|
|
|
 PETrecycling CZ je nekomerční, nezávislý, volně přístupný a nikým nesponzorovaný český webový portál v České republice. Můj závěr intensivního studia nejnovějších výsledků R&D zní: "V současnosti existuje jediný efektivní a motivující systém na podporu environmentálně a ekonomicky nejvhodnějšího způsobu sběru nápojových jednocestných obalů (PET, ALU a skla) a tím je jejich zálohování v kombinaci s moderními odběrními RVM automaty. |
|
|
|
|
Zdroj/Source: ODPADY.IHNed.cz - 08.10.2004 Převzato z EnviWeb - 13.10.2004 |
|
|
|
|
|
|
Na Kladně byla před rokem uvedena do provozu dotřiďovací linka na papír a plasty z komunálního odpadu. Byla postavena z peněz města a provozuje ji firma Středočeské komunální služby, s. r. o. (SKS). Linka zpracovává tříděný komunální sběr (papír a plasty) z Kladenska, Slánska a Berounska. Dalším zdrojem jsou dodávky odpadů z velkých supermarketů v okolí Prahy, různých provozů atd. Jsou to například balíky slisovaných krabic (supermarkety mají vlastní odpadové hospodářství), přicházejí také odpadní folie z podniků, kde se balí zboží nebo odřezky a odstřižky z různých výrob. Tyto odpady není třeba třídit, protože jsou jednodruhové, to znamená čisté bez příměsí. Dotřiďování složek komunálního odpadu se provádí klasickým, ale účinným způsobem: ručně na pomalu běžícím pásu. Ředitel společnosti SKS Ing. Jiří Hartmann říká: "Se získáváním zaměstnanců máme veliké potíže. Pracují zde částečně kmenoví zaměstnanci, částečně brigádníci dodávaní agenturami. To jsou většinou cizozemci - mezi Čechy o toto zaměstnání není zájem." Jednotlivé frakce házejí shozy do sběrných kontejnerů, které se čas od času automaticky vyprazdňují. Malý zbytek nevyužitelných odpadů prochází magnetickým separátorem a pak jde na skládku. Roztříděné suroviny jdou na kontinuální lis a lisují se do balíků, případně se na drtiči rozmělňují na vločky a dopravují v big-bagu k dalšímu zpracování. Kapacita linky je projektována na 6000 tun za rok. Po ročním provozu nyní jedou na 1,5 směny a mají kapacitu kolem 5000 tun. "Linka jede rok," poznamenává Ing. Hartmann. "Za tu dobu znásobila svůj provoz čtyři až pětkrát. Množství zpracovaného materiálu se liší podle poměru plastů a papíru, podle poměru komunálu a firemního odpadu i dalších faktorů." Zvýšení kapacity linky na plánované maximum však zatím brání nedostatečný výkon sběrových systémů. O využitelnosti vytříděných složek do značné míry rozhoduje kvalita, s jakou přijdou vytříděny od obyvatel. Ing. Hartmann říká: "U papíru, který k nám přichází, je kvalita třídění vcelku v pořádku, množství nevhodných příměsí dosahuje zhruba patnácti procent. Ale plasty jsou katastrofa - cizí příměsi představují až 50 %! Lidé do plastových kontejnerů hodí cokoliv, vysypou koš apod. Někdy tam najdeme i celý počítač - zřejmě podle toho, že je v plastovém obalu." Zkušenosti z dotřiďovacích linek naznačují, že třídění se velmi liší podle jednotlivých lokalit. Podobné zkušenosti mají i na Kladně: "Například v Hostivicích třídí velmi špatně," říká Ing. Hartmann, "zato když přijede auto ze Slaného, je to poznat na první pohled, protože tam lidé třídí dobře." Úspěch ve Slaném přisuzuje Ing. Hartmann pozornosti, které spolu s radnicí věnují osvětě mezi obyvateli.
Diskuse13.10.2004 11:09 Ing. Jiří Nezval Přitom nejcennějšími druhotnými a recyklovatelnými surovinami jsou nápojové obaly (z plastů hlavně PET, Alu dózy a sklo), které v depozitních systémech se zálohováním lze zajistit téměř všechny (min. 80%) a především ve vynikající kvalitě. Tím lze dosáhnout nejen vysoké míry využitelnosti vytříděných složek (nyní zvaných ODPADY), ale i vyšší ceny druhově absolutně čistých vytříděných složek u zpracovatelů. Současné systémy, používané v EU a zvláště v
Německu (s jejich DSD) jsou technicky překonané, velmi drahé To je ovšem v ostrém nesouladu s názorem obalářů, EKO-KOM, atd., protože už neví, jak by ochránili svoje zájmy. Straší bariérami volného obchodu v EU, rozpitvávají, proč to podle NICH nejde a nic neví o tom, jak to jinde jde. Že jejich přístup vede k zasvinění přírody, klimatickým změnám atd., k tomu zatím nepřihlížejí, nebo to vědomě přehlížejí. Konkrétně u PET lahví, které tvoří ze sebraných směsných plastů většinu (kolem 70-80%) přispíváme z vlastní kapsy někomu na cenu PET láhve, která by nám měla být VRÁCENA, protože je v ceně nápoje zakalkulována. Že to nejsou malé částky vyplývá z toho, že v minulém roce (2003) bylo do ČR dovezeno celkem 60.351 TUN!! potravinářského PET na výrobu lahví. Podělte si to zhruba 40 gramy/1 láhev a dojdete k jejich počtu, vynásobte cca 3 Kč a dojdete k hrubé ceně PET obalů. Jsme tedy okrádáni. Klidně oželím
ODPADNÍ plastový obal z Tatranek, který má ve srovnání s PET nesrovnatelně
nepatrnou hmotnost a cenu. Tento typ obalového plastu, a podobně další (kelímky od
salátů, jogurtů, mikrotenové fólie na balení potravin, a podobný odpad) by měl
být využit energeticky - spalováním. Recyklace je v tomto případě vyhazováním
peněz. Pozn.: K této problematice jsem se vyjadřoval rovněž v diskusi k článku Zkušenosti s provozem třídicí linky (na směsné plasty), uveřejněné ve stejném časopise. V současnosti je vývoj mnohem dál. Po vytřídění
recyklovatelných nápojových obalů z domácností zálohováním se tato zbylá směs
plastových obalů dá využít jinak. Totiž na výchozí surovinu k jejich výrobě -
naftu. Na portále
PETrecycling.cz byly jako moje překlady k této metodě uveřejněny
příspěvky na rozcestníku:
Příspěvky na IP PETrecycling.cz v
archivech:
|
| Best View : 800x600 resolution with Internet Explorer 4.x or above. | |
