PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný, nesponzorovaný český webový portál.

Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků V&V zní:
"V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování a zpětný odběr moderními odběrními automaty.

Ing.Jiří Nezval
Budeme konečně využívat cenné PET láhve? (část 3)

  *** Předpokladem nejdokonalejšího využití nápojových jednocestných PET lahví/Alu plechovek/skleněných lahví po spotřebě nápoje je jejich zálohování **** U PET lahví náročnou tzv. "B2B" recyklací, "ze starých lahví nové" **** Cyklus začíná automatizovaným odběrem obalů RVM automaty s NIR čidly, u nás dobře známými pro odběr pivních lahví **** Při souběžném odběru zálohovaných nádob (a vrácení zálohy) dojde na jediném automatu RVM k dokonalému roztřídění podle typu materiálu, barvy (PET/sklo), zmenšení objemu (posekáním/podrcením u skla) a oddělenému uložení každé z frakcí do malých přepravních kontejnerů **** Těch může být až sedm - na 3 barvy u PET, 2 u skla, 2 u plechovek (Alu, ocel) **** Takto získané druhotné suroviny jsou převáženy do meziskladů, či přímo do recyklačních závodů **** U PET lahví na recyklací buď jen na prané PET vločky/regranulát, nebo až na krystalický PET potravinářské kvality, z něj event. až na předlisky lahví **** Prvý krok (zpětný odběr) je ale věcí obchodních řetězců - nikoliv obcí, jako dosud **** Řetězce jsou svým "megaprodejem" největším zdrojem, u PET vykazuje tržní podíl obalů přes 92% **** Jen za PET láhve jim zaplatíme (v ceně nápoje) ročně částku zhruba 7 miliard Kč **** Měli by mít proto, též z mnoha dalších důvodů, zákonem uloženu zodpovědnost za následné využití nápojových obalů **** Ne exportem, ale umožněním RECYKLACE V UZAVŘENÉM CYKLU V ČR **** Na "zodpovědnost obchodu" přišli Švýcaři - viz PETFLASH 27/2002, str.2 **** Aplikaci záloh tam ale (jako jinde) nejvíce brání z tzv. "BIG 4" právě Coca Cola Beverages AG **** Podle šéfa švýcarské CCB AG Baerlochera "Záloha přináší pouze problémy, neřeší ale žádné!" **** Totéž teď papouškují mnozí naši experti **** Zálohy jsou prý DISKRIMINAČNÍ **** Diskriminace to je, ale SPOTŘEBITELŮ, OBCÍ a STÁTU ****

Obsah:

• Stav v Evropské unii

• Posouzení současného stavu

• Vstup ČR do EU

• Unikátní model řešení v o.s. SVRATKA - v Chráněných dílnách Přístav a dosažené výsledky v roce 1999

• Návrh na územní organizaci sběru a úpravy PET suroviny v Brně

• Možnosti rozšíření a aplikace v rámci města Brna a event. i Moravy

• Možnosti další aplikace ve velkých městech Moravy a ČR

• Význam aplikace pro město Brno v rámci EU (EDURC)

• Možnosti financování projektu

Stav v Evropské unii

O tom padly již zmínky v předchozích částech, detailnější údaje naleznete  v příloze 2, týkající se Evropy, třídíren, prognóz dalšího vývoje, skladby nápojových obalů v Evropě, složitosti třídění v jiných zemích a zvláště kritického obsahu PVC při recyklaci PETu.

Obalové materiály z PETu jsou u nás dosud nesprávně zařazovány do kategorie odpadů, kam rozhodně nepatří, jak jsem se snažil, avšak bezúspěšně, šířit prostřednictvím tisku (článkem „Patří plasty do kontejnerů?“ pro noviny DNES, předaným 3.1.1998, který nebyl uveřejněn). PET patří do skupiny snadno využitelných zdrojů, jejichž využití přináší významné úspory energie. V EU je již od roku 1985 vydána Směrnice o obalech 85/339/EEC: (Council Directive of 27.6.1985 on Containers of Liquids for Human Consumption), která ukládá výrobcům obalů povinnost tyto materiály po jejich řádném sběru upravovat a opětovně jako plasty používat. V ES se rovněž sleduje, jak která z členských zemí naplňuje cíl sesbírat a využít nejméně 15% těchto plastů, vyrobených a daných obchodní sítí do distribuce! Jak je zřejmé, není to mnoho, ale ani málo. Světovým lídrem v recyklaci jsou USA.

Směrnice EU řeší rámcově rovněž způsob financování jejich:

• sběru (v Německu je zaveden Dual System Deutschland (DSD), kdy firma, využívající plast k balení svého výrobku musí odvádět určitou finanční částku, která má pokrývat náklady na následné opětovné využití, jinde je určitá částka již zahrnuta do ceny výrobku, zpětně se pak odvádí do fondu pro financování sběru a recyklace), ale též

• transportu k dalšímu zpracování následnou úpravou (sekáním na tzv. flakes) na vlastní recyklaci pro následné opětovné využití.

Posouzení současného stavu

Řešení aplikace z CHD Přístav by si zasloužilo ještě několik technických a organizačních zlepšení:

• existence jediné průmyslové úpravny PETu v Plané n. Lužnicí znamená monopolní postavení se všemi problémy

• vysoké náklady na balení produktu do velmi drahých PP pytlů za více jak 11 Kč/ks (pouze na 20 kg PETu)

• nevhodný typ mlýna TMSP, který není určen na plasty a vyžaduje velmi časté ostření nožů a tím vyšší náklady

• pouze jediné úpravárenské zařízení v Brně znamená zvýšené náklady na transport z odlehlejších MČ

• existence více takových CHD by umožnilo další integraci osob s ZTP

• existence jediného zařízení, při rozsáhlejší aplikaci a rozšiřování modelu v Brně, by bylo nad jeho kapacitní možnosti a není vhodné, s ohledem na jeho humanitární charakter, doporučit

• charakter tohoto modelu napomáhá účelnému sponzorování investic i provozu

• obchodní inspekce nebo směrnice nebo vyhláška by měly zakázat prodej nápojů (ale i jiných výrobků s obaly z plastů, např. u kosmetiky, saponátů apod.) bez výrazného a jednoznačného označení druhu plastu na etiketě, jako je tomu v EU. V každém případě by tak mělo být i na úkor různých reklamních výherních akcí atd. Je to proto, že v některých zemích se kromě PETu používá na balení nápojů rovněž PVC, jak uvádí příloha 2 (Francie, Švýcarsko aj.) a nelze vyloučit, že zvláště po vstupu ČR do EU nedojde k importu takových výrobků k nám (volný pohyb zboží)

• bude třeba zajistit u výrobců nápojů používání jiného lepidla, které by mělo být rozpustné ve vodě, nebo ještě lépe nanesené pouze na papírový spoj etikety, nikoliv na láhev.

Vstup ČR do EU

Na vstup ČR bychom měli být po všech stránkách připraveni. To znamená i v oblasti využitelných surovin. EU klade na tuto problematiku důraz především s ohledem na úspory energie. Proto je naše příprava v této oblasti i pro ČR důležitá.

Brno má velkou výhodu v tom, že zde již existuje velký počet, geograficky celkem velmi vhodně umístěných sběrných středisek, v nichž by bylo možné sbírat PET láhve od podnikatelů (za úplatu) i občanů MČ (zdarma).

V té souvislosti jsem se zabýval možnostmi rozšíření úspěšného modelu o.s. SVRATKA na další MČ Brna a dokonce na celou Moravu.

Domnívám se, že v Brně jsou vytvořeny velmi dobré podmínky:

• existencí úspěšného řešení, jehož unikátnost spočívá ve skloubení ekologických, ekonomických, výchovných a především též humanitárních faktorů

• vhodným geografickým rozmístěním sběrných středisek (SS) v jednotlivých MČ Brna

• velikostí jednotlivých MČ Brna

• vhodným geografickým umístěním v rámci Moravy atd.

Pokud jde o rozmístění SS tříděného odpadu, je situace zřejmá z mapky (příloha 3).

Velikost jednotlivých MČ je zřejmá z tabulky (příloha 4).

Statisticky největší koncentrace obyvatelstva s počty obyvatel nad 7 tisíc je zřejmá z další tabulky (příloha 5-6/1 a 5-6/2).

Při pohledu na mapku brněnské aglomerace je zřejmé, že z dopravního hlediska a nejkratších dopravních vzdáleností lze v Brně vymezit nejméně dvě oblasti a to SEVER (příloha 5) a JIH (příloha 6).

V oblasti J je jedno sběrné, třídící a zpracovatelské středisko (STZS) již vybudováno v Bystrci (Chráněné dílny „Přístav“ v o.s. SVRATKA).

Pro oblast S doporučuji vybudovat další, tedy druhé STZS a to po zvážení všech faktorů (doprava, rozdělní příslušnosti svozových organizací podle rozhodnutí OŽP MMB z konce roku 1999, možnosti umístění ve vhodném objektu MČ, nebo MMB atd.).

Unikátní model řešení v o.s. SVRATKA - v Chráněných dílnách Přístav a dosažené výsledky v roce 1999

Výsledkem činnosti Chráněných dílen Přístav bylo již v prvním roce (1999) faktické činnosti sesbíráno a upraveno 30,6 tun PETu z nevratných lahví, což představuje cca 765 tisíc 1,5 litrových PET lahví, sesbíraných, roztříděných, zbavených etiket, posekaných a v Silonu a.s. Planá dále zpracovaných a tedy využitých PET láhví — a to 15 občany s těžkým zdravotním a mentálním postižením!

To si podle mých znalostí zaslouží ohromný respekt k práci všech, kteří se na tom podíleli, protože to s přihlédnutím k prvému roku zkušebního provozu v modelovém měřítku odpovídá ročnímu výkonu malé firmy. Lze očekávat, že by mohlo být dosaženo měsíčního výsledku 9 a více tun, protože v jediném týdnu října 1999 bylo dosaženo dokonce výkonu 3 tun! Výkony CHD v jednotlivých měsících a podle typu PETu jsou zřejmé rovněž z grafu, umístěného ve zmíněné prezentaci, na webové stránce verze v.7.

Prezentace činnosti Chráněných dílen „Přístav“ je umístěna od února 2000 na http://www.stand.cz/svratka_PET.

Návrh na územní organizaci sběru a úpravy PET suroviny v Brně

V současné době pracuji na návrhu územní organizace sběru a předběžné úpravy nevratných PET lahví, jakož i na návrhu konečné recyklace PETu v brněnské městské aglomeraci, který lze aplikovat i v dalších městech Moravy.

Možnosti rozšíření a aplikace v rámci města Brna a event. i Moravy

Když jsem teprve 11. listopadu minulého roku navštívil Chráněné dílny Přístav, okamžitě jsem došel k závěru, že tento model je bez nadsázky naprosto jedinečný a vyžaduje co nejrychlejší technické dořešení některých otázek, ale hlavně publikování prostřednictvím všech mediálních prostředků.

Proto jsem sdružení nabídl svou odbornou pomoc formou know-how, byl jsem přijat za člena a připravil v průběhu listopadu a prosince celkem 10 multimediálních prezentací sdružení (v programu PowerPoint 2000), která je převoditelná do html formátu. Byla tedy umístěna na Internetu. Prezentaci lze použít rovněž k promítání technikou LSD displeje (který je k disposici i na MMB), zpětnou projekcí z transparentních folií, vytištěných na barevné tiskárně, vystavit kopie na panelech při různých tiskovkách atd.

Prezentace byly již umístěny v PC na MŠ Heyrovského 11 a na ÚMČ Brno Bystrc, dále na OŽP MMB v Brně na Kounicově ulici a rovněž v kanceláři primátora města Brna RNDr. Petra Duchoně ( s laskavým svolením pana Ing. Terzijského, vedoucího kanceláře primátora MB).

Informace o unikátnosti tohoto modelu jsem přednesl i na přijetí zúčastněných škol a představitelů sdružení dne 7.12.1999 za účasti dalších orgánů MMB u náměstka primátora Ing. Šimonovského na MMB.

Připravil jsem tyto materiály i pro akce „30 dní pro občanský sektor“, které probíhají v ČR nyní v únoru a které na Moravě organizuje o.s. Trialog z Brna, ale nebyli jsme do programu těchto akcí zařazeni, což je po mém soudu škoda.

Rozšíření nyní odvisí pouze od ochoty podnikatelů či FO, vedení jednotlivých městských částí a vedení škol v jejich regionu podílet se na této významné, především humanitární, ale i výchovné, ekologické a ekonomické akci.

Možnosti další aplikace ve velkých městech Moravy a ČR

Podle brněnského rozšířeného modelu, pokud bude úspěšný (o čemž jsem přesvědčen), lze přikročit k výstavbě úpravárenské linky v Brně a pomoci aplikovat naše zkušenosti v dalších velkých městech, která by mohla dodávat polotovar (jako nyní z CHD Svratka) do úpravny v Brně (linka typu Sikoplast, Herbold  nebo analogická), bez větších technických, organizačních a finančních problémů.

Domnívám se, že ve vzdálenější, ale možná blízké budoucnosti by byla užitečná dokonce ještě další jedna úpravna na Moravě, nejspíše v Olomouci, nebo Ostravě, jak vyplývá opět z geografie a dopravních možností na Moravě

Význam aplikace pro město Brno v rámci EU (EDURC)

Není pochyb o tom, že při pomoci orgánů MMB by mohl být tento model a navazující projekt aplikace úspěšný, což by vedlo v rámci EU k získání jisté prestiže města Brna, jak tomu v nedávné době (3.12.1999) bylo i při ocenění Brna prestižní Cenou Evropské komise „Zlatou hvězdou partnerství měst“ za úspěšnou spolupráci s partnerským městem Utrechtem, kterou převzal primátor RNDr. Petr Duchoň. Podrobnosti jsou všeobecně známé z tisku (Haló Brno, leden 2000, str. 3).

Pro mne je v této souvislosti velmi motivující zdravice našeho primátora k Novému roku z téhož čísla, kde se hovoří o tom, že většinu problémů si můžeme vyřešit sami, o důvěře ve vlastní síly, úctě k práci jiných (tedy obzvláště bychom si měli vážit práce těch 15 TZP spoluobčanů v chráněných dílnách a pomoci dalším podobně postiženým k jejich integraci do společnosti), o tvořivé práci atd. Z toho důvodu se domnívám, že v osobě našeho primátora můžeme počítat s maximální podporou v každém směru.

Možnosti financování projektu

Existuje, při dobře vedené mediální kampani, možnost získávat postupně dostatečné finanční zdroje na další (druhé) třídící a zpracovatelské centrum  formou dotací, sponzorských darů, grantů z oblasti životního prostředí (Phare, grant z MPaSV, či MŽP a MPSV, od soukromých podnikatelů a FO (jako byl osobní dar Ing. Václava Bendy, předsedy městské organizace KDU-ČSL, Nadace Partnerství a její dar 170 tisíc Kč na zakoupení nožového mlýna, tedy nejdražší a nejdůležitější součásti tohoto modelu, dále dar MNO ve formě vojenského stanu v ceně přes 23 tisíc Kč, dotace MMB ve výši 17 tisíc Kč, které pokryly roční náklady na transport ČSD do Silonu Planá, atd.).

Mnohem jednodušší, i když to tak nevypadá, by měla být otázka — po provedení marketingové studie — financování jedné úpravárenské linky v Brně, (která by určitě pro prvé období pokryla potřebu Moravy a zřejmě i umožnila dovážet sebraný PET z okolních států, jako je tomu v Silonu, kde údajně zpracovávají 20% kapacity z dovozu (Rakousko, Švýcarsko, Maďarsko).

Potřebné finance by mělo Brno, jako podnikatelský subjekt, zajistit samo a stát se 100% vlastníkem této investice, protože by bylo v nejbližší době zřejmě jediné na Moravě, blízkém Slovensku atd.