PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní: "V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty."

Ing.Jiří Nezval
Budeme konečně využívat cenné PET láhve? (část 2)

  *** Předpokladem nejdokonalejšího využití nápojových jednocestných PET lahví/Alu plechovek/skleněných lahví po spotřebě nápoje je jejich zálohování **** U PET lahví náročnou tzv. "B2B" recyklací, "ze starých lahví nové" **** Cyklus začíná automatizovaným odběrem obalů RVM automaty s NIR čidly, u nás dobře známými pro odběr pivních lahví **** Při souběžném odběru zálohovaných nádob (a vrácení zálohy) dojde na jediném automatu RVM k dokonalému roztřídění podle typu materiálu, barvy (PET/sklo), zmenšení objemu (posekáním/podrcením u skla) a oddělenému uložení každé z frakcí do malých přepravních kontejnerů **** Těch může být až sedm - na 3 barvy u PET, 2 u skla, 2 u plechovek (Alu, ocel) **** Takto získané druhotné suroviny jsou převáženy do meziskladů, či přímo do recyklačních závodů **** U PET lahví na recyklací buď jen na prané PET vločky/regranulát, nebo až na krystalický PET potravinářské kvality, z něj event. až na předlisky lahví **** Prvý krok (zpětný odběr) je ale věcí obchodních řetězců - nikoliv obcí, jako dosud **** Řetězce jsou svým "megaprodejem" největším zdrojem, u PET vykazuje tržní podíl obalů přes 92% **** Jen za PET láhve jim zaplatíme (v ceně nápoje) ročně částku zhruba 7 miliard Kč **** Měli by mít proto, též z mnoha dalších důvodů, zákonem uloženu zodpovědnost za následné využití nápojových obalů **** Ne exportem, ale umožněním RECYKLACE V UZAVŘENÉM CYKLU V ČR **** Na "zodpovědnost obchodu" přišli Švýcaři - viz PETFLASH 27/2002, str.2 **** Aplikaci záloh tam ale (jako jinde) nejvíce brání z tzv. "BIG 4" právě Coca Cola Beverages AG **** Podle šéfa švýcarské CCB AG Baerlochera "Záloha přináší pouze problémy, neřeší ale žádné!" **** Totéž teď papouškují mnozí naši experti **** Zálohy jsou prý DISKRIMINAČNÍ **** Diskriminace to je, ale SPOTŘEBITELŮ, OBCÍ a STÁTU ****

Historie

Osobně jsem se od roku 1985 teoreticky zabýval možností využití PETu z nápojových lahví studiem zahraniční literatury. Od roku 1991 pak i prakticky, zvlášť po roce 1998, což bylo vyvoláno obrovským nárůstem odpadních PET lahví, díky vznikajícím supermarketům.

Jediný a monopolní zpracovatel PETu je u nás Silon Planá nad Lužnicí (dnes je to a.s., ve které má největší – 80% podíl společnost Hermann Rustige, GmbH, Bremen, BRD).

Ceny Silonu za PET lisovaný v balících jsou tak nízké (tj. 3 Kč bez DPH FCO Planá nad Lužnicí) a dopravní náklady do Plané  jsou většinou tak vysoké, že i nejlevnější přeprava ČSD (za
1 vagón/5 tun činí 1700 Kč) téměř vylučuje recyklaci ze vzdálenějších lokalit. Žádný podnikatelský subjekt, a dokonce ani nezisková organizace, jak se v praxi ukázalo, se o to bez dotací nemůže ani pokoušet.

Již od počátku bylo dále naprosto jasné, že jakýkoliv způsob sběru „tříděného odpadu“, včetně sběru PET nemůže být u nás nyní, a zřejmě ani v budoucnu úspěšný. Je tomu tak proto, že ceny za kontejnery na odpad (TKO) se každoročně zvyšují. Ekonomicky slabší jedinci (domkáři, důchodci, malí podnikatelé atd.) proto vždy budou do takto vytříděného materiálu (záměrně už nechci používat slovo odpadu) vhazovat svůj tuhý, ale mnohdy i jiný odpad, protože je to pro ně nejschůdnější možné řešení. Proto vznikají rovněž černé skládky. To není nedisciplinovanost, jak se naše orgány státní správy a různé ekologické organizace domnívají, to je prostě nedostatkem peněz. Naprosto stejné zkušenosti mají rovněž ve velmi disciplinovaných německy hovořících zemích, kde v tomto tříděném sběru bylo často odloženo všechno možné.

Od počátku tedy bylo jasné a nyní je jasné dvojnásob - třídění a ukládání do volně umístěných sběrných nádob není řešením ,přesněji řečeno je možné, ale odtřídění vyžaduje náročnou technologii (ruční dotřídění, nebo automatické třídění s IR čidlem a navíc náročnou technologickou úpravu praním atd.).

Proto jsem se snažil v roce 1998 prosadit sběr PETu v několika vybraných školách. To má řadu předností:

• materiál se získá velmi čistý, neznečištěný špínou a odpadem z domácností,

• školáci mohou přinášet do školy PET již sešlápnutý, vhodně umístěné sběrné pytle jsou tedy dobře využity a k dalšímu zpracování (třídění, odstranění zátek a etiket, zdrobnění posekáním) se nevozí vzduch, doprava materiálu je tedy efektivnější, než dosud,

• sbíráním si děti již v mladém věku osvojují positivní ekonomické a ekologické návyky a samy svou činností a svým příkladem ovlivňují povědomí rodičů i svého okolí o účelnosti a užitečnosti svého konání, protože se dozvídají, že:

• sbíraný PET je hodnotnou a znovu využitelnou surovinou,

• sběrem je dosahována úspora energií, tedy nafty, jinak potřebné i na výrobu surovin k výrobě nových lahví z PETu,

• používáním PET lahví se dosahuje výrazně nižší spotřeba energie, resp. pohonných hmot, nutná na přepravu těžkých, a ekonomicky z hlediska poměru mezi vahou obalu a objemem vlastní náplně neefektivních skleněných nádob, které lze sice rovněž opětovně využít (s vyšším výdajem energie na přepravu zpět k naplnění), nebo poškozené recyklovat při extrémně vysokém výdaji energie na jejich přetavení a novou výrobu,  

• zamezí se druhotně i spalování hodnotné a navíc snadno znovu využitelné suroviny, a to ve Spalovně města Brna, zčásti se tak rovněž sníží objem vzniklého popela, který jde na skládku a snižuje tím její kapacitu,

• zamezí se při spalování PETu tvorbě velkých množství emisí CO2, tím se přirozeně snižuje tvorba skleníkového efektu s  klimatickými dopady,

• kromě toho se navíc získá i další využitelný plast ze zátky, která není z PETu,

• po zavedení této metody organizovaného sběru se vytvoří předpoklady pro recyklaci dalších druhů obalových plastů na kosmetiku, detergenty, destilovanou vodu a jiné tekutiny z PP a PE, které jsou dokonce dražší než PET atd.

Řada těchto skutečností zatím není všeobecně známa a schází proto osvětová činnost, kterou v USA provádějí přímo v komunitách (jako v obcích a v našich MČ Brna) různé spolky, a existuje dokonce speciální organizace NAPCOR (National Association for PET Container Resources), což je národní obchodní asociace, založená v roce 1987, která na obchodní bázi podporuje recyklaci PETu a stejně tak používání PET lahví (za to je zřejmě financována výrobci, jako od Coca/Pepsi Cola atd.). Provádí to „technickými a komunikačními aktivitami“, které jsou mnohostranné, obcemi dobře zaplacené a využívají nejmodernější způsoby mediálních kampaní atd.

Přesto, že problém je již dlouho znám (vzpomínám na akce Hnutí Duha na náměstí Svobody v Brně asi z roku 1991), do počátku roku 1998 byl problém sběru a využití řešen v Brně, pokud je mně známo, pouze ÚMČ Brno Starý Lískovec, kde byl praktikován asi od roku 1997 sběr nevratných PET lahví za finanční podpory MMB asi 42 sběrnými budkami. Jejich svoz prováděla .A.S.A. do své firmy DRUSUR, s.r.o. na Plotní ulici, kde se PET lahve lisovaly do balíků o hmotnosti asi 15 kg a vlastními nákladními vozidly (spolu se sběrovým papírem) dopravovaly do Silonu Planá n. Lužnicí na nově instalovanou úpravárenskou linku, jejímž konečným výrobkem je polyesterová stříž, ze které lze vyrobit řadu produktů, textil, koberce, zimní sportovní ošacení atd.

Co se v USA z recyklovaného PETu vyrábí je zřejmé z přílohy č.1 (zdroj  URL:   www.napcor.com/process/products_by_category.html)

Kromě toho se sběrem v Brně zabývala i organizace EKOSBĚR ve svých sběrných střediscích, ale zřejmě z ekonomických důvodů je netransportovala do Plané n.L. Tato organizace v současné době mezi obdobnými organizacemi zřejmě neobstála a je v likvidaci (viz poslední Haló Brno noviny z ledna 2000).

Současný, již nadějný stav

V roce 1998 (15.4.1998 v Brně - Bystrci vzniklo občanské sdružení SVRATKA, které zřídilo „Chráněné dílny Přístav“, kde zcela unikátním a jsem si jist, že i světově zatím jedinečným a neznámým způsobem tyto PET láhve vracejí přes recyklaci k využití.

Detaily tohoto modelu jsou uvedeny v multimediální prezentaci, kterou jsem pro tyto účely zhotovil v několika verzích — pro různé okruhy zájemců.

Prezentace (v její v.7) je umístěna na URL: WWW.STAND.CZ/SVRATKA_PET .  

Díky odbornosti a organizačním schopnostem jednak pí. PaedDr. Boženy Havelkové, ředitelky MŠ „Pramínek“, Heyrovského 11 a současně předsedkyně o.s. SVRATKA a pí. Elišce Kovářové, místopředsedkyni o.s. SVRATKA a současně zástupkyni starosty MČ Bystrc se podařilo situaci mimořádně úspěšně vyřešit tím, že při sběru a následné úpravě nevratných PET lahví skloubily sběr prostřednictvím obětavých dětí z mateřských a základních škol v Bystrci s jejich dokonalou ruční úpravou v CHD Přístav (spočívající v ručním roztřídění podle barvy PETu na 3 základní typy, odstraněním zátky a event. zbylého proužku plastu na hrdle, seškrabáním papírové etikety, odděleným posekáním jednotlivých barevných typů na nožovém mlýně na lístky o velikosti pod 15 mm, napytlováním po 20 kg a transportem prostřednictvím ČSD do Silonu v Plané n.L).

A tuto úpravu sesbíraných PET lahví provádějí brněnští ZTP spoluobčané (v počtu 15 lidí) v souladu s terapeutickým programem „Začít spolu“, který vypracovala nadace OSF (Open Society Fund) z Prahy.