PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní:
"V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty.

Taky v Pardubicích rostou náklady na třídění

  *** Předpokladem nejdokonalejšího využití nápojových jednocestných PET lahví/Alu plechovek/skleněných lahví po spotřebě nápoje je jejich zálohování **** U PET lahví náročnou tzv. "B2B" recyklací, "ze starých lahví nové" **** Cyklus začíná automatizovaným odběrem obalů RVM automaty s NIR čidly, u nás dobře známými pro odběr pivních lahví **** Při souběžném odběru zálohovaných nádob (a vrácení zálohy) dojde na jediném automatu RVM k dokonalému roztřídění podle typu materiálu, barvy (PET/sklo), zmenšení objemu (posekáním/podrcením u skla) a oddělenému uložení každé z frakcí do malých přepravních kontejnerů **** Těch může být až sedm - na 3 barvy u PET, 2 u skla, 2 u plechovek (Alu, ocel) **** Takto získané druhotné suroviny jsou převáženy do meziskladů, či přímo do recyklačních závodů **** U PET lahví na recyklací buď jen na prané PET vločky/regranulát, nebo až na krystalický PET potravinářské kvality, z něj event. až na předlisky lahví **** Prvý krok (zpětný odběr) je ale věcí obchodních řetězců - nikoliv obcí, jako dosud **** Řetězce jsou svým "megaprodejem" největším zdrojem, u PET vykazuje tržní podíl obalů přes 92% **** Jen za PET láhve jim zaplatíme (v ceně nápoje) ročně částku zhruba 7 miliard Kč **** Měli by mít proto, též z mnoha dalších důvodů, zákonem uloženu zodpovědnost za následné využití nápojových obalů **** Ne exportem, ale umožněním RECYKLACE V UZAVŘENÉM CYKLU V ČR **** Na "zodpovědnost obchodu" přišli Švýcaři - viz PETFLASH 27/2002, str.2 **** Aplikaci záloh tam ale (jako jinde) nejvíce brání z tzv. "BIG 4" právě Coca Cola Beverages AG **** Podle šéfa švýcarské CCB AG Baerlochera "Záloha přináší pouze problémy, neřeší ale žádné!" **** Totéž teď papouškují mnozí naši experti **** Zálohy jsou prý DISKRIMINAČNÍ **** Diskriminace to je, ale SPOTŘEBITELŮ, OBCÍ a STÁTU ****

Pro letošek město počítá s tím, že bude likvidaci odpadu dotovat zhruba 22 mil. Kč, tj. 260 Kč dotací na každého svého obyvatele.

Potvrzuje se tím, že  odpadové hospodářství odčerpává z městského rozpočtu stále více peněz. Ještě před třemi lety si totiž vyžádalo pouze  tři miliony korun, o rok později kvůli růstu poplatku za ukládání odpadu 12 mil. Kč a vloni již 13,2 mil. Kč.

Zvyšující se ceny za ukládání odpadu na skládky přitom nemůžou být vyvažovány paralelním zvyšováním místního poplatku za likvidaci komunálního odpadu. Jeho maximální výše byla totiž zákonem z roku 2001 stanovena na 500 Kč. V Pardubicích by tak sice poplatek za svoz a likvidaci odpadu mohli z dosavadních 498 Kč zvýšit o 2 Kč, ale jak upozorňuje náměstek primátora pro ekonomiku Jan Kislinger, "to by přineslo do městské pokladny asi 170 tisíc, což problém neřeší". Nadále tak trvá stav, kdy je zapotřebí, aby město  denně za každého občana 70 haléři dotovalo likvidaci komunálního odpadu.

Podle Jana Kislingera  "není mnoho možností, jak z této situace."

Nejúčinnějším řešením by byla novela zákona o místních poplatcích, která by obcím umožnila roční poplatek zvýšit. Zároveň však vidí i jinou cestu: "Můžeme zavést poplatek za komunální odpad, do něhož by bylo možné rozpočítat veškeré náklady na odpadové hospodářství a který by se vybíral od vlastníků nemovitostí."

Nicméně sám hned dodává, že tento způsob má řadu úskalí. Vše je třeba ještě důkladně zvážit a prodiskutovat.