Iva Zeroníková, ODAS, Žďár n. Sázavou
Zkušenosti s provozem třídicí linky na směsné plasty

Na Slovensku vyrostl během 9 měsíců špičkový závod na recyklaci PET lahví v uzavřeném cyklu ("bottle to bottle"). Postavila jej rakouská firma Starlinger z Vídně...

Efektivitu třídění plastů v obcích zajistí dostatečná kapacita sběrových nádob a kázeň obyvatel

Provoz třídící linky je životaschopný v rámci celého systému nakládání s odpady při zajištění maximálního naplnění kapacity a minimalizace nákladů.
 

Tato firma je vzdálená od Žďáru n. S. asi 80 km, a to ve směru naší svozové oblasti, takže tato forma nakládání byla v té době optimální.

V roce 2000 jsme díky organizačním změnám ve firmě přesunuli třídění papíru na jinou provozovnu a stávající třídicí linka se uvolnila pro třídění plastů. Plasty svážíme veškeré, bez omezování obyvatel.

Třídění probíhá v komoditách folie, PET podle barev, nápojové kartony a zbytek. První tři jmenované druhy jsou předávány k materiálovému využití, směsný zbytek je využíván energeticky - je z něho vyráběno alternativní palivo. Nic z produkce linky nekončí na skládce.

Podle rozborů je v plastech svezených z obcí na naši linku max. 3 % neplastových příměsí, 8,5 % neobalových plastů a 88,5 % obalových plastů. Největší množství je samozřejmě PET, zhruba 70 %.

Na lince končí veškeré separované plasty z Vysočiny s výjimkou Pelhřimovska, Třebíče (mají vlastní linku) a Havlíčkova Brodu (provozují drticí zařízení). Od loňského roku pracuje linka na dvě směny a její současná produkce je kolem 1500 t přetříděného plastu za rok. Nejvyšší finanční náklady linky jsou mzdové a přepravní.

Sběr plastu a obce

Množství plastového odpadu ze separovaného sběru velkou rychlostí narůstalo tak, jak se jednotlivé obce vybavovaly kontejnery, obyvatelé si zvykali na oddělený sběr a spotřební i potravinářský průmysl dodával stále větší množství plastových obalů.

Počáteční svozy jednou za tři týdny přestaly vyhovovat a postupně se navyšovalo množství svážených kontejnerů, i četnost vývozu - až na současných 1-2x týdně.

V současné době sváží firma ODAS kolem 700 kontejnerů s plasty v režimu dvakrát týdně až jednou za 14 dní. Kvalita sebraného plastu je ve většině případů dobrá, závislá především na úrovni celého systému a práce s obyvateli v té které obci.

Finančně nelze naše zkušenosti pokládat za platné na celém území, situace vychází z výše úhrad za služby v obcích. Pokud má obec v naší svozové oblasti dostatečnou kapacitu nádob, takže získává od EKO-KOMU maximální bonus 38 %, je pro ni sběr plastů finančně výhodný. Ušetří za odvoz určitého objemu odpadu v rámci svozu KO, za hmotnost uloženou na skládce, a přestože zaplatí za obsluhu separačních nádob, při splnění výše uvedeného předpokladu jí finanční částka od EKO-KOMU pokryje nejen provozní náklady, ale zbude i na investice do separačních nádob.

Jako modelový případ lze použít Žďár n. S. Pokud by netřídili plasty, zvýšily by se jejich náklady na odvoz KO
o 20 %, současný příspěvek od EKO-KOMU jim pokryje náklady na sběr separovaného plastu a zbude jim na obnovu kontejnerů jednou za čtyři roky.

Provoz třídicí linky

Finanční efekt linky je samozřejmě závislý na výkupních cenách plastů. V případě nižších výkupních cen je provoz částečně pokrýván z platby obcí za svoz tříděného sběru. Od podzimu loňského roku je výkupní cena PET (největšího objemu ve sběrovém plastu) vysoká, a tudíž linka není prodělečná. V žádném případě by se však ani v takto vysokých cenových hladinách neuživila pouze ze zdrojů naší svozové oblasti.

AUTOR: Iva Zeroníková,
ODAS, Žďár n. Sázavou
Zdroj: Odpady

Diskuse

13.10.2004 10:25 Ing. Jiří Nezval
Reakce na článek v ODPADY.IHNed.cz

Uvádíte, že podle rozborů je v plastech, svezených z obcí na vaši linku max. 3 % neplastových příměsí (což je z hlediska kontaminace velmi mnoho), 8,5 % neobalových plastů a 88,5 % obalových plastů. Největší množství je samozřejmě PET, zhruba 70 %.

To značí, že podíl jiných obalových plastů než PET je pouze cca 18,5%. Co takhle třídit již v obcích pouze PET (nikoliv směsné PLASTY), kontejnery na PLASTY určit pouze na PET (kterého je ve směsných plastech naprostá převaha) a všechen zbývající obalový plastový materiál sbírat do pytlů, nebo starých vyřazených kontejnerů. Tím by Vám odpadlo velmi nákladné dotřídění silně znečištěného směsného plastu na lince a zvýšila by se efektivita. Doporučuji proto můj osobní český portál (cca 600 webových stránek) http://www.petrecycling.cz.

Používané předpotopní metody pro sběr směsných plastů v EU a v Německu (DSD)  jsou zastaralé, drahé a z hlediska největšího plastového podílu PET (který bude i nadále narůstat) jsou nevhodné, protože poskytují nekvalitní druhotnou surovinu a vedou k vyššímu opotřebení recyklačních linek. Získaný PET má v důsledku toho i nižší cenu na trhu.
Zajímalo by mne Vaše vyjádření. Dík.
 

Pozn.: K této problematice jsem se vyjadřoval rovněž v diskusi k článku Linka za rok zčtyřnásobila svůj provoz (dotřiďovací linka na papír a na směsné plasty na Kladně), uveřejněné ve stejném časopise.