|
|
|||
|
|
|||
|
|||
Zdroj/Source: |
|||
|
|
HOME |
||
|
|
Zkráceně řečeno, v životě by nemělo docházet k hromadění odpadu, protože ten je možné vždy využívat. Jenže udělat to v praxi je spíš přáním, než skutečností, zejména v současné společnosti. A příští, více solidární společnost takový úkol teprve čeká. Jistě se v knihách dočteme o velké většině společenských programů na celém světě, ale půjde o slova, za kterými nenajdeme většinou čin. Hlavní překážkou pokroku v hromadění a následné likvidaci odpadu je totiž dosud historicky nedosažený (od dob Aristotelových) model ekonomiky, která vychází z uspokojitelných, tudíž i omezených potřeb společného hospodaření.
Jistěže jsme přišli na mnoho možností, jak odpad řešit a odstraňovat, např. ukládat, když je kam. Také ale odpad likvidujeme nebo se spíš jen snažíme - chemicky, biologicky, ale také termicky, tedy pálením. A to už hezky dlouho. Chemická a biologická cesta je drahá a nevíme, nakolik nás překvapí v budoucnosti, a to jak z hlediska technologie, tak manipulace. Ale jsou lidské výrobky, které tak likvidovat zatím musíme nebo chceme, protože to jde snadno. Likvidace, provedená termickou cestou (krásný název pro pálení staré jako vývoj lidského rodu), je u běžného odpadu pravděpodobně nejschůdnější, ale také nejlacinější. Jen to má malý háček: dokud se pálilo dřevo, bylo i málo popela a ani kouř nevadil. Jakmile začnu pálit něco nebezpečného, musím se začít ptát, co dýchám (moje pozn.: a nejen to..). A zde mám hlavní otázku, ale i odpověď na různé aktivity k výstavbě spaloven. Jsem však rozhodně zastáncem názoru, že konkrétně v případě jižních Čech by tato alternativa musela být přímo podmíněna kritérii nejmodernější technologie, kapacity pouze na území Jihočeského kraje, výběrem území již jinak nezatížených, nebo území, kterému tím mohu pomoci, připojení takové spalovny jako zdroje jak elektrické, tak i tepelné energie, zmenšení objemu odpadu o více než čtyři pětiny a organizace výkupu zbytkového produktu prostřednictvím obcí. Navíc při spalování nebezpečného odpadu je podmínkou nejen měření, ale maximální rozklad dioxinů, aby bylo zabráněno jejich úniku do ovzduší. A hlavně není možné připustit v rámci vztahu společnosti k přírodě, aby při spalování takových materiálů byla větší spotřeba energie, než je možné takovýmto spalováním získat. A tak cesta naším úvodem zmíněného spojenectví začíná možná právě tam, abychom se neocitli ve slepé uličce. Když už není jiná možnost, aspoň kontakt na redakci: redakce@mojenoviny.cz
Kdo si přečte tento převzatý příspěvek, bude zřejmě v rozpacích, co si má
o tom všem myslet. V tuto chvíli (jak říkají v každé větě
politici) je to jistě v souvislosti s dovozem tisíců tun odpadků (ale
dokonce i osobními vozidly a jejich odhazováním za hranicemi přímo vedle
silnice) ze
sousedního Německa a Rakouska otázka velice zásadní a namístě. Zvláště proto, že se
autor ani nepodepsal, ani neuvedl na sebe kontakt alespoň To je jistě podivné, když se o
recyklaci hovoří už i v mateřských školkách. Takže na čí straně tento
anonym vlastně je? Co tím sleduje? Zdá se, že pro něj nejpřijatelnější
alternativou je tzv. ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ. Které má na mysli?
Přirozeně to Zdá se, že i tento příspěvek zapadá do současné vlny ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ, proti třídění komunálního odpadu (KTERÉ VLASTNĚ NENÍ ANI EKONOMICKY VÝHODNÉ) a rozhodně proti zálohování, jak je v březnu 2006. mapována v rubrice NOVÉ/NEWS. Přitom problém komunálních odpadů je velmi jednoduchý:
a vzhledem k tomu, že tuto směs silně znečištěných odpadních plastů lze obtížně recyklovat, použít k jejich zpracování metodu, OZMOTECH, popsanou v příspěvcích:
Systém REDILO lze analogicky použít i na jiné složky
odpadů z domácností (papír, sklo, konzervové plechovky, event. i
organický odpad).
Příspěvky na IP PETrecycling.cz v
archivech:
|
||
| Best View : 800x600 resolution with Internet Explorer 4.x or above. | |||