O autorovi/Authors CV | Časté otázky/FAQ | Nové/News | Z domova/Domestics | Ze světa/World News

Systémy RPET/RPET | Výrobci/Manufactures | Zpracovatelé/MRF | Obchod/Purchase | Deformátor/Deformator

PETrecycling.cz je soukromý, nekomerční, nezávislý, volně přístupný a nesponzorovaný portál prosazující zálohování nevratných nápojových PET lahví jako inovační systémovou změnu pro jejich nejefektivnější využití.

Ing. Jiří Nezval
Jaké jsou ekologické a ekonomické důvody pro zálohování nápojových obalů?

HOME

Archiv 2005

02.12.2005 Jaké jsou ekologické a ekonomické důvody pro zálohování nápojových obalů?

Tradiční ruční odběr nápojových obalů byl v Japonsku vyhodnocen při srovnání s odběrními automaty RVM jako nejnákladnější způsob

	Úvodem/Editorial
	Je PC-PET láhev"odpad"?
	TERMINOLOGICKÝ SLOVNÍČEK
	Co je IP PETrecycling.cz
	Recyklace PET lahví
	Kvalita RPET pro potraviny
	Důvody pro zálohování nápojových obalů
	Proč odběr PET automaty RVM místo popelnic?
	Přehled o recyklaci PET metodou B2B ("bottle to bottle")
	Informace o zařízeních pro sběr a recyklaci PET lahví
	Zálohy na nápojové obaly v Německu
	Zálohy na Slovensku
	O zálohách v Česku
	Recyklační firmy - ČR, SR
	Ze směsných plastů nafta
	Nové dilema - BIOPLASTY
	LCA a CBA
	Návštěvnost/Attendance PETrecycling.cz
	Plastic Rumors and Myth - Explained
	Hledej na WWW
	Chronologický přehled rubriky Nové /News

Nástin problémů kolem zálohování

Stále se setkávám s nepochopením celé problematiky záloh a jejich významu pro opětné využití nejrozšířenějších nápojových obalů - PET lahví. Ty tvoří v současnosti největší podíl sbíraných plastových odpadů. Všimněte si, že zdůrazňuji nápojových obalů, a rovněž plastových. Proč kladu důraz právě na tato slova? Protože to má zcela zásadní význam pro celou ekonomii jejich recyklace. Přesto je tento fakt u nás a v mnoha dalších zemích naprosto přehlížen.

Co je nápoj a nápojový obal snad není třeba vysvětlovat. Nejde tedy o technické PET láhve a obaly na ocet, jedlý olej, láhve pro kosmetické výrobky, prací prostředky, mléko a rovněž obaly z PET, odpadající v nemocnicích, které podléhají zvláštnímu režimu likvidace.

Tyto technické PET láhve by neměly být sbírány společně s nápojovými a už vůbec ne s dalšími, druhově zcela odlišnými obalovými plasty (HDPE, LDPE, PP, PS či PVC) systémem smíšeného sběru plastů. Následné roztřídění je totiž mimořádně nákladné, krom toho je vytříděný materiál obvykle silně znečištěn. Proto je takové třídění nesmyslné, ať již se provádí manuálně, nebo automaticky. Jeho účinnost a kvalita nejsou totiž dostatečné a postup je velmi nákladný. Proto ten současný dovoz odpadů z okolních států. Technické PET láhve se mimoto k recyklaci v Česku používaným postupem nehodí.

Pod pojmem recyklace se nejen u nás, ale i v EU a jinde na světě zpravidla mylně chápe pouze sběr, nebo pouhé roztřídění odlišných plastových druhů. Tato terminologie je nesprávná, jde totiž pouze o nezbytnou součást přípravy na recyklační proces. Co to je RECYKLACE PET LAHVÍ ukazuje názorně obr. 1. Pokud je tedy výstupem recyklace materiál použitelný na jiný výrobek, než zase na nápojové láhve (výroba vláken, vázacích pásků nebo jiné technické aplikace, tedy s vyloučením použití v potravinách, pak by se měl správněji používat termín down-cycling, aby bylo zřejmé, že nejde o kvalitu pro výrobu nápojových PET lahví, tedy pro lidskou potřebu. Zdůrazňuji, že současné systémy sběru poskytují materiál, který nemá potřebnou kvalitu, klade vysoké finanční nároky na technologii pracího procesu a rychlé opotřebení určitých částí linky.

Obrat díky současnému rozvoji technologií

Současný stav rozvoje automatizovaných technologií sběru odstranil výše uvedené problémy a odsunul dosud používané systémy do starého železa. Situace by se vyřešila jediným legislativním opatřením, jako v Německu.

Zálohováním nápojových obalů

vše ostatní se v otázce "kam se slamníkem" rázem přesune ze státu, obcí a spotřebitelů a to včetně nákladů, s tím spojených tam, kam to logicky patří - na producenty - prodejce - obchodní řetězce. Proto ten jejich celosvětový odpor, derogace, obstrukce, neuvěřitelný lobbing, klientelizmus a jiné známé triky a metody.

Schéma žádoucího "životního cyklu" nápojových PET lahví proto demonstruje obrázek.

Popiska:

The PET Cycle - uzavřený PET cyklus (též close loop)

Preformer - výrobce předlisků

Bottler - výrobce nápojů

Retailer - prodejce

Consumer - spotřebitel nápoje

Collection - sběr

Recycling - REcyklace

Obr. 1 - Schéma životního cyklu (Life Cycle) nápojové PET láhve "od kolébky po novou láhev"

Vratné či nevratné

Ukazuje se, že dosud existuje mylná představa, pocházející z počátků devadesátých let, kdy u nás byly poprvé zavedeny pro sycené nápoje (Coca Cola, Pepsi Cola, Sprite, Schweps, Indian Tonic, Ginger a pod. silnostěnné PET láhve obsahu 2 litry a hmotnosti kolem 80-120 gramů. Tyto láhve byly zálohovány tehdy značnou částkou 10 Kč, takže všechny byly bez problémů vraceny prodejci.

Proto byly též označeny jako vratné PET a používány opakovaně (byly tzv. vícecestné, odtud německý termín "Mehrweg, zkr. MW"). Kolovaly mezi spotřebitelem a plničem zhruba 4-5 krát, dokud nebyl povrch láhve od přepravek odřený a viditelně znečištěn. Pak musely být recyklovány. Tyto PET láhve používala slušovická firma Limova z Tišnova.

Slyšel jsem názor, že tyto vratné PET se neosvědčily, což je dezinformace nápojového průmyslu, sloužící k zavedení výhradně nevratných PET lahví. Protože v Evropě DODNES tvoří naprostou převahu nápojových PET lahví a naopak v daleko menší míře jsou tam, na rozdíl od všech zemí tzv. východního bloku zastoupeny nápojové láhve silně vylehčené, o hmotnosti zhruba třikrát až čtyřikrát nižší, "nevratné". Jsou totiž třikrát až čtyřikrát levnější.

U nich se mylně očekávalo a předpokládalo, že budou dobrovolně vraceny zavedenými sběrnými systémy. Zanedlouho se ale ukázalo, že tato představa byla a je veskrze mylná. Protože byly ekology označeny za ekologicky nevhodné a odpad, spotřebitel s nimi zacházel naprosto dobrovolně - jako s odpadem. Vznikl termín "littering" a na boj proti tomuto jevu jsou nápojovým průmyslem vynakládány obrovské prostředky. Ukázkou plakátu je billboard na obr. 2:

Kliknutím na obrázek si jej, prosím, zvětšete. Pro návrat použijte tlačítko ZPĚT na prohlížeči. Zjistíte, jak vypadá švýcarská verze české akce "Nebuďte líní, třiďte odpad!" Je stejně naivní, jako ta naše. Precizní Švýcaři, na rozdíl od nás, zpětně využívají jejich dobrovolným sběrem nevratných PET lahví kolem 74% všech prodaných nevratných PET a schází jim do splnění zákonné směrnice pouze to chybějící 1 procento. Zákony jsou ale u nich velmi přísné a ministerstvo (BUWAL) dalo lhůtu k nápravě. Pokud k ní nedojde, budou zálohy zavedeny - jako u Němců. I když je konstrukce německého zákona stavěna zcela jinak a nevhodně. Totiž na dodržení povinné kvóty vratných PET na německém trhu.

Obr. 2 - Obě švýcarské specializované společnosti, IGORA (využití ALU dóz) a PET Recycling Schweiz (využití nevratných PET lahví) a jejich anti-lliteringový billboard: "Co vadí v obýváku, vadí rovněž v parku."

Tento plakát a různé další mediální kampaně mají totiž zabránit zavedení záloh na nevratné, nezálohované PET, protože jejich nedostačující dobrovolný sběr nesplňuje požadavek švýcarské směrnice o míře jejich zpětného využití ve výši 75%.

Pokud nebude kvóta švýcarské směrnice splněna a nebude zaveden systém zálohování (a k tomu vytvořeno clearingové centrum), budou se problémy zcela určitě opakovat. Určujícím faktorem je totiž motivace, a to jak na straně průmyslu, tak na straně spotřebitelů. Nikoliv hesla, mediální masáže, plakáty, výchovné akce dobrovolných aktivistů.

Jak vypadá situace v České republice?

Oficiální údaje z MPO z let 2001 - 2003 udávají, že v roce 2003 bylo dovezeno jen pro nápojové PET láhve celkem 60.351 tun PET. Stojí za to si toto množství orientačně přepočíst na počet kusů a vynásobit obvyklou cenou láhve. Dostáváme se řádově na částku kolem 4,5 - 5 miliard Kč jen v ceně obalů. Tato je z 80% znehodnocena odhozením jako smetí (littering), uložena na skládky, nebo dokonce spálena, čemuž se u nás i v EU říká energetické využití. Trochu luxusní využití, nemyslíte? Zbylých 20%, získaných sběrem je zčásti (max. 12 tis. tun) využito v Silonu Planá na vlákna, zbytek vyvezen mimo ČR.

Bez zálohování tak obrovská množství nápojových PET obalů nelze zpětně efektivně využít, ačkoliv byly českými spotřebiteli zaplaceny. Při rozboru situace, který jsem pomocí SWOT metody provedl již v roce 2002, dojdeme dnes
k možnému řešení:

nutno účinně motivovat obyvatele k maximálnímu vracení nápojových obalů
toho nelze nikde dosáhnout současnými dvěma způsoby sběru "donáškovým" a "odvozovým"
setrvávání na těchto dosud velmi používaných způsobech znamená nejen nehospodárnost, není vůbec slučitelné ani s nějakým "environmentálním" přístupem.

Proč tomu tak je?

systémy se zálohou dosahují běžně přes 80 procentní návratnost ke zpětnému využití recyklací, tedy nejen down-cyclingem na technické zboží
naopak systémy bez zálohy zachytí sběrem pouze kolem 20 procent
v současnosti je v ČR místem nejvyšší tvorby "odpadních" PET lahví prodej nápojů v obchodních řetězcích
legislativní nonsense o spotřebiteli jako tvůrci PET odpadu a o obci, pokud jej zachytí, jako jeho vlastníkovi, je uměle vytvořen a v žádné civilizované zemi není udržitelný, je totiž ryze účelový
při nákupu nápoje spotřebitel zaplatil kromě nápoje i za láhev relativně značnou částku a to bez náhrady. PET láhev nelze srovnávat s jinými plastovými potravinářskými obaly, ani kvantitativně (hmotností), ani kvalitativně
myslící spotřebitel má proto zájem, aby dostal peníze zpět, pokud obal nějak vrátí, protože si jej koupil
bude proto požadovat, aby byl tento materiál zužitkován efektivně - tedy zase na láhve a zase v Česku (tvorba přidané hodnoty z drahého a dováženého materiálu)
prodejem se "PET odpad" nevytváří v trafikách, kioscích, u holičů, pekařů a řezníků, kde se nyní rozmnožil jako houby po dešti, ale výhradně v obchodních řetězcích (jejich podíl prodeje nápojů na trhu ~ 92 procent)
otázku využití sběrem je třeba řešit v místě nevyššího zdroje (a nikde jinde)
řetězce mají logicky odpovědnost za sběr a následné využití, ne obce!! (jak zjistili dávno Švýcaři)
tato velká centra prodeje fungují výhradně ve městech a v ČR je jejich koncentrace v Evropě nejvyšší
efektivní a ekologicky vhodný sběr je u takto lehkého materiálu podmíněn logistikou svozu (ideální je tedy právě z obchodních center)
díky R&D dnes již existuje efektivní, tj. automatizovaný systém odběru proti vyplacení zálohy pomocí automatů RVM
automaty provádí vše, co se dnes musí provést manuálně a vysokými náklady v třídírnách
v Evropě existuje princip odpovědnosti za vznik odpadu, ten spočívá výhradně na výrobcích, tj. zcela konkrétních českých obchodních řetězcích, nikoliv na neadresných cizích výrobcích primárního PET, nebo preforem (předlisků)
nelze tedy požadovat, aby byla odpovědnost přenášena na stát, obce, spotřebitele
místem odběru by tedy měla být místa jejich nejvyšší tvorby = vlastní produkce
hypermarkety by měly dostat příležitost ke spoluúčasti na využití neobnovitelných zdrojů (a tím podpoře ekologie)
tak by si mohli zlepšit pošramocený image z nedávných afér
přitom navíc touto činností získají velmi cenný a pro recyklaci nesrovnatelně kvalitnější materiál, než ze současných sběrných popelnic (na vyhožení čehokoliv)
současné systémy sběru, kdy občan požaduje "co nejkratší donáškovou vzdálenost" jsou neefektivní a neekologické (logistika - svoz)
vytváření množství sběrných míst na každém rohu, aby to měl občan blízko hraje jen na pohodlnost
rozhodně nejsou ozdobou krajiny, kterou každý cizí návštěvník ocení
dobrovolný systém totiž nemůže zamezit tzv. litteringu ("nikdo netřídí, že chlapi?"), tj. zaneřádění prostředí
záloha naopak současně zabrání plýtvání s cennými materiály z dovozu
vysoká návratnost zabezpečuje dostatečně vysokou zásobu pro maximální využití recyklací
tím se vytvoří podnikatelská jistota a zabezpečí nové podnikatelské příležitosti pro výstavbu recyklačních kapacit (ze starých na nové láhve)
zabrání se rovněž zvýšené tvorbě skleníkových plynů (při spalování v cementárnách, spalovnách, nebo dokonce v domácnostech)
jen tímto efektivním a automatizovaným systémem lze zajistit maximální zpětné využití, bez účasti státu, daňových poplatníků a spotřebitelů
jen samotnou recyklací v ČR opět na nové láhve by se mohlo dosáhnout úspor materiálových nákladů na dovážený primární (virgin) PET ve výši 10-20% mimo
dalších, obtížně vyčíslitelných úspor neobnovitelných zdrojů.

Že toto je jediná možná a pro stát i spotřebitele nejefektivnější cesta nemůže být pochyb.

Není sporu také o tom, že rozhodující pro další vývoj bude postoj nového kabinetu v Německu a jeho souhlas s těžce prosazeným a nedávno soudně opakovaně potvrzeným zálohováním. To vše nepochybně ovlivní nerozhodné postoje EU, ovlivňované silnými průmyslovými lobby.

Navazující, či jinak se zálohováním úzce související informace na portále PETrecycling.cz:

Poslední vývoj v zálohování nápojových obalů je v podmenu levého sloupce zachycen jednak pro Německo, Slovensko, tak i pro Česko.

Příspěvky na IP PETrecycling.cz v archivech:
2007 > 2006 > 2005 > 2004 > 2003 > 2002 > 2001 > 2000

Best View : 800x600 resolution with Internet Explorer 4.x or above.

Ing. Jiří Nezval Jaké jsou ekologické a ekonomické důvody pro zálohování nápojových obalů?