Ing. Zdeněk Kozel, generální ředitel EKO-KOM
Přepravní náročnosti skleněných vratných lahví a nevratných PET lahví

Ve Švédsku je ročně prodáno 300 milionů zálohovaných JEDNOCESTNÝCH PET lahví ; záloha činí 1 SEK (0.11 EUR) pro malé PET láhve a 2 SEK (0.22 EUR) pro velké. Pro srovnání v Česku bylo prodáno v roce 2003 přes 1,3 miliardy nápojových taky JEDNOCESTNÝCH PET lahví různých objemů (u nás se ale stále jmenují NEVRATNÉ a zálohovány nejsou)

Přepravní náročnost vratných lahví je v průměru o 150% vyšší než náročnost nevratných. To je způsobeno především tím, že se používají přepravky. Praktický důsledek je ten, že auto z větší části neveze nápoje. Problém tedy není jenom ve váze skla, ale rovněž v zabíraném prostoru, který neumožňuje auto plně vytížit z hlediska váhy.

Obsah:

Rozdíly v logistice 
Přepravní vzdálenosti, spotřeby, ložení 
Nevratné PET láhve
Vratné skleněné láhve
Rozdíl mezi vratnými a nevratnými lahvemi  
Vznik odpadních vod u vratných skleněných lahví 
Tuhé odpady 
Sumarizace

Rozdíly v logistice

Přeprava mezi výrobou a skladem:

U nevratných lahví je auto používáno jen pro cestu tam, v rámci automobilové dopravy je dále použito pro jiný náklad.

U vratných lahví se musí vracet zpět do výroby s vratnými lahvemi.

Distribuce do obchodů:

Auto s vratnými láhvemi vyjíždí naplněné a po cestě současně sváží prázdné lahve. Dodávky do obchodů ale nikdy neodpovídají přesně množství připravených prázdných lahví. Auto tedy v posledních obchodech na cestě nemůže lahve odebrat nebo se naopak vrací jen částečně naložené. V tom hrají obrovskou roli sezónní výkyvy prodeje. V praxi to vypadá tak, že přibližně na každá dvě rozvozová auta s nápoji se posílá jedno navíc prázdné na svoz.

Přepravní vzdálenosti, spotřeby, ložení

Průměrná přepravní vzdálenost z výroby do skladů je okolo 150-180 km.

Distribuční vzdálenost ze skladů do obchodů je okolo 100-120 km (rozváží se do vzdálenosti 30-50 km pro 5-20 obchodů, jde vlastně o určitou cestu do kruhu, který začíná i končí ve skladu).

Spotřeba kamionu z výroby do velkoskladu je okolo 38 l/100 km.

Spotřeba nafty při rozvozu (obvykle Avie nebo něco podobného) je v převážně městském provozu na krátké úseky okolo 18 l/100 km.  

Nevratné PET láhve

Na kamion lze naložit okolo 33 palet nápojů. To je u nevratných lahví asi 15 000 l nápojů.

Na auto v rozvozu je možné naložit okolo 200 balení  tedy asi 3000 l nápojů.  

1. Spotřeba kamionu na 180 km je okolo 70 l nafty.
2. Spotřeba pěti rozvozových aut, každého na 120 km je 5krat 22 litrů tedy okolo 90 l nafty.
3. To je celkem 160 l nafty na 15 000 l nápoje dodaného do obchodu. Tedy okolo 11 ml nafty na litr nápoje.

Vratné skleněné láhve

Na kamion s návěsem je možné naložit okolo 33 palet nápojů. To je u vratných skleněných lahví okolo 9000 l nápoje (lahve 0,7 l, přepravky po 12 lahvích).

Na auto v rozvozu vratných skleněných lahví je možné naložit okolo 110 přepravek tedy okolo 900 l nápoje (limitováno užitným zatížením 3 tuny).  

Spotřeba kamionu u vratných skleněných lahví na cestu tam a zpátky na 180 km je okolo 140 l nafty.

Spotřeba v tomto případě deseti rozvozových aut po 120 km je okolo 10krát 22 litrů, tedy okolo 220 l nafty. (Všimněte si, že nepočítáme nutnost posílat prázdná auta na svoz a vycházíme z ideálního stavu, kdy počet rozvezených plných lahví odpovídá přesně počtu svezených prázdných, což v praxi nikdy nenastane). Celkem je to 300 l nafty na 9000 l nápoje. Tedy okolo 33 ml nafty na litr nápoje.  

V ČR se ročně vyrobí okolo 600 mil. litrů minerální vody, 450 mil. litrů stolní vody a asi 850 mil. litrů ostatních nealkoholických nápojů (limonády, sodovky atd. bez mléka).

Rozdíl ve spotřebě nafty je 33-11 tedy 22 ml na litr distribuovaného nápoje. Jeden litr nafty je asi 0,8 kg.

Rozdíl mezi vratnými a nevratnými lahvemi

 tedy representuje:

Jenom pro ilustraci je to ekvivalent 200 milionů km navíc v nákladní dopravě v neprospěch vratných lahví.

Tento výpočet je hodně teoretický a založený na odhadech. V praxi to vyjde pro vratné lahve hůř, protože v tomto výpočtu je předpokládaná naprosto optimální doprava bez toho, že by jezdila prázdná, nebo jen částečně vytížená auta (což se v praxi určitě děje). Kromě toho je zvolena varianta nejoptimálnějšího vratného obalu, tedy objem 0,7 l, u menšího obalu to asi vyjde ještě hůř. Navíc jde o propočet platný pro firmy s celostátní distribucí, ty ovšem vyrábějí okolo 80% celkové spotřeby.

Pokud bychom chtěli jen zběžně zahrnout spotřebu ropy na výrobu granulátu, pak při cca. 0,65 kg ropy na 1 kg granulátu je to při váze 2 l PET lahve 36 g asi  12g ropy na litr nápoje. Rozdíl v motorové naftě 22ml odpovídá snad 60g ropy (nevím to určitě a navíc jak započítat ostatní ropné deriváty, které se využijí jinak, stejný problém je při porovnání granulátu a ropy). Navíc musíte započítat i spotřebu plastu na výrobu přepravek, jedna přepravka odpovídá 1700g PVC na 8,4 litru nápoje tedy asi 8g na litr při 25 obrátkách přepravky, ale to už zacházíme do absurdních detailů (spotřeba lodního paliva/nafty při přepravě PET granulátu na 1 litr nápoje by byla asi 0,1 g, zase na druhé straně energetická náročnost výroby skla je asi o 35% vyšší než u výroby PET. Vyrovnat tento rozdíl recyklací skla by znamenalo při úspoře 2.5% energie na 10% střepů ve výrobku dosáhnout více než 100% recyklace, což není možné. Kromě toho by se musela započítat spotřeba nafty při těžbě sklářských písků asi 0,5g na litr nápoje atd..).

Vznik odpadních vod u vratných skleněných lahví

Pokud jde o odpadní vody je situace trochu přehlednější. U nevratných lahví se počítá asi 0,1 litru technologické vody na litr nápoje. U nevratných to je asi 1,5-2,5 litru na litr vyrobeného nápoje. Spotřeba technologické vody navíc pro nevratné lahve je asi 2 litry vody na litr nápoje. Rozdíl v neprospěch vratných lahví tedy je:

To ovšem není hlavní problém. Rozdíl je v tom, že pro nevratné lahve se používá pouze čistá pitná voda na výplach během plnění a voda na mytí linky (asi 0,1 l vstříknuté vody na výplach před naplněním), která zůstává čistá, bez chemikálií a dále se používá v procesu výroby (například při mytí linek). U vratných lahví se do vody přidávají chemikálie jako jsou louhy, detergenty a desinfekční prostředky v celkovém množství asi 1,3 litru na 1000 litrů technologické vody. Celkem jde tedy o dodatečné použití agresivních chemikálií v množství pro

To je i v případě kvalitního čištění odpadní vody okolo několik set tun škodlivých látek vypuštěných do životního prostředí.

Tuhé odpady

Nejdříve to jednoduché. PET lahve. Při váze jedné dvoulitrové lahve je hmotnost 40g. Jde tedy o 20g PET na jeden litr nápoje. Nyní to složitější. Ze zkušenosti se přibližně 2-2,5% vratných lahví nikdy nevrátí zpět do výroby, tedy stanou se odpadem. To je při 420g váhy skleněné lahve o objemu 0,7 l přibližně 15g na jeden litr nápoje (420/0,7x2,25%). Kromě toho jenom pro pobavení lze započítat ojeté pneumatiky. Nebudu tady rozvádět detailní výpočet, který by vycházel z počtu náprav, velikosti pneumatik a najetých kilometrů. Při 200 milionech dodatečně najetých kilometrů by to bylo asi 1400 tun (pneumatika 35 kg, 6 pneumatik na autě a životnost pneumatiky 30 000 km) nebo řekněme 700 tun, pokud se používají protektory. Tedy asi 0,4-0,8g na litr nápoje. Mimochodem asi 100 tun pryže se odrolí na silnici a rozptýlí do životního prostředí přímo.

Takže rozdíl v produkci tuhého odpadu bude (bez započítání pneumatik) 5g na litr nápoje ve "prospěch" vratných lahví, to představuje:

Sumarizace  

Budou-li všechny lahve na nealkoholické nápoje nevratné, zaplatíme za to dodatečnou produkcí 9500 tun tuhého odpadu (6 mil. Kč při současné ceně skládkování). Budou-li všechny vratné, zaplatíme za to dodatečným spálením 33 400 tun nafty (1 miliarda při současné ceně nafty), znečištěním 3 600 000 kubických metrů pitné vody (100 mil. Kč při dnešní ceně vody) a emisí, podle úrovně čištění, až jednoho tisíce tun nebezpečných látek do řek (100-300 mil. Kč podle poplatků za odpadní vody). Celková spotřeba ropy bude při použití vratných lahví asi o 30-60 tisíc tun vyšší (necelá půl miliarda Kč při současné ceně ropy) a po silnicích bude každý den jezdit o 2500 nákladních aut více, která za rok ujedou 200 milionů km (2 miliardy Kč). Ta čísla v závorkách jsou jenom hrubé odhady, já samozřejmě neznám přesné ceny u všech případů.

Rád budu pokračovat v debatě. Napište co se Vám na tom propočtu nezdá. (Mimochodem, když jsem si to porovnával s LCA podle slečny Přibylové, tak většina vstupních údajů je zcela srovnatelná, v prováděné LCA však chybí rozpracovat stádium rozvozu do obchodů, které musí být zahrnuto).