iných krajín.

Na Slovensku sa pritom ročne spotrebuje asi 11 tisíc ton PET fliaš. V Kolárove z tohto množstva spracujú asi iba pätinu. Zvyšok separovaného odpadu smeruje do zahraničia, predovšetkým do Číny. Paradoxné na tejto situácii je najmä to, že jediný slovenský spracovateľ ponúka za tento druh plastového odpadu približne rovnaké výkupné ceny ako odberatelia zo zahraničia.

"Tento stav je neúnosný a jediné riešenie vidím v administratívnom obmedzení vývozu PET fliaš, podobne ako to už urobili v Maďarsku, Nemecku, Rakúsku, Taliansku i ďalších krajinách," tvrdí Madari.

Na druhej strane kolárovský podnik až 95 percent zhodnotenej PET suroviny exportuje vo forme granulátu do zahraničia. Zvyšných 5 percent odoberajú domáci výrobcovia čistiacich kief a najmä predliskov, ktoré sú základnou surovinou na produkciu PET fliaš. Podľa konateľa Sledge chcú postupne podiel domácich odberateľov zvyšovať.

Noví spracovatelia polyetylén tereftalátu

Projekt zhodnocovania starých PET fliaš od júla plánuje rozbehnúť aj Slovenský hodváb zo Senice, ktorý si trúfa ročne spracovať až 7 200 ton tohto odpadu. Nedostatku vstupnej suroviny sa neobáva. Podľa vedúceho technického rozvoja Milana Kumpana sa chcú v prvej fáze zamerať na tzv. PET vločky určené pre externých odberateľov. Neskôr uvažujú aj o produkcii regranulátu, ktorý využijú vo vlastnom závode. Ich projekt podporil Recyklačný fond dotáciou 51 miliónov korún.

V Kechneci plánuje závod na zhodnocovanie PET fliaš a polyetylénu postaviť aj americká firma Plastipak. Podľa viceprezidenta firmy Franka Pollocka uvažujú o ročnej kapacite 14 000 ton. Okrem domácich zdrojov budú nútení značnú časť PET odpadu dovážať z okolitých krajín.

Prognóza zhodnocovania a recyklácie PET odpadu v SR (v roku 2005)

Celkové množstvo PET odpadu 11 000 ton 
Zdroj: Recyklačný fond SR
Z toho:

• Materiálové zhodnotenie 30 %
• Energetické zhodnotenie 12%
• Zneškodnenie skládkovaním 58 %
• Množstvo výrobkov z recyklovaného PET odpadu 1 500 ton

Na HN Online byly dosud uveřejněny ještě další příspěvky o závodu Sledge Slovakia v Kolárove

Navazující informace a komentář

Firmu Sledge Slovakia jsem na portále PETrecycling CZ již představil ve dvou příspěvcích:

• 05.04.2005 Dotace na recyklaci PET lahví na Slovensku
• 21.12.2004 Sledge Slovakia v Kolárově a recyklace b2b
• 19.10.2004 Slovensko se může pochlubit jedinečným PET recyklačním závodem

Stejně tak o aktivitách zmiňované americké firmy Plastipak Packaging Inc. na Slovensku jsou zde informace:

• 06.04.2005 Plastipak Packaging, Inc. expanduje ve střední Evropě

Stejné problémy s nedostatkem suroviny však nemá jen Slovensko. Obdobná situace existuje aktuálně např.
v Polsku, ale rovněž v zemích EU a Švýcarsku. Projděte si například některé z mých překladů:

• 01.02.2005 Předvánoční stesky z PETCORE k recyklaci PET lahví
• 08.02.2005 Podpora sběru PET ve švýcarských městech a obcích
• 24.04.2004 EuPR o vývozu sběrových PET do Číny?

Kde je zakopaný pes - a to nejen na Slovensku, ale všude, kde nejsou uzákoněny zálohy na nápojové obaly je zřejmé rovněž z petice Spoločnosťi priateľov Zeme:

• 08.12.2004 Petícia za zavedenie zálohovania nápojových jednorazových obalov

Možná Vás bude rovněž zajímat, jak by to mělo - podle našich legislativců vypadat s dovozem a vývozem těchto tzv. "odpadů"- resp. raději druhotných surovin:

• 14.10.2004 Přeshraniční přeprava odpadů po vstupu do Unie

Na Slovensku mají Recyklačný fond, MŽP SR, u nás EKO-KOM, MŽP a při něm nyní Radu pro odpadové hospodářství (RpOH), ale podle stávající legislativy nikdo z uvedených ve skutečnosti neví, kde onen dobrovolnými systémy sběru neúplně a nedostatečně posbíraný materiál (pouze asi kolem 20% celkem vyprodukovaného) končí, přesto, že byl zcela zaplacen v ceně nápoje spotřebiteli a navíc za jeho sběr poskytl EKO-KOM obcím finanční příspěvek.

Na nedávném 1. zasedání RpOH 16.03.2005 na MŽP bylo konstatováno, že "původce odpadu nemá možnost se dozvědět, jak je nakládáno s odpadem, který předal jiné osobě. Ta by dle zákona měla sice vlastnit zařízení pro nakládání s ním - 90% odpadu je takto předáno jiné osobě, ale praxe je často jiná (tzn. není jasná koncovka). Evidence tuto problematiku neřeší. Bylo navrženo provést revizi technologií v oblasti odpadů na území ČR dle jednotlivých krajů."

Ke kvalitě naší legislativy a obecně jakékoliv organizace činnosti v "odpadovém hospodářství" není jistě nutný žádný komentář.