|
|
Názorná ukázka, kam až vedou naše legislativní
výtvory, za politické podpory udržované silnými lobystickými skupinami a celý
systém hospodaření s tzv. "odpady". Překupníkům se ale nedostává materiál nejen
u nás, ale v celé EU a dokonce i mimo ni. Mnohem hůře jsou na tom ale firmy,
které skutečně něco RECYKLUJÍ, tedy nejen vytřídí, upraví pro transport a prodávají k
vlastní recyklaci. Stále si totiž pleteme pojmy sběr a
recyklace.
Pokud jde o lukrativní
komodity, není to jenom Česká republika, kde je nedostatek odpadních
PET lahví. Je tomu tak v celém světě, celé EU a rovněž u našich sousedů na
Slovensku, kteří jsou ve využití této cenné suroviny hodně před námi. A proč
je jich nedostatek? Protože všechny dobrovolné systémy jejich sběru zachytí
pouze asi pětinu
z jejich prodaného množství. Naopak systémy se zálohou nejméně
čtyři pětiny. Proč ale říkáme PET lahvím po spotřebě vytrvale
"odpad," když je to tak lukrativní artikl? Protože jsme (i přes existenci
Internetu) někde jinde, než ti Číňané (viz např.velice obsáhlé
komentáře k článku I. Breziny v NEVIDITELNÉM PSU).
Prohlédněte si na doplnění "Navazující
informace."
Na pravidelném kontraktačním jednání sdružení SPDS-Aporeko jsme se
několika účastníků zeptali, proč se těchto akcí zúčastňují a jaký je stav na
trhu v jejich komoditě.
Zde jsou odpovědi.
Jaroslav Mičke, JAMI, s. r. o., recyklace plastů
Kontraktační setkání jsou pro mne užitečná. I když jsme s obchodními partnery
ve stálém kontaktu aspoň po telefonu, tady se s nimi setkám v krátkém okamžiku
se všemi. V oblasti plastů je situace problematická. Vytříděnou surovinu ve
velkém vykupují čínští obchodníci, případně české firmy v jejich vlastnictví.
Jsou schopni vysoko přeplatit české ceny. Bohužel u nás nefunguje ochrana
vnitřního trhu, takže zpracovatelé mají málo suroviny.
Také nás tíží nedotažený systém evidencí a podpor z AOS EKO-KOM, který sleduje
vytříděné plasty jen v obci, ale tak nejvýš po třídičku a pak už ne. Myslím,
že by bylo dobré, aby se odměny, které dnes jdou jen obcím, rozdělily všem
článkům řetězce, tj. taky na třídičku, zpracovateli atd. Tak by každý dostal
svůj podíl na odměně a měl by peníze na rozvoj. Je chyba, že se nehlídá cesta
vytříděných surovin až po zpracovatele, jako v německém DSD nebo rakouském
systému ARA. Pak se nemůže stát, že po vytřídění v obci někam mizí.
Dr. Paul Losbichler, Schaufler, Rakousko
Obchodujeme se šrotem a já osobně jsem zde poprvé. Chceme rozšířit naše
působení i na Českou republiku, protože naše firma má sídlo nedaleko českých
hranic. Měli jsme kontakty s českými "šrotaři" i před vstupem do EU, ale to
byl každý obchod nesmírně administrativně obtížný. Teď, když jsme také členy
Unie, je všechno nepoměrně jednodušší a obchodovat není problém.
Myslím, že obchodování ve středoevropském prostoru, který pro nás zahrnuje ČR,
SR, Polsko, Maďarsko a Rakousko, je logické a měli bychom se propojit. Jediný
problém je jazyková bariéra. Zcela dostačující by byla angličtina, ale ani ta
u vás není úplně běžná.
Ing. Václav Školout, Sběrné suroviny TTP, s. r. o., Pardubice
Na kontraktačních jednáních dojednáme stále méně. Většina vztahů je dlouhodobě
dána, takže to beru spíš jako přátelské setkání s obchodními partnery. Hodně
věcí se dojednalo už včera večer při posezení, takže teď už jen tak
diskutujeme o technických a dodacích podmínkách. Situaci na trhu sběrového
papíru ovlivňují nadnárodní koncerny, pozitivní stránkou je že po našem vstupu
do EU padly všechny překážky obchodu, proto se dá papír bez problému vyvážet.
Dnes je tady na jednání spousta zájemců z Německa a Rakouska - je vidět, že
mají zájem u nás nakupovat. My ale umíme počítat - mají nižší ceny a cena za
dopravu je vysoká. Dlouhodobě proto dávám přednost osvědčeným a ověřeným
obchodním vztahům.
S vývozem nám v současnosti dělá problémy silná koruna: za euro se platilo 31
korun, teď už jen okolo 29 korun a měna pořád posiluje. Znamená to, že když je
splatnost faktury 30 dnů, dostaneme méně peněz, než jsme dojednali.
Ing. Jarmila Hrádková, autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, a. s.
Jezdíme na tato setkání pravidelně, protože informace o vývoji na trhu a
vývoji cen potřebujeme pro sledování trhu druhotných surovin a následně tyto
údaje využíváme při stanovování odměn subjektům zapojených do našeho systému
EKO-KOM. V současné době jsou ceny druhotných surovin velmi vysoké, a to
zejména kvůli zahraničním obchodníkům. Jsou schopni vysoce přeplatit české
ceny, jež mohou platit čeští odběratelé. Tento trend se promítá především
do komodity PET, papír a šrot, kde ceny stouply několikanásobně. Vývoz PET
do Číny i dalších zemí se přes vysoké ceny a náklady na transport
vyplatí - mají obrovské zpracovatelské kapacity.
Navazující informace na portále
PETrecycling.cz:
Celosvětově je vytříděného sběrového PET materiálu velký nedostatek.
Návratnost sběrem je totiž nízká, mnoho nápojových PC PET lahví skončí
pohozeno v přírodě jako "littering," ve velkých městech v odpadkových
koších na veřejných prostranstvích a ulicích, popelnicích na TKO. Takto
nevytříděné končí na skládkách, nebo ve spalovnách. Důvodem je NAPROSTÁ
ABSENCE ÚČINNÉ MOTIVACE. Té lze dosáhnout jedině PENĚZI A TO ZÁLOHOVÁNÍM A
AUTOMATIZOVANÝM ODBĚREM.
Nic lepšího a efektivnějšího nikdo zatím nevymyslel, snad jen sběr
všech obalových plastů z domácností bez druhového třídění a zpracování
směsi zpět na výchozí naftu. Dosud ale není mnoho dat o ekonomické
vhodnosti metody. K této otázce jsem pro zájemce připravil rozcestník (na nových
stránkách v levém sloupci podmenu), kde jsou odkazy na všechny příspěvky na IP
PETrecycling.cz, je nyní na odkazu
Ze směsných plastových obalů
nafta
O tom, jak je tato PET komodita zajímavá (nejen u nás, ale v celém
světě) se lze přesvědčit na rozcestníku:
A to zde je uvedeno jen několik firem, řada jich je již usazena přímo u
nás a o výkup z obcí se starají sami.
Příspěvky na IP PETrecycling.cz v archivech:
Příspěvky z archivu: 2007
> 2006
> 2005
> 2004
> 2003
> 2002
> 2001 >
2000
|
