Efektivitu třídění plastů v obcích zajistí dostatečná kapacita sběrových nádob a kázeň obyvatel?

Jedním z velkých problémů vyššího využití použitých nápojových obalů, před kterým nyní stojí všechny země EU, zvláště Německo, ale i Švýcarsko, je manipulace při sběru a třídění nápojových obalů před recyklací. Důvodem je jejich rozmanitost a vysoký počet nutných sběrných kontejnerů nebo pytlů a návazné roztřídění. Sběr je pak nejen neefektivní, ale z hlediska transportu dokonce neekologický! Jediným efektivním řešením je zálohování a odběr zálohovaných obalů (PET, ALU plechovky a sklo) pomocí automatů RVM. Nic lepšího dosud neexistuje.

(pozn.: splnění obou předpokladů lze dosáhnout i jinými a efektivnějšími způsoby, jak uvádím dole v diskusi)

Třídicí linka (firmy ODAS) ve Žďáru nad Sázavou je v provozu desátý rok. Byla projektována do stávající haly, což ji limitovalo především prostorově. Odpad je tříděn do čtyř shozových kabin. Kapacitně je linka limitována především lisem, který jsme v loňském roce vyměnili za výkonnější (30 t). Separovaný sběr plastových odpadů v obcích zahájila firma ODAS v roce 1996. V té době jsme již provozovali třídicí linku, zpočátku se na ní třídil pouze papír. Plast se odvážel jako směsný na zpracování do Transformu Bohdaneč.

Transform Bohdaneč  je vzdálen od Žďáru n. S. asi 80 km, a to ve směru naší svozové oblasti, takže tato forma nakládání byla v té době optimální.

V roce 2000 jsme díky organizačním změnám ve firmě přesunuli třídění papíru na jinou provozovnu a stávající třídicí linka se uvolnila pro třídění plastů. Plasty svážíme veškeré, bez omezování obyvatel.

Třídění probíhá v komoditách folie, PET podle barev, nápojové kartony a zbytek. První tři jmenované druhy jsou předávány k materiálovému využití, směsný zbytek je využíván energeticky - je z něho vyráběno alternativní palivo. Nic z produkce linky nekončí na skládce.

Podle rozborů je v plastech svezených z obcí na naši linku max. 3 % neplastových příměsí, 8,5 % neobalových plastů a 88,5 % obalových plastů.

Největší množství je samozřejmě PET, zhruba 70 %.

Na lince končí veškeré separované plasty z Vysočiny s výjimkou Pelhřimovska, Třebíče (mají vlastní linku) a Havlíčkova Brodu (provozují drticí zařízení). Od loňského roku pracuje linka na dvě směny a její současná produkce je kolem 1500 t přetříděného plastu za rok. Nejvyšší finanční náklady linky jsou mzdové a přepravní.

Sběr plastů a obce

Množství plastového odpadu ze separovaného sběru velkou rychlostí narůstalo tak, jak se jednotlivé obce vybavovaly kontejnery, obyvatelé si zvykali na oddělený sběr a spotřební i potravinářský průmysl dodával stále větší množství plastových obalů.

Počáteční svozy jednou za tři týdny přestaly vyhovovat a postupně se navyšovalo množství svážených kontejnerů, i četnost vývozu - až na současných 1-2x týdně.

V současné době sváží firma ODAS kolem 700 kontejnerů s plasty v režimu dvakrát týdně až jednou za 14 dní.

Kvalita sebraného plastu je ve většině případů dobrá, závislá především na úrovni celého systému a práce s obyvateli v té které obci.

Finančně nelze naše zkušenosti pokládat za platné na celém území, situace vychází z výše úhrad za služby v obcích. Pokud má obec v naší svozové oblasti dostatečnou kapacitu nádob, takže získává od Eko-Komu maximální bonus 38 %, je pro ni sběr plastů finančně výhodný. Ušetří za odvoz určitého objemu odpadu v rámci svozu KO, za hmotnost uloženou na skládce, a přestože zaplatí za obsluhu separačních nádob, při splnění výše uvedeného předpokladu jí finanční částka od Eko-Komu pokryje nejen provozní náklady, ale zbude i na investice do separačních nádob.

Jako modelový případ lze použít Žďár n. S. Pokud by netřídili plasty, zvýšily by se jejich náklady na odvoz KO o 20 procent, současný příspěvek od Eko-Komu jim pokryje náklady na sběr separovaného plastu a zbude jim na obnovu kontejnerů jednou za čtyři roky.

Provoz třídicí linky ODAS

Finanční efekt linky je samozřejmě závislý na výkupních cenách plastů. V případě nižších výkupních cen je provoz částečně pokrýván z platby obcí za svoz tříděného sběru. Od podzimu loňského roku je výkupní cena PET (největšího objemu ve sběrovém plastu) vysoká, a tudíž linka není prodělečná. V žádném případě by se však ani v takto vysokých cenových hladinách neuživila pouze ze zdrojů naší svozové oblasti.

AUTOR: Iva Zeroníková,
ODAS, Žďár n. Sázavou

Diskuse

13.10.2004 10:25 Ing. Jiří Nezval
Reakce na článek v ODPADY.IHNed.cz

Uvádíte, že podle rozborů je v plastech, svezených z obcí na vaši linku max. 3 % neplastových příměsí (což je z hlediska kontaminace velmi mnoho), 8,5 % neobalových plastů a 88,5 % obalových plastů. Největší množství je samozřejmě PET, zhruba 70 %.

Co takhle třídit již v obcích jednak pouze PET (nikoliv směsné PLASTY), kontejnery na PLASTY přelepit na PET
a všechen zbývající obalový plastový materiál sbírat do pytlů, nebo starých vyřazených kontejnerů. Tím by Vám odpadlo velmi nákladné dotřídění silně znečištěného směsného plastu na lince a zvýšila by se efektivita.
Doporučuji proto můj osobní český portál (cca 600 webových stránek- stav 13.10.2004) http://www.petrecycling.cz.

Používané předpotopní metody v EU a v Německu (DSD) jsou nejen zastaralé, ale především drahé a z hlediska největšího plastového podílu PET (který bude i nadále narůstat) jsou nevhodné, protože poskytují nekvalitní druhotnou surovinu a vedou k vyššímu opotřebení recyklačních linek. Získaný PET má v důsledku toho i nižší cenu na trhu.

Zajímalo by mne Vaše vyjádření. Dík.

Pozn.: Vyjádření jsem dodnes žádné nedostal