PETrecycling.cz je soukromý, nekomerční, nezávislý, volně přístupný a nesponzorovaný portál prosazující zálohování nevratných nápojových PET lahví jako inovační systémovou změnu pro jejich nejefektivnější využití.

Ing. Jiří Nezval
Systémové řešení využití "nevratných" PET lahví je i v ČR  nezbytné 

Pro snazší "listování" na této stránce používejte odkazy na názvech kapitol v Obsah, které vedou na záložky. Zpět se dostanete nejlépe klepnutím na tlačítko "ZPĚT" v prohlížeči, nebo pomocí šipek vlevo od textu (To the TOP).

Obsah:

• Zásadní rozdíl mezi vratnými a nevratnými PET lahvemi
• Důsledky zásadního rozdílu obou typů a působení nevládních organizací
• Německo a situace po zavedení záloh na nevratné nápojové obaly
• Jaké by mohlo být - nejen u nás - nejefektivnější řešení u zálohovaných nápojových obalů
• Kdo je vlastně původcem tohoto "odpadu" a jak by se měl postarat o jeho využití?
• Proč tedy "systémové" řešení?
• Závěr - shrnutí

Zásadní rozdíl mezi vratnými a nevratnými PET lahvemi

S nástupem tohoto moderního PET obalu v devadesátých létech jsme převzali i absurdní terminologii, historicky podmíněnou vývojem, která dělí PET obaly na vratné - refillable bottles / Mehrweg Flaschen a nevratné tzn. non-refillable / Einweg Flaschen.

Naštěstí se situace nyní (v prosinci 2004) zásadně změnila a to zásluhou německého Spolkového ministerstva pro životní prostředí (zkr. BMU) a konkrétně i samotného ministra Jürgena Trittina.

Vratná PET láhev za dobu svého používání několikrát (4-5x) obíhá, je "vícecestná" nebo "znovu plnitelná", jak vyplývá z jejích cizojazyčných názvů. Tato kategorizace tedy nevychází z druhu materiálu, ze kterého je láhev vyrobena, ale ze způsobu, jak s láhví po konzumaci nápoje zacházíme. Rozdíl v materiálu není žádný, hmotnost vratné láhve je však mnohem vyšší, aby odolala koloběhu. Pro 2 litrovou vratnou láhev podle tloušťky stěny je to cca od 89 g do 120 g. U nevratné láhve pro 1,5 litru je naopak hmotnost pouze od 38,5 do 42 g.

Je logické, že soustavná snaha po úsporách nákladů a zvýšení zisku vede rovněž k soustavnému snižování hmotnosti nevratné láhve. To vede na celém světě k nárůstu podílu silně vylehčených a nevratných PET lahví na trhu. Na rozdíl od zemí EU u nás (a v dalších zemích východně od bývalé železné opony) si výrobci a obchod ve svůj prospěch situaci zjednodušili a zavedli pouze nevratné láhve!

Vzhledem ke své vyšší hmotnosti je vratná PET podstatně dražší. Cena primárního potravinářského PET na výrobu lahví citlivě reaguje na změny surovin (nafta, zemní plyn) a činí cca USD 1 200/t, takže při produkovaných obrovských - miliardových počtech - každý gram úspory znamená velkou úsporu nákladů. Vratná PET je podle mého názoru ve svých důsledcích i jinak rovněž ekologicky méně přijatelná, jak popisuji jinde, na rozdíl od Moniky Přibylové. Současné výsledky analýz LCA a CBA (na odkazu najdete jejich přehled), zvláště ty ze Švýcarska a Německa dávají za pravdu mně, nikoliv Monice Přibylové.

Důsledky zásadního rozdílu obou typů a působení nevládních organizací

Denně se přesvědčuji o neinformovanosti v této "ekologicko-ekonomické" problematice nejen u veřejnosti, proto nepřekvapuje totéž u mladých ochránců životního prostředí. Důvody tohoto neutěšeného stavu vidím v řadě příčin:

• 20. století, označované jako století plastů předběhlo ve výrobě plastů o mnoho let technologické aplikace jejich skutečné recyklace, tedy opět na výchozí použitý materiál - potravinářský PET - v uzavřeném cyklu.
• Praktické využití plastů, zvláště v odvětví obalů, vedlo ke změnám techniky prodeje výrobků a kromě obrovských úspor tradičních obalových materiálů (papír, sklo, lepenka, dřevo) vede ke vzniku obrovského množství "plastových odpadů".
• Tento stav vede k oprávněnému pocitu ohrožení u veřejnosti.
• Pokud je něco označováno jako "odpad", nelze očekávat od veřejnosti odlišný způsob zacházení. Zachází s věcí jako s každým jiným odpadem a snahy po třídění jsou "během na dlouhé tratě." Tím dochází k nenahraditelným ztrátám.
• PET láhve jsou odpadem pouze a výhradně tehdy, pokud je někdo vyhodí do přírody, či do popelnice. Pokud je záměrně odloží do sběrných kontejnerů na ostře vytříděný PET (jako například v Brně), nelze již hovořit o odpadu. Tato neadekvátní  terminologie se v ČR zakořenila i v legislativních předpisech. Má ale vážné důsledky.
• Odborná výzkumná pracoviště si s řešením problémů využití "PET odpadů" rovněž nelámou hlavu.
• Veřejnost je zpravidla "mediální velmocí" ovlivňována nekvalifikovaně, čerpá pouze z názorů dobrovolníků z nevládních organizací (NGO).
• Bez silné motivace na změnu návyků nelze očekávat od laické veřejnosti změny chování, vedoucí k využívání těchto hodnotných, recyklovatelných druhotných surovin.
• Snahy o změnu návyků laickou "environmentální výchovou", o kterou se snaží nevládní dobrovolné organizace - NGO - mohou přinášet jen dílčí úspěch. To by už mělo být zřejmé.
• Velmi nákladné televizní šoty na téma "Třídíte odpad? - Nebuďte líní - třiďte odpad!" jsou přinejmenším úsměvné a kontraproduktivní.
• Totéž platí o dosud používaných metodách tříděného sběru, ať už směsných plastů, tak i  výhradně PET lahví. Tyto metody neodpovídají současnému technologickému vývoji, jsou nejen pro spotřebitele, ale i pro stát velmi nákladné a přesto neposkytují kvalitní druhotnou surovinu. To platí především o PET. Co se vloží do recyklace, to z ní vyjde. Recyklace PET není vůbec jednoduchá, jak se mnozí domnívají. Naopak. Ze šmejdu nevzejde nic kvalitního.
• Východiskem je pouze aplikace zavedených modelů ze Skandinávie, využívající NIR a RTG čidla v odběrních automatech  (zde jsem uveřejnil přehled nejvýznamnějších výrobců s odkazy). Ty nejsou pořízeny za peníze státu, jak stále vykřikují různí experti, ale na náklady největších producentů tohoto odpadu. Jsou situovány zpravidla přímo v prodejnách obchodních řetězců.
• Tato již úspěšně aplikovaná praxe jde však proti ekonomickým zájmům prodejních řetězců, výrobců primárního PET, výrobců PET obalu (předlisků i lahví), a.s. EKO-KOMU atd.
• Vše, co se kolem těchto "odpadů" točí, je velmi lukrativním podnikáním. Jen v samotné ceně PET plastu na českém trhu v roce 2003 šlo zhruba o 4,5 miliardy Kč, které zaplatil spotřebitel v ceně nápoje. Také se všemi vyvolanými negativními důsledky.
• Zásadní pro změnu tohoto stavu jsou proto odborná rozhodnutí příslušných ministerstev (jako nyní v Německu) a jejich kvalifikovaná politická a legislativní podpora.

Efektivní, a to nejen pro spotřebitele, ale hlavně pro stát, by bylo pouze odstranit všechny současné mezistupně, které nejsou za současného technicky a technologicky vyřešeného stavu pro využití nutné a uzákonit na tyto "nevratné" láhve zálohu.

Tak je tomu ve všech skandinávských státech, některých státech USA (tzv. deposit states), či Izraeli. V Německu (a rovněž na Slovensku) sice zálohy na nevratné PET(od 1.1.2003) byly uzákoněny, v Německu ale došlo k totálnímu kolapsu, na Slovensku není vyhláškou dodnes stanovena výše zálohy. Celý proces probíhá s velkými problémy, vyvolávanými odpůrci záloh. Je logické, že zavedení takových změn bez problémů možné vůbec není. Na poslední dva případy, totiž z Německa a ze Slovenska se u nás vehementně poukazuje, na jejich negativní zkušenosti a možné katastrofické dopady pro obchod. Totéž zaznívalo z EU. Z problému se stalo politikum.

Důsledky tohoto stavu nelze jen spatřovat v rozladění veřejnosti. O PETkách se mluví dokonce v časopisech pro ženy (Claudia), diskuze probíhá na slovenském SME online, taky v naší Ženě-in se Jindřiška Kleknerová ptá, "Máte čas třídit odpad?" Národu, na rozdíl od politiků to prostě není jedno. Smetiště všude kolem nás a projevy vandalismu by neměly být lhostejné nikomu. Politici ale řeší jiné, jejich daleko vážnější problémy, MŽP např. důležitější ptačí reservace.

Jaké hospodářské a ekologické škody tento stav napáchal díky soustavnému, mediálně silnému působení odpůrců  nejen u nás, ale v současnosti například v sousedním Německu, se dočtete v překladu, který vyšel (v Německu) v originálu na PETplanet 5-6/2003. 

Jde o mrhánís neobnovitelnými zdroji, se státními prostředky, když už pomineme přezírání oprávněných obav veřejnosti ze vznikající situace.

Německo a situace po zavedení záloh na nevratné nápojové obaly

V Německu nastaly obrovské potíže počátkem 2003. Došlo k tomu po dlouhých soudních tahanicích, na třech soudních úrovních až po nejvyšší a po legislativně naprosto oprávněném zavedení zálohování nevratných nápojových obalů ve výši 0,25 EUR za obaly do 1,5 litru a 0,50 EUR pro obsahy nad 1,5 litru. Odpůrci ale neuspěli, spolkový soud jejich žaloby odmítl a zálohy byly prosazeny. Situace se ale nezlepšila. Němci dál bojkotovali zálohy. To je snad již za námi. Naši odpůrci zálohování ale stále využívají argumentaci z Německa a zasvěceně nám radí. Cena druhotné PET suroviny se vyšplhala do závratné výše....

V každé zemi je třeba vycházet ze specifických podmínek. V Německu je situace proti Česku naprosto odlišná. V disciplinovaném, spořivém a málo přizpůsobivém Německu (stejně jako s malým zpožděním nyní ve Švýcarsku) jde nyní na rozdíl od náso tyto faktory: 

• na trhu (na rozdíl od ČR) je převaha vratných lahví ať již ze skla, nebo vratných PET, navíc s velkým sortimentem piva od drobných "domácích" výrobců,
• zavedení pojmu "ekologicky příznivá" vratná skleněná a PET láhev do jejich legislativy s minimálními podílovými kvótami 72% a 75% jim působí nepředstavitelné problémy,
• podle Němců jde při zálohování o donucovací diskriminační nástroj, což působí na rozdíl od předchozí dobrovolné spoluúčasti v systému DSD negativně,
• každá spolková země má vlastní legislativu, což působí ministru Jürgenu Trittinovi vážné problémy,
• jde o dlouhodobě cíleně vštěpovanou, přetrvávající nechuť k "ekologicky nepříznivým" nevratným PET obalům (Umwelt unfreundliche Einweg PET Flaschen),
• zálohování těchto nevratných PET znamená zásadní změnu zaběhnutého systému využití nápojových obalů, zvláště PET lahví,
• údajnou hrozbu vysoké nezaměstnanosti, odhadované na 250.000 lidí, zaměstnaných v zastaralém a neefektivním DSD systému třídění a recyklace směsných plastů (nejdražším na světě),
• nepřipravenost, resp. bojkot budování systému zpětného odběru při výkupu nevratných obalů, běžného v některých státech USA, Japonsku, Norsku, Švédsku, Finsku, Izraeli nyní dokonce i v Estonsku,
• podle odpůrců "nákladné," ale ve srovnání s ostatním investičním vybavením velkoprodejců (s největším podílem nápojů balených v PET na trhu) směšně levné zavedení odběrních RVM automatů, jako součásti jejich investic ve velkoprodejnách,
• německá důkladnost v nich vyvolává představu (tak jako u nás), že odběrní automaty musí být v každém kiosku, což je samozřejmě zásadní omyl, mimo prodejní řetězce je možné a běžné provádění zpětného odkupu soukromými společnostmi,  
• Němcům vžitou precisnost a snahu po důkladnosti - zachytit sběrem VŠECHNY druhově odlišné plasty, ze které vyplývá nutnost jejich následného nákladného a přesto nedokonalého druhového roztřídění, 
• hlavně však jde o nepřipravenost na změnustarých návyků, cíleně negativně podporovanou vlivnými hospodářskými a politickými kruhy (dokonce v boji o získání voličů při volbě spolkového kancléře), atd. 

Jaké by mohlo být - nejen u nás - nejefektivnější řešení u zálohovaných nápojových obalů  

Příkladem by pro nás měly a mohly být země, kde na rozdíl od katastrofálně nízké návratnosti (max. kolem 20% v zemích EU) dosáhli výrazného opaku. Jsou to například Švédsko, Norsko, Finsko, Izrael, tzv. "deposit" státy USA. Jak vypadá praxe vracení, kterou zvládají i malé děti, demonstruje obrázek.

Celkem běžný obrázek z hypermarketu u Skandinávců - při moderním zpětném odběru pomocí RVM (Reverse Vending Machine) zálohovaného PET obalu, nápojové plechovky či skleněné pivní láhve odpadá třídění u PET lahví podle druhu a barev, u skla podle barev, u plechovek na ALU či ocel. To dělá vše automat. Ten rovněž upraví objemný PET, skleněný či kovový nápojový obal stlačením, u skla podrcením nebo u PET posekáním pro efektivní přepravu. Tak odpadá vše, co dosud provádíme u tzv. zpracovatelů a dosahuje se vysoké efektivnosti.

Tyto RVM automaty musí být instalovány u velkoprodejců, kteří dodávají na trh největší množství nápojů balených v PET (v Česku přes 90%). To jsou velké obchodní řetězce (hypermarkety, supermarkety), nikoliv kiosky a drobní prodejci typu "convenience". Jak se sběr nápojových obalů (tedy nejen PET lahví) řeší novodobě, je vidět na spodním obrázku. Podotýkám, že u nás bychom na PET, sklo a dózy potřebovali 3 druhy kontejnerů, pokud možno před každým domem, nejlépe na každém rohu. To je prostě nesmysl, hlásaný laiky. Neplatí totiž zásada "čím více kontejnerů umístěných co nejblíže obyvatelstvu, tím vyšší množství sběru". To klade obrovské nároky na transport, dotřídění, dobrovolnou disciplinu účastníků. Proto je to cesta vysoce neefektivní.

Porovnejte si toto moderní řešení TRC s našimi ušmudlanými, páchnoucími, polepenými a posprejovanými sběrnými kontejnery. Takový systém by měl platit výhradně pro drobné plastové obaly, dobrovolně sbírané do kontejnerů na směsné plasty, kde by byly odkládány, mimo PET,  VŠECHNY ostatní plastové obaly, ve srovnání s PET lahvemi téměř nic nevážící. Ty pak mohou být recyklovány (jen pokud to bude ekonomicky únosné) na nenáročné konstrukční výrobky, nebo v opačném případě využity jen energeticky.

Obcím v ČR, kterým jsou v našem legislativním nesmyslu přidány starosti nejen o umístění sběrných kontejnerů a výsledky sběru, by tak odpadly státem dotované náklady na neefektivní sběr, manipulaci a další transport ke zpracovateli, u něj pak na třídění podle barev s vytříděním nečistot, úpravu objemu před transportem, většinou k vývozci (a obvykle do zemí Dálného východu), nebo (v lepším případě) k recyklaci v ČR  v a.s. Silon Planá. Všechny tyto kroky, s výjimkou vlastní recyklace, jsou tak koncentrovány na jedno místo, odkud se získaný, již  pro efektivní transport upravený a barevně roztříděný materiál převáží přímo do recyklačních závodů.

Obce v ČR by s tímto "podnikáním" neměly mít nic společného. Mají dost jiných starostí. Dostávají ale nějak "přerozdělovaný" příspěvek z a.s. EKO-KOM, odstupňovaný podle počtu obyvatel a podle vytříděného množství. Narůstá nám tak rovněž utěšeně státní aparát (v obcích, krajích, na ministerstvech).

Obcím podle nesmyslného zákona vzniká VLASTNICTVÍ k tomuto "odpadu" a taky následná starost: komu to co nejvýhodněji prodají a za kolik. Což logicky navyšuje cenu následujícímu odběrateli, kterým je třídič a po něm recyklátor.

Kdo je vlastně původcem tohoto "odpadu" a jak by se měl postarat o jeho využití? 

Globální prodejci balených nápojů, kteří "produkují" v ČR prodejem nápojů v nevratných PET lahvích přes 90% této cenné druhotné suroviny, přenechávají problém využití na spotřebiteli, obcích a na státu. Svoji odpovědnost přenášejí za úplatu na autorizovanou společnost. To vede k přerozdělování a vyvolává nutnost dotací na životní prostředí, které platíme z vlastní kapsy, dokonce 3x - jednou v ceně PET láhve, tedy tzv. "odpadu", podruhé za jeho likvidaci v komunálních poplatcích, potřetí v daních do STR pro MŽP. 

Ve švýcarské legislativě, jednoduché, srozumitelné a úsporně psané, je tato odpovědnost výstižně nazvána "Verursacherprinzip". A Švýcaři, i když nejsou členy EU, o ekologii, finanční náklady a pořádek úzkostlivě dbají, přesněji řečeno jsou ve využití PET na světě bez nadsázky nejlepší!

Švýcarsko v předposledních dvou letech dosáhlo - na rozdíl od Německa, Rakouska, či měkde zcela vzadu třeba U.K. - zpětného využití 77%, ačkoliv si obdobně jako Němci určili v jejich Verordnung über Getränke Verpackungen (VGV) závaznou kvótu jen 75%. Na švýcarském trhu jsou vedle vratných zastoupeny rovněž nevratné PET láhve (Einweg PET Flaschen). Přes dosahovanou vysokou návratnost mají právě s "nevratnými" PET v tomto roce značné problémy, jak lze zjistit v posledním čísle PET Flash 29/2004. Základní problém vyřešili ještě lépe než Němci tím, že VERURSACHERem - na rozdíl od našeho nesmyslu - není žádná švýcarská obec, ale výhradně OBCHOD. Mají heslo "Zurück, wo gekauft." U nevratných PET malého obsahu se jim to ale nedaří a zákonem předepsanou kvótu (jako v Nměecku) v minulém roce 2003 nedosáhli, takže jim BUWAL hrozí (po vzoru Německa) zálohami. V současnosti proto uspořádali PET Forum 2004 a s výjimkou zástupce BUWAL se ostře vyslovili proti zálohám. Argumentace proti byla naprosto stejná jako v Německu, hlavním a prvním řečníkem byl generální ředitel Coca-Cola Beverages AG, Fritz Bärlocher (což je samo o sobě z jeho vyjádření "Das Pflichtpfand bringt nur Probleme, löst aber keine!" velice výmluvné. Jejich "convenience typ" PET láhve malého obsahu (pro okamžitou spotřebu) by znamenal skutečně "nur probleme" a podstatné snížení jejich zisků).

Silně se proti zálohám lobuje i v EU a proto si vymysleli "obchodní bariéry" bránící volnému obchodu v EU. To se líbí českým odpůrcům, takže horlivě přizvukují. Vyhovuje i nedostatek informací mezi veřejností, co by vlastně tito "producenti odpadu" měli (podle zde v ČR kdysi zavedených představ a zvyklostí) na svoje náklady udělat a jak. Pokud nevědí, mohou se věnovat instruktáži na videu, jak současné výsledky R&D tuto problematiku vyřešily. Na videu se během necelých 11 minut každý přesvědčí, o co vlastně jde. EU však nyní musela proti silnému Německu kapitulovat.

Na podporu mé "vize" musím uvést, že toto "state-of-the-art" řešení v podobě RVM TOMRA automatů již v mnoha našich HM reálně existuje, většinou dokonce ve dvou slabě využitých kusech Tomra 600. V těchto dnech se objevil v ČR zcela nový typ RVM Rhepro od známé společnost Wincor Nixdorf v Brně, v Nákupním centru Carrefour. Zatím všechny RVM jsou nastaveny pouze pro zpětný odběr ZÁLOHOVANÝCH pivních lahví. K jejich nákupu byli největší prodejci v nedávné době dotlačeni (zákonnou ochranou spotřebitele - hrátky se zálohami 0-3 Kč a silným tlakem veřejnosti).

Tento systém zpětného výkupu pivních lahví, jak každý u nás ví, perfektně funguje, stejně perfektněby fungoval systém odběru PET lahví a nápojových plechovek po zavedení zálohy. Nemohou být ale v legislativě označovány jako odpad, pak by prý nemohly být zpětně v HM odebírány (podle nesmyslu od vedoucího redaktora Světa balení Ing. V. Volka). Proč ale tytéž nápojové PET láhve, ale vratné, v celé EU v HM odebírány jsou, mně V. Volek asi nedokáže vysvětlit.

Naši mamutí prodejci jistě osvědčí svoji péči o životní prostředí (jak většinou proklamují na svých webových stránkách). Měli by ale rovněž vědět, že takto (a nikoliv z popelnic) zpětně vykoupený PET materiál má vynikající kvalitu, lze jej velmi dobře zpeněžit u recyklátorů a je o něj velký zájem nejen u nás. Zatím především v zahraničí (nyní o to více i v EU), dokonce v tom nejvzdálenějším (Čína, Pákistán, Tchaj-wan, Indonésie, Malajsie atd.). "Ostře vytříděný" PET (t.j. přímo po konsumaci nápoje spotřebitelem), je totiž mnohem kvalitnější, než silně znečištěný, ale tzv. "vytříděný" PET ze směsných plastů (Praha, Středočeský kraj, Německo, země EU atd.), či dokonce PET, získaný z tuhého komunálního odpadu. A další aktuální otázka: proč vyvážet kvalitní surovinu až na Dálný východ a ne v rámci EU?

Proč tedy "systémové" řešení?

Mou snahou a prvořadým zájmem je to, abychom nevyhazovali ani vlastní, ani státní peníze oknem (když na to zjevně nemáme), v administrativně náročném a zcela neprůhledném systému. Abychom nevyváželi kvalitní a dobře využitelný materiál (vyrobený nikoliv u nás, ale v cizině z cenné ROPY nebo zemního plynu) kamsi na Dálný východ. Současně bychom nejen pomohli čistotě, ekologii, a chránili životní prostředí od nehorázného spalování s obrovskou produkcí  skleníkových plynů (které v EU dokonce započítávají do opětovného využití!). Spalování je sice z důvodu úspory nákladů na plyn velmi vhodné pro spalovny, ale současně poškozuje ochranný systém planety.

Víte u nás na MŽP, co je to makromolekula PET plastu - například ve srovnání s dřevem?

Závěr - shrnutí

Mohu mít radost jedině z toho, že měsíčně využije webový portál PETrecycling CZ kolem 30 - 40 tisíc návštěvníků, pouze asi polovina je z ČR. Zvyšuje se tedy informovanost a ubývá prostoru pro tzv. odborníky.

V ochraně zájmů nadnárodního obchodu tvrzeními o "bariérách volného obchodu" a žalobou na Německo u Evropského soudního dvora ani komise EU neuspěla. Děkuji Vám, pane ministře Jürgene Trittine. Zdravý rozum se zřejmě nakonec přece jen prosadí.

Předchozí Vstupní stránky ze serveru PETrecycling CZ najdete seřazeny podle data zde: