Ve Švédsku je ročně prodáno 300 milionů zálohovaných JEDNOCESTNÝCH PET lahví ; záloha činí 1 SEK (0.11 EUR) pro malé PET láhve a 2 SEK (0.22 EUR) pro velké. Pro srovnání v Česku bylo prodáno v roce 2003 přes 1,3 miliardy nápojových taky JEDNOCESTNÝCH PET lahví různých objemů a zálohovány nejsou

Ing. Jiří Nezval 
Systémové řešení využití "nevratných" PET lahví je v nedohlednu?  Anglicky:

Obsah:

• Zásadní rozdíl mezi vratnými a nevratnými PET lahvemi
• Důsledky zásadního rozdílu obou typů a působení nevládních organizací
• Německo a situace po zavedení záloh na nevratné nápojové obaly
• Jaké by mohlo být - nejen u nás - nejefektivnější řešení u zálohovaných nápojových obalů
• Kdo je vlastně původcem tohoto "odpadu" a jak by se měl postarat o jeho využití?
• Proč tedy "systémové" řešení?
• Závěr - shrnutí

Zásadní rozdíl mezi vratnými a nevratnými PET lahvemi

S nástupem tohoto moderního PET obalu v devadesátých létech jsme převzali i naprosto absurdní  (jinak to nelze nazvat) terminologii, která dělí PET obaly na vratné - refillable bottles / Mehrweg Flaschen a nevratné, tzn. non-refillable / Einweg Flaschen. U nás ale nemáme na rozdíl od logicky uvažujících zemí vyčleněny a legislativně ošetřeny nápojové obaly, což vede k obrovské nehospodárnosti.
Zatímco vratné skleněné láhve jsou v naší legislativě nápojový obal, nevratné PET označujeme jako odpad, i když jejich funkce jsou naprosto shodné, totiž dopravit nápoj spotřebiteli!!
Rozdělení na vratné a nevratné PET vyplynulo historicky z technologie jejich zavádění - pokusy o ztenčení stěny PET lahví nebyly zpočátku vůbec úspěšné, vlivem tlaku plynů (minerálky, sycené nápoje) láhve explodovaly. Počátky dokumentuje můj překlad s názvem "PET: balení s environmentální předností." Proto byly nejprve používány PET láhve silnostěnné - vratné. Pokusy o snížení jejich hmotnosti, hlavně vzhledem k poměrně vysoké ceně plastu však byly nakonec úspěšné. Tenkostěnná PET se ale rázem stala nevratnou PET, kdy cenu tohoto nápojového obalu platí sám zákazník. Je s podivem, že si toho dosud nevšiml Úřad na ochranu spotřebitele. Určitě souhlasíte, že je zde rozdíl mezi potřebou plastu PET na výrobu láhve a hmotnostní potřebou plastu na fóliové balení tatranek, mikroténovou fólií, kelímek na jogurt či rybičky. Přesto jsme to legislativně hodili do jednoho pytle. Všechno je pro nás plast a odpad třídíme na "plasty" - abychom je byli nuceni následně z toho sajrajtu dále roztřiďovat.
Je pravda, že kvůli svému pohodlí výrobci rádi tento cenově neporovnatelně nákladnější obal bez rozpaků zaplatíme a pak jej bez uvažování stejně snadno jako odpad vyhodíme? Nezmiňuji už ani kam. Ne všichni jsou tak pořádní, aby jej hodili do komunálního odpadu, i když o kontejnerovou výzdobu málem packáme. Proto nás musí nějaká akciovka nabádat: "Nebuďte líní - třiďte odpad." A obec od této akciovky dostává za vytříděný plast dosti vysoké částky a navíc za likvidaci odpadů vybírat ročně 500 Kč/osobu a následně ještě vytříděný PET prodávat? Tyto tržní aktivity máme podporovat?
Láhve PET ale začaly vytlačovat sklo, což se přirozeně nelíbilo sklářům. Vznikaly tedy nejrůznější studie LCA (Life Cycle Assesment), které měly prokázat nejprve všestrannou výhodnost skla. Měli i u nás početné mluvčí (Monika Přibylová), nebo Lenka Mašková ze sdružení Arnika, či dokonce zapálené redaktory, kteří nás přesvědčují naopak o škodlivosti vratných skleněných lahví, v souladu se studií Evropské unie a "Trochu moc drahé recyklaci". Prostě jak to komu vyhovuje.
Ústup skla tato provolání nezastavily. V řadě států Evropy dosud převažují vratné PET láhve. Tyto však začínají být - hlavně z ekonomických důvodů a snaze po co nejvyšším zisku - vytlačovány PET nevratnými (např. Německo i Švýcarsko). Samozřejmě k nelibosti ekologů, kteří neberou v úvahu efektivitu pro výrobce PET, prodejce, vývoj světového trhu, technické souvislosti, ale především rostoucí oblibu spotřebitelů.
Ekologové se ale nevzdali a LCA byly podrobeny jak vratné, tak nevratné PET. Vratné byly shledány příznivější k životnímu prostředí, nevratné naopak. Platí klasické "Qui prodest?" Návratnost nevratných totiž v LCA nastavili na úrovni 15%, odpovídající používaným praktikám sběru. To je likvidaci především na skládky, využití pouze na PES vlákno a energetické - tedy spalováním. O recyklaci "bottle to bottle" v LCA nikde nic nenajdete. Vývoj jde ale prudce kupředu. Snahy našich ekologů o návrat k vratným skleněným a pak i vratným nápojovým PET totálně ztroskotaly, zůstaly jen na papíře. To, z čeho vycházeli v LCA neplatí. Opačný tábor, snažící se alespoň zčásti o postižení novodobého vývoje, prezentuje studie ze Švýcarska s názvem " Žádný jednoznačný "ekologický vítěz."

Česko je v Evropě jakousi výjimkou a zkušební laboratoří, protože od devadesátých let - na rozdíl od úplných počátků s vratnými a desetikorunou zálohovanými PET z Limovy Tišnov - zde máme výhradně nevratné PET. Podobně je tomu na Slovensku, v Estonsku, Japonsku a Izraeli.

Tato situace je z hlediska aplikace současných moderních modelů sběru, třídění a recyklace obrovská výhoda. Obchodníci - na rozdíl od západní Evropy a Německa zde nemají obrovské množství různých nápojů ve vratných skleněných, tak i vratných PET obalech, které třeba roztřídit podle výrobce, uložit do přepravek a odeslat výrobci k vymytí a naplnění. Jde o obrovský trh s nepředstavitelným počtem značek, typů lahví i přepravek. Situace před zavedením zálohy na nevratné nápojové obaly je popsána v překladu "Německo 2000 - stav trhu před zálohováním nevratných nádob." Pokud jde o nevratné PET, po jejich zálohování od počátku 2003 se situace pochopitelně dále zkomplikovala. Zálohy jsou povinné (s výjimkou Tetra Packu a obalů dětské výživy) u všech nápojových nevratných obalů, nejen PET, ale i plechovek. Srovnávat proto Česko s Německem a jeho současnými problémy, jak se snaží odpůrci záloh (např. v "Zálohy na nevratné obaly" - Svět balení 3-4/2003, nebo "PET flaše - slovenský problém na pokračovanie" - Svět balení 2/2004) není prostě možné.

Naopak. Příklady úspěšné aplikace existují doslova za humny. Není nutné se trápit vymýšlením argumentace proti. Je zřejmě vhodné se podívat do Dánska, Švédska, Norska, Finska, Izraele, některých "deposit států" USA, zanedlouho dokonce do Estonska. Tam jsou fungující clearingová centra, která při malém počtu pracovníků zvládají vysoké využití nevratných nápojových PET lahví a plechovek, takže vaše argumentace proti zálohám a za smetiště v Česku jsou úsměvná.

Někteří mladí ekologové ke škodě Česka dosud nechápou technickou stránku věci. Pletou vratné a nevratné PET láhve. V Japonsku nejsou vratné v oběhu, protože zákazník nepřipouští ani nepatrné poškrábání. Nejvýznamnějším faktorem je kromě odporu k manipulaci se zálohovanými nevratnými PET (která je technicky dokonale vyřešena)  ekonomie obalu. U nevratné láhve pro 1,5 litru je hmotnost pouze od 38,5 do 42 g, pro 2 litrovou vratnou láhev podle tloušťky stěny od 89 g do max. 120 g. Třeba zdůraznit, že snaha po úsporách (a tím zvýšení zisku) vede k snižování hmotnosti nevratné láhve. Proto je vratná, mnohem těžší, rovněž podstatně dražší. Primární plast se v ČR nevyrábí, ale dováží, cena citlivě kopíruje cenu nafty. Na výrobu PET lahví je jeho cena kolem
USD 1 200/t, resp. 1 000 Euro/t. Při produkovaných obrovských - miliardových počtech - každý gram úspory znamená pro výrobce velkou úsporu nákladů. Vratná PET je ve svých důsledcích i jinak rovněž ekologicky méně přijatelná, jak popisuji jinde, na rozdíl od už citované Moniky Přibylové. 

Důsledky zásadního rozdílu obou typů a působení nevládních organizací

Denně se přesvědčuji o zásadní neinformovanosti v této problematice nejen u veřejnosti, ale dokonce mezi odbornou veřejností, proto nepřekvapuje totéž mezi mladými ochránci životního prostředí. Vinu na tomto neutěšeném stavu vidím v řadě příčin:

• 20. století, označované jako století plastů předběhlo ve výrobě plastů technologické aplikace jejich skutečné recyklace, tedy opět na výchozí použitý materiál - plast - v uzavřeném cyklu
• praktické využití plastů, zvláště v odvětví obalů, vedlo ke změnám techniky prodeje výrobků a kromě obrovských úspor tradičních obalových materiálů (papír, sklo, lepenka, dřevo) vede ke vzniku obrovského množství "plastových odpadů", se všemi důsledky v oprávněném pocitu ohrožení u veřejnosti
• pokud je něco označováno jako "odpad", nelze očekávat od veřejnosti odlišný způsob zacházení
• totéž platí o zájmu odborných výzkumných pracovišť na všech úrovních o řešení problémů využití "odpadů"
• veřejnost je "mediální velmocí" ovlivňována nekvalifikovaně, čerpá výhradně z názorů dobrovolníků z nevládních organizací (NGO), což je zřejmé z odmítání jiných řešení
• bez silné motivace na změnu návyků nelze očekávat od laické veřejnosti změny chování, vedoucí k opětnému využívání těchto hodnotných, protože recyklovatelných druhotných surovin
• snahy o změnu návyků laickou "environmentální výchovou", o kterou se snaží nevládní dobrovolné organizace - NGO - mohou přinášet jen dílčí úspěch, jak by už mělo být zřejmé
• vše, co se těchto "odpadů" dotýká, je velmi lukrativním podnikáním, také se všemi negativními důsledky
• zásadní úlohu zde hrají odborná rozhodnutí a jejich kvalifikovaná politická a legislativní podpora

Efektivní dnes je pouze odstranit všechny současné mezistupně a uzákonit i na tyto "nevratné" láhve zálohu, jak je tomu ve Skandinávii (Švédsko, Dánsko, Norsko, Finsko), kde zálohování funguje, díky zcela jinému - positivnímu přístupu.

Naopak je zcela pochopitelné, že přijetí takového legislativního kroku vyvolává silný odpor - nejen u prodejců. To se projevilo v plné míře od 1.1.2003 v Německu. Kolapsu systému zálohování nevratných PET v Německu svorně využívají odpůrci a tvrdí, že "zálohování se v Evropě nikde neosvědčilo," což je samozřejmě tvrzení výlučně účelové. To by museli z Evropy Skandinávii s jejím modelem vyloučit.

Problémy kolem zálohy jsou rovněž na Slovensku, která zálohu od 1.1.2003 rovněž uzákonila, jako nezbytný organizační předpoklad již vytvořila Recyklačný fond, ale zálohu dosud nezavedla.

V případě prosazovaných těžkých vratných PET lahví k novému naplnění je to převážení obrovských objemů vzduchu, s dopadem do zbytečných ztrát nafty, tedy neobnovitelných zdrojů, s tím spojenou tvorbu emisí, extrémní spotřebu vody na vymytí vratných lahví před novým plněním, nutnost úpravy znečištěných vod po vymývání atd. To jim (NGO) bylo a dosud je jedno. Zřejmě věří, že nepřijetí jejich požadavku na opětné zavedení těžkých, drahých, vícecestných PET lahví globálními prodejci povede pod tlakem veřejnosti k odmítnutí nevratné PET láhve a návratu zpět k tradičnímu obalu skleněnému (to je/byl? názor "legislativního poradce" Mgr. Daniela Vondrouše, vyjádřený na jedné tiskové konferenci. Daniel Vondrouš zastává v současné státní administrativě významné místo. Pracuje jako tajemník ministra životního prostředí RNDr. Libora Ambrozka). Prosazování uvedené strategie a mediálního tlaku, dokonce s jimi vyžádanou podporou starostů obcí (rozsáhlou podpisovou akcí) byla, jak jsem přesvědčen, jejich strategie a hlavní cíl. 

Důsledky tohoto stavu nelze spatřovat pouze v rozladění a dokonce odporu veřejnosti. Jaké hospodářské a dokonce ekologické škody soustavné a mediálně silné působení ze strany hlavně mladých environmentalistů, vycházející z citované LCA studie Moniky Přibylové (a podobných v zahraničí) napáchalo během devadesátých let nejen u nás, ale v současnosti například v sousedním Německu se dočtete v mém překladu, který vyšel v originálu na PETplanet 5-6/2003.  Pro méně informované sděluji, že stejně jako u nás, existuje dosud rovněž v Evropě stejné, přetrvávající negativní hodnocení nevratných PET lahví. Důvodem tohoto postoje byl na jedné straně "raketový" nástup jejich používání v devadesátých letech zvláště u nás, ekonomicky nesmírně výhodný pro výrobce hlavně balených vod, minerálek a nealkoholických nápojů, na druhé straně jistě oprávněné obavy environmentalistů ze vznikající situace. Řešení nastalého trendu z mnoha důvodů nedrželo a dosud nedrží krok s pokrokem v technologii jejich recyklace (a už vůbec ne v uzavřeném cyklu, tj. z použitých lahví opět na nové láhve) a to nejen u nás.

Německo a situace po zavedení záloh na nevratné nápojové obaly

Obrovské potíže a chaos nastal v Německu počátkem 2003 - po dlouhých soudních tahanicích (na třech úrovních až po nevyšší - po naprosto oprávněném zavedení zálohování nevratných nápojových obalů ve výši 0,25 EUR za obaly do 1,5 litru a 0,50 EUR pro obsahy nad 1,5 litru).

V každé zemi je třeba vycházet ze specifických podmínek. Konkrétně - v silně disciplinovaném a málo přizpůsobivém Německu - jde nyní mimo jiné o: 

• zásadní změnu celého zaběhnutého systému využití nápojových obalů a zvláště PET lahví,
• hrozbu vysoké nezaměstnanosti, odhadované na 250.000 lidí, zaměstnaných v zastaralém a neefektivním DSD systému (nejdražším na světě) třídění a recyklace směsných plastů,
• nepřipravenost systému zpětného výkupu nevratných obalů,
• Němcům vžitou snahu po důkladnosti - zachytit sběrem VŠECHNY druhově odlišné plasty, ze které vyplývá  nutnost jejich následného nákladného a přesto nedokonalého druhového třídění, 
• hlavně však jde o nepřipravenost na změnu starých návyků, cíleně negativně podporovanou vlivnými hospodářskými a politickými kruhy (dokonce v boji o získání voličů při volbě spolkového kancléře!), atd. 

Výše zmíněný skutečně zásadně odlišný názor, jehož překlad tvoří prvou část ze tří příspěvků, o které požádalo německé vydavatelství PETplanet Frank Koelewijna, generálního ředitele PETCORE z Bruselu, jako člověka jistě nestranného a nezúčastněného, zato předního odborníka na recyklaci PET lahví v celé EU by měl být vodítkem pro zásadní a hlavně rychlou změnu zastaralé legislativy EU, jejích členských států a především ČR. Na změnu byrokratických zdlouhavých postupů EU jistě nemusíme čekat. Naopak.

V případě Německa jde ale o zjevnou dlouhodobě vštěpovanou nechuť k "ekologicky nepříznivým"  ba dokonce odpor k "Umwelt unfreundliche Einweg PET Flaschen" a kromě toho podle nich značně "nákladné" (i když ve srovnání s ostatním investičním vybavením) směšně levné odběrní RVM automaty. Jejich německá důkladnost v nich vyvolává představu, že musí být v každém kiosku, což je samozřejmě zásadní omyl. Nepřipomíná Vám to něco? Jde zjevně o záměr, podobně jako u nás. Kdo nesouhlasí s těmito těžkopádnými a zastaralými systémy přerozdělování, se - podle nich - naprosto mýlí (z veřejného vyjádření ředitelky pro vnější vztahy Mgr. Hany Hradecké z a.s. EKO-KOM, simultánně tlumočeného do čtyř jazyků, na CE & EE Conference on Packaging v Brně - a to na moji adresu - slečna magistra toho totiž ví nepochybně mnohem víc...).  

Jaké by mohlo být - nejen u nás - nejefektivnější řešení u zálohovaných nápojových obalů  

Příkladem by pro nás mohly být země, kde na rozdíl od katastrofálně nízké návratnosti (kolem 20% v zemích EU) dosáhli pravý opak. Jsou to například Švédsko, Norsko a Finsko. V těchto se však dále popisovaný způsob opětného využití praktikuje pouze u VRATNÝCH, zálohovaných obalů. Nevratné PET láhve tam totiž téměř nepoužívají (!) a vratné PET nerecyklují, ale po opotřebení a vyřazení z oběhu je vyvážejí k recyklaci (především do Holandska). Jak vypadá praxe vracení, kterou zvládají i děti, demonstruje obrázek.

Dále uvádím celkem běžný obrázek z hypermarketu u Skandinávců - při moderním zpětném odběru pomocí RVM (Reverse Vending Machine) zálohovaného PET obalu, nápojové plechovky či pivní láhve odpadá třídění u PET lahví podle druhu a barev, to udělá vše automat. Ten rovněž upraví objemný PET či kovový nápojový obal stlačením, nebo u PET posekáním pro efektivní přepravu. Obcím v ČR by tak  odpadly státem dotované náklady na neefektivní sběr, manipulaci a další transport ke zpracovateli, u něj na třídění podle barev a úpravu objemu před transportem, většinou k našemu vývozci (a obvykle do zemí Dálného východu), nebo (v lepším případě) k recyklaci v ČR (a.s. Silon Planá). Obce v ČR dostávají "přerozdělovaný" příspěvek z a.s. EKO-KOM, odstupňovaný podle počtu obyvatel a podle vytříděného množství.

Obcím by při zavedení této inovace ale zcela odpadla - podle naprostého nesmyslu v naší legislativě, která z nich udělala VLASTNÍKA tohoto "odpadu" - následná starost: komu to nejvýhodněji (pro obecní rozpočet) prodají a za kolik (což logicky nevýhodně navyšuje cenu pro následné odběratele).

Kdo je vlastně původcem tohoto "odpadu" a jak by se měl postarat o jeho využití? 

Globální prodejci balených nápojů, kteří "produkují" přes 90% této cenné druhotné suroviny, pokud ovšem nemusí, přenechávají tento problém na spotřebiteli, obcích a na státu. To vyvolává nutnost dotací na životní prostředí, které platíme z vlastní kapsy, dokonce 2x - jednou v ceně PET láhve, tedy tzv. "odpadu", podruhé za jeho likvidaci v komunálních poplatcích. Proč tomu tak je?

Základní je totiž otázka, kdo je odpovědný  za tvorbu tohoto tzv. "odpadu". Ve švýcarské legislativě, jednoduché, srozumitelné a úsporně psané, je tato odpovědnost výstižně nazvána "Verursacherprinzip". A Švýcaři, i když nejsou členy EU, o ekologii, finanční náklady a pořádek, jak známo, úzkostlivě dbají, přesněji řečeno jsou bez nadsázky nejlepší na světě!

Zatím nejlepší řešení (na následujícím odkazu najdete vše potřebné v češtině!) existuje proto ve Švýcarsku, které v posledních dvou letech dosáhlo - na rozdíl od Německa, Rakouska, či zcela vzadu třeba U.K. - zpětného využití 77%, ačkoliv si stejně jako Němci určili v jejich Verordnung über Getränke Verpackungen (VGV) závaznou kvótu jen 72%. Na švýcarském trhu jsou vedle vratných zastoupeny rovněž nevratné PET láhve (Einweg PET Flaschen). Přes tuto vysokou návratnost mají právě s "nevratnými" PET značné problémy, jak zjistíte v říjnovém čísle PET Flash 27/2002, v českém překladu zde. Základní problém vyřešili elegantně tím, že VERURSACHERem není žádná švýcarská obec (na rozdíl od našeho nesmyslu), ale výhradně "způsobovatel",  tj. OBCHOD.

Obchodním řetězcům v ČR (tzn. především globálním prodejcům, s jejich více jak 90% podílem na trhu) vyhovuje naše chromá legislativa (jsme pozadu nejen za Německem, ale i za Slovenskem) a nedostatek informací mezi veřejností, co by vlastně měli (podle zde v ČR kdysi zavedených představ a zvyklostí) na svoje náklady udělat a jak. Oni to však vědí naprosto přesně. Pokud ne, mohou se sami věnovat instruktáži na videu, jak současné výsledky R&D tuto problematiku vyřešily. Doporučuji shlédnout prezentaci světově nejlepších RVM TOMRA. Na videu se během necelých 11 minut každý přesvědčí, o co vlastně jde.

A pokud tito mamutí prodejci osvědčí svoji péči o životní prostředí (jak většinou proklamují na svých webových stránkách), jsou na nejlepší cestě být slavní i v ČR a nejen u nás. 

Měli by mít rovněž na zřeteli, že takto zpětně a na úrovni doby vykoupený PET materiál má na rozdíl od jiných systémů sběru vynikající, tu nejlepší kvalitu (čistotu), lze jej dobře zpeněžit a je o něj velký zájem nejen u nás, ale především v zahraničí, dokonce v tom nejvzdálenějším (Čína, Tchaj-wan, Indonésie atd.). Mám o tom řadu dokladů v e-mailových zprávách, které opakovaně dostávám, žádajících pravidelné dodávky obrovských množství (1000 tun/měsíc)! K nim se dostává naše PET surovina přes překupníky, kteří na tom rovněž neprodělají. Ke zlosti západu, který brojí proti mafii. "Ostře vytříděný" PET (přímo po konsumaci nápoje spotřebitelem), je totiž mnohem kvalitnější, než silně znečištěný, ale tzv. "vytříděný" PET ze směsných plastů (Praha, Středočeský kraj, Německo, země EU atd.), či dokonce PET, získaný z tuhého komunálního odpadu (např. Rakousko). Kladu si jistě právem otázku:  proč vyvážet kvalitní surovinu? Jsme tak neschopní?

Toto "state-of-the-art" řešení v podobě RVM Tomra automatů již u mnoha našich HM reálně existuje, většinou dokonce ve dvou slabě využitých kusech Tomra 600 (zatím pouze pro zpětný odběr ZÁLOHOVANÝCH pivních lahví). K jejich nákupu byli největší prodejci v nedávné době dotlačeni (zákonnou ochranou spotřebitele - hrátky se zálohami 0-3 Kč a silným tlakem veřejnosti). Tento systém zpětného výkupu pivních lahví perfektně funguje, stejně perfektně by fungoval systém odběru PET lahví a plechovek po zavedení zálohy na tyto nápojové obaly.

Proč by si ale prodejci v případě PET lahví a rovněž obou typů (Al, ocel) plechovek přidávali - nikým nenuceni - starosti? Starosti s takto získaným zpětným odběrem výjimečně kvalitního materiálu by neměli žádné - v ČR existuje řada soukromých firem se zkušenostmi ve zpeněžení PET materiálu, globální prodejci mají rovněž partnery mezi světovými recyklačními firmami a máme přece rovněž a.s. EKO-KOM s okopírovaným Duales System Deutschland, nejdražším systém hospodaření s "odpady" na světě.

Proč tedy "systémové" řešení?

Jak Hnutí Duha, tak celá naše veřejnost i já osobně máme - protože nás to velmi trápí - společný jediný zájem, totiž abychom se nestali smetištěm Evropy. Mým prvořadým zájmem je taky to, abychom nevyhazovali ani vlastní, ani státní peníze oknem (když na to zjevně nemáme), v administrativně náročném a zcela neprůhledném systému. Abychom navíc nevyváželi kvalitní a dobře využitelný materiál (vyrobený z cenné ROPY) někam na Dálný východ, jako bychom byli nějaká rozvojová země! Současně abychom nejen pomohli ekologii, ale stejně tak chránili životní prostředí od nehorázného spalování (které v EU započítávají do opětovného využití). Spalování je sice z důvodu úspory nákladů na plyn vhodné pro naše spalovny, ale současně vede k tvorbě obrovských kvant oxidu uhličitého, poškozujícího ochranný systém planety.

V případě efektivního, tj.ekonomického a současně ekologického využití PET lahví (tedy cenné druhotné suroviny a žádného "obalového odpadu") jde proto o systémové řešení problému.  Ten je jinde dlouhodobě zaběhnutý, ekonomicky výhodný pouze pro jisté subjekty, proto tvrdošíjně odolává všem pokusům o změnu. 

Citát byl uveřejněn v: Václav Bělohradský: Malý příruční slovník globalizace: deset hesel k porozumění a obraně
Salon - Literární příloha Práva ze dne 14. září 2002

Závěr - shrnutí

Mohu mít radost jedině z toho, že měsíčně navštíví webový portál PETrecycling CZ kolem 30 - 40 tisíc návštěvníků. Zvyšuje se tedy informovanost a ubývá manipulačního prostoru pro tzv. odborníky. Jsem rovněž žádán o detailní konzultace o recyklaci PET materiálu na různé typy výrobků a různými postupy dokonce z ciziny, takže problém je nepochybně velmi aktuální.

Nahoru

Best View : 800x600 resolution with Internet Explorer 4.x or above.