|
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
Můj závěr intensivního
studia nejnovějších výsledků V&V zní: |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||||||||||||
|
HOME |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Není pochyb o tom, že problém odpadů
a v jejich rámci zužitkování využitelných druhotných surovin
— na příklad plastových lahví z PETu ale i z jiných plastů—
je jedním z vážných problémů v celém světě, tedy nejen
v České republice a je nepochybně také jedním z vážných
problémů Brna. Stačí se podívat po okolí sídlišť, nebo do
kontejnerů na TKO, které jsou z více jak 9% váhových naplněny
plasty, z tohoto množství plastů však naprostou převahu tvoří
nevratné PET lahve. Tabulka 1:
(Zdroj: OŽP
MMB)
Graf 1: Zdroj Studie švýcarské marketingové firmy Maack Business Services, Au/Zürich
Podíl 9,3% (váhových) v tabulce 1 v odpadech
z brněnských domácností však zdaleka nevypovídá o objemu, který
tyto PET lahve v kontejnerech zaujímají. Jsou totiž téměř vždy
„in natura“, tedy neslisované (nesešlápnuté) a 1,5 litrová láhev
v tomto stavu zaujímá objem cca 1,5 litrů vzduchu, kterým
je kontejner neúčelně zaplněn. Stačí tedy teoreticky 100 PET lahví
obsahu 1,5 litru a máme rázem vyplněn 150 litrový odpadní
kontejner vzduchem. A tento objem v PET lahvi ubírá vzduch skutečným
spalitelným odpadům z domácností, za které jsme nuceni SAKU
platit. Platíme SAKU tedy podstatně více také
za odvoz značného podílu vzduchu a navíc, kromě stále se zvyšujících
sazeb, dodáváme jako užitnou hodnotu zdarma palivo o vysoké výhřevnosti,
která u PETu několikrát (asi 4,5krát) převyšuje výhřevnost zemního
plynu, který při hoření iniciuje hoření spalitelných látek v TKO.
Proto se totiž v řadě případů používají směsné plasty jako
palivo v cementárnách.
Problém opětovného zužitkování
využitelných zdrojů v našich TKO se týká především plastů,
v nich především obalů na nápoje z polyesteru PET, který
ve světě tvoří největší podíl obalového materiálu, zvláště
pak na tekutiny (vody, minerální vody, nealkoholické nápoje,dnes už i
na pivo ale v USA i různé druhy potravin). U nás máme zatím Zákon o odpadech
č. 125/1997 Sb., ve znění zákona 167/1998 Sb., který je neustále
upravován pozměňovacími návrhy a doplňky, poslední, resp. předposlední
návrh má Poslanecká sněmovna schvalovat po schváleném 2. čtení ze
dne 3.10.1999 v nejbližší době.v Parlamentu. Podle zprávy z tisku
schválila vláda v těchto dnech další úpravu a novela by měla být
hotova v červnu 2000 a má konečně sladit oblast nakládání s odpady
s úpravou, která platí v EU. Graf 2: Zdroj je studie švýcarské marketingové firmy Maack Business Services
V návrhu se však objevil zákaz
použití obalů z PVC až od 1.1. 2008 (§ 8, odstavec 4). To znamená,
pokud to Parlament schválí, že k nám do roku 2008 mohou být dováženy
nápoje v PVC, protože v EU platí zásada volného pohybu zboží.
To by z hlediska recyklace PET obalů byla téměř katastrofa, jak
vyplyne z dalšího výkladu, protože PVC je při úpravě jedem
(stačí pouhých 50 ppm, tedy cca 1 láhev na 1 tunu PETu). Z uvedeného vidíme, že jsme
toho od roku 1989 zatím mnoho nedokázali. Nesmí nás ale utěšovat, že
podobně je tomu i jinde ve světě. Naši lidé vždy byli v technice
a technologii na předních místech ve světě. První, kdo ve světě začal
recyklovat, byl totiž Tomáš Baťa. A recykloval prázdné krabice od
bot. To je snad pro nás i jistý závazek.
Příspěvky na IP PETrecycling.cz v
archivech:
|
|||||||||||||||||||||||||||
| Best View : 800x600 resolution with Internet Explorer 4.x or above. | |||||||||||||||||||||||||||