|
|
|
|
Dohoda z
kodaně má nahradit kjótský protokol, jemuž končí v roce 2012 platnost.
Alpské ledovce rychle mizí, stejně tak zájem
o nové lyže. Saharský písek posunuje hranice poušti ke Středozemnímu moři.
Na dalekých Maledivách je ještě hůř. Ostrovy, z nichž většina sahá lidem
někam po pás, už založily fond, za který chtějí v budoucnosti koupit nové
území - až zmizí pod Indickým oceánem poslední útes. Výraz "ekologický
uprchlík" je běžným termínem.
Trpí i zvířata. Posun teplot ohrožuje gorily v Ugandě, korálové útesy v
Karibiku, vzácné mexické motýly stejně jako polární medvědy.
Společným jmenovatelem těchto změn je globální oteplování.
A může být hůř. Vědci se obávají, že pokud podle předpokladů stoupnou
průměrné teploty o jeden až šest stupňů, zvedne se dramaticky hladina
světových oceánů. Přibudou další problémy. Nekontrolovatelná migrace,
války o vodní zdroje.
Diskuse se točila okolo otázky, zda zvyšování celosvětových teplot souvisí
s lidskou činností. K tomu se přiklání stále více vědců.
Příkladem je dánský rebel mezi ekology
Bjorn Lomborg, který dlouho podíl
člověka na oteplování popíral. Teď tento skeptik pozměnil názor. Jen radí,
že by peníze měly jít na užitečnější projekty než boj s oteplováním.
Omezit skleníkové plyny
Politici, kteří přicestovali na klíčový summit o klimatu do dánské Kodaně,
o souvislosti mezi průmyslovými emisemi a globálním oteplování
nediskutují. Je to pro ně hotová věc.
Nyní hledají recepty, jak se pokusit nárůst teploty zastavit. Času je
málo. "Svět si rozhodně nemůže dovolit promeškat tuto vzácnou
příležitost," varoval dánský premiér Lars Lokke Rasmussen. Recepty, které
chtějí v následujících dnech v Kodani politici nabídnout, jsou trojího
druhu.
Zaprvé se nabízí právní mezinárodní závazky, které omezí produkci
škodlivých skleníkových plynů.
"Dohoda musí být silná a ambiciózní," říká premiér hostitelské země
Rasmussen. Vyjádřil přesvědčení, že dohoda je téměř na dosah. Pesimisté
dodávají, že to nebude právně závazná dohoda, ale spíše politická
deklarace.
Přijetí právního závazku je nemyslitelné bez Spojených států.
Předcházející dohodu, Kjótský protokol, jehož platnost v roce 2012 vyprší,
USA nepřijaly. A Bílý dům i nyní zaměstnává více neklidný Afghánistán či
reforma zdravotnictví než světové klima. Přesto většina pozorovatelů
předpokládá, že by právně závazná dohoda mohla být přijata v příštím roce.
Podpořit nové technologie
Druhou cestou, jak zmírnit následky globálního oteplování, je rozvíjení
ekologicky šetrných technologií. To ale nebude jednoduché.
Rozvíjející se země jsou ochotny přistoupit na dohodu. Ale ne zadarmo.
Žádají po rozvinutých zemích 400 miliard dolarů ročně. Mají pocit, že na
to mají právo.
Šéf sekretariátu OSN pro změny klimatu Yvo de Boer to ovšem pokládá za
přemrštěné. Vyspělé země podle něj směřují k menší sumě, která nepřesáhne
100 miliard dolarů ročně. Každopádně je jisté, že bez shody v této věci
kodaňská konference nic nepřinese. Proto se zřejmě bude shoda hledat do
poslední chvíle.
"Získání soukromých a veřejných financí pro chudé státy na ekologické
technologie bude klíčem k uzavření dohody o klimatu," prohlásila na
začátku schůzky dánská ministryně energetiky a klimatu Commie
Hedegaardová.
Zkusit se uskrovnit
Třetím receptem, bez kterého je boj proti změnám klimatu nemyslitelný, má
název střídmost.
Omezení jízdy autem, například. Zatím to nefunguje. Podle psychologů mají
lidé v tomto ohledu sklon k instinktivní obranné reakci: marginalizovat
hrozící nebezpečí. V čím vzdálenější budoucnosti se hrozba vznáší, tím
méně lidi zajímá. Britský týdeník Economist přináší ještě jedno vysvětlení
Mezivládního panelu pro klimatické změny OSN. Globální oteplování prý není
matematickou rovnicí. "Máme přibližnou, ale ne úplně přesnou představu,
jak může vývoj světových teplot pokračovat," připouští panel OSN.
Částky, které by lidé museli za nové technologie či administrativní
omezení emisí platit, vypadají hrozivě. Naopak: přínosy jsou
v nedohlednu.
Nikdo nedovede přesně stanovit, nakolik se omezení emisí do globálního
klimatu promítne.
Stoupenci nižší spotřeby namítají, že nejde ale jen o prognózy: podle
statistik citovaných sekretariátem OSN se zvedla teplota za posledních 100
let o 0,74 stupně Celsia.
To se ale obtížně vysvětlujte v rozvojových zemích, kde mnohé lidi zajímá,
co bude zítra. "Lidé v rozvojovém světě se více zajímají o věci, které je
ohrožují bezprostředně, než o vzdálené hrozby," řekl listu Financial Times
americký ekolog Yael Wolinsky-Mahmisa.
Složitá vyjednávání. Vyspělý svět je ochoten dát na zmírnění dopadů
klimatických změn 100 miliard dolarů. Rozvojové země žádají čtyřikrát víc.
Získání soukromých a veřejných financí pro chudé státy na ekologické
technologie bude klíčem k uzavření dohody o klimatu.
dánská ministryně energetiky a klimatu
COMMIE HEDEGAARD
10 nejohroženějších míst planety
1 Francouzské vinice
Oteplování může povzbudit pěstování vína ve Skandinávii či na
Britských ostrovech, pro tradiční regiony ale bude zhoubou.
Vinaři v Burgundsku si už dnes stěžují, že
vysoké teploty uspíšily vinobraní. Pokud se chuť vína zásadně změní,
hrozí Francouzům a Italům ztráty trhu.
Teploty vysušují půdu a zbavují hrozny
kyselosti. |
 |
| |
|
|
2 Alpy
Alpská střediska jsou zásobena vodními děly,
která poslední roky zvládala zasněžovat místa, kde by jinak sníh už
mnoho dnů v roce neviděli.
Bude ale hůř. Patrné je to v italských
Dolomitech, kde letos nemohli zasněžovat.
Teplota neklesla k nule. Recept nabízejí
arabské emiráty. Lyžování tam přesunuli na umělé svahy do nafukovacích
hal. |
 |
|
|
|
|
3 Nepál
Podobné veřejné představení, s cílem
upozornit na globální oteplování, uspořádala nepálská vláda v
základním táboře pod Mount Everestem.
Himálajské ledovce začínají tát. Pro
početnou populaci žijící v níže položených údolích to představuje
velkou hrozbu.
Vesnice mohou zavalit povodně a přívaly
bahna, hrozí ztráta pitné vody. |
 |
| |
|
|
4 Bangladéš
Pesimisté prorokují, že moře v budoucnosti
zcela zalije hustě osídlená pobřeží asijských zemí, jako je Bangladéš.
Do Bengálského zálivu ženou pravidelně
monzuny množství vzedmuté vody, která působí katastrofální záplavy.
Pokud se hladina oceánů zvedne, katastrofy
se znásobí. |
 |
|
|
|
|
5 Arktida
Kanadské arktické město Churchill se každoročně koncem října stává
cílem putování všech turistů, kteří chtějí sledovat lední medvědy.
Ti čekají na zamrznutí Hudsonova zálivu. Z ledu loví tuleně.
Experti odhadují, že ledy zmizí a do roku 2030 už tady nikdo žádného
ledního medvěda neuvidí. |
 |
| |
|
|
6 Karibské korálové útesy
Druhý největší korálový útes na světě (po
Velkém bariérovém útesu na severovýchodě Austrálie) je citlivým
ekosystémem, nesmírně citlivým na změny teplot.
Útesu, který lemuje pobřeží od Mexika až po
Honduras, hrozí zánik, korály jsou nesmírně citlivé na každé nepatrné
zvýšení teploty oceánů. |
 |
|
|
|
|
7 Subsaharská oblast
Saharská poušť se rychlým tempem rozšiřuje.
Může za to vykácení stromů a rychlý postup pouště.
Globální oteplování trend zrychluje.
Vědci odhadují, že v místech, jako jsou Sahara či Blízký východ, budou
propukat konflikty, ve kterých se bude soupeřit o mizející vodní
zdroje. Poušť se zmocní i cenných východoafrických savan, kam dnes
jezdí turisté na safari pozorovat lvy či antilopy. |
 |
| |
|
|
8 Maledivy
1200 ostrovů v Indickém oceánu drží světový "rekord" jako místo
s nejnižší nadmořskou výškou.
Patrné to bylo při úderu ničivé tsunami v
prosinci 2004, kdy vlny mnohé z ostrovů vymazaly z mapy.
Maledivský kabinet se pokusil na problém
upozornit originální cestou: zasedal několik metrů pod mořskou
hladinou.
|
 |
|
|
|
|
9 Kiribati a Tuvalu
Většina ostrovů Kiribati, kde žije asi 100 tisíc lidí, jsou korálové atoly
ležící na vrcholcích podmořských sopek.
Nejvyšší bod leží jen 87 metrů nad
mořem. Nejsou zde žádné řeky. Dva neobydlené ostrovy Tebua Tarawa a
Abanuea se ztratily pod vodou již před šesti lety.
Premiér Tuvalu, které
sestává z devíti atolů s nejvyšším bodem pět metrů nad mořem, připouští,
že 12 tisíc obyvatel souostroví možná bude muset opustit své domovy.
Malý ostrůvek poblíž největšího ostrova
Funafuti se již potopil. Tisíce ostrovanů nyní bojují marnou bitvu
proti oceánu.
|
 |
|
|
|
|
10 Carteretovy ostrovy
Carteretovy ostrovy, podkovovitá skupina
atolů v jižním Pacifiku, součást Papuy-Nové Guiney, je jedním z míst,
která jsou v současnosti nejvíce ohrožena zvedáním hladiny moří v
důsledku klimatických změn.
Ohroženy jsou dva tisíce ostrovanů, kteří
bojují marnou bitvu proti oceánu. |
 |
AUTOR: Jiří Sládek
Navazující autorův příspěvek:
Aktuální zprávy z Kodaně na www.ihned.cz
Zahraniční zpravodajství
Kodaň 2009
Související externí odkazy na
www.enviweb.cz:
Navazující odkazy na
www.petrecycling.cz:
Příspěvky z této sekce
Nové/News:
2008
>
2007
> 2006
>
2005 >
2004
>
2003 >
2002
> 2001
>
2000
|
